Teda prozatím to vypadá, že aspoň pro Zmijozel ano. Zatím. Kdo ví, jak to bude, jestli zrovna tyhle dvě slečny, které jsem vyzpovídala pustí do hradu a jestli vůbec zezelenají, ale já pevně doufám, že ano. Zmijozel by minimálně tyhle dvě přivítal s otevřenou náručí. A proč? Čtěte dál a dozvíte se to! 

Bloumala jsem parkem, až najednou mně napadlo, že bych mohla napsat článek. Jelikož se to tam nováčky jen hemžilo, podala jsem si „inzerát“. Nic, žádná odezva. Tak jsem to tedy zkusila znovu. Zase nic. Do třetice všeho zeleného řekla jsem si a pokusila se nováčky nalákat znovu. Do půlnoci jsem měla v externím sovinci dvě sovy. Jedna byla od NaSaŠí Jackson a druhá od Nelly Sarah Waldorsen.Nejprve jsem se pustila do rozhovoru s NaSaŠí, která se mnou komunikovala pomocí s-krbu. Tak tady máte něco z mého vyzvídání:

Kristie: Ahoj NaSaŠí, jak se máš? Koukám, že tady před bránou je pořádná zima. -usměje se-

NaSaŠí: Ano, to máš pravdu. Už se nemůžu dočkat, až nás vpustí dovnitř. Čekám tu něco přes týden -povzdechne si- Ale jinak se mám dobře. Vyplnila jsem vstupní esej… To bylo něco! -oddechne si, že to má konečně za sebou- 

Kristie: No jo, vstupní esej, ta někdy dává zabrat. Né, že bych tě chtěla strašit, ale úkoly dávají taky docela zabrat. Opravdu tu čekáš tak dlouho? V parku jsem tě zahlédla teprve dneska.

NaSaŠí: Vážně? To je teda zvláštní, já tam jsem skoro denně. Nemůžu se dočkat a tak ztřeštěně pobíhám sem a tam. -neví, jak je možné, že si jí Kristie nevšimla.- Škoda, mohly jsme se víc poznat -povzdech- Bylo by fajn znát někoho ze Zmijozelu. -tajemný úsměv-

Kristie: Také je možné, že tam bylo moc lososové barvy, takže jsem tě nezmerčila. Oni se totiž někteří vtipálci rádi nepřihlašují a chodí v béžových hábitech. No, jo, ve Zmijozelu jsou někteří lidé super, vlastně skoro všichni. Barvismus za tím nehledej -zasměje se- Takže ty asi budeš chtít být hádě, viď? -úsměv-

NaSaŠí: No jasně, to se rozumí, doufám celým srdcem. Myslím, že povahově se tam taky hodím, takže by neměl být problém. Tedy… nevím, jestli bych rozdejchala jinou kolej. -zamyslí se-

Kristie: -Vzpomene si na svoje scény, když zjisitla, že bude ve Zmijozelu- Ale jo, snad bys to rozdejchala, já to taky rozdejchala a myslím, že nikde jinde by nebylo líp. -Zamyslí se, jestli je NaSaŠí taky zlobivá – Když tak přemýšlím, jak vlastně vzniklo tvé jméno?

NaSaŠí: No.. moje babička umřela den před mým narozením a rodiče hrozně moc truchlili. Tak mi dali jméno po babičce.

Kristie: Aha, tak to je mi líto. Ať přemýšlím, jak přemýšlím, napadají mně, dvě otázky, tak se nemůžu nezeptat. Jak to vidíš s body, budeš se „ulejvat“, nebo nebudeš stíhat odesílat úkoly? A plánuješ redaktorskou kariéru?

NaSaŠí: Ach, doufala jsem že se zeptáš -mrkne na ní a začne povídat- Plánuji dělat úkoly tak pilně, jak to půjde.. S časem problémy nemám, budu to zvládat. Pokud se dostanu do Zmijozelu, neboj, nebudu dělat ostudu… S redaktorskou kariérou to vidím takto: jasně že se po tom vrhnu! Být spisovatelkou je můj velký sen, proč nezačít u školního časopisu/novin? -tváří se natěšeně-

Kristie: Nebojím, jak tak koukám, tak tvůj budoucí patron/patronka tě do bodování nebudou muset kopat, ulehčíš jim práci. Jé, tak to abychom ti začali pomalu dělat místo v redakci. -směje se-

NaSaŠí: Jo, v podstatě jo -zazubí se- 

Hele, bejt tebou, asi bych to míst v redakci nedržela, nevíš, kam mě přiřaděj. -zamyšlený výraz- To bych potom musela škemrat o místo jinde, ale stejně je Hadí král nelepší! -usmívá se-

Losos

Kristie: Myslím, že škemrat nemusíš, redaktory všude vítají s otevřenou náručí. Tak to bude asi všechno, tak se zatím měj. A budu držet palce, aby tě přijali a abys nám zezelenala -s úsměvem zamává-

NaSaŠí: Jo, díky, doufám, že se zase setkáme… na koleji -taky mává-

Jak sami vidíte Zmijozel jsem NaSaŠí nevnucovala, chce do něj sama. A nyní druhý rozhovor s Nelly Sarah Waldorsen. S tou jsem musela komunikovat výhradně externí sovou, poněvadž měla málo času. Ale něco jsem z ní přeci jen vydolovala: 

Kristie: Jak jsi si krátila čekání před bránou?

Nelly: Přijela jsem teprve včera, protože venku je hrozná zima. Raději jsem si zjistila, kdy je otevřena registrace, abych tu nemusela zbytečně dlouho mrznout. Zatím jsem si pročetla hradní periodika, prohlédla obrazárnu, zavítala jsem i do čítárny, prolezla jsem snad všechny kouty, které jsou nováčkům přístupné. A teď se pomalu snažím napsat nějakou smysluplnou esej, aby mě do hradu vůbec pustili. -zasměje se-

Kristie: A nyní tradiční a pěkně otravná otázka: Do jaké chceš koleje a proč? 

Nelly: No, tohle je hodně záludná otázka. Přemýšlím nad ní hodně dlouho. Asi nejspíš do Zmijozelu. Proč? Třeba proto, že mám zelené oči? -smích- Jsem hodně komplikovaný člověk, prostě typický štír, i když se to možná někomu na první pohled tak nezdá. Nedávno jsem četla jednu knížku, ve které bylo napsáno, že had je nejinteligentnější tvor na zemi, že on se nenechá nikým a ničím ošálit. Nebo tak nějak to bylo, už si to přesně nepamatuji. -zubí se-

Kristie:  Hodláš se flákat, nebo budeš pilně psát úkoly?

Nelly: Jsem dost vytížená mudly, ale úkoly bych chtěla plnit. Ještě nevím, kolik předmětů mi mudlovské okolnosti dovolí si zapsat, také samozřejmě záleží na tom, kolik si na výuku našetřím, ale ráda bych čtyři, pět předmětů určitě. Také bych chtěla dělat nějaké soutěže, na body samozřejmě. Nevím, co podle tebe znamená se flákat. 

Kristie: Chceš se dát na redaktorskou kariéru?

Nelly: Určitě bych chtěla sem tam nějaký článeček napsat, když mi zbude trocha času.

Kristie: Jak vzniklo tvé jméno?

Nelly: Dostala jsem ho od rodičů. Tvé snad vzniklo jinak??? -záchvat smíchu-

Kristie: Ne, samozřejmě, že ne. Tak, a poslední otázka. Byla jsi, už někdy na Hogwarts, nebo nějaké podobné škole?

Nelly: Ano, byla.

Nelly i NaSaŠí moc děkuji za rozhovor a za to, jak se pěkně rozepsaly. Jinak jim přeji, aby se dostaly k nám do hradu a místo lososového hábitu, oblekly zelený. Tak, jak si obě přejí!