Jak úžasné je obklopovat se těmi, kteří to mají v životě nastavené správně. ♥

Jak jsem na tyhle body mohla zapomenout?! +stydí se+
Ještě, že vlastníte část mé duše a můžu říct, že akorát doplňujete to, co měla na mysli ona! =D
A btw… Co je život? To na Hogu skoro nikdo nezná!

– je třeba si taktéž stěžovat, jak člověk nic nestíhá, ideálně v případě spolukolejníků, aby se dozvěděl samé lichotky o obětování se koleji
– soupeře a bodohrotiče lze demotivovat i při „náhodných“ setkáním v síních, třeba mu nadhodit krásu života mimo hradní hry a když poslechne a přestane hrotit, večer brečet do polštáře, protože bodohrotič má co chtěl, ale teď vidí méně vystreslého bývalého soupeře, který se má evidentně líp.. nicméně k demotivaci se dají využít i spolukolejníci viz bod výše
– na konci roku je třeba nahlas zhodnotit, že to byl záhul, že je na sebe člověk nehorázně pyšný, že se hecnul, ale že už stačilo.. jen aby přišel zápis, bodohrotič si zapsal 50 předmětů (jen díky tomu, že předchozí rok většinu odhlásil, jinak by nebylo co studovat) a dá si celé to kolečko minimálně ještě jednou, však co je šest měsíců v mudlovském životě? život počká..

Bodohrotit se dá i z mrazáku! Dokonce i když člověk není na hogu. Ono stačí strčit nějakou hru ze soutěží dětem. Nebo rodičům. Nebo sourozencům. Pokud je člověk má, žejo. :))
Ale aspoň už víme, proč nemáme snaživce… =D

To jsem ráda. =)