„Ano! Rádi vám pomůžeme,“ hned souhlasně kývali hlavami Neville i Elle.

Madam Pomfreyová se nepatrně pousmála: „Ale nejspíše to nebude pacient, jakého byste ode mne jako vrchní bradavické ošetřovatelky čekali. Pojďme, zavedu vás na místo, a uvidíme, jestli si s tím zapeklitým problémem poradíte lépe než já. Musím přiznat, že sama nevím, jak zrovna tohoto pacienta léčit…“

Madam Pomfreyová je vedla přímo do Prasinek. Neville si přál, aby onen nezvyklý pacient nebyl vlkodlak nebo něco ještě horšího a celou cestu se mu klepaly kolena. Elle se těšila na nové dobrodružství a problémy si jednoduše nepřipouštěla. Madam Pomfreyová zastavila před vchodem do Ďáblovy jámy: „Tak tady to je.“

„Copak někdo spadl do jámy a ošklivě se polámal? Snad to nebyl vlkodlak…“ zajíkl se Neville, který se odvážil vyslovit své největší obavy nahlas.

Elle se hned vydala na průzkum, jestli tu někdo nepotřebuje urychleně poskytnout pomoc a zklamaně se z té obhlídky vrátila. „Je tu jen hromada šlahounů!“

„Ďáblovo osidlo!“ vydechl Neville.

„Ano, správně, pane Longbottome. Toto je náš pacient. Má úpal.“

„Vždyť je tu příšeří, jak mohlo dostat úpal, když sem slunko nesvítí?“ divila se Elle.

Neville si vybavil pasáž z učebnice a přednesl ji nahlas: „Jasnému světlu se tato rostlina vyhýbá a špatně jej snáší, však cennou šťávu lze z osidla ďáblova získati.“

„Ano, výborně, Longbottome. Nevíme přesně, co se tu stalo, ale Ďáblovo osidlo je ošklivě pořezané a má popáleniny třetího stupně. Na všech řezných plochách je vidět jasně patrné ožehnutí, jaké by mu uštědřilo přímé slunce nebo podobně jasný objekt.

„A to vypadá, jako by ho někdo pořezal laserem nebo přímo světelným mečem!“ rozpomněla se Elle. Zbraně, které by splňovaly definici něčeho nebezpečně ostrého a světelného znala jen tyto dvě.

„Světelným mečem?!“ vydechl překvapený Neville. „To existuje? A on s tím tady někdo nebezpečný pobíhá?!“

Madam Pomfreyová Nevilla poplácala po rameni se slovy „to chce klid, hochu“ a věnovala zamyšlený pohled ďáblovu osidlu. „Ano, světelný meč by to mohl způsobit, mladá dámo, to bude myslím dosti přesný odhad. Nenapadlo mne hledat řešení této záhady v technologiích mimo náš tradiční kouzelnický svět.

„Madam Pomfreyová, myslím, že potřebujeme radu od někoho, kdo se ve světelných mečích i v kouzelných rostlinách vyzná více než my,“ pronesla Elle odhodlaně.

„Nu, ano, ale koho?“ Zvědavě se na ni podívali oba její společníci s velkým otazníkem v očích.

„Mistra Yodu přece!“ navrhla Elle prostě.

„Sice nevím, kdo to je…, “ začal opatrně Neville, „ale když se mu říká mistr, tak si určitě bude vědět rady…“

„Ale jak ho sem zavoláme?“ zajímala se madam Pomfreyová o praktickou část Ellina návrhu.

„To je jednoduché…“

Pro Hadího krále
Gita Hrdličková

V komentářích můžete vybírat z následujících možností:
A) pošleme mu sovu
B) použijeme Sílu
C) Elle ho má v přátelích na Facebooku