SYC: Tak abychom začali… Tohle je váš první rok na postu kolejního ředitele, je to tak? Jaké to vůbec je řídit naší kolej?

NJ: Abych se přiznala, tak skvělé! Báječné! Motivující! Sama jsem to nečekala. Jsem na hradě už dlouho a Zmijozel mi vlil do žil novou krev. Holky péčka jsou naprosto skvělé a celá zasedačka je výborně fungující jednotka, takže zatím si nemůžu stěžovat!

SYC: Takže jste byla navrhnuta na post ředitelky zmijozelské koleje? Předtím, než jste se stala profesorkou, jste se procházela stejnými chodbami a nosila hrdě zmijozelskou uniformu. Tušila jste, že se stanete profesorkou, dokonce i naší ředitelkou?

NJ: Nebudu lhát, jako prvňák jsem si říkala, jak by jednou bylo „hustý“, kdybych kolej vedla. Pak ale přišel jeden odznak, druhý, různé funkce, fialovění a post inspektora, takže se vyhlídky do budoucnosti postupem času dost měnily. Byly realističtější. Do nedávna jsem si ani nedělala na ředitelování iluze, protože jsem myslela, že jelikož už funkci mám, jsem z kola ven. Ale jak vidíte… asi jsem se spletla. – směje se –

 

SYC: – také se zasměje – Budoucnost je jedna velká záhada a může se měnit ze sekundy na sekundu. – zaculí se – Občas se ale v koleji naskytnou i tací, co rádi porušují pravidla, nebo zlobí i po napomenutí prefektkami či primuskou. V té chvíli musíte zakročit vy, jak na takové studenty reagujete, či jestli se to ještě nestalo, co byste udělala, kdyby tu byl nějaký neposlušný rebel, který by porušoval školní řád?

 

NJ: Jó, tak to vám neprozradím. Můžete to na mě zkusit, ale obávám se, že o vás pak už nikdy nikdo neuslyší… – zablýsknou se jí oči –

SYC: – polkne – To zkoušet nebudu, ale děkuju za nabídku! Co je nejtěžší na tom být kolejním ředitelem? Je to hodně velká zodpovědnost, navíc musíte činit i těžká rozhodnutí. – pohladí králíčka přes uši –

 

Králíček: – civí na Sooyeon –

 

NJ: Nejtěžší na tom je snažit si zachovat dobrou image a zároveň mít trochu respekt. Vybalancovat svou pozici mezi zmijozelskými tak, abych byla jak kamarádkou, tak i autoritou. Co se týče těžších rozhodnutí, tak jak jsem říkala, mám kolem sebe skvělé lidi. A králíčka, ten vždycky ví, co je nejlepší!

SYC: Když už se zaměříme na tuhle malou stvůru, kde se vzal v naší koleji? Nevšimla jsem si ho začátkem roku, že by pobýval s námi.

NJ: On se v koleji objevil už v prosinci, tehdy přinesl letáčky s vánoční soutěží v DV a zmijozelští si ho tak nějak… uzurpovali. Docela se divím, že se po něm kolegyně Niane ještě nesháněla… – podrbe se na hlavě –

SYC: Je to náš kolejní ďábel. – dá mu mrkvičku a k tomu srpec – Ne, že něco vyžvaníš Zpytlehněvovi… Má králíček jméno? Zmijozelští samozřejmě jeho jméno znají, ale ostatní čtenáři Hadího krále by byli podle mě zvědaví.

Králíček: – zablýskne se mu v očích a natáhne se po srpci –

NJ: Co jsem koukala do Denního Věštce, měl by to být Pan Ušák. Ale zmijozelští si ho pojmenovali Potlouk, Póťa. Těžko říct, které jméno se mu líbí víc. – směje se –

SYC: Je vidět, že na něj máme velký vliv.

Králíček: – ignoruje obě ženy a očuchává srpec –

SYC: – zasměje se – Nuže, abych vás dlouho nezdržovala, mám tu dvě poslední otázky. Těšíte se na blížící se boj o famfrpálový pohár? Slyšela jsem, že letos naši hráči trénovali pilně pod dohledem slečny kapitánky Andry.

NJ: S takovou přísnou dietou ani neočekávám jiný výsledek než výhru! – zasměje se – Samozřejmě se těším a ráda přijdu zafandit, pokud mě někdo vzbudí…

Králíček: – kousne do srpce a hned se vyděšeně odtáhne –

SYC: Když tak Póťu pozoruji, říkám si, že je to čistokrevný Zmijozelák. – vezme srpec a hypnotizuje s tím králíčka – Přijdete se podívat i na dnešní kolejní trénink? Když tam jste, tak se nám hraje hned líp, navíc vždycky máte u sebe jídlo.

Králíček: – upřeně pozoruje třpytivý srpec –

NJ: Protože jste mi to připomněla, tak se možná zastavím. Ale jinak jsem hlava děravá, znáte mě.      – zasměje se – U králíčka pevně doufám, že z něj vyroste normální, nesobecký králík. Snad ho pan Zpytel nezkazí!

SYC: Budeme jen doufat! Poslední dotaz, chtěla byste vzkázat něco naším věrným čtenářům? Třeba o tom, jaká jsem skvělá redaktorka? – rozsvítí se jí oči a na tváři se jí objeví až děsivě milý úsměv –

 

NJ: Ale slečno… vzkazy navíc jsou za poplatek, to byste přece měla vědět! Zadarmo ani králík nehrabe!

SYC: Tomu říkám pravý hadí duch! Děkuju vám moc za rozhovor a budeme jen doufat, že bude zveřejněn co nejdřív! – usměje se –

Králíček: – chňapne srpec do tlapek a odskáče do neznáma –

NJ: Také děkuji. Pokud pořádně zpacifikujete šéfredaktora, tak by se mohlo zadařit! – směje se –

Tak jsme slyšely názor kolejbáby madam kolejní a králíčka o naší koleji. Tímto článkem můžu jen zaručit, že zmijozelská kolej je v těch nejlepších rukou.

Pro Hadího Krále

Sooyeon Choi