Ve výuce jsme se ocitli na konci roku a já přináším rozhovor s našimi prváky. Jak se jim líbí ve Zmijozelu? Měli šťastnou ruku ve volbě předmětů? S kým ze světa HP by chtěli strávit den? To a mnohem víc uvnitř článku.

Vlastně díky letošní vnitrokolejce jsem se opět dostala k vyzpovídání letošních háďat, stala se z toho pomalu tradice. – zasměje se – Moc bych chtěla poděkovat těm, kterým dovolil čas, aby mi odpověděli na několik otázek o sobě, jmenovitě Lancemu, Yrothovi, Katrin, Renému, Hope, Nylian a Alysse. Na otázku ohledně Salazarovy přísahy jsem se zeptala pouze těch, kteří ji úspěšně splnili, takže měli otázkový bonus. A teď už bych se přesunula k samotným otázkám. – usměje se –

1) Chtěl/a jsi úplně od začátku zamířit do Zmijozelu?

Lance: „Ano, i když povahově a podle různých zkoušek se řadím spíše k Mrzimoru, pocitově patřím jasně do Zmijozelu.“

Yrotho: „Ano, zelená mi vždy slušela.“

Katrin: „Ano!“

René: „Ano, tato kolej pro mě byla jasná volba!“

Hope: „Popravdě jsem do poslední chvíle váhala, zda chci jít do Havraspáru, kde znám spoustu milých lidiček, nebo do Zmijozelu, což je moje srdcová záležitost. Mimo zdi Hogu jsem Zmijozelačka duší i srdcem a nakonec toto zvítězilo a ukecala jsem Moudrý klobouk, aby mě poslal k vám. Rozhodně toho nelituju.“

Nylian: „Již od začátku jsem byla jasný adept do Zmijozelu. Se svou blond kšticí, nápadně připomínající tu Dracovu z filmů, a svou škodolibostí, která se myslím do Zmijozelu perfektně hodí. A navíc Asterin do mě celou dobu hustila, že musím do Zmijozelu, takže mi nic jiného nezbylo.“

Alyssa: „Ano, doufala jsem ve Zmijozel.“

2) Už jsi tu nějaký ten týden, co říkáš na Zmijozel a na lidi v něm? Kdopak je tvůj hadonoš, je na tebe hodný?

Lance: „Moje hadonoška je Annya Liddle a je na mě moc hodná. K lidem se zatím moc vyjadřovat nemohu, ale ti, co jsem potkal, se ke mně chovali vřele. Online konverzace a neustálé pročítání diskuzí mě zkrátka neláká.“

Yrotho: „Mám úžasnou hadonošku, Marielka je skvělá osoba, neměnil bych. A jinak celkově je kolej s lidmi v ní moc fajn.“

Katrin: „Docela dobrý. Enselis je moc hodná. Zatím jsem neměla moc času se s někým seznámit, nikoho neznám.“

René: „Myslím si, že Zmijozel je docela fajn parta lidí, která si je schopna vyjít vstříc a pomoct. Moji dva hadonoši jsou naprosto super a moc mi tu pomohli.“

Hope: „Hadonošky mám hned dvě – Saiph a Asterin. Hned od začátku se mě ujaly a pomohly mi se u vás zorientovat. Su moc ráda, že jsem „vyfasovala“ zrovna je. Překvapilo mě, jak brzy jsem ve Zmijozelu zdomácněla. Už dávno je naše kolej mým domovem.“

Nylian: „Musím říct, že lidi zde jsou fakt super a moc nápomocní. Občas se moc dobře bavím, i když patřím mezi ty antisociálnější členy této koleje. Mými hadonoškami jsou Asterin Levon a Saiph Lacaille, zatím jsou na mě docela hodné. Občas se trochu předvedu a hážu po nich ve Velké síni dýňové bomby, ale mám je ráda, obě dvě jsou skvělé a trpí moje panické záchvaty, když nevím, co mám dělat, anebo jak se kam na Hogu dostat – což je kolikrát velice vtipné, jelikož s Asterin sdílíme jeden barák.“

Alyssa: „Zmijozel je úžasný. Lidi v něm jsem ještě nestihla moc poznat. Můj hadonoš je Woody Crash, je hodný i milý.“

3) Jak hodnotíš Salazarovu přísahu?

Yrotho: „Přísaha pro mě byla náročná hlavně časově, ale jinak jsem si ji moc užil. Děkuji moc všem organizátorům.“

René: „Z přísahy jsem neměl strach, byla místy snadná, ale někdy i dostatečně těžká. Jsem rád, že jsem byl nakonec první mezi těmi, kdo ji splnili, protože někdy bývám trochu lempl.“

Hope: „Na Salazarovu přísahu jsem byla zvědavá, samozřejmě jsem se bála, jestli se mi podaří uspět. Jsem z ní přímo nadšená. Rozsah přísahy pokrývá všechny možný oblasti, který by měl nováček znát, a díky nim se v koleji brzy zabydlí. Také vytvoří první kontakty s lidmi z koleje a člověk si nepřijde tak ztracený. Překvapilo mě, jak je přísaha jednoduchá. Nejtěžší na tom bylo stihnout dojít na konec jako první, což byl můj cíl.“

Nylian: „Ze začátku jsem se orosila a s tisícovkou otázek jsem běžela k Asterin do pokoje a ptala se, jestli fakt budu muset něco recitovat, což už od základky fakt nemusím. Salazarova přísaha byla docela dost propracovaná a úkoly mi opravdu pomohly se na hradě lehce zorientovat, i když doteď dost často někde bloudím. Nejvíce mi daly zabrat asi lektvary, které jsem předělávala asi 6×, ale naopak třeba famfrpál a samozřejmě kuchyně byly skvělé.“

4) Výuka je v plném proudu, měl/a jsi šťastnou ruku a zvolil/a sis předmět, který tě baví?

Lance: „K některým úkolům je těžké se dokopat, na druhou stranu mě alespoň nutí zkoušet něco nového a učit se, takže spokojen.“
(Hůlkověda 1.A – prof. Veronica Narcissa Williamsová)

Yrotho: „Předmět je moc fajn, ale ještě nebylo tolik času se do něj pořádně pustit, musím to dnes napravit.“
(Hůlkověda 1.A – prof. Veronica Narcissa Williamsová)

Katrin: „Ano.“
(Kouzla všedních dnů 1.A –  prof. Any Dawson a Živlová magie 1.A –  prof. Nerys Heliabel Ghostfieldová)

René: „Jasné, že měl. Zatím jsem měl super semináře o Matche, dýchání a o záchranném autobusu. Co se předmětů týče, tak jsem si zapsal lektvary, po nichž jsem toužil, takže jsem naprosto spokojen.“
(Lektvary 1.A – prof. Barbara Arianne Lecter)

Hope: „Zapsala jsem si předměty dva. Knihomilství splňuje očekávání a moc se mi líbí. U kouzelnické tvořivosti jsem si představovala něco jinýho, ale i když je náplň předmětu jiná, baví mě. Takže jsem spokojená.“
(Knihomilství 1.A – prof. Marylin Cuthbert a Kouzelnická tvořivost 1.A – prof. Mintaka Orionis)

Nylian: „Měla jsem moc šťastnou ruku a hned jsem chňapla po egyptologii, která mě moc baví už nějaký ten pátek. A naprosto to splnilo mé očekávání.“
(Egyptologie 1.A –  prof. Niane z Libelusie)

Alyssa: „Ano, můj předmět mě moc baví!“
(Obrana proti černé magii 1.A –  prof. Filius Orionis)

5) Co děláš rád/a ve volném čase?

Lance: „Čtu, hraji hry, vyprávím a hraji RPGéčka a občas i tvořím.“

Yrotho: „Na koníčky není moc čas. Věnuji se převážně práci, dělám jako pečovatel v domově, kde jsou lidi s Alzheimerovou chorobou, ve volném čase pak pracuji pro jednu mírovou organizaci. Asi i proto jsem tady, je třeba naučit se trochu relaxovat.“

Katrin: „Nehraji na žádný hudební nástroj, kempuji s dětmi a manželem. Sportuji rekreačně, mám ráda herectví, hrála jsem v divadle. V televizi koukám na zahraniční filmy a seriály. Hraji Metin 2. Volného času moc nemám, mám 2 práce a 2 děti.“

René: „To je tak různé. Jsem pejskař, ale také flákač. Zajímám se o sociální sítě a rád vařím.“

Hope: „Volný čas trávím se svými zvířátky (pes, had a potkanka), se svojí spolubydlící a nej kámoškou v jednom a s přáteli. Hodně hrajeme deskovky, máme jich doma plnou skříň, s kámoškou píšeme ff povídky, jinak mám ráda zazpívat si s kytarou, procházky po lese (hlavně když rostou houby), únikový hry, četbu… Je toho hodně.“

Nylian: „Ve volném čase, pokud teda nějaký občas najdu, jelikož jsem teď ve třeťáku na výšce, tak ho moc nezbývá, se ukážu ve fitku a dám si pořádný silový trénink. Nedávno jsem si pořídila novou knížku, takže ta je konkrétně mým předmětem zájmu. Z rohu pokoje se na mě usmívá kytara, kterou občas opráším a zahraju si jednu z mých mnoha oblíbených písniček.“

Alyssa: „Ve volném čase sportuju a čtu.“

6) Máš doma nějaké zvířátko? Či chtěl/a by sis nějaké do budoucna pořídit?

Lance: „Nemám a nechci si žádné pořizovat. Zvířátka mám moc rád a dobře vím, že bych jim nemohl věnovat pozornost, jakou si zaslouží.“

Yrotho: „Nemám, v minulosti jsem měl agamy. Rád bych si založil chov těchto úžasných tvorů.“

Katrin: „Ne, je to zakázané. Majitelé vily mají kočku, vždy jsem chtěla kočku, jako malá jsem ale měla psa. Třeba bude vlastní dům časem i se zvířátkem.“

René: „Jak už jsem zmínil, ano, mám psa.“

Hope: „Ehm, na tuto otázku jsem už odpověděla v minulé. Koukám, že trochu předbíhám. Fajn, takže ještě jednou (zvířátek není nikdy dost). Moje velká láska je moje užovka tenkoocasá, Samuel. Provází mě už téměř deset let. Je to velký mazel. Pak máme doma psa, křížence čivavy a basenjiho, Severuse Snapea. Ten už má taky téměř deset let a je to zlatíčko. No a nejmladší přírůstek je moje potkanka Belatrix, kterou jsem původně koupila jako potravu, ale byla tak krásná, že si mě získala a neměla jsem to srdce ji Samíkovi dát. Ona se mi za to odvděčuje svojí přítulností a je to můj mazel.“

Nylian: „Momentálně mám doma akorát Asterin a 4 další spolubydlící, což bohatě stačí. Přítel má kočku i psa, takže to mi asi zatím stačí, jelikož jsem obojí vždy chtěla, ale mamka mi to nikdy nechtěla dovolit, samozřejmě, takže jsem měla akorát křečka a rybičky. Do daleké budoucnosti bych si ale, pokud to půjde, ráda koupila koně a začala zase jezdit.“

Alyssa: „Doma mám plno zvířátek.“

7) Ať už čteš knížky nebo máš raději filmy, mohl/a bys něco doporučit i nám ostatním pro zpříjemnění volné chvilky?

Lance: „Z četby doporučuji Pán ledové zahrady, je z toho, co čtu, asi nejvíce mainstream, a tudíž pro většinu lidí stravitelnější. Z filmů rozhodně Pátý element, ten je sice starší, ale jen tak se neomrzí.“

Yrotho: „Bible, člověk v ní najde moudrost a útěchu v době, kdy je mu nejhůře.“

Katrin: „Twilight, Upíří deníky, Škola noci, Vampýrská akademie, něco jsou i filmy a seriály. Knightfall 2 – hrála tam má dcera, když jí bylo 2–6 měsíců, Génius Albert Einstein – tam hrál můj syn, když mu byl rok, Policie v akci – tam hrajeme celá rodina, Extraction 2, tam hraje syn. Wednesday seriál z Netflixu – tam sice nikdo z mé rodiny nehraje, ale je to super.“

René: „Mám rád obojí. Jak u čeho preferuji knihu před filmem, ale většinou obojí má svoje čaro. Svůj volný čas ovšem trávím více sledováním než čtením.“

Hope: „Teď mám rozečtenou knihu Toma Feltona S kouzelnickou hůlkou. Tu vřele doporučuju. Tom píše skvěle, čtivě a dozvídám se spoustu úsměvných i překvapivých momentů jeho života a dospívání s HP filmy.“

Nylian: „V poslední době všem cpu, ať se podívají na Kocoura v botách 2, je to asi nejlepší kreslený film, který jsem v poslední době viděla, takže pokud ho kdokoliv neviděl… Mazejte se kouknout!!!“

Alyssa: „Určitě doporučuju knihu Dům fúrií.“

8) Moje nejoblíbenější otázka: Máš možnost strávit den s někým ze světa HP, kdo by to byl a proč?

Lance: „S Arturem Weasleyem. Je to můj osobní hrdina, který je jak dobrým otcem, tak dobrým manželem. Společně s Molly tvoří nerozlučnou dvojici, která drží celou rodinu pohromadě i přes nepřízeň osudu. V sedmém díle také dokáží překonat strach o své děti, neboť moc dobře vědí, že i oni mají právo bojovat o svou budoucnost. A přijetí Percyho zpátky je má oblíbená scéna.“ – usměje se –

Yrotho: „Miluji svět HP, ale není žádná postava, která by mě nějak oslovila.“

Katrin: „Ano, natáčela jsem pár let zpátky něco s jednou z nejhlavnějších postav, s představitelem Harryho Pottera. A zahlédla jsem v Praze v kině Anděl Alana Rickmana, škoda, že jsem neměla možnost ho potkat, je to má láska. Severus Snape bohužel zemřel a stejně i jeho role. To jsem nejvíce brečela.“

René: „Tak já bych nejvíce chtěl den trávit se Severusem Snapem, protože je tak trochu nepochopená osoba až do konce příběhu.“

Hope: „Tak za mě určitě Severus Snape. Je to tak komplikovaná osobnost, že by bylo fajn strávit s ním den a pokecat si s ním. A jeho jízlivý poznámky a svérázný druh humoru mě prostě berou.“

Nylian: „Asi by to byl Dobby, je úžasný a po ránu a po párty jsme si velice podobní, čímž ho nechci nějak urazit. Dobby je roztomilý, takže si myslím, že bychom si rozuměli.“

Alyssa: „Rozhodně Draco Malfoy, naprosto ho zbožňuji a plus je ze Zmijozelu a ráda bych ho více poznala.“

9) Jaké je tvoje nejoblíbenější jídlo a pití?

Lance: „Bramborový salát a zázvorový čaj.“

Yrotho: „Pivo, monster (pochopitelně, že zelený), z jídla pak asi vše, co se podává ke knedlíkům, a taková jitrnice taky není špatná.“

Katrin: „Pizza houbová, kuře po ekvádorsku, kuře na kari, dýňová polévka, cola, vaječný likér, čokoládové baileys, rum s colou nebo čajem, melta káva z mléka.“

René: „Hmm, já miluju cokoli mexického a margaritu prosím k tomu!“

Hope: „Jejda, tak tos mě dostala. Vůbec netuším, co odpovědět. Mám ráda rozmanitost v jídle, takže každou chvíli se to mění a nemůžu říct, že by něco bylo jednoznačně nejoblíbenější. Možná čočková polévka podle rodinného receptu. A pití? O alkoholu bych se asi zmiňovat neměla, přece jen je mi jedenáct let. Takže asi ledový čaj.“

Nylian: „Cokoliv, co neobsahuje houby anebo plísňový sýr. Jsem masožrout, takže pravděpodobně dobrý steak anebo boloňské špagety, i když žralok je taky dobrý. Tady jde skvěle vidět, že pořád myslím na jídlo, haha. A nesmím zapomenout na šlahody s jahodačkou! Nejdříve k sekci pro dospělé – k pití absolutně zbožnuji prosecco, které si rádi dáme s kamarády, a v sekci normální pití mám ráda smoothie, a nepohrdnu taky brazilskou limonádou. Plot twist – dělá se z limetek.“

Alyssa: „Sushi a jablečný džus.“

10) A na závěr – máš nějaké oblíbené moudro nebo citát, o který by ses s námi chtěl/a podělit?

Lance: „Co tě nezabije dnes, zkusí to zas někdy jindy… Dobře, a teď vážně. Když nejde o život, jde o h***o. Mnohokrát mi pomohlo stanovit si jasně priority a ukončit stresovou situaci.“

Yrotho: „Jsou dvě hesla Winstona Churchilla, kterých se držím. Kouření je jediný důstojný způsob sebevraždy. Nemusím-li stát, sedím. Nemusím-li sedět, ležím.“

René: „Většinou se držím hlavně toho, že já jsem ten nejdůležitější tvor ve svém životě, tudíž musím na sebe a své zdraví dbát nejvíc. Také se snažím držet si u sebe co nejméně toxických lidí.“

Hope: „Citát asi ne, spíš jedno přísloví: Nemaluj Snapea na zeď. Ta zeď za to nemůže.“

Nylian: „No na závěr bych asi řekla: Pokud ty dveře praštíš první, tak už tě nemůžou praštit ony.“

Alyssa: „Zlo nikdy nenajde pokoj. Může zvítězit, ale pokoj nikdy nenajde, obzvlášť pokud je ve hře láska.“

Pro Hadího krále
Astoria von Pens

Zajímá vás, co zmijozelští nováčci dělají ve volném čase? Jaké je jejich oblíbené jídlo nebo si jaký film doporučují? Pokud chcete poznat nové členy naší koleje, je tento článek pravě pro vás!

Chtěla bych moc poděkovat všem novým hadům, kteří si našli chvilku čas a odpověděli mi na moje připravené otázky. Do sovince jsem dostala celých 11 odpovědí, což je obdivuhodné číslo a myslím si, že i velký příslib Zmijozelu do budoucna. Nebudu to tu moc protahovat, protože článek je opravdu obsáhlý a všechny už jistě zajímá jeho obsah. Nuže, hezky se usaďte, dejte si šálek svého oblíbeného nápoje a začtěte se do následujících řádků. – usměje se –

1.) Musím začít otázkou, jak se ti u nás líbí? Byl Zmijozel tvou první volbou?

Faye: „Zmijozel byl pro mě ne první, ale jedinou volbou! – směje se – Moc se mi líbí, že kolej mezi sebou vše sdílí, ať už se jedná o informace anebo humor. Jsem naprosto spokojená a troufám si říct, že mi to nadšení vydrží, dokud mě sám Ferdinand nesežere.“

Morirgan: „Moc se mi ve Zmijozelu líbí, hlavně z důvodu, že jsem někdo, kdo je zvyklý spát maximálně 6 hodin denně, ve většině případů tak 3–4 hodiny, a líbí se mi, že většina ze Zmijozelu to má podobně. Byla to bezpochyby jasná volba.“

Enola: „Ve Zmijozelu se mi líbí moc. I když to popravdě má první volba vůbec nebyla. Nebo jak se to vezme. Když jsem se registrovala, chtěla jsem do Mrzimoru, protože jsem k němu měla vztah už z dřívějška. Ale po pár dnech na hradě jsem se rozhodla pro Zmijozel. A to kvůli lidem. Tak nějak mi seděli nejvíc.“

River: „Říkala jsem si, že by byl Zmijozel fajn, ale kromě Mrzimoru mi bylo jedno, kde skončím.“

Zoey: „Zmijozel je prostě přesně takový, jaký jsem si ho představovala. Je to prostě jedna velká zelená rodina. To, že si tu všichni pomáhají a o všechno se dělí, je strašně fajn, ale nejvíc se mi líbí, že tu každý s každým komunikuje. No a ten super smysl pro humor? Myslím si, že nikdo není tak sarkastický jako právě Zmijozel. Proto to pro mě byla první volba!“

Nareira: „No, když jsem sem nastoupila jako losos, zvažovala jsem volbu mezi Havraspárem a Zmijozelem. Bylo to celkem nerozhodně, ale pak postupem času zvítězil Havraspár. Jenže pak jsem byla na zařazovací slavnosti celkem dost překvapená, když se můj hábit místo do modré barvy změnil do zelené. Z počátku to byl trošku šok, ale myslím, že Moudrý klobouk ve mně odhalil nějaké skryté zmijozelské vlastnosti, proto mě sem zařadil. Teď po pár týdnech ve Zmijozelu mohu potvrdit, že to byla skutečně dobrá volba a jsem ráda, že jsem skončila zde.“

Casper: „Líbí se mi to tu moc! Ano, Zmijozel byla moje první volba.“

Asterin: „Ano, ano, Zmijozel byla moje první volba. Svého hadonoše znám už dlouho a celou dobu do mě hučela, že musím do Zmijozelu, takže jsem moc neměla na výběr. – směje se – A zatím se mi tady líbí hodně. Ze začátku jsem byla vším zahlcená a všechno mě děsilo, ale když se teď už orientuju, je to tu super.“

Britney: „Líbí se mi tady hodně. Zmijozel je velmi aktivní kolej a to je na něm to nejlepší. A ano, Zmijozel byla vždy první volba.“

Čuuči: „Zmijozel nebyl mojí první volbou, ale na konci prázdnin jsem již jasně věděla, že chci k vám. Od prvního dne jsem ze Zmijozelu absolutně nadšená a jsem neskutečně ráda, že mě Moudrý klobouk zařadil zrovna sem. Hned první den po zařazení jsem dostala dlouhou uvítací sovu od primusky. Ihned mě přidali na Discord server, dostala jsem přístup na web i hadonoše. Bezprizorní a bezradná jsem nebyla snad ani minutu a musím říci, že i když už je to od zařazení nějaká doba, mé nadšení z koleje stále trvá.“

Maya: „Páči sa mi tu veľmi a sú tu fajn ľudia. Áno, mojou prvou voľbou bol Zmijozel, chcela som sa sem dostať od začiatku.“

2.) Co uvítání v koleji? Kdopak je tvůj hadonoš, je na tebe hodný?

Faye: „Uvítání v koleji byl opravdu fofr! Pomalu jsem ani nestihla sundat klobouk a prefektka Nessa mi už do ucha hučela milion informací. A právě Nessie je moje hadonoška. Je nejlepší a nejhodnější a zahrnuje mě samou láskou.“ – hodí nenápadně očkem po hadonošce, jestli z předepsaného papírku vše přečetla správně –

Morirgan: „Všichni nás uvítali se vřelou náručí, můj hadonoš je London Brown, která je úplně zlatá a moc mi pomáhá, kdykoli něco potřebuji. A i když nic nepotřebuju, tak se s ní skvěle kecá, takže nejlepší hadonoš, co jsem mohla dostat.“

Enola: „Uvítání úplně nejvíc super. Paradoxně se mi nejvíc líbí to, že nás hned zavřeli do sklepení a cestu do kolejní místnosti jsme si museli vybojovat. Jinak jsem nadšená z toho, co vedení koleje, ale i prakticky všichni starší studenti, pro kolej dělají. Hadonošky mám dvě. Margueritu Laux a Enselis Ismenia. Prvně jsem si říkala, jestli Zmijozelu přijdu natvrdlá, že potřebuji dva hadonoše. – směje se – Ale teď jsem za to ráda. Holky jsou úžasné a na každý dotaz mám do pár minut odpověď v kteroukoli denní dobu. A psychicky mě podporují v těch našich kolejních soutěžích a to je pro mě taky moc důležité. No a kdo může říct, že má za hadonoše ducha?!“

River: „Myslím, že máme skvělé vedení koleje, úplně jsem koukala, jak jsou úžasní. Mým hadonošem je Kate Keddle a měly jsme sice drobné neshody, ale jinak je to super holka.“

Zoey: „Mou hadonoškou je Mája. – odkašle si a podívá se na papírek v ruce – Mája je neskutečně skvělá hadonoška, která mi se vším pomáhá. Je moc milá, hodná, prostě nejlepší. Tohle přečti. – zamžourá očima na papírek a zasměje se – Jéje, toto jsem říct neměla.“

Nareira: „Moje hadonoška je Inees Rut Gowstring. A ano, je na mě moc hodná… no, na druhou stranu, i kdyby nebyla, asi těžko bych to tu mohla napsat, že? – směje se – Pokud, jde o uvítání v koleji, bylo super! Hned po pár dnech nás vyhnali z kolejky a zavřeli nás do sklepení… to je úroveň, že? I když furt lepší než Nebelvír, kteří se zase prý vyhazují do jezera, ale nevím, jestli nováčky nebo jen starší studenty.“ – pokrčí rameny –

Casper: „Můj hadonoš je Gregory Silvestr Werner. Je hodný moc, jsem ráda, že jsem dostala právě jeho.“

Asterin: „Můj hadonoš je Saiph Lacaille a rozhodně na mě je hodná. Několik dní jsme spolu strávily tím, že mi ukazovala co a jak a měla se mnou ohromnou trpělivost.“

Britney: „Můj hadonoš je Christina Meadows. Ano, je na mě hodná a vždy pomůže.“

Čuuči: „Uvítání v koleji bylo skvělé. Nás nováčků se okamžitě někdo ujal a řekl nám, co máme dělat. Jelikož jsme okamžitě dostali pozvánku na Discord, prakticky hned jsme tak měli možnost začít se poznávat s ostatními, staršími spolužáky. Moje hadonoška je Annya Liddle a je skvělá. Sice nepotřebuji příliš radit, jelikož Zmijozel má všechno potřebné precizně vysvětlené na webu, ale i tak vím, že mám někoho, na koho se mohu v případě nouze obrátit. Annya je moc fajn a zatím se mi nikdy nestalo, že by na mě neměla čas nebo náladu.“

Maya: „Môj hadonoš je Astoria von Pens, áno, je na mňa dobrá a je úžasná.“

3.) Když jsi poprvé slyšela o Salazarově přísaze, měla jsi strach? – ušklíbne se –

Faye: „Byla jsem hodně nejistá, absolutně jsem netušila, co můžu očekávat. Hned po zveřejnění jsem až do třetí hodiny ranní chodila po sklepení od kotlíku po rakev a nemohla přestat plnit úkoly. Naštěstí vše bylo tak krásně vysvětleno, že to byla brnkačka. Nejtěžší byl finální závod, jelikož posledním úkolem bylo se zapsat na seminář. Do cílové rovinky jsme se doplazila v rámci vteřin čtyři háďata najednou a byl to fakt boj!“

Morirgan: „Neměla jsem strach, spíše nadšení, že to byla možnost, jak poznat Bradavice víc. Nejlehčí byla křížovka s vědomostmi o famfrpálu, nejtěžší dostat se do kuchyně, protože pergamen nebyl nikdy k zapůjčení, takže jsem musela najít s pomocí hadonošky jiný způsob.“

Enola: „O Salazarově přísaze jsem měla povědomí už před zařazením. Postřehla jsem v profilech starších studentů diplomy z této přísahy (mimochodem jsou nádherné!). A když jsem v textu četla, že zmiňované hádě si vedlo nečestně, přesně tak, jak bylo vyžadováno, měla jsem popravdě trochu strach, co komu budu muset provádět. – směje se – Nejlehčí mi asi přišlo najít poklad v ďáblově jámě, protože po letní akci Hadího krále, ďáblově výzvě, mám jámu fakt nachozenou. Nejtěžší mi asi přišlo co nejrychleji poslat print o zapsaném semináři, protože jsem věděla, že pro 4–6 z nás to je poslední úkol a že budou rozhodovat vteřiny.“

River: „Abych řekla pravdu, moje hadonoška s ní na mě vybafla a úplně jsem se vyděsila. Ale nakonec jsem to zvládla a jsem na sebe hrdá. Nejhorší bylo namíchat kartičky – první zkušenost s kotlíkem. A nejjednodušší, ani nevím, bylo jich hodně, co mě bavily a byly fajn.“

Zoey: „Když jsem slyšela, že si musím nejdřív projít Salazarovou přísahou, aby se ze mě stal právoplatný had, myslela jsem si, že to nepřežiju. Naštěstí jsem všechny úkoly splnila, ale ti, kteří to nesplní, se prý do koleje nevrátí! Jinak nejtěžší úkol pro mě bylo hvězdné aroma. Jakožto ranní ptáče jsem o půlnoci opravdu trpěla.“

Nareira: „Jestli jsem měla strach? Vůbec ne. Jelikož jsem nastoupila na hrad začátkem letních prázdnin, měla jsem dostatek času si hrad prošmejdit a tohle šmejdění se mi posléze vyplatilo právě při přísaze.“

Casper: „Ano, měla. Nejlehčí bylo, když jsme museli zjistit trestance, a nejvíc zabrat mi dalo asi Hádě u kotlíku.“

Asterin: „Co se přísahy týče, bylo to vtipné. Nepřečetla jsem si oznámení, takže jsem o ní pár dní neměla ani tušení, dokud do mě nešťouchla Saiph s tím, jestli jsem už začala. Nejdříve jsem si říkala: ‚Merline, jaká zase přísaha? To se budu muset naučit nějakou přísahu a někde to recitovat?‘ Byla jsem příjemně překvapená tím, jak vlastně Salazarova přísaha vypadá, a nakonec jsem si to užila. Nejvíce se mi asi líbily Prasinky a nejvíce mi dalo zabrat dohledat všechny pojmy do famfrpálu.“

Britney: „Když jsem ještě nevěděla, o co přesně jde, bála jsem to toho hodně. Myslela jsem si, že vše bude složité, ale naopak. Podle mě se mi vydařily všechny úkoly. Tím pádem pro mě asi nebyl žádný těžký. Jen jsem ze začátku nevěděla, jak získat hvězdné aroma.“

Čuuči: „Když jsem poprvé slyšela o Salazarově přísaze, strach jsem neměla. Předpokládala jsem, že se bude jednat o akci určenou pro nováčky, takže nebude přesahovat jejich schopnosti a možnosti. Průběh přísahy se mi velice líbil a bavil mě. Úkoly se mi líbily prakticky všechny, a zejména pak jejich hledání. Nemohu říci, že bych s něčím měla problém.“

Maya: „Trochu som sa vydesila, ale potom to zo mňa opadlo. Salazarovu prísahu som nakoniec neurobila kvôli nedostatku času.“

4.) Výuka je v plném proudu, měla jsi šťastnou ruku a zvolila sis předmět, který tě baví?

Faye: „S tou šťastnou rukou to dokážu asi říct až na konci školního roku, ale pevně tomu věřím. První hodiny mě opravdu bavily a já se nemůžu dočkat dalšího termínu.“

Morirgan: „Ve výuce se mi podařilo ukořistit místo na poezii a Čarostavitelství pro redaktory, za což jsem velmi vděčná.“

Enola: „Ano! Hned první předmět, na který jsem se nejvíce těšila a který jsem si zapisovala jako první, Starodávné runy, je úplně úžasný! Ale i předměty, které původně úplně v plánu nebyly, jako třeba Testrálologie, mě úžasně překvapily. Jsem nadšená!“

River: „Zapsala jsem si dvanáct předmětů, nejvíc mě zaujaly asi Kouzelnické počty, ale uvidíme, jak mě budou předměty bavit po více hodinách.“

Zoey: „Zvolila jsem si celkem 7 předmětů a musím říct, že první termín mě zaujal naprosto u všech! Doufám, že mě úkoly a hodiny budou bavit i nadále. Co jsem ale tak zjistila, při zápisu je hodně dobré mít ostré lokty a prorvat se. Hodně předmětů jsem si nestihla vůbec zapsat.“

Nareira: „Ano. Moje první volba padla na Kouzelnickou španělštinu… a musím říci, že to byl velký boj. Ačkoli jsem přišla jako první, než jsem stačila obsadit lavici, už se mi tam sáčkoval někdo jiný, ale nakonec se mi přece jen poslední místečko podařilo urvat!“

Casper: „Ano, stihla jsem se přihlásit na Lektvary.“

Asterin: „Předmětů mám hned několik a baví mě všechny. Nejvíce mě zatím baví Péče o kouzelné tvory a Druidi a jejich umění. Dokonce jsem dostala sovu s tím, že jeden z mých úkolů by mohl jít do archivu, ale bohužel nastal někde problém a asi se to nepodaří.“

Britney: „Ano, moc jsem chtěla na Lektvary a vydařilo se. Také jsem hned potom chtěla předmět Péče o kouzelné tvory, tam jsem se taky zapsala.“

Čuuči: „Jelikož Zmijozel usiluje o body, rozhodla jsem se zapsat si předmětů více a myslím si, že šťastnou ruku jsem měla se všemi. Zatím jsem sice měla možnost vidět pouze první dva výklady a úkoly a zpětná vazba s oznámkováním mi také přišla jen od některých profesorů, ale všechny vybrané předměty vypadají zajímavě nebo alespoň zábavně.“

Maya: „Mala som šťastie a prihlásila som sa na predmet Kouzelné formule, ktorý ma baví, takže som spokojná.“

5.) Co děláš ráda ve volném čase? Sportuješ, jsi kreativní nebo třeba hraješ na hudební nástroj?

Faye: „Ve volném čase rádu čtu, sem tam zabrnkám někomu na nervy, na ukulele nebo kytaru, zajdu na procházku nebo něco dobrého uvařím. Baví mě vytvářet kreativní blbosti, které jsou k ničemu, a tak doufám, že svou dovednost využiju aspoň v Bradavicích.“

Morirgan: „Ve volném čase, když se mi nějaký podaří ukořistit, píšu knihu, dělám jógu, běhám a vedu si bullet journal, který mi pomáhá s organizací času a do kterého si kreslím.“

Enola: „Nejčastěji a nejraději maluji. Začalo to malováním na kamínky před dvěma lety, kdy jsem ani netušila, že bych mohla umět malovat. Teď se učím malovat na papír a snažím se zdokonalit v disciplínách, které mi moc nešly. Třeba portréty. Taky miluju kino a dlouhé túry lesy Vysočiny.“

River: „Můj největší koníček je čtení – ročně přečtu kolem 60 knih – jen by to chtělo víc času, abych dala i 100.“

Zoey: „Dříve jsem dělala všemožné sporty a aktivity, ale teď jsem se babičkovsky uchýlila jen k občasnému hraní počítačových her a čtení knížek. Většinu volného času mi zabírá Hog, takže na další aktivity mi toho moc nezbývá.“

Nareira: „Ve volném čase se ráda věnuju Hogu, čtu knihy, nesportuju, hudební nástroj sice mám, ale dlouho jsem jej již nepoužila, tak třeba někdy.“

Casper: „Maluji si, poslouchám písničky nebo chodím ven.“

Asterin: „Ve volném čase píšu povídky a čtu si. Jsem docela velký knihomol, a kdybych neměla další povinnosti, asi bych v knihách proležela celý den. Ale taky se snažím cvičit a doučuju malé děti angličtinu.“

Britney: „Miluju tanec, takže moc ráda tancuju. Dříve jsem hrála i na klavír, ale to už skončilo. Volný čas trávím ráda tady (na Hogu).“

Čuuči: „Volný čas se snažím trávit kreativně. Nehraji sice na hudební nástroje, ale pokouším se trochu kreslit. Nedávno jsem se seznámila s mudlovskými pohyblivými obrázky, a tak jsem zabrousila trochu i do animace. Mezi mé další záliby pak patří modelování. Mudlové na to mají hromadu šikovných nástrojů a programů. Na hradě se věnuji navrhování a v budoucnu bych chtěla i hrát famfrpál.“

Maya: „Vo voľnom čase sa väčšinou venujem tancu, hrám vybíjanú alebo si veľa čítam. Kedysi som hrala aj na hudobný nástroj, ale ten ma prestal baviť.“

6.) Máš doma nějaké zvířátko? Či chtěla by sis nějaké do budoucna pořídit?

Faye: „Vzhledem k tomu, že ráda spontánně někdy někam odfičím, není pro zvířátko prostor. A rybičky nechci.“

Morirgan: „Doma mám černou britskou kočičku Nix, která je moje přítulné zlatíčko, i když se to nezdá.“

Enola: „Máme doma dvě kočky. Aktuálně tři. To třetí je ale koťátko, kterého jsme se ujali a kterému hledáme nový domov.“

River: „Mám doma dvě čivavy, myslím, že to bohatě stačí, jsou to mí miláčci.“

Zoey: „Mám naprosto rozkošnou thajskou kočičku. [ link ] Je to prostě moje malá holčička.“

Nareira: „Doma mám maltézačici. No, ale chtěla bych hada. Hm, nemusel by být zrovna velikosti Nagini nebo baziliška, ale taková malá užovka by nebyla špatná. No a pak koně! To je moje velká láska, jenže ti bohužel do bytu nemůžou.“

Casper: „Ano, dva psy a králíky.“

Asterin: „Jsem správný Zmijozel a mám doma krajtu královskou. Je to nádherné zvíře, ale hodně vyrostla a už své okolí docela děsí. Mě ne, naštěstí. Ale do budoucna bych chtěla i psa a činčily.“

Britney: „Mám doma pejska. Je moc hodný a mazlivý. Ještě mám dvě suchozemské želvy. Další zvířátko neplánuju.“

Čuuči: „Kromě několika sov je jediné zvířátko, které mám, moje krysa D20. Musím se pochlubit tím, že je to celošedá krysa, kterou jsem dostala jako odměnu za rychlé splnění výše zmíněné Salazarovy přísahy. Měla jsem z ní takovou radost, že jsem okamžitě běžela nakoupit polštářek, oblečky a pamlsky, aby u mě krysička byla spokojená. Je to vtipné, protože moje původní krysa, která byla pouliční směska, nedostala nikdy nic.“

Maya: „Momentálně mám psa a dvoch králikov. Časom by som si chcela zohnať aj mačku.“

7.) Ať už čteš knížky nebo máš raději filmy, mohla bys něco doporučit i nám ostatním pro zpříjemnění volné chvilky?

Faye: „No, mám tendence vše po dočtení/dokoukání zapomenout, a tak ne úplně ráda něco doporučuji – bojím se totiž, že si už jen nepamatuju, jak moc velká hloupost ta věc byla. V poslední době mě hodně zaujal seriál The Alienist či knižní série detektivek od Lisy Regan.“

Morirgan: „Moc doporučuji jak knihu, tak i seriál Shadow & Bone, dále doporučuji knižní sérii Selekce a Dvůr trnů a růží.“

Enola: „Z knih cokoliv od Fredrika Beckmana. Jeho knihy můžu číst stále! Z filmů jsem potom fanoušek MARVELovek.“

River: „Mám ráda originální knížky, takže asi bych doporučila něco od Carcosy z klubu Bizarr, ale to je spíš čtení pro starší ročníky, mladším určitě Magisterium.“

Zoey: „Uf, miluju jak knížky, tak seriály. A vždy, když se mě někdo zeptá, jaký je můj nejoblíbenější seriál nebo nejoblíbenější knížka, nedokážu si vybrat. Je toho opravdu strašně moc. Záleží, jestli má člověk rád fantasy, krimi, romantiku… Mám od všeho trochu. Stejně si každý bude číst to, co chce on, a nebude si nechávat radit od ostatních.“

Nareira: „Určitě bych doporučila seriál Cobra Kai (v současnosti má 5 sérií) pro ty, kdo viděli filmy Karate Kid (ne, ten s Jackiem Chanem opravdu nemyslím). Dále seriál Stranger Things (zatím 4 série).“

Casper: „Nekoukám na filmy kromě HP a Narnie, ale seriály můžu doporučit Lovce stínů, Riverdale a Upíří deníky.“

Asterin: „Co se knih týče, rozhodně můžu doporučit Skandar a zloděj jednorožců. Je to kniha pro mládež, ale i starší se u toho budou bavit, je to skvělý příběh, který uchopil koncept jednorožců úplně jinak. Dále také Půl krále, kniha o mladém princi, ke kterému se otočí zády vlastní rodina a on musí získat zpátky svůj trůn. A pro milovníky detektivek knihy od Dominika Dána. Tyhle knihy jsou nejlepší jako audioknihy, jsou neskutečně vtipné a poslouchat to ve slovenštině je zážitek.“

Britney: „Naprosto doporučuju knížky Harryho Pottera, jak jinak, anebo knížku Modrá jako safír. Je určená pro dívky, ale myslím si, že si ji i dospělý člověk oblíbí.“

Čuuči: „Čtu knížky i koukám na filmy. Z knih bych mohla doporučit jednu ze svých nejoblíbenějších sérií, Zeměplochu od T. Pratchetta, nebo některé knihy, které mě zaujaly v poslední době, jako např. Ten, kdo stojí v koutě, 1984 nebo Než se pěšec stane králem. Nebudu asi čtenáře nudit tím, o čem knihy jsou, jelikož nevěřím, že by někdo sáhl po knize na doporučení od náhodného člověka, kterého nezná. Co se týče filmů, poslední dobou hodně koukám na animované seriály, a tak doporučím některé z nich. Hodně se mi líbily seriály jako BoJack Horseman, Rick and Morty, Gravity Falls, Star proti silám zla a Over the Garden Wall.“

Maya: „Ako som už spomínala, veľa čítam. Harryho Pottera neprekoná asi nič, ale Čarodol alebo Časodejovia tiež nie sú na zahodenie. Taktiež milujem knižnú sériu Alea, dievča mora. Nedávno som narazila na knihu s názvom Jed a ľutujem, že som na ňu nenarazila skôr.“

8.) Moje nejoblíbenější otázka: Máš možnost strávit den s někým ze světa HP, kdo by to byl a proč?

Faye: „To je vskutku těžká otázka, ale první mě napadl Klofan, tak to asi bude správná volba! Moc ráda bych se proletěla na jeho hřbetu (kdyby k tomu samozřejmě uvolil) a cítila absolutní svobodu.“

Morirgan: „Byl by to Draco Malfoy, protože koukněte na něj. Taky by mě zajímalo, jaké to pro něj bylo, vyrůstat v takovém prostředí, proč dělal určité věci, proč neřekl pravdu, když měl možnost, co ho donutilo se na konci dát na stranu dobra apod.“

Enola: „Mlok Scamander. A klidně s ním budu celý den v lese v nepřístupném terénu hledat quillina. Nebo celý den dřít v jeho kufru. Ale když u toho bude se mnou a bude mi o těch tvorech vyprávět, budu v sedmém nebi.“

River: „Severus Snape, je třeba se ptát?“

Zoey: „Tak toto je další těžká otázka. Ale za mě jednoznačně Draco. Kdo by sakra nechtěl strávit celý den díváním se na takového koblížka?! Tome, jestli toto čteš, moc ráda tu dám své číslo.“ – mrk mrk –

Nareira: „Tak to je jasné! Ráda bych ho strávila s profesorem Severusem Snapem. Hm, vzhledem k tomu, že jsem ze Zmijozelu, by ani nemusel být tak nepřístupný.“

Casper: „Draco Malfoy, protože prostě Draco.“

Asterin: „Asi Lenka Láskoradová. Vždycky se mi hrozně líbilo, jak pohlíží na svět, a jsem si jistá, že bychom si rozuměly.“

Britney: „Strávila bych den s Dracem Malfoyem. Moje oblíbená postava z filmu. Přijde mi moc zajímavý a tajuplný. Dobrodružství mám ráda.“

Čuuči: „Jednoduchá otázka. Byl by to Salazar Zmijozel, z pochopitelného důvodu, že by byla neuvěřitelná čest osobně poznat zakladatele mé koleje. Pokud bych si však měla vybrat někoho živějšího, nejspíš bych zvolila Minervu McGonagallovou, jelikož mi vždy přišla jako neskutečně zajímavá a inspirativní osoba.“

Maya: „Jednoznačně Draco Malfoy. Vlasne sme si povahovo veľmi podobní, aj keď teda na Draca nemám. Takže asi preto.“

9.) Jaké je tvoje nejoblíbenější jídlo?

Faye: „Dobře, beru zpátky, že předchozí otázka je těžká! Mám ráda jak české prasárničky, tak i zahraniční kuchyni a obávám se, že nedokážu vybrat jen jedno jídlo. Možná můžu poskytnout soukromě TOP10, kde budou samá první místa.“

Morirgan: „Sušiiiii, 100%.“

Enola: „Lasagne!“

River: „Cokoliv smaženého, od obalovaných hub po řízky.“

Zoey: „Těstoviny. Je jedno s čím, je jedno na jaký způsob. Prostě je miluju s čímkoliv.“

Nareira: „Smažené žampiony! Mňam! A ze sladkého palačinky nebo buchtičky s krémem.“

Casper: „Kulajda.“

Asterin: „Borůvky, dokázala bych se po nich utlouct a každé léto trávím tím, že je jím po hrstech.“

Britney: „Určitě špagety!“

Čuuči: „Takové, které nemusím vařit.“

Maya: „Zo všetkého najradšej mám asi… nejaká ťažšia otázka by sa nenašla? Fakt neviem, ale zemiakovým lokšiam sa asi nič nevyrovná.“

10.) A na závěr, máš nějaké oblíbené moudro nebo citát, o který by ses s námi chtěla podělit?

Faye: „Oblíbené moudro nemám. Jsem ráda, když se ke mně dostane něco, s čím rezonuji a můžu si z toho něco vzít, ale zatím jsem neobjevila takový citát, který by byl vysloveně ‚můj‘.“

Morirgan: „Můj oblíbený citát je: Na hvězdy, které naslouchají, a sny, které se plní. Pro mě to symbolizuje, že všichni jsme snílci a že někteří bojují za své sny dostatečně, takže se jim jednou splní.“

Enola: „Není to ani citát, ani moudro, ale text písničky. Nevadí? Cítím v textu hlubokou pravdu a přijde mi to nádherné. Přidávám v originále, v angličtině, protože český překlad mi nepřipadá tak líbezný. Ve zkratce je to o tom, že jen my žijeme své vlastní životy. A ty jsou navíc nepopsaná kniha a je jen na nás, jak ta kniha bude vypadat a o čem bude. Je to píseň Unwritten od Natashy Bedingfield:

I am unwritten

Can’t read my mind

I’m undefined

I’m just beginning, the pen’s in my hand

Ending unplanned

Staring at the blank page before you

Open up the dirty window

Let the sun illuminate the words that you could not find

Reaching for something in the distance

So close you can almost taste it

Release your inhibitions

Feel the rain on your skin

No one else can feel it for you

Only you can let it in

No one else, no one else

Can speak the words on your lips

Drench yourself in words unspoken

Live your life with arms wide open

Today is where your book begins

The rest is still unwritten“

River: „Pouze dvě věci jsou nekonečné. Vesmír a lidská hloupost. U té první si tím však nejsem tak jist. Albert Einstein.“

Zoey: „Moudro? Asi žádné nemám. Prostě ať si každý dělá to, co chce, neřídí se nikým a ničím.“

Nareira: „Strike first, strike hard, no mercy! neboli Udeř první, udeř tvrdě, bez slitování! ze seriálu Cobra Kai.“

Casper: „Kašlat na názor ostatních a věřit v sám sebe.“

Asterin: „Co se má stát, stane se.“

Britney: „Štěstí lze nalézt i v těch nejtemnějších dobách, pokud si člověk vzpomene, že se má obrátit ke světlu.“

Čuuči: „Mám jedno moudro, kterým se poslední dobou řídím. Paradoxní na tom je, že ho mám od člověka, kterého ani nemám moc ráda, avšak tato myšlenka mi velice pomáhá v boji s prokrastinací: Tvůj život se odvíjí od toho, jak se zachováš v momentech, kdy se ti do něčeho nechce.“

Maya: „Obľúbený citát znie nejako takto (snáď je to správne, momentálne mám totiž malé okno): Nikdy nemysli negatívne, inak tvoja loď stroskotá skôr, než príde búrka, geniálny citát Samuela Draca z knihy Alea, dievča mora.“

Přeji všem našim nováčkům, ať se jim ve Zmijozelu nadále moc líbí, doplňují si vědomosti a zdokonalují se. Jsou nezbytnou součástí naší koleje, která se bez jejich přítomnosti, možných nových nápadů a čerstvého nadšení neobejde.

Pro Hadího krále
Astoria von Pens

Vždycky jsem měla oblibu ve velkých trezorech plných zlaťoučkých galeonů, proto také dělám pokladníka nejbohatší koleji na hradě. Nenechte se mýlit, ono bohatství není nikdy dost a do našeho trezoru se toho ještě vejde. – odmlčí se –

Skrytá reklama: Pokud darujete srpeček na konto Zmijozelu, budete mít celý den štěstí. Pokud darujete galeon, čeká vás nekonečná sláva. (Pozn. redakce: škrtnuto pro navádění)

Tentokrát jsem měla tu čest podívat se do největších pokladnic studentů zde na hradě. Sama nemám na svém kontě skoro nic, protože neumím šetřit. Těžko se mi to přiznává, ale celou dobu jsem jen tiše záviděla.

Vyzpovídala jsem devět nejbohatších, jmenovitě Ineesku, Lucy, Lee, Rebeccu, Indris, Abigail, Klotyldu, Uhniltiho a Jagguš. Nenu jsem bohužel nezastihla. Všem bych chtěla moc poděkovat za ochotu, že si na mě udělali pár minut čas. Klidně ho mohli věnovat nějaké soutěži za srpce, ale… děkuju! – usměje se – A teď již k mým záludným otázkám.

1) Jsi hrdá/ý na to, že patříš mezi nejbohatší studenty na hradě?

Inees: Jsem hrdá na některé své spolužáky a jejich neuvěřitelně skvělá díla v archivu. Jsem hrdá na skvělé výkony hadů na famfrpálovém hřišti. S hrdostí sleduji, jak se zelené hábity mění na fialové. Každopádně s počtem galeonů na mém účtu jakákoliv špetka hrdosti nijak nesouvisí.

Lucy: Nemyslím, že je na co být hrdá. Mít třeba nejvíc bodů na škole, to by byl jiný úspěch hodný hrdosti. – usměje se – Navíc se člověk může setkat se závistí a řečmi typu „ona je skoupá“, „ona to určitě nezískala poctivě“…

Lee: Ano, jsem hrdá mamonářka. – usměje se –

Rebecca: Pokud se vezme v úvahu doba, jak dlouho jsem na hradě, tak být v top 50 vlastně neznamená jinou námahu než to, že neutratím všechno najednou. Být v top 20 už vyžaduje jistou snahu, ale taky to není zase tak složité. Neřekla bych, že jsem na to hrdá, nebyl to můj cíl, prostě je to tak nějak výsledek způsobu, jakým si tu na hradě žiju. Měla jsem jenom takovou přátelskou soutěž s Nebelbrachem, ale ten je nyní bohužel na návštěvě u tučňáků.

Indris: Myslím, že hrdá asi ne. Není to špatné, ale nemám z toho tak dobrý pocit, jako třeba z množství bodů nebo nějakého úspěchu v kolejní soutěži. Myslím, že množství peněz samo o sobě o člověku moc nevypovídá.

Abigail: Jsem ráda, že neobracím každý srpec, ale pyšná jsem na spoustu jiných věcí!

Klotylda: Nebýt tvých otázek, ani to pořádně nevím, takže o hrdosti určitě nemůže být řeč. – usměje se – Primárně o mamonářském žebříčku moc nepřemýšlím.

Uhnilti: No jasně, každé ráno chodím kontrolovat, jak jsem na tom. – směje se – Ne, dělám si srandu. Je mi to jedno.

Jagga: Nevím, jestli hrdá, ale rozhodně jsem ráda, že k nim patřím. – usměje se – 

2) Ty jsi cíleně chtěl/a patřit mezi mamonáře, nebo se to tvou aktivitou prostě stalo?

Inees: Na začátku cíleně určitě ne, protože stejně jako nemám čas se pustit do honu na titul Snaživce roku, tak ani hon za galeony jsem neplánovala. Nemám ale nutkavou potřebu utrácet, a proto se mi to v mém trezoru začalo docela hromadit. Když jsem ale měla na dohled částku 500 galeonů, tak na tu jsem se již cíleně těšila. Teď se zas těším na 1 000 galeonů. Pak ale budu štědrá a rozhodla jsem se otevřít svůj trezor v oblasti půjček a pomohu tak již druhému profesorovi k zakoupení vysněné nemovitosti v Godrikově Dole.

Lucy: Určitě to nebyl cíl. Jen se mi jednu dobu hodně dařilo vypracovávat všechny prázdninové soutěže, ze kterých káplo hodně srpců. A po těch letech na hradě už mám poměrně dost oblečení a jiných věcí, takže čím dál tím méně utrácím.

Lee: Když jsem sem přišla jako nováček, tak jsem si dala cíl, že chci být alespoň nejbohatší z Mrzimoru. A když se mi to povedlo, tak jsem si řekla, že chci být i nejbohatší na škole, ale to se mi už nejspíš nepovede.

Rebecca: A koukám, že jsem už stihla odpovědět v předchozí otázce. Prostě se to tak stalo.

Indris: Můj záměr to určitě nebyl. Spíše jsem měla štěstí, že se sešlo hodně soutěží, které mě bavily a byly zároveň dobře finančně ohodnocené.

Abigail: Stalo se to tak, že jsem jako nováček chtěla na jedny šaty a pak druhé a tohle a tamto a už to jelo!

Klotylda: Už z předchozí odpovědi je asi jasné, že se to prostě nějak stalo. Já tedy celkem dobře chápu, jak se to stát mohlo, navzdory různým méně akčním obdobím odevzdávám kvanta soutěží, a když zrovna Mrzimor neútočí na pohár, přirozeně si říkám o peníze. Ale je to víc o neschopnosti neposlat soutěž, kterou bych poslat mohla, než o snaze si vydělat. – usměje se –

Uhnilti: Stalo se to samo. Nastoupil jsem na začátku prázdnin a plnil soutěže. Každý den alespoň jednu.

Jagga: Původní cíl to nebyl. Jen se mi zalíbilo, jak se po jedněch prázdninách nahromadily zlaťáčky v trezoru. Teprve potom v tom začal být trochu úmysl.

3) Jak dlouho myslíš, že ti trvalo se dostat do TOP 10?

Inees: TOP 10 bych si tipla už někdy od druháku. TOP 1 přišlo déle, až tak cca 5. ročník. Jistá si ale nejsem.

Lucy: Popravdě… zjistila jsem to před pár lety, kdy jsem na podobné otázky odpovídala někomu jinému. Sama od sebe jsem sekci mamonářů nenavštěvovala a samotnou mě pak překvapilo, kolik zlaťáků na kontě vlastně mám.

Lee: Nejspíš jeden rok.

Rebecca: Tak to vůbec nemám odhad. Já jsem statistiku mamonářů nikdy moc neotvírala. Velmi hrubý odhad je pár školních let po dokončení standardní sedmiletky. Tehdy jsem hodně peněz utratila za famfrpálové vybavení.

Indris: Nejsem si úplně jistá. Já jsem tím žebříčkem dost často poskakovala v závislosti na množství utrácení. Ale myslím, že tak rok je asi odpovídající doba.

Abigail: Asi 2 roky, ale jsou tací, co by to jistě dokázali za kratší chvíli.

Klotylda: Evidentně ne déle než tři hogroky. Ale blíž vůbec nevím, opravdu to moc nesleduju.

Uhnilti: To netuším. Ale jsem tu krátce, ještě ani ne rok.

Jagga: Odhadla bych to na cca čtyři hog roky.

4) Co nejdražšího vlastníš ve svém majetku?

Inees: Pokud tě zajímá opravdu nominální hodnota, tak tou jsou určitě různé večerní šaty, jejichž hodnota je vyšší než 6 galeonů. Těch kousků mám v šatníku více. Pak jsou to určitě dravci v mém sovinci. Více si vážím předmětů, které zakoupit nelze, jako jsou například některé kolejní skvosty. Případně jiné věci v majetku, které jsem získala od svých blízkých. Ať už je to vzácné famfrpálové odrážedlo od Saiph nebo šaty od madam Sušenky.

Lucy: Hm… nechci, aby to znělo vychloubačně.. ale za ty roky jsem toho v majetku nastřádala tolik, že jsem ztratila přehled. Dříve to byl jistě Forcer, ale co jsem přestala mít možnost hrát za kolej, nebyl důvod si ho nechávat. Mám pocit, že můj Jestřáb koupený z cirkusu mě vyšel na pěkných pár galeonů. A pak jsou tu samozřejmě nejrůznější večerní róby.

Lee: Už si přesně nepamatuji cenu, ale bude to nejspíš Sokol Šahin, kterého jsem koupila ve stánku Diví dravci v cirkusu.

Rebecca: Nejdražší předmět? Nejspíš hůlka z bubuingového dřeva. Do sklepa je výborná.

Indris: Nejdražší jsou asi stříbrné žabky, konkrétně č. 2 a 8, a to hlavně proto, že bych je nikdy nezískala bez pomoci tří úžasných lidí. Mezi drahé řadím také dárky, kde mě těší tedy hlavně jejich citová hodnota a to, že na mě mí přátelé myslí.

Abigail: Dohromady určitě všechny své žabky, ve kterých je hotové jmění!

Klotylda: Nejdražší bude asi vlastní Forcer.

Uhnilti: To jsou teda záludné otázky. Možná nějaké sako za 3 galeony? Nevím, dál. – směje se –

Jagga: Úplně nejdražší je Zenobia, což je Jestřáb jaguškový. Stála tuším kolem 17 galeonů.

5) Existuje věc, kterou bys dlouho chtěla vlastnit, ale nepomůže ti k ní ani měšec galeonů? 

Inees: V tom mám naprosto jasno. Aktuálně je to nová žabka, snad prý číslo 68, a stříbrná žabka č. 8, kterou jinak než zakoupením či darem od druhých nemám šanci získat, i kdybych se ujámovala, protože jsem již postavila všechny edice kartiček. No a z kolejních předmětů je to samozřejmě zmijozelská lebečka, která se ale uděluje opravdu jen a pouze v naprosto výjimečných případech. Takže z té se budu spíše radovat pohledem u těch mála hadů, co už ji mají.

Lucy: Existuje, ráda bych měla komplet všechny kartičky z čokoládových žabek. Snad se někdy poštěstí.

Lee: Dříve jsem prahla po určitých kouscích, ale nyní už ne.

Rebecca: Nějakou dobu jsem přemýšlela o koupi sídla se zahrádkou na bylinky v GD. Leč moje přemýšlení vzalo rychlý konec. Domky jsou pro studenty neprodejné.

Indris: Hodně se mi líbí kousky z Asijské kolekce, hlavně kimona. Pravdou je, že se opravdu nedají sehnat, mám jen jedno jediné, i když bych měla ráda i další.

Abigail: Určitě Havraspárský diadém! Ale jsem špatný šprt! – zasměje se –

Klotylda: Existuje spousta věcí, které mě někdy někde nebo u někoho zaujaly a měla bych je ráda, ač aktuálně k sehnání nejsou. Není ale žádná jedna věc, ani několik takových věcí, které bych opravdu aktivně sháněla. Z trochu jiného soudku pak je, že by se mi líbil třeba obraceč času, lektvar spokojenosti a tak. – usměje se –

Uhnilti: Artefakt by mohl být zajímavý. Přemýšlím o mapě hradu. Když jsou schody, tak prostě na hog nechodím. Nebaví mě hledat, kde co je. Tzn. lákají mě věci, které nejsou jen na okrasu, ale něco umí. Zatím vím jen o té mapě. Tušíš, co se dá ještě zajímavého sehnat? – hodí očko –

Jagga: Zatím jsem nenarazila na nic, co bych musela mít za každou cenu. Jistě je spousta věcí, které se mi líbí, v poslední době třeba stříbrná žabka č. 8, ale než bych ji sháněla na Příčné, raději zkouším štěstí vlastními silami a ke kompletaci drancuji žabky od Ďábla.

6) Jaký myslíš, že je základ úspěchu se dostat tak vysoko a hlavně udržet se tam? Co bys poradila ostatním, kteří chtějí být bohatí? Máš nějaký zaručený recept?

Inees: Najít si jiné radosti než nakupování. Nepotřebuji ani u mudlů a ani tady vlastnit každý nový výstřelek módy a majetku.

Lucy: Trpělivost. Velká aktivita v soutěžích v letních měsících, kdy nemusíme jet na body. A samozřejmě také pomáhá studentský plat. Ale hlavně se taky koukni na to, jak dlouho už tady na hradě pobývám… – mrkne –

Lee: Základem úspěchu bude nejspíš neutrácet. Udržet se a neskoupit celý obchod jen proto, že přišla nová kolekce, což je pro mnohé z nás opravdu těžké. – směje se – Když dříve přišlo něco nového do salonu Stříbrná NiT, tak jsem tam hned běžela, ale nyní jsem více odolná.

Rebecca: Tak určitě neutrácet za každou blbost, kterou uvidíte v obchodě, anebo vydělávat ještě víc, aby vám to bylo jedno. – smích – Rozhodně to chce nějaký rozumný příjem. Čas od času má nějaké výdaje každý, ať už je to příspěvek koleji, školní předměty a nebo nová kolekce, a pak už je to jen o tom, kdo je jaký skrblík.

Indris: To je opravdu těžká otázka. Základem asi jsou soutěže. Nabízí opravdu velký zisk srpců za relativně málo času. A pak samozřejmě můžete zkusit i další aktivity, jako je psaní článků. Ale tam ta výtěžnost už není tak velká. Samozřejmě by bylo dobré neutrácet, ale to je něco, co jsem já osobně nikdy nezvládla. S příchodem nové kolekce mi galeony z měšce mizí, ani nevím jak. – směje se –

Abigail: Dělat soutěže, co vás baví. Zbytečně se do ničeho nenutit, pak to jde samo. Rozhodně ale vždy nadšeně vyhlížím nové kolekce a těším na tvorbu našich talentovaných návrhářů, protože hadříků není nikdy dost!

Klotylda: Ostatním bych poradila, ať se hlavně zamyslí, proč vlastně chtějí být bohatí. K čemu je to dobré? Rozhodně bych neřekla, že promýšlím každý srpec, ačkoliv ve svých představách jsem mnohem větší filantrop než v praxi. Taky jsem třeba omezila příspěvky koleji, protože mi přišlo, že příliš mnoho peněz, které jí pošlu, se v ní jaksi utopí – skončí na kolejním kontě a nikomu doopravdy neposlouží. Ale to je zrovna věc, která pokud se změní, mileráda tam začnu posílat víc peněz – a kdo ví, co to udělá s mým pořadím. Každopádně věc, která se u mě určitě projevuje je, že jedu obálkový systém. Reálně si udržuju oddělené rozpočty třeba pro kolej, na nové oblečení,… A jelikož si šetřím na domeček, asi v těch mamonářích budu strašit ještě dlouho.

Uhnilti: Mně přijde, že oblečky si asi užijí více holky. Mně třeba vadí, že když si něco koupím na sebe, tak se stejně musím převléct do školního mundůru. Jinak mě nepustí na vyučování. Takže proč kupovat něco jiného? Recept, jak mít pár galeonů v kapse, je jednoduchý. Stačí dělat soutěže. Ne všechny jdou dát na body. Například madam Any má každý měsíc soutěž o šťastných okamžicích. Na té se dá pár galeonů získat a přitom je celkem snadná. Na druhou stranu, proč by někdo chtěl být bohatý? Galeony na kontě mi přijdou zbytečné. Já je tam mám, protože nevím, za co smysluplného je utratit.

Jagga: Asi byste čekali radu typu „Neutrácet!“, ale tím nemohu sloužit. Utrácím moc ráda. Když se na pultech NiTě objeví nové kousky, jsem schopna utratit i více než dvacet galeonů, takže opravdu nejsem kompetentní k tomu radit ostatním.

7) Jaké to je, když naskladní věci na PU či k NiTi a ty na rozdíl od ostatních nemusíš přepočítávat každý srpec?

Inees: Já většinou ani včas nezaregistruji, že se něco naskladnilo. – směje se –

Lucy: Samozřejmě to je příjemný pocit, prostě zajít do krámku a koupit, na co mi oko padne. Problém je, že můj šatník praská ve švech, takže těch nových kousků už tolik nekupuji.”

Lee: Je to dobrý pocit, když si můžeš koupit, co chceš, a nemusíš se u toho bát, že ti třeba nezbydou galeony na výuku. – usměje se –

Rebecca: Tohle by mě asi moc netrápilo ani v případě, že bych takhle tučné konto neměla. Stejně jsou obvykle ty kolekce rozebrané dřív, než si vůbec všimnu, že nějaké nové jsou.

Indris: Nebudu lhát, je to moc fajn. Hlavně v NITi nebo ve speciálních stáncích na PU, kde je nabídka časově omezená. Tam se opravdu hodí, že nemusím počítat a plánovat, kterou věc oželet, abych si mohla koupit jinou. Vím, že kdybych něco nového chtěla, že si to mohu koupit.

Abigail: O tom to není. To, že máte nějaký ten galeon navíc, ještě neznamená, že nutně potřebujete vlastnit všechno jen proto, že je to to nejnovější na pultech.

Klotylda: Jak jsem říkala, jedu obálkově, takže s tou možností nepřepočítávat každý srpec to vůbec není tak žhavé. – usměje se –  Ale já si kolikrát připadám až hloupě: Když se objeví zpráva o naskladnění, často se jdu podívat a pak jdu zase zpátky, bez jakéhokoliv úlovku. Přijde mi, že tady hodně letí styl jakési elegance a šarmu, kdežto mě imponuje spíš styl holka od vedle, nebo možná holka ze statku. Tím samozřejmě neříkám, že ty populární kousky nejsou dobré, schopnost je navrhnout upřímně obdivuji, ale můj styl to kolikrát není. Ale až někdo navrhne kolekci inspirovanou lidovými kroji, to můj váček zapláče, a kdo ví, jestli nebudu v pokušení si popůjčovat z jiných obálek. – směje se –

Uhnilti: Já nevím, já to neřeším. Takže asi fajn.

Jagga: Je to skvělý pocit, moci si koupit vše, co se mi líbí, a nemuset si pak rvát vlasy z hlavy. – směje se – 

8) Až se jednou rozhodneš plně odejít do mudlovského světa, co se stane s tvým obrovským majetkem? Rozdáš ho? Vezmeš si ho s sebou?

Inees: Nevezmu. Uspořádám velké h(l)adové hry a ať se o ně pobijou ostatní. – směje se –

Lucy: Kdo říká, že se někdy rozhodnu odejít? – vykulí oči – No ale cesty osudu jsou nevyzpytatelné… a v takovém případě poputuje mé jmění na kolejní konto – na lektvary, famfrpálovou výbavu, na vývoj těch nejfamóznější kolejních předmětů vůbec. – usměje se –

Lee: Nad tímhle jsem už přemýšlela a napadlo mě, že bych udělala takovou tombolu. Pokud byste chtěli, aby vaše jméno mohlo být vylosováno, tak byste zaplatili třeba srpec či dva a výherce by pak dostal všechny mé galeony. Nebylo by fajn dostat 400 galeonů?” – usměje se –

Rebecca: Až nastane čas odejít a uzavřít tuhle kapitolu života, tak pokud pro svůj nahromaděný majetek nebudu mít lepší využití, tak kromě pár předmětů, které si „s sebou vezmu na památku“, půjde všechno koleji.

Indris: To je zatím hodně vzdálená budoucnost, aspoň doufám. Určitě bych těmi nejlepšími kousky podělila své přátele a další lidičky, kterých si vážím. Zbytek věcí bych asi věnovala koleji nebo prodala. Ale opravdu si to zatím nechci moc představovat.

Abigail: Předpokládám, že ho nechám koleji.

Klotylda: Rozdám, jednoznačně. O co nebude nikdo stát, to střelím Kšeftařovi a pak ještě podaruji kamarády a kolej penězi. Nevidím žádnou výhodu možnosti nechat majetek takhle „vypařit“…

Uhnilti: Obrovským majetkem… haha… tak bych to teda nenazval. Vrazím to nejspíš koleji.

Jagga: Vzhledem k tomu, že odchod k mudlům pro nejbližší dobu neplánuji, kdo ví, třeba až tato chvíle nastane, budou se v mém trezoru prohánět jen pavouci.

Ještě jednou děkuji všem za vyčerpávající odpovědi. Znám v naší zelené koleji hned několik milovníků ptactva, takže pokud zde tázaným přijdou nějaké nabídky, tak to se moc omlouvám. – směje se – Kolik galeonů by ale člověk musel dát, aby uplatil mamonáře?

Stejně jako tato stříbrná žabka č. 8! Pokud jste četli pozorně, tak i víte, komu patří. Chcete tento skvost také vlastnit? A kromě počtu galeonů na kontě, co vzácného máte v majetku vy? Budu ráda, když se mi v komentářích pochlubíte. – usměje se –

Pro Hadího krále
Astoria von Pens

Nejprve bych chtěla pogratulovat háďatům ke splnění přísahy. Jmenovitě to jsou: Sarah, Mathias, Suzzy, Ruby, Manon, Jamie, Hurrem, Enselis a Aurora. Byli napsáni v pořadí, ve kterém ji postupně splnili. Moc děkuji všem devíti úspěšným, že si na mě udělali po přísaze čas a odpověděli mi na několik všetečných otázek.

Letos byla Salazarova přísaha sepsána na kolejním webu, který prošel různými inovacemi. Velké poděkování patří lidem ze zasedačky, kteří se nebáli přiložit ruku k dílu a dopadlo to famózně.

Na háďata čekalo celkem 21 různých úkolů u slečny kolejní Veronicy, primusky Noah, prefektek Maraike a Christiny, famfrpálové kapitánky Ontarky, šéfredaktorky Saiph a u mě jako pokladnice.

A teď to hlavní, kvůli čemu máte otevřený tento článek. Dozvíme se pikantnosti o našich novopečených hadech!

1) Byl Zmijozel tvá první volba?

Sarah: Kolej mi vybral klobouk, k ničemu jsem ho nepřemlouvala, takže jsem si kolej nezvolila. Ve Zmijozel jsem ale doufala nejvíce.

Mathias: Ano, Zmijozel byla má první volba, protože mě Noah ukecala, že se budu mít dobře.

Suzzy: Ano, od počátku jsem věděla, že chci do Zmijozelu.

Ruby: O tom, že chci být ve Zmijozelu, jsem měla jasno hned. V jiné koleji bych být nemohla, to bych snad radši byla mudlou, bez urážky k jiným kolejím. – křečovitě se usměje –

Manon: Ano, do Zmijozelu jsem chtěla vždycky, tahle kolej mě prostě nějak lákala už hrozně dlouho. A už jsem tu potkala spoustu skvělých lidí a je to úžasná kolej.

Jamie: Do hradu jsem vstoupila s myšlenkou, že chci do Zmijozelu. Když jsem však v síni ani nikde jinde nepotkala skoro žádného zeleného, začala jsem se bát, že nejsou zrovna moc přátelští a od jiných kolejí jsem se dozvěděla pár dalších informací, které mě dokázaly velmi rychle vyděsit. Pak jsem však jednou narazila v síni na Saiph a myslím, že Mayu, sedly jsme si spolu ke Třem košťatům a po tom večeru mi bylo jasné, kam chci být zařazena.

Hurrem: Zmijozel byl má první a jasná volba a jsem šťastná, že mohu být tady s vámi.

Enselis: Ano, Zmijozel byl moje první volba a v podstatě jediná. Sice mi na malou chvilinku proběhl hlavou i nápad, jaké by to bylo v Havraspáru, ale jak se myšlenka objevila, tak i rychle zmizela. Vždy mě mrzelo, jak byl Zmijozel představován jen jako kolej „těch zlých a špatných“ a co mě těší ze všeho nejvíc je, že tady na hradě se mi potvrdilo, že to v žádném případě není pravda a v koleji je spousta milých, zábavných a hodných lidí.

Aurora: Ano, Zmijozel byl moje první a jediná volba. Nedokázala bych si představit co budu dělat, kdybych byla zařazena do jiné koleje.

2) Když jsi slyšel/a o Salazarově přísaze, co se ti honilo hlavou? 

Sarah: O Salazarově přísaze jsem se už jako losos dočetla v HK a trochu jsem měla strach o jaké úkoly půjde, ale zároveň jsem se těšila, mám ráda výzvy. Po přečtení zadání všechen strach zmizel.

Mathias: Přemýšlel jsem, co mě asi tak čeká a jak rychle to zvládnu udělat. Ukázalo se, že až na drobné omezení školou jsem zvládl vše v prvních patnácti minutách.

Suzzy: Celkem jsem se těšila.

Ruby: Abych se přiznala, byla jsem z toho docela nervózní. Měla jsem strach, co by se stalo, kdybych přísahu nezvládla a nedokázala, že jsem právoplatný had, bylo by to pro mě osobní selhání.

Manon: Rozhodně jsem byla nadšená, zvědavá a těšila jsem se, jak bude vypadat. Nijak moc jsem se nebála, protože jsem věřila, že to všechno v pohodě zvládnu, protože jsem šikovná!

Jamie: Salazarova přísaha mě vyděsila! Hlavně počet úkolů. Bála jsem se, že ji nestihnu složit včas, případně jsem se bála toho, že narazím na nějaký úkol, který mi bude dělat opravdu velké potíže (ehmčarokuehm). Nakonec jsem ji však zvládla!

Hurrem: Když jsem se o ní dozvěděla, byla jsem nadšená. Díky ní jsem zde poznala spoustu nových věcí a zážitků. Byla to opravdu úžasná výzva.

Enselis: První zmínka mě trochu vyděsila, opravdu jsem nevěděla, co čekat. Ale jak jsem zmínila výše, nečekala jsem nic „zlého“, spíše se objevil takový strach z neznáma. Když jsem pak dostala seznam úkolů, začala jsem se těšit na plnění.

Aurora: Tak celkem dost jsem se bála, protože ne všechno bylo jednoduché udělat, ale přece jen jsem to nějak zvládla.

3) Co za úkol se ti nejvíce líbil a naopak, který byl nejtěžší?

Sarah: Nejvíce se mi líbil úkol, při kterém jsem měla po někom hodit dýňovou bombu. Nejtěžší mi nepřišel asi žádný, nebylo to zas tak složité.

Mathias: Nejtěžší pro mě bylo zapsat si předmět, protože jsem musel čekat několik dní. Nejvíce se mi líbilo vyfotit postavičku v uniformě, protože byl nejlehčí.

Suzzy: Nejvíc se mi líbilo skládání pokřiku. Nejtěžší bylo asi dohledávání informací na webu.

Ruby: Měla jsem dva úkoly, u kterých jsem si říkala, že to možná bude průšvih, a to úkol najít kuchyň a vyřešit čaroku. Já tuhle logickou hádanku úplně nesnáším a snad nikdy jsem ji nevyřešila, no… Vtipný je, že jsem byla teda násilím přinucena se čaroku naučit a teď mě docela baví. Zbylé úkoly mi nevadily a bavily mě.

Manon: Všechny úkoly byly super, těžko vybrat nejlepší, ale asi by to bylo zjišťování něčeho o Ferdinandovi, protože je skvělý a kdo by nechtěl mít jednoho doma. Nejtěžší úkol byl pro mě vymyslet pokřik na famfrpál, pořád byly všechny kostrbaté a nebyla jsem s nimi spokojená. Nad tímhle úkolem jsem určitě strávila nejvíc času, než jsem mohla něco poslat a splnit ho.

Jamie: Nejvíce se mi líbil asi… To nedokážu říct, jelikož spousta z úkolů, ne-li všechny, nám, háďatům, pomohly objevit a prozkoumat různá zákoutí hradu, případně našeho zeleného webu. Já osobně jsem se díky přísaze dozvěděla a naučila mnoho nového! Každopádně čaroku si odmítám alespoň dalších pár měsíců zapnout.

Hurrem: Nejvíce se mi líbil úkol o hledání Ferdinanda a jeho zajímavostí, nejméně pak luštění čaroku. To mi trvalo velmi dlouho.

Enselis: Nejvíce mě bavil úkol najít poklad v Ďáblově jámě, v mém profilu je docela jasně vidět, že tahle kratochvíle mě na hradě opravdu velmi baví. A nejtěžší? Nic vyloženě těžkého mi tam nepřišlo, jen z vyhledávací otázky o Loralei jsem byla trochu nervózní, abych nevynechala něco důležitého. A pak to čekání na ohodnocení semináře, abych tím mohla celou přísahu dokončit, to bylo nervydrásající.

Aurora: Nejvíce se mi líbilo dělat čaroku, protože mě baví i to mudlovské. A nejtěžší pro mě bylo popravdě ulovit poklad v jámě. Trvalo mi celkem dlouho, než se mi to podařilo.

4) A co tvůj hadonoš, kdo je to? Je na tebe hodný/á a pomáhá ti?

Sarah: Moje hadonoška je Christi a je skvělá, lepší hadonošku nenajdete. – usměje se – Tedy když mě zrovna nekope do jezera… Jinak je opravdu úžasná a se vším mi poradí, jsem moc ráda, že se stala mou hadonoškou zrovna ona.

Mathias: Moje hadonoška se jmenuje Noah Limbani, je to primuska Zmijozelu a je na mě velice zlá. Ale teď vážně, pomáhá mi se vším, co potřebuji a radí mi tak, abych vše zvládnul bez problémů. Mám ji moc rád.

Suzzy: Mojí hadonoškou je Moni F., je vážně skvělá! Neumím si představit lepší hadonošku.

Ruby: Můj hadonoš? Je bezpečné odpovídat na otázku, když se mnou dělá rozhovor? Né, dělám si srandu, jsem moc ráda, že zrovna Astorka je mým patronem, lepšího hadonoše bych mít nemohla. Vždycky si na mě udělá čas a poradí mi, bez ní bych byla v loji. Má a vždy bude mít moji plnou důvěru.

Manon: Můj hadonoš je Blake Towerell, který je super. Vždy, když něco potřebuji, tak mi poradí a dal mi pár skvělých rad. Samozřejmě, že je hodný a pomáhá mi. Zatím jsem tu nepotkala nikoho, kdo by takový nebyl. Myslím, že každý hadonoš je bezvadný.

Jamie: Já mám hadonošky rovnou dvě! Úžasnou šéfredaktorku Hadího krále Saiph a naši neustále šedou Márč. Obě se o mě starají, jak nejlépe můžou, radí mi, povzbuzují mě a dělají mi radost. A já jim snad taky! Tedy až na to jezero a následné ležení na ošetřovně… Ale to mám prý po Saiph!

Hurrem: Můj hadonoš Blake je úžasný. Vždy mi poradil, pomohl i vyslechl. Jsem za něj moc ráda.

Enselis: Mou hadonoškou je Christi Meadows, která je na mě extrémně hodná. Hned na začátku mi napsala, přivítala mě, nabídla rady i pomoc, když budu potřebovat, nemohu si ani trochu stěžovat.

Aurora: Můj hadonoš je Maeve Péregrine a je to nejlepší hadonoš, jakého jsem si mohla přát. Opravdu moc mi se vším pomáhá a občas mi i něco pošle. Opravdu nevím, jak se jí kdy za všechno odvděčím. Pro mě to je nejlepší a nejoblíbenější člověk na hradě.

5) Kolik sis vybral/a předmětů? Nelituješ svého výběru?

Sarah: Vybrala jsem si 4 předměty. Zatím nelituji ani jednoho, ale kdo ví, co bude za pár týdnů.
Předměty k 25. 3.: Kouzelné formule, Literární seminář, Obrana proti černé magii, Psychologie, Studium mudlů.

Mathias: Zatím jsem si vybral tři předměty. Zvládnul jsem všechny úkoly i mimořádné úkoly, přemýšlím, zda si vyberu ještě jeden navíc, ale zatím jsem se k tomu neodhodlal.
Předměty k 25. 3.: Bájní tvorové z různých světů, Druidi a jejich umění, Chov dinosaurů, Kouzelnické šapitó, Lékouzelnictví, Péče o kouzelné tvory.

Suzzy: Předmětů mám pět a jsem z nich upřímně nadšená, rozhodně ničeho nelituji.
Předměty k 25. 3.: Flákání pro pokročilé, Kouzelnická frazeologie, Lektvary, Literární seminář, Pedagogika, Psychologie, Šéfredaktorské minimum.

Ruby: Na začátku jsem si vybrala dva předměty a řekla si, že to stačí, protože se chci věnovat i seminářům, soutěžím a vnitrokolejce a bohužel mě taky limitují závazky k mudlovskému světu… – odmlčí se – Takže jsem si po pár dnech samozřejmě vzala ještě třetí předmět, ale tím už teď opravdu končím. Litovat rozhodnutí nebudu, musím to zvládnout.
Předměty k 25. 3.: Drakověda, Kočka, tvor v kouzelnickém světě, Taje jednorožcov.

Manon: Nakonec jsem si vybrala 5 předmětů. Zatím je to v pohodě a jsem ráda, jen doufám, že jsem si toho na sebe nenaložila moc. Přeci jen mám mudlovskou školu a povinnosti do ní, tak doufám, že se mi to nikdy moc nenakupí. Časem uvidím, jestli jsem to nepřehnala, ale doufám, že to bude v pohodě a všechno zvládnu.
Předměty k 25. 3.: Kouzelné formule, Kouzelnické svátky, Kryptologie, Nauka o tvorech nejnebezpečnějších, Živlová magie.

Jamie: Předměty mám „pouze“ dva, Ufologii a Kouzla všedních dnů. V mudlosvětě studuji a tak si nemůžu dovolit jich mít tady na hradě tolik, kolik bych sama chtěla. Avšak po prvních necelých dvou týdnech můžu říct, že si oba dva předměty určitě náležitě užiju!
Předměty k 25. 3.: Kouzla všedních dnů, Ufologie.

Hurrem: Předmět mám jen jeden a moc se mi líbí. Chtěla jsem jich více, ale ty, po kterých jsem toužila, byly brzy plné. Letos se budu věnovat jiným věcem a příští rok je zkusím.
Předměty k 25. 3.: Egyptologie.

Enselis: Předměty jsem si vzala 2, nechtěla jsem to přehnat, kdyby se během roku situace v mudlsvětě změnila a já měla méně času, abych pořád stíhala úkoly. Oba učí madam Lecter, jedná se o Lektvary a Taj lesa a oba předměty mě moc baví. Dokonce už se mi podařilo s jedním z úkolů dostat do archivu, tak snad je madam spokojena i se mnou tak, jak já jsem s jejími výklady.
Předměty k 25. 3.: Lektvary, Taj lesa a jeho života.

Aurora: Tenhle rok jsem si vybrala pouze jeden předmět, a to Lektvary. Popravdě bych si klidně vzala i další předmět, ale bohužel mi to čas v mém mudlovském světě příliš nedovoluje.
Předměty k 25. 3.: Lektvary.

6) Máš možnost si vybrat parťáka na výpravu do Zapovězeného lesa. Koho z HP si zvolíš a proč?

Sarah: Zvolila bych si Severuse, protože je mou nejoblíbenější postavou z HP a je pro mě obrovským vzorem.

Mathias: Bude to pošuk Moody. Proč? Protože na mě hezky kouká.

Suzzy: V Zapovězeném lese jsem již byla. Jako nejjistější volba parťáka se mi zdá madam Žába upřímně.

Ruby: Na výpravu do Zapovězeného lesa bych šla jedině s Bellatrix Lestrange. Je skvělá, ty její vlasy, a samozřejmě to je taky mocná čarodějka! Já mám slabost pro psychopaty. – zasměje se –

Manon: Hagrida. Možná je trochu odvážné vzít si někoho, kdo neumí kouzlit, ale Hagrid má jiné přednosti a vždycky mi byl blízký a chtěla jsem ho poznat. Myslím, že bych si s ním rozuměla. Navíc působí jako někdo, kdo se v lese vyzná a nic ho tam nepřekvapí a vždycky se vrátí zpět celý, možná i s novým mazlíčkem či kamarádem.

Jamie: Asi Hermionu, Ginny nebo Lunu. Od Luny bych se určitě dozvěděla mnoho zajímavostí o všem možném, Hermiona by nás obě dvě dokázala ubránit před bůhví čím a s Ginny bych se v lese nejspíše nedokázala nebavit. Ale na výpravu bych ráda zašla s kteroukoliv z nich.

Hurrem: To je jednoduché, byla by to Hermiona. Obdivuji její chytrou hlavu a chladnou logiku.

Enselis: Ze světa HP vždy a jedině profesora Snapea, protože… protože je to profesor Snape.

Aurora: Tak to je celkem těžký výběr si vybrat pouze jednoho člověka. Draca mám sice ráda, ale nevím, jestli by se mnou šel. Další volba by byl asi Snape, protože z něho jde celkem strach. (Ale já ho nemám.) No a další kandidáti by byli pro mě dvojčata Fred a George. (Protože to jsou prostě dvojčata.)

7) A následuje skóre jednoznačných odpovědí!

Kočka – Pes 1:7
Ruby × Sarah, Mathias, Manon, Jamie, Hurrem, Enselis, Aurora
Suzzy má ráda kočky i psy stejně.

Léto – Zima 5:4
Mathias, Ruby, Manon, Hurrem, Enselis × Sarah, Suzzy, Jamie, Aurora

Káva – Čaj 4:3
Sarah, Mathias, Ruby, Enselis × Manon, Jamie, Hurrem
Pro obojí je Aurora. Suzzy váhá, záleží na tom, o jakou kávu nebo o jaký čaj kráčí. Je to gurmán.

Kniha – Film 6:2
Sarah, Suzzy, Ruby, Manon, Hurrem, Enselis × Mathias, Jamie
Aurora má ráda knihu i film nastejno.

Řízek – Salát 3:3
Mathias, Ruby, Aurora × Sarah, Manon, Enselis
Jamie a Hurrem jsou pro oboje, přidala se k nim i Suzzy, prostě na co zrovna mají holky chuť.

Na závěr bych chtěla všem devíti úspěšným i háďatům, která z nějakého důvodu přísahu nestihla splnit, popřát skvělé studijní úspěchy a aby si tu našla kamarády a líbilo se jim tu s námi.

Pro Hadího krále
Astoria von Pens

Už delší dobu jsem uvažovala nad tím, že napíši článek na toto téma a udělám průzkum v samotné mrzimorské koleji. Jen oni mně a vlastně i vám, čtenářům, mohou objasnit, jak to s nimi je. Ze začátku bych všem dotazovaným chtěla moc poděkovat za spolupráci! Taky mě mohli poslat někam… třeba zpátky do sklepení. Ovšem neudělali to a byli moc milí a vstřícní. Děkuji! – usměje se –

Harry Potter a jeho kouzelnický svět, který máme všichni rádi, začal vydáním první knihy, Harry Potter a kámen mudrců, roku 1997 a zfilmovaný přišel na svět v roce 2001. Wau, opravdu už je to tolik let?! A naopak poslední kniha, Harry Potter a relikvie smrti, vyšla v roce 2007 a druhá část filmu měla premiéru v roce 2011. Skoro každý chtěl být v koleji Harryho Pottera, Nebelvíru, nebo koleji „záporáků“, Zmijozelu! Havraspár a Mrzimor sice měly své příznivce, ale nebyly „na vrcholu“ jako již zmíněné koleje.

foto: Warner Bros

V posledních letech mi ale přijde, že Mrzimor a Havraspár se staly rovnocennými Nebelvíru se Zmijozelem. Má na to snad vliv další série filmů z kouzelnického světa? Mluvím o Fantastických zvířatech; jejich hlavní postava Mloka pochází právě z Mrzimoru. Zatím měly premiéru dva filmy v letech 2016 a 2018. Aktuálně se natáčí třetí díl. Fantastická zvířata se časově odehrávají před Harrym Potterem.

Zeptala jsem se spolužáků ze své koleje a Nebelvíru s Havraspárem, jak to vidí oni. Byla jsem moc zvědavá, jestli mají stejný názor jako já… Myslím si totiž, že tyto filmy mají vliv na zvýšenou popularitu Mrzimoru.

Myslíš si, že filmy a hlavní postava Mloka, který je z Mrzimoru, má vliv na větší oblíbenost této koleje?

Calla: Je to dost možné. Nebo by to mohlo být setkáváním U Tří košťat před zařazením, že zrovna chytili aktivnější nováčky. Ale mohlo by to být i FZ s Mlokem… tam se Mrzimor prezentuje také skvěle.

Maraike: Podle mě záleží, jestli člověk díky novým filmům přišel k HP nově. Pokud ano, dokážu si představit, že ho tímto způsobem Mrzimor zaujme, pokud však tento svět zná již delší dobu a udělal si o kolejích nějaký obrázek, případně se i třeba někam zařadil či nechal zařadit, jeho přesvědčení to asi jen tak nezmění.

Eleonora: Určitě si myslím, že ty filmy mají vliv na větší oblíbenost Mrzimoru. – usměje se – 

Eame: Myslím si, že by to mohlo určitě souviset. Přece jen jak film, tak i Mlok jsou velice zajímaví. Navíc by to mohlo mít vliv i na osůbky, které milují zvířata. – usměje se – Stejně tak i tím, že chtějí být „jiní“ a právě jako většina si nezvolit Nebelvír či Zmijozel.

Bibi: Já jsem zatím viděla jen první film, ale vůbec jsem v něm nepostřehla, že by Mlok byl z mrzimorské koleje. Proto si myslím, že zhlédnutí tohoto filmu by nemělo diváky ovlivnit v tom, k jaké koleji se přikloní. Podle mne je to spíše v srdci a v celkovém postoji k životu. – usměje se –

Sidney: Můj názor je, že část lidí opravdu ovlivnil. Přesně jak říkáš, jako Harry a Nebelvír. – usměje se –

Beteramis: No, možné to určitě je, nicméně sama jsem nepostřehla, že by v návaznosti na Fantastická zvířata vzrostla nějak víc poptávka po světě kouzel. Aspoň jsem neměla pocit, že by v registracích po filmech přišlo do školy více lidí, kteří by byli nějak hodně nadšení a zapálení (ale ok, možná jen dorazili do Mrzimoru – směje se –). Takže těžko říct, no, to nám asi musejí říct spíš Mrzimorští. – usměje se – Popravdě si myslím, že tohle je už pryč. Že lidi míň šílí po Nebelvíru nebo Zmijozelu (a tak se prosazují i zbylé koleje), protože míň šílí po HP.

Magdarlene: Popravdě já vůbec nemám nejmenší tušení, jestli mají Fantastická zvířata vliv na oblíbenost Mrzimoru… Já jsem si toho nějak extra nevšimla, že by měly, ale nevím. To bych se spíš zeptala Mrzimorských. – usměje se –

Kenna: Ano, myslím, že filmy o Mlokovi měly na tuhle skutečnost jasný vliv, protože dokonce i já sama jsem se při sledování filmů zamyslela, jaké by asi bylo chodit do Mrzimoru. Myslím, že Mlok je skvělé vyobrazení mrzimorského studenta jako takového, a my se tak mohli této docela neprobádané koleji podívat více na zoubek.

Nebelbrach: Myslím, že si spousta lidí ani neuvědomuje, že Mlok je z Mrzimoru. Spíše si myslím, že jde o jakousi únavu ze slavných kolejí. Mrzimor byl dlouho upozaďován, a jak se říká: „Sedávej panenko v koutě, když budeš hodná, najdou tě.“

Christina: Nejspíš to nějaký vliv mít bude, ale určitě ne takový, jako původní HP filmy. Potterovské šílenství už trochu opadlo a Fantastická zvířata jsou spíš takoví „přicmrndávači“, se mi zdá. Zkrátka to není to samé jako v případě HP a Zmijozelu s Nebelvírem. Ale kdo ví, třeba nám ta generace sledující Fantastická zvířata teprve doroste a začne se pak objevovat víc studentů toužících po tom, aby je Moudrý klobouk zařadil právě do Mrzimoru.

Isabell: Myslím, že původ Mloka Scamandera má na výběr koleje mladých kouzelníků velký vliv. Přeci jen je to postava velice kladná a oblíbená, a tak není divu, že stoupla i oblíbenost Mrzimoru. Což je jedině dobře, protože mi přišlo, že byla kolej dříve trochu přehlížená. – usměje se –

Esmeralda: Jo, myslím, že by to mohlo mít částečně vliv, nicméně asi tak ze 30–40 %, protože většinou tady nováčci před Moudrým kloboukem stihnou poznat lidi z různých kolejí, takže se mohou rozhodovat i podle toho, kde si udělali kamarády. Něco jiného to je, pokud jsou tady navrátilci, kteří jdou do „své předchozí“ koleje, anebo chtějí vyzkoušet „tu jinou“ kolej.

Inees: Neuvěřitelné charisma Mloka určitě přináší mrzimorské koleji mnoho nových fanoušků a podporovatelů, ale já osobně jsem růst obliby Mrzimoru zaznamenala již před uvedením tohoto filmového zpracování do kin. Osobně si to spíše vysvětluji tím, že pro mnoho mudlovských fanoušků příběhů z našeho kouzelnického světa je vlastně až moc prvoplánové být fanouškem Nebelvíru, protože jsem ten dobrý, anebo Zmijozelu, protože jsem ten záporák. Mnoho těchto fanoušků se tak rozhodlo jít cestou, kdy se hrdě hlásí k Mrzimoru, protože příběhy z kouzelnického světa milují a nepotřebují být těmi neodvážnějšími a ani těmi nejzákeřnějšími. Stačí jen milovat svět kouzel.

Indris: Myslím, že vzrůstající obliba není až tolik ovlivněna postavou Mloka, jako spíš různých RPG a jiných her, kdy jsou lidi zařazení právě do Mrzimoru. Tím vlastně zjistí o této koleji víc, a proto vzrůstá její obliba.

Martin: Samozřejmě, že okolní svět hodně ovlivňují filmy, které se kolem světa HP točí. Z toho důvodu je naprosto jasné, že po Zvířatech stoupla poptávka po Mrzimoru. Zmijozel tam zůstal zmíněn také… přeci jen ti „zlí“ tam figurují. Nebelvír už pokulhává. Nicméně je pravdou, že nejvíc utiskován je asi Havraspár. Ten není nějak moc zmiňován ani v HP, ani ve Zvířatech.

Maeve: – snaží se netvářit se moc překvapeně – Mlok byl z Mrzimoru…? A jo… ty jo, abych řekla pravdu, tahle informace mi nějak vypadla z hlavy. Myslím, že Fantastická zvířata mají s původním HP už jen málo společného. Kdybych neviděla a nečetla originální sérii a zhlédla jenom Fantastická zvířata, tak by to asi dost ovlivnilo můj výběr koleje. Ale praví potterheads si vyberou Mrzimor dle jiných preferencí. Například dle oblíbených knižních postav, kolejní charakteristiky, případně podle sympatií zde na hradě, oblíbené barvy, kamarádů…

Aimée: Myslím si, že Fantastická zvířata a jejich hlavní postava Mloka můžou mít vliv na větší oblíbenost Mrzimoru. V původní sérii o Harrym Potterovi žlutá kolej nedostala tolik prostoru, lidé neměli šanci ji tolik poznat, tak se spokojili s charakteristikou, která je třeba tolik nezaujala… A skrze Mloka teď můžou poznat, že žlutá kolej má také mnoho kvalit, jež může nabídnout, a její oblíbenost oprávněně stoupla.

Ukázalo se, že v kolejích mimo Mrzimor máme odlišné názory. Našli se studenti, kteří řekli, že Fantastická zvířata mají jasný vliv na zařazování do Mrzimoru, ale i ti, jež o tom vůbec nejsou přesvědčeni. Plno studentů má pocit, že by to mohlo souviset, ALE… Vydala jsem se proto do žluté koleje, abych zjistila reakce přímo od nich a trochu je při té příležitosti vyzpovídala.

Když ses rozhodoval/a, do jaké koleje chceš, byl Mrzimor tvá první volba? 

Ludovic, Mark, Zoe, Daniela, Petromila mi řekli jasné „ano“.

Klotylda: Ano i ne, ono totiž záleží. Jestli se ptáš na rozhodování v době, kdy jsem posílala registraci na hrad, první volba to byla, a zcela jasná. Jestli se ptáš na dobu, kdy jsem se poprvé nořila do potterovských příběhů, pak ne, tehdy byl Mrzimor až druhý. Dřív jsem se viděla jasně v Havraspáru, až s postupem let jsem došla jak k tomu, že si víc cením pracovitosti a čestnosti než chytrosti, tak k tomu, že nějakou pracovitost mám.

Mori: Ne. Bylo mi to v podstatě jedno.

Annie: Nejdřív musím říct, že jsem na Harrym Potterovi vyrůstala, takže se moje volba koleje docela dlouhou dobu rozvíjela a měnila. Jako malá jsem samozřejmě chtěla do Nebelvíru, ale později už jsem začala přemýšlet i nad ostatními. Dělala jsem si nespočet testů a přemýšlela nad vlastnostmi kolejí. Zjistila jsem, že částečně patřím do všech. Nejvíce mi vycházel Mrzimor, dále Zmijozel, Havraspár a nakonec Nebelvír. Uvědomila jsem si, že mě to vlastně k Mrzimoru nejvíce táhlo, takže má volba byla jasná. – směje se – 

Anthony: No vlastně jsem chtěl do Zmijozelu nebo Havraspáru. Volby klobouku v nejmenším nelituji. Nakonec se mi v Mrzimoru líbí.

Selina: Ne.

Lee: Chtěla jsem do Mrzimoru, ale klobouku jsem to neřekla, abych věděla, kam vážně patřím.

Helen: Ne. Primárně ne. Já jsem totiž dala, že mi je to jedno. Chtěla jsem opravdu skončit v takové koleji, která mě charakterizuje.

Kdyby tě klobouk zařadil jinam, myslíš, že bys tam byl/a spokojená/ý?

Ludovic: Pokud by to nebyl Nebelvír, tak určitě.

Mark: To je hodně složité, v době, kdy jsem se registroval, pro mne byl Mrzimor jedinou možností, důvod byl ten, že mne nejvíce vystihuje, a byl jsem v této koleji i na jiných stránkách, proto jsem v té době byl dokonce tak moc mrzimorský, že bych jiné koleji nedal ani šanci. Dnes už je to také jiné a asi bych byl spokojený i v Havraspáru či Zmijozelu.

Zoe: Ano, počítala jsem s tím, že se může stát, že budu jinde, i když jsem doufala v Mrzimor. – usměje se –

Klotylda: Jasně že jo. Stejně všichni víme, že na konci dne jsou koleje o lidech v nich, a ve Velké síni potkávám velmi sympatické lidi všech barev.

Mori: Myslím si, že ano. Jak jsem říkala u první otázky, bylo mi to v podstatě jedno.

Annie: Určitě! Částečně patřím i do ostatních kolejí, takže bych si zvykla. Možná by to bylo trochu složitější v Nebelvíru, ale snad bych to zvládla. Pak by i samozřejmě záleželo na ostatních lidech v kolejích, jak by se chovali.

Petromila: To nevím, snad ano, ale neumím si to představit, jsem jezevec.

Anthony: Zmijozel či Havraspár by určitě byly fajn.

Selina: Momentálně jsem toho názoru, že ne. V Mrzimoru je mi nejlépe. – usměje se –

Lee: Nejspíš ano.

Daniela: Myslím, že 100% ano. Přeci jen věřím, že ve všech kolejích jsme všichni v pohodě a fajn. Sama mám přátele i mimo Mrzimor a jsem za to ráda.

Helen: Určitě. Já jsme strašně nekonfliktní člověk a ráda se seznamuji s novými lidmi. Mám například spoustu přátel v Havraspáru, takže myslím, že i tam bych se našla. – usměje se –

Můžeš prozradit, ve které ze zbylých kolejí by sis dokázal/a představit, že bys byl/a? Nebo prostě Mrzimor a žádná jiná?

Ludovic: Asi mám srovnatelně s Mrzimorem rád Zmijozel, takže bych si to dokázal představit, přežil bych to. Ale do Zmijozelu se nehodím. Nevadilo by mi být ani v Havraspáru. Avšak Mrzimor je prostě Mrzimor.

Mark: Určitě, z dnešního pohledu by mě lákal Havraspár či Zmijozel. V minulosti to bylo jiné, ale takto to vidím dnes.

Zoe: Asi nejvíc Havraspár nebo Nebelvír, Havraspár hlavně proto, že mi to vzhledem k mým vlastnostem dává smysl, i když do Mrzimoru patřím nejvíc, Nebelvír hlavně proto, že mám ráda Harryho Pottera. – směje se – Proti Zmijozelu teď už taky nic nemám, i když v době, když jsem poprvé četla Harryho, bych tam určitě nechtěla, ale ambiciózní určitě nejsem a celkově tam nepatřím.

Klotylda: Co se týče vlastností, umím si rozhodně představit ten Havraspár, minimálně v tomhle stále vnímám Mrzimor jako určitou poklonu a čest. Po zařazení jsem si fakt vydechla a měla obrovskou radost a po té době v Mrzimoru se mi to, že bych byla jinde, představuje vážně těžko.

Mori: Asi všude. Ten Mrzimor je mi blíž, protože zde studovala i moje matka Jostein Lauierová. Takže jsem trochu čekala, že půjdu v rodové linii.

Annie: Jak jsem zmínila, tak ten Zmijozel. Myslím, že bych si to na týden ve Zmijozelu ráda vyzkoušela. – směje se – Možná pak i ten Havraspár.

Petromila: Asi možná Havr, ale netuším, ve mně ten jezevec je daný. – směje se –

Anthony: Viz výše.

Selina: Upřímně, raději bych na Hogu asi nebyla. – směje se – Já miluju Mrzimor, a ač mám kamarády i v jiných kolejích, nechtěla bych být ani v jedné. – usměje se –

Lee: Mojí druhou volbou byl Zmijozel. – usměje se – Popravdě jsem se v době svého zařazování nemohla rozhodnout, tak jsem to nechala na klobouku.

Daniela: Tak Mrzimor byla moje top kolej, ale abych nekecala, miluju Zmijozel a to nepíšu kvůli tomu, že z této koleje jsi nebo tak nějak. Prostě jde o to, že mi vždy hlavně zde přišli Zmijozelští strašně sympatičtí, i když Jasper z vaší koleje mě dokáže kolikrát pěkně nakrknout, abych pravdu řekla.

Helen: Asi ten Havraspár. – usměje se – Přijde mi, že k sobě má s Mrzimorem blízko.

Upřímně, měly na tvé zařazení vliv filmy o fantastických zvířatech a to, že hlavní postavou je student Mrzimoru Newt Scamander?

Ludovic: Vůbec. Věděl jsem, že budu v Mrzimoru dávno před filmy.

Mark: Ani v nejmenším. Já jsem byl na podobných projektech už v minulosti, takže především zkušenosti s prostředím. Zařazování a především i lidé jsou v těchto školách a následně i kolejích dost podobní.

Zoe: Vůbec.

Klotylda: Zcela upřímně, ne. Mimo jiné proto, že jsem příběh a postavy pochytila až z jejich sledování a filmy jsem viděla až po registraci na hrad. Zato jsem byla neuvěřitelně hrdá a nadšená, že tak sympatická postava je zrovna z „mé“ koleje. – směje se –

Mori: Nee, vůbec. Já se přiznám, že mně Scamander dokonce ani není moc sympatický. Tedy jako ve filmu. Celkově mě ten film úplně nedostal. Je pěkný, to jo, ale prostě nějak mě to nechytlo.

Annie: Ani moc ne. Svoji kolej jsem si uvědomila ještě před tím, než film vyšel. Ale samozřejmě pak moji volbu podpořil a byla jsem ráda, že máme v koleji takového silného kouzelníka.

Petromila: Vím, že je z Mrzimoru, ale vliv to na mě nemělo žádný.

Anthony: Nemělo vůbec žádný, že byl Mlok v Mrzimoru, jsem zjistil až tady.

Selina: Vůbec ne, brala jsem to jen jako plus a to, že Mrzimor není tak nevýrazná kolej, jak se o ní dlouho přemýšlelo.

Lee: Jak jsem říkala v odpovědi na otázku č. 1, na zařazení moje přání vliv nemělo. Určitě jsem si ale Mrzimor kvůli Mlokovi oblíbila víc.

Daniela: Neměly, ale jsem ráda, že k nám Mlok patří. Jde o to, že knihy jsem nečetla a filmy viděla až poté, co jsem již byla zařazená.

Helen: Neměly, viz odpověď k prvnímu dotazu.

Těšíš se na třetí díl? – usměje se –

Ludovic: Jak se to vezme, asi se na něj kouknu, ale že bych se na něj vyloženě těšil, to asi ne.

Mark: Abych řekl pravdu, jednička se mi moc líbila, ale dvojku jsem vlastně ani pořádně neviděl, takže se budu muset nejspíše pořádně mrknout na tu.

Zoe: Rozhodně ano.

Klotylda: A on i přes covid bude? Ehm, asi toliko k intenzitě mého těšení se. Nevyčkávám nijak netrpělivě, ale až okolo mě třetí díl projde, ráda se kouknu.

Mori: Na třetí díl se podívám, to jo. I když momentálně jsem celkem smutná, že tam neuvidím Deppa.

Annie: Ano, bohužel mě zklamali s hercem Grindelwalda, kterého měl hrát Johnny Depp. Už jsem si ho dokonale představovala a nakonec byl donucen se vzdát té role. Je to velká škoda, hodí se na to dokonale. Ale těším se i na ostatní herce.

Petromila: Určitě kouknu, ale nejsem skalní fanda, Zvířata neberu jako součást HP. To skončilo sedmičkou… tohle je jen pro mne… jakýsi malý bonus.

Anthony: Těším se, ale bez Deppa to asi nebude ono.

Selina: Ano, určitě se těším. Bohužel jsem ale zklamána z odchodu Johnnyho Deppa.

Lee: Ani nevíš jak moc! Jen škoda, že už tam nebude Depp.

Daniela: Nevím, ano i ne. Jsem zvědavá, co se stane v dalším dílu. Zároveň se ale netěším, protože mě druhý díl nijak nezaujal.

Helen: Anooooooo. Moc!

Musím říct, že mě Mrzimorští velmi mile překvapili. Řekli jasné NE mojí spekulaci, že by vzrůstající popularitu ovlivnily filmy o fantastických zvířatech. Žlutí si svoji kolej vybrali podle toho, že jim byla nejsympatičnější, či je do ní Moudrý klobouk poslal, ale nakonec jsou tam spokojení a neměnili by.

A co vy, milí čtenáři Hadího krále? Překvapil vás výsledek stejně jako mě?

Pro Hadího krále
Astoria von Pens

Další školní rok se nám rozběhl, a jak je již zvykem, přišla k nám nová krev. Jak ale poznáme, že jde o schopné jedince? K tomu nám slouží Salazarova přísaha. Ověří, jak si dokáží nováčci pod tlakem poradit s nelehkými úkoly od vybraných zkušenějších hadů – letos museli projít přes „praktickou“ Sooyeon, „hravou“ Elaine, „famfrpálovou“ Ontarii, „intelektuální“ Saiph, „vydřiducha“ mě, Astorii, a „vyhledávající“ Kiru.

Jako první splnila přísahu Delsarena Preslic, následovala Noni Coldwell a na „bedně” ještě Christina Meadows. V Salazarově přísaze nejde o rychlost, dalšími, co ji splnili, byli Rose Fairy Queen, Francois Bettencourt, Maeve Péregrine, Anna Grace Angel a Maraike Auri Nordahl. Těmto osmi statečným moc gratuluji, teď se pohodlně usaďte a pojďte je se mnou více poznat.

1) Když ses dozvěděl/a, že budeš plnit přísahu, těšil/a ses?
Delsarena: Řekla bych, že tam byla směsice dobrých pocitů a obav, ale i určitá míra vzrušení. Asi mi prvně problesklo hlavou, že se těším, a hned vzápětí přišly obavy, co vše to bude obnášet. Jakou formou se bude přísaha plnit, kolik zabere u mudlů času apod.
Noni: Samozřejmě že jsem se těšila! Chtěla jsem hnedka začít všechny obepisovat, ale nechtěla jsem vypadat moc hrr, tak jsem raději počkala den, a pak začalo moje snažení. A nakonec se mi i povedlo ukončit ji jako druhé.
Christina: Rozhodně ano! Já jsem s tím tak nějak i dopředu počítala, protože jsem si ještě v lososové listovala Hadím králem, kde jsem se o přísaze dočetla. – uculí se – 
Rose: No jako těšila, i když jsem byla trošku na pochybách, zda to zvládnu, ale hlavní je, že jsem se těšila. – usměje se –
Francois: Upřímně mě to ani moc nepřekvapilo, když jsem zjistil, že budu muset projít přísahou. Ke koleji jako Zmijozel mi to naprosto sedí. Na přísahu jsem se těšil, mám rád výzvy.
Maeve: Nu, trochu mě to vyděsilo! Bála jsem se, že budeme muset plnit nějaké záludné úkoly zmijozelského rázu. Jako třeba prát špinavé ponožky starším studentům nebo dělat svačinu Ferdinandovi…
Anna: Na plnění přísahy jsem se těšila, ale byly tam i obavy, že to bude moc těžké, a tak ji nezvládnu.
Maraike: Těšila jsem se na nelítostnou příšeru a jedovaté hady, ale pak jsem si vývěsku přečetla znova a zjistila jsem, že takhle už se to nedělá.

2) Co za úkol/y se ti líbil/y nejvíc? A naopak, který se ti nelíbil nebo se ti zdál moc těžký?
Delsarena: Vezmu to asi úplně od začátku, snad to nebude vadit. – usměje se – Prvně má každý student povinnost se představit a napsat něco o sobě. Když jsem kontaktovala Soo, brala jsem představení se jako slušné pozdravení včetně jmenuji se tak a tak a sovičku jsem odeslala. Vzápětí mi přišlo, že se musím víc představit, napsat něco o sobě, odkud pocházím atd. Popravdě to byla první chvíle, kdy jsem měla chuť přísahu na dlouho odložit. Naštěstí jsem tento pocit překonala a zadařilo se. Doufám, že nebude vadit, že jsem trochu odbočila, ale říkala jsem si, že by to mohla být důležitá myšlenka, proč někteří s přísahou otálejí.
Co se týče úkolů, asi žádný mi nepřišel vyloženě těžký. Pokud jsem nevěděla, kde informaci dohledat, poprosila jsem svou hadonošku, aby mě trochu navedla, a musím říct, že May je skvělá! Nejraději jsem dělala úkoly spojené s různými předměty na škole, tím mám na mysli rozepsat, k čemu se používají, například k čemu slouží lupa, šém atd.
Noni: Teda nejvíce se mi asi líbil úkol s házením sněhové koule, jen teda do příště musím zlepšit svoji mušku. – omluvně se usměje na Rose – A nejméně, paradoxně, úkol od stejné osoby, a to zjišťování, na co je jaká rostlina. Nad tím jsem strávila věčnost, než mi došlo, kam se mám podívat. – smích –
Christina: Paradoxně mi přišel nejjednodušší úkol poslední, který nám zadávala naše primuska Kira. Nejtěžší pro mě byly úkoly ohledně famfrpálu, tam jsem chvíli tápala, lítala po všech možných zákoutích hradu i kolejního webu, abych zjistila potřebnou informaci. Naštěstí se povedlo. Nejzábavnější byl ale úkol se sněhovými koulemi, které jsem házela po Rose těsně před výpravou do lesa. – zazubí se –
Rose: Hmm. – zamyslí se – Je to těžké, ale nejspíš ten, kde jsem musela hledat informace v Hadím králi, jelikož mě to bavilo. A moc se mi nelíbil ten úkol, kde jsem se měla dostat do kuchyně, to mi trvalo, jelikož jsem nevěděla jak, kde, kdy, co atd. – smích – Takže jsem otravovala chudáka Delsinku, která mi poradila, za což jí jsem moc vděčná!  – usměje se – 
Francois: Těžko říct, každý měl něco do sebe. Nejvíce jsem se ale natrápil s nalezením kuchyně. Nedokázal jsem se do ní řadu dní vůbec dostat, místo se skřítky jsem se nanejvýš setkal s Ufňukanou Uršulou, která vždycky akorát vytopila umývárnu.
Maeve: Úkoly nakonec nebyly vůbec těžké, jen občas to bylo frustrující a sežralo to dost času. Nejvíc se mi líbilo, když jsem mohla beztrestně zkoulovat ostatní, to byl zábavný úkol! Škoda, že podobných nebylo víc.
Anna: Nejvíc se mi asi líbil úkol, kde jsem hledala tři zelenofialové, jejich posty a co učí. A nemůžu říct, co se mi nelíbilo, neboť se mi líbilo všechno. – usměje se –
Maraike: Nelíbil se mi hadokrálový, protože mi nešlo komentovat anonymně a stále nevím proč. Líbily se mi všechny zjišťovací, protože jsem se dozvěděla věci, což se vždycky hodí.

3) Líbí se ti ve Zmijozelu?
Noni: Jsem nadšená ze Zmijozelu! Neumím si představit, že bych se dostala do jiné koleje. – usměje se –
Christina: Jsem nadšená, že mě klobouk zařadil právě do Zmijozelu. Cítím se tu jako doma, kdykoliv potřebuji pomoct nebo poradit, spousta hadů hned podá pomocnou šupinu. – zazelení se –
Rose: Líbí! A moc! Už od té doby, co jsem začala číst HP, je Zmijozel mojí nejoblíbenější kolejí. – culí se – A navíc mě i Pottermore a další mudlovské testy, kterých je nespočet, zařadily do Zmijozelu. – pyšní se – Takže tu kolej miluju a jsem ráda, že v ní jsem i teď.
Francois: Moc. Myslím, že Zmijozel je přesně ta kolej, která v člověku podpoří jeho potenciál.
Maeve: Zelená společnost je skvělá společnost a Salazar je prostě krutopřísný. A navíc má nejlepšího kolejního ducha!
Anna: Líbí se mi tady hodně. Myslím, že Moudrý klobouk vybral dobře. Je to můj domov.
Maraike: Velmi! (Samozřejmě.)

4) Kdopak je tvým hadonošem? Je na tebe hodný?
Delsarena: S radostí mohu říct, že mou hadonoškou je Maya Prinz a jsem velmi ráda, že mi byla přiřazena. Je na mě opravdu hodná, ale také s ní mohu mluvit na rovinu. May má pochopení pro člověka, je hodná, a navíc jí mohu důvěřovat. Vážím si jí nejen jako hadonošky, ale i jako osoby.
Noni: Mým hadonošem je naše madam kolejní a je na mě moc milá, samozřejmě! – mrkne – Plus mi nikdy nezapomene připomenout, že končí nějaká soutěž, kterou ještě nemám hotovou.
Christina: Jak jen se jme… jo, Lucas! Samozřejmě si dělám srandu, Lucas je báječný, dokonce mi pomohl k získání mojí žabičky. Pořád se starostlivě ptá, jestli jsou na mě všichni hodní, a ochotně poradí, kdykoliv potřebuju. Lepšího hadonoše jsem si přát nemohla!
Rose: – zasměje se – Ninuška je moje hadonoška. Je milá a moc mi pomáhala i u přísahy a mám ji ráda. Dostala jsem od ní i lucerničku, kterou furt nosím. – zamává s lucernou –
Francois: Mým hadonošem je Sooyeon Choi. A ano, je. – usměje se – 
Maeve: Mým ctěným hadonošem je právě ten nejlepší kolejní duch, nejdražší Marguerita Laux! (Fakt je drahá, už jsem musela utratit pár srpců za kytku pro ni.) S Márčí jsme na stejné myšlenkové vlně a máme stejný morbidní humor. A asi mě má fakt ráda! – chlubí se společnou fotkou – Jo a je nejhodnější, nejmilejší a nejkrásnější. (Márče, nezapomeň mi za tuhle reklamu zaplatit!)
Anna: Má hadonoška je Kira Mae Spencer, je na mě moc hodná a hodně mi pomáhá. Nevím, co bych bez ní dělala.
Maraike: Astorka je nejlepší! Dokonce mě nechala dát gól na tréninku, když byla v bráně a já na střelci. (Ale ty fazolky po večerech stejně jíst budu.)

5) Výuka je v plném proudu, měl/a jsi šťastnou ruku a zvolil/a sis předmět, který tě zatím baví?
Delsarena: Zvolila jsem si Kouzelnickou ruštinu, samozřejmě bych si nejraději vzala ještě japonštinu a korejštinu, ale nemohla jsem. Nestíhala bych to. Snad další rok. A ano, ruština mě baví, snažím se ji učit jako samouk a teď mám konečně někoho, kdo mě povede.
Noni: Myslím, že ano. První předmět, Kouzelnické šapitó, byl celkem povinnost, přece jen, co bych to byla za hádě! A korejština mě taky zatím baví, jen mě děsí, až začneme probírat byť základní gramatiku. – směje se –
Christina: Abych řekla pravdu, předmětů jsem si zvolila víc, než jsem původně chtěla. Nějak mě k tomu vyhecoval náš Mušketýrský klub. – tváří se tajemně – Prozatím u mě vede Žabologie a FPP. – je moc velký flákač na to, aby uvedla celý název –
Rose: Ano, mám. Nikdy bych nedělala něco, co mě nebaví nebo k čemu nemám kladný vztah. Je to na mně i někdy vidět, jelikož to dám pěkně najevo. – zasměje se – Ale OPČM mě baví a zvláštním způsobem přitahuje. Vždy jsem ho chtěla studovat, proto to byl hned můj první předmět, který jsem si zapsala. – zazubí se –
Francois: Ano, předměty, které jsem si vybral, mě velmi baví a mám v plánu v nich pokračovat i v dalších ročnících. Jen škoda, že jsem se nedostal i na jiné předměty, jako třeba na Astronomii, které jsem se chtěl věnovat.
Maeve: Letos jsem na tom časově mizerně, tak jsem skončila jen na jednom předmětu, ale myslím, že lépe jsem si vybrat ani nemohla. Mytologie je úžasný předmět a zrovna ta řecká je fantastická. Tohle byla trefa! Jsem nadšená!
Anna: Ano, zvolila jsem si Nauku o sebevědomí, už jak jsem ji viděla na výběr, něco mě k ní táhlo a se svým rozhodnutím jsem zcela spokojená. Úkoly mě baví dělat.
Maraike: Všechno, co jsem si postupně vybrala, je mi nějak sympatické. Akorát jsem si to měla zapsat dřív, protože dodělávat Zetka v pěti předmětech je fakt něco.

6) Vyber nebo doplň:

Kromě zelené a stříbrné se mi líbí … barva.
Delsarena: bílá
Noni: modrá
Christina: fialová a vínová
Rose: modrá a černá
Francois: tmavě modrá
Maeve: rozhodně #000000 a také se mi moc líbí #800080
Anna: fialová a černá
Maraike: černá

Léto, nebo zima?
4 hlasy pro léto od Christiny, Rose, Maeve a Anny, 3 hlasy pro zimu od Noni, Francoise a Maraike. Delsarena nedovolila remízu a trvala na podzimu.

Kdybych šel/šla na oběd s osobou z HP, byl/a by to …, protože … 
Delsarena: Lenka Láskorádová, protože je úplně jiná než ostatní osoby z HP. Působí na mě jako hodný a klidný člověk.
Noni: Hermiona, protože by mi pomohla s úkoly.
Christina: Sirius, protože je to moje nejoblíbenější postava.
Rose: Draco! – uculí se – On je to skvělý člověk. – vzdychne – I když se mi líbí jiný typ kluků, ale u něj je to jiné.
Francois: Katie Bellová, protože je to moc hezká a sympatická holka.
Maeve: Lenka Láskorádová, protože je zábavná, šílená a má ráda absurdnosti.
Anna: Severus Snape, je to hrdina a můj vzor.
Maraike: Severus, protože kdyby oběd někdo otrávil, mohl by to zvrátit. Nebo mě nechat zhynout a potěšeně se koukat, záleží, kdo byl travičem.

Káva, nebo čaj?
Pro kávu: Rose, Francois, Maraike.
Pro čaj: Noni a Anna.
Pro obojí: Delsarena a Maeve.
A Christina vybočuje a má ráda kakao.

Mým nejoblíbenějším jídlem je/jsou … 
Delsarena: těstoviny s pestem a parmazánem.
Noni: svíčková.
Christina: „cokoliv mňamózního“ a musí toho být hodně!
Rose: miluju saláty a halušky bez slaniny, jsem vegetarián.
Francois: bouillabaisse, slávky a šneci po burgundsku.
Maeve: pravé japonské sushi nebo krupicová kaše s kakaem.
Anna: celkově ovoce (nejvíc asi borůvky).
Maraike: cokoliv veganského.

Raději čtu knížky × koukám na filmy.
Knížky mají radši Delsarena, Rose, Francois, Maeve, Anna, Maraike, což je drtivá většina.
Noni má raději seriály a Christina filmy.

A teď tipy a doporučení:
Delsarena k přečtení doporučuje Divergenci a Zaklínače (poznámka: „seriál prosím ne“) a Dlouhý pochod. Doporučení od Noni zní Elite nebo BoJack Horseman. Christina má prý moc moc tipů, proto kdyby měl někdo zájem, tak v sovinci dle žánru ráda poradí. Rose doporučuje Dva roky prázdnin. Francois radí k přečtení Hygge od Meika Wikinga. Maeve Literární spolek Laury Sněžné, Probudím se na Šibuji, Noční cirkus nebo Neměnnost leopardích skvrn. Anna z romantického žánru Vášně lorda Kita a pro milovníky dobrodružna Bouřnou vránu či hororové Děsuplné povídky. Maraike Malazskou knihu padlých nebo Jméno větru.

Jsem/nejsem hudebně nadaná/ý, pokud ano, hraji na …/zpívám.
Delsarena: Jsem hudebně nadaná, zpívám, hraji na flétnu a učím se jako samouk na klavír.
Christina: Těžko říct, já si myslím, že jo. Jen ostatním se můj zpěv moc nelíbí. Chceš si to poslechnout? – zazubí se a pozoruje, jak Astorka vytahuje špunty do uší –
Rose: Jakože – zasměje se – jako malá jsem hrála na klavír a na flétnu, ale teď spíš sportuji.
Anna: Už sedm let hraji na sopránovou flétnu, pět let na altovou flétnu a prvním rokem hraju na klavír.
Noni, Francois, Maeve a Maraike jsou bez hudebního nadání.

7) Nakonec bych se zeptala na nějaké tvoje oblíbené moudro/citát?
Delsarena: „Falešný přítel je jako kočka – zepředu líže, zezadu škrábe.“ a „Buď sám tou změnou, kterou chceš vidět ve světě.“
Noni: „Miř vysoko, něco trefíš.“ – James Dashner, Labyrint.
Christina: Těch je… Kdybych měla vybrat jeden z těch nejoblíbenějších, tak je to asi tenhle, takový i trochu zmijozelský od Charlese Bukowskiho: „Nauč se vyhrávat, prohrát umí každý blbec.“
Rose: Je jich moc… ale třeba tento: „Kdo chce, hledá ZPŮSOB, kdo nechce, hledá DŮVOD.“
Francois: „Každé skutečné dobrodružství vzniká nárazem fantasie na skutečnost.“ – Karel Čapek
Maeve: „Nežer čokoládu.“ No dobře, kecám, žádné nemám. Asi nejsem dost moudrá nebo prostě nejsem citátový typ. – směje se –
Anna: „Nemilovat knihy znamená nemilovat moudrost, nemilovat moudrost však znamená stávati se hlupákem.“
Maraike: „Cesta, která nikam nevede, je blbá.“

Moc děkuji všem novým hadům za to, že mi věnovali několik minut na odpovědi, a přeji jim, aby u nás byli spokojení!

Pro Hadího krále
Astoria von Pens

Bradavická čtyřka začala 8. dubna 2020, Zmijozel reprezentovaly JOJO Víly – Edith Joan, Nina Yozhinski, Noah Limbani a Veronica Narcissa Williamsová. Společně čelily čtyřem výzvám, které se týkaly čtyř bradavických kolejí. Přineste si šálek výtečné čokolády a začtěte se do následujících řádků.

První úkol se týkal koleje Havraspáru. Holky měly za úkol nakreslit vchod do kolejní místnosti, vysvětlit funkčnost schodů na chodbách hradu, jinou než byla za dob Harryho Pottera, seznámit nás s původem Anseioly Jasmis Rawenclav a s nejužším vedením koleje. Představit kolejní místnost a, jelikož je Havraspár kolejí moudrosti, pohrát si s hádankami.

Naše JOJO Vílysi s úkolem hravě poradily, získaly za něj 148 kostek a díky tomu zaujaly druhé místo. Jako styl provedení si zvolily „knihu“, která Havraspár opravdu vystihuje. Skvělý nápad! – dojímá se –

Lilien Emity Meissed: „Využití knihy se mi líbí, je to něco, co k Havraspáru patří, přeci jen… sečtělost mají v povaze.“

Sally-Ann Olson: „Postupné otáčení listů knihy buduje napětí a radostné očekávání, co úžasného člověk na další stránce objeví.“

Theresa Veilin Brendi: „U vysvětlení schodů jsem se musela pousmát. Potvory jedny! Stejně tak jsem si početla i u popisu ložnic studentů, který je moc hezky pojatý, a i informace o vedení koleje byly napsány pěkně.“

Kim Sarah Reevesová: „Příjemně mě překvapila hudební zátiší v některých částech havraspárské kolejky (zpěv ptáků, krb), velmi zajímavý a důmyslný nápad, který mě vtáhl do vašeho vypracování.“

Bohužel po tomto kole následovala penalizace Havraspáru. Jejich děvčata měla problém s odkazem a došlo ke smutnému řešení, které je bohužel v podstatě vyřadilo ze hry. Dále následovala ztráta jedné členky, která se nezapojila ani do řešení prvního úkolu. Byla nahrazena jinou hráčkou, což bylo na hraně pravidel. Ale nakonec tým Havraspáru ještě před druhým úkolem odstoupil.

Jak hodnotily tento úkol naše holky? Kterou jako první napadlo, že bude mít formu knihy? A co si myslí o této aféře? Jaké bylo první hodnocení poroty?

Veronica: „Úkoly jsme si rozdělily podle preferencí a silných stránek, takže třeba ty nádherné dveře a vazbu kreslila Edith, já kreslila všechny ty doplňující obrázky a mapu, holky dělaly texty, a když nás pak napadlo oživit to audiem, tak popadla Noah balík chipsů.
Ver neznám, vůbec netuším, co byl důvod jejího odchodu, ale chápu, že to zbytek týmu naštvalo. Na druhou stranu pak nechápu, proč (a to jsem se dočetla v komentářích Denního věštce) bylo holkám nabídnuto nahradit prázdné místo v týmu, když pravidla jasně specifikují, že po odevzdání nominací už se nic měnit nemůže. A pak se jim strhnou body za odkaz… – nechápavě kroutí hlavou –
Obzvlášť se mi líbí hodnocení madam Kim, která vypíchne, co by chtěla do příště zlepšit nebo co se jí líbilo. Madam Lilien nám pro změnu dala nejhorší hodnocení z celé poroty, strhla nám kostičky vlastně úplně ze všech kategorií. Jde vidět, že se na věci dívá jinak než zbylé tři porotkyně, tak budeme muset ještě zapracovat, abychom jí příště taky padly do vkusu.“

Nina: „Nejprve jsme se domluvily, že to uděláme ve Wordu – ach, jak se teď tomu nápadu smějeme! Naštěstí nám to brzy došlo a vytvořily jsme web.
Na jednu stranu se mi líbí, jak víceméně celý hrad stál při holkách. Na druhou stranu už jsem od modrých holek chvílemi cítila neracionální a z mého pohledu přemrštěný pocit křivdy. Chci si myslet, že kdyby se totéž stalo nám, vzaly bychom to snad víc s klidem.
Oceňuji, že hodnocení byla řádně rozepsána a vesměs i dobře strukturovaná. Sama bych možná ocenila i schematičtější přehled plusů a minusů, ale to už moc není slovní hodnocení, že?“

Edith: „S holkama se mi spolupracovalo zatím skvěle. To spíš jen já jsem si dala načas. Kreslení mi trvalo až moc dlouho a stresovala jsem jak sebe, tak i holky. Každopádně se vše stihlo, takže spokojenost. Úkoly jsme si rozdělily podle toho, kdo chtěl co dělat. Já kreslila, což jsem si rozdělila s Verčou. Holky pak vymyslely výborné básničky a text, takže já se pak kochala při čtení.
Odchod Ver z havraspárského týmu B4 mě zarazil. Slyšela jsem, že měla moc úkolů a proto také odešla z hradu. Každopádně svou pracovní zátěž by si každý měl promyslet právě před přihlášením se do soutěže. Penalizace bodů havraspárského týmu, který omylem poslal nefunkční odkaz (i když obsahoval správný odkaz po vymazání domény naší školy) mi připadá velice přísná. Stejná chyba se může stát všem soutěžícím.
Slovní ohodnocení porotkyň jsem uvítala – v jednu chvíli jsem si myslela, že slovní ohodnocení vůbec nedostanem. Zdá se mi trochu subjektivní, ale jen z pohledu toho, co každá porotkyně očekává od kroniky/knihy/webového zpracování, což chápu.“

Noah: „Co se týče samotného vypracování, hned na začátku jsme narazily na problém – absolutně jsme nechápaly zadání. Holky mě musely dlouho přesvědčovat, že se jedná o začátek školy na Hogu a ne úplný začátek školy tak, jak je v knihách. Co bych ale konkrétně chtěla vyzdvihnout jsou naprosto nádherné dveře a obálka knihy od Edith, mapka a asi tak bambilion dalších obrázků od Verči a skvělé básničky spolu s neustálou, (a, krapet, otravnou,) korekturou, od, Niny hlavně, co, se, týče, čárek. – zasměje se –
Odchod Ver… ráda bych řekla, že neměli sázet na prváka, ale to v naší pozici asi nemůžu.. – zasměje se – Co se týče jejich penalizace, přijde mi vyloženě nesmyslná.
Já jsem s hodnocením naprosto spokojená – mohlo by ale být o těch 8 kostek vyšší. – zasměje se – Osobně jsem, jak už jsem řekla, s naším vypracováním maximálně spokojená a naprosto nadšená z toho, co všechno jsme stihly za tak krátkou dobu ze sebe vyplodit!“

Po druhém úkolu se dostaly naše zelené soutěžící do poloviny celého klání. Tentokrát se hlavním tématem stala kolej Mrzimoru. JOJO Víly měly složit ódu na ředitelku koleje Sefrenii, zaměřit se na problematiku v nadměrném střídání funkcionářů kromě primusky, poodhalit nám kouzlo soudků, ťukání na ně a obrázkově si s dílem vyhrát.

Holky napadlo, že tentokrát z úkolu udělají zahradu, která bude mít různá zákoutí, kde budete sbírat ingredience na výrobu sušenek, samozřejmě nechyběly ani pověstné sudy a skvěle nazpívaná óda od Niny. Opět musím smeknout nad takovým nápadem a ještě úžasnějším provedením.

Porotkyně tentokrát už měly méně práce, hodnotily jen tři koleje a Zmijozel si vysloužil 144 kostek, což znamenalo druhé místo z tohoto úkolu, ale celkově první dělené s Nebelvírem! Musím dodat, že najednou první a třetí místo dělilo pouhých 16 kostek, což je opravdu minimální rozdíl mezi kolejemi.

Lilien Emity Meissed: „Óda na Sefrenii je moc pěkná, hezky zazpívaná, má to takový nádech tajemna a klidu a mně se to dobře poslouchalo a vlastně mě ani nic nerušilo. Dýchá z ní jakási harmonie.“

Sally-Ann Olson: „Vaše vypracování ve formě detektivního pátrání bylo zajímavé a umožnilo vám do příběhu zapracovat všechny povinné části i mnoho dalšího.“

Theresa Veilin Brendi: „Poctivě jsem sbírala všechny útržky a moc se těšila, že se, kromě jiného, dočkám i skvělého pečení těch koláčků… a ono nic! To od vás tedy rozhodně nebylo hezké! Ale! Zakončení celého příběhu mě pobavilo a musela jsem se skutečně pousmát.“

Kim Sarah Reevesová: „Za obrázky dávám rovněž palec nahoru, jsou úchvatné a jsem ráda, že jste je zapojily! Zpracování Denního věštce se vám taktéž povedlo.“

Vlastně já už v úvodu odhalila, komu patřil hlas u ódy. – pousměje se – Jak se holkám pracovalo na tomto úkolu a jak se jim vlastně líbí vypracování soupeřů? Nevadí jim pauza mezi úkoly, kdy fialové porotkyně píšou hodnocení?

Veronica: „Rozhodně holky (Nina, Noah) daly nápad s detektivkou, první dny jsme si rozdělily úkoly a tak nějak si ujasnily, co kde bude, jaké bude rozuzlení apod. Jinak Nina nazpívala tu ódu, sice jsem tušila, že bude nejspíše hudebně nadaná podle všech těch nástrojů, co má doma, ale rozhodně se předtím nepochlubila, že má i tak nádherný hlas!
Egoisticky můžu říct, že to máme nejlepší! – směje se – Mrzimor jsem celý neviděla, i když s tím musela být spousta práce, moc mě nezaujal. Nebelvír měl zase moc textu, tak jsem to prolistovala jen na začátku a na konci, takže vlastně ani nevím, jak si poradily s ódou nebo se soudky.
No, mohlo to být lepší! Zatímco v minulém kole měla problém prakticky jen madam Lilien, teď jsme od ní získaly dost kostiček a spoustu chvály. Naproti tomu jsme klesly u madam Sally, i když mi nepřišlo, že by v hodnocení nějak zvlášť říkala, že se jí něco nelíbilo.
Čekání mezi úkoly hodnotím tak půl na půl. Na jednu stranu si člověk může ulevit od stresu, na tu druhou ho zase hlodá zvědavost, kolik kostiček v tomto kole získá a jaká vypracování předvedly soupeřky. Je to ale rozhodně lepší, než kdybychom jely třeba měsíc v kuse, čas na odpočinek je důležitý!“

Nina: „Nápad, troufám si říci, byl z větší části asi můj (zahrada, detektivka). Detaily se dolaďovaly hromadně, text jsme psaly s Noah, výtvarně to měly víceméně na starost holky. No a óda, samozřejmě, moje že? – smích – Vytasila jsem se s ní už hned první den zveřejnění zadání. – musí se pochválit –
Vždycky mě moc baví odhadovat a přemýšlet, s čím přijdou ostatní týmy. Ale abych pravdu řekla, v tomto kole jsem moc ohromená nebyla.
Líbí se mi, že je podrobné a poměrně jasné. Jsou potom věci, vůči kterým jste bezbranní a štvou vás (u prvního úkolu jedna z porotkyň nemohla najít nápovědu, přitom byla schválně důkladně schovaná, teď u druhého zase některé porotkyně nepochopily, že přední část obrázku „nepasuje“ kvůli perspektivě), ale tak to prostě je a při vypracovávání musíme myslet i na to, co se může jevit jako chyba.
Je to dlouhý čas jednak i proto, že bych ráda viděla vypracování ostatních týmů, dokud to má člověk v živé paměti. Vracet se po několika dnech zpátky je občas trochu matoucí, ale samozřejmě to jinak udělat nejde.“

Edith: „Vymýšlí to hlavně Nina a Noah a pak Verča, no a já se vezu. – směje se – Ódu vymyslela a nazpívala Nina. Myslím, že to udělala dokonce během jednoho dne – to klobouk dolů. Ani jsme nevěděly, že je tak hudebně nadaná.
Vypracování úkolu ostatních týmů jsou v pohodě. Co se hodnocení týče, za získané body jsme moc rády a zpětná vazba je docela konstruktivní.
Čas, který porota využívá k hodnocení, beru jako regeneraci před tím, než začneme pracovat na dalším úkolu – zdá se mi to tak optimální.“

Noah: „Verča nám nakreslila nádhernou zahradu (kde mimochodem je socha na kopci, jak asi někteří nepochopili), Edith se blýskla s Jocelyn a Nina nám vymyslela a nazpívala úžasnou ódu!
Mně se hrozně líbí, jak úkoly všichni chápeme úplně jinak – už se těším, jak budou vypadat zpracování na naši kolej! – zasměje se –
Tak momentálně první, ač dělené, místo? Můžu si vůbec stěžovat? – zazubí se –
Já to beru jako čas na dodělání úkolů, načerpání nové inspirace a síly, ale vůbec by mi pauza nevadila o ty 2–3 dny kratší…“

Třetí úkol byl o koleji Nebelvíru. Všichni měli za úkol osvětlit legendu propojení mezi Albusem a lvem, nakreslit portréty nejužšího vedení Nebelvíru z počátku hradu a napsat o historii budování nebelvírské věže. Osvětlit nalezení a znovuotevření Buclaté dámy s nakreslením mapy kolejní místnosti a jako třešničku na dortu napsat krátký životopis Albuse Mithrandira Dumbledore.

JOJO Víly si s nebelvírskou kolejí poradily ztvárněním pohádky na dobrou noc. Krásný plynulý příběh, sem tam mluvící, nádherně namalovaný portrét, vše do sebe skvěle zapadalo. Co se od holek ze zadání chtělo, tak splnily na výbornou! K tomu přidaly velké množství originality.

Za tento úkol naše holky získaly 152 kostek, úplně totožně jako tým Nebelvíru, což znamenalo dělené místo jak z tohoto úkolu, tak i v průběžném hodnocení. Poslední čtvrtý úkol tedy měl rozhodnout o vítězi, napětí by se v tu dobu dalo krájet.

Lilien Emity Meissed: „Moc se mi líbí snová část, písnička má přesně tu snovou melodii a díky tomu snu jste nejen splnili povinnost ze zadání, ale rozšířili jste své vypracování o další… „větev“, která moc pěkně navazuje na celý příběh. Písnička je opět moc hezky nazpívaná.“

Sally-Ann Olson: „Vaše vypracování se mi opravdu líbilo, ba přímo mne nadchlo. Sice ten nápad vyprávění před usnutím se na první pohled zdá jednoduchý, ale v jednoduchosti je často síla a myslím, že právě u vás to platí na 100 %.“

Theresa Veilin Brendi: „Co do obsahové stránky, nechybělo mi tam nic. Příběh nás krásně provedl od začátku po konec a já jsem potom došla k závěru, že bych si tu pohádku vlastně také poslechla klidně ještě jednou.“

Kim Sarah Reevesová: „Celkově jste odvedly skvělou práci. Váš příběh je celistvý. Má začátek, prostředek i krásný konec. Děkuji, že jsem se opět mohla ponořit do vaší výjimečné práce a budu se těšit opět příště.“

Koho napadlo pohádkové pojetí úkolu? Čí práce byly kreslené portréty? Co říkají na hodnocení poroty a jak se těší na poslední úkol, který bude mít jasné zadání – Zmijozel?

Veronica: „My nejdřív chtěly udělat deskovku, to jsme se rozhodly někdy už po prvním úkolu. Ale pak nám přišlo, že to nepůjde zakomponovat do zadání, tak jsme od toho upustily, a když se na to dívám, tak jsme udělaly dobře! – zazubí se –
Portréty a pozadí má na svědomí Edith, skvělá malířka! Zbytek jsem si vzala pod palec já, div, že jsem se neukreslila. Ale pro některé porotce to stejně bylo ještě málo obrázků! – konejšivě hladí svou ukreslenou ruku –
Já k hodnocení asi nemám žádnou výtku, pro tentokrát. Akorát mě zaráží, že Mrzimor je zase třetí, i když pro mě (stejně jako v prvním kole) byl favoritem. Nevím, přijde mi jejich vypracování daleko lepší než nebelvírské, ale porota to asi vidí jinak. – pokrčí rameny – Takže stejný počet s červenými mě docela rozkyseluje!
Už jsem si přečetla zadání a teda… za mě zatím nejhorší z celé B4. Ale možná jsem jen měla pro Zmijozel velká očekávání, která nebyla naplněna, no. Ale dáme do toho všechno, tohle bude náš naprostý vrchol! – tváří se odhodlaně –“

Nina: „Tuším, že to tak nějak nejvíc vzniklo v hlavě Noah? Ale přiznám se, že v prvních dnech jsem byla zaneprázdněná nekouzelnickými záležitostmi, proto v celkovém nápadu a většině provedení tohoto úkolu mou stopu moc nenajdete.
Nad hodnocením pozvedám své neexistující obočí v souvislosti s nekorespondujícím počtem udělených kostek. Což mi přijde, že je i u hodnocení ostatních týmů. Vím, že to mají porotkyně těžké, protože nesmí (v písemném hodnocení) vzájemně porovnávat naše vypracování, nicméně když na vás pějí samou chválu, ale potom dostanete v některé z kategorií pouze 8 kostek? No, musí vám stačit vysvětlení, že ostatní týmy to měly prostě lepší.
Zmijozelský úkol, z toho mám upřímně krapet zaražené prdíky, protože vím, že se od nás očekává, že nezklameme. Což je sice fajn, ale vlastně není. Nicméně těším se na to, že třeba ukážeme Zmijozel krapet v jiném světle než ostatní týmy. – neviditelný mrk mrk –“

Edith: „Noah navrhla, že to tentokrát můžeme pojmout jako pohádku, co maminka vypráví dítěti. Já dodala, že k tomu můžeme přidat sen, a tak to nějak vzniklo. Všechny jsme pak souhlasily.
Já jsem nakreslila portréty Albuse, Rosiely, Petera, Sandrika, Levandule, Leonarda a Jeana. Verča pak ztvárnila portrét Buclaté dámy, oba nádherné lvy, Albuse na koštěti, hořící věž, roztomilého malého Jojoslava a povedenou dětskou mapu kolejní místnosti.
Podle mě jsou hodnocení celkově pozitivní a my jsme rády, že jsme na prvním místě. Vím, je to remíza s Nebelvírem, ale o to napjatější bude vypracování posledního úkolu a rozhodně čekání na finální hodnocení.
Myslím, že se všechny těšíme na vypracování posledního úkolu – o to víc, když je to o naší zmijozelské koleji. No uvidíme, co vymyslíme tentokrát, ale tvorbu si určitě užijeme. Obavy mám snad jen z rozhodujícího hodnocení.“

Noah: „Původně jsme pro Nebelvír plánovaly dobrodružnou deskovku, ale k tomu nám moc nesedělo zadání, až jsme se nakonec dohodly na trochu poklidnější formě. – zasměje se –
Já osobně byla příjemně překvapená, když jsme od madam Sally dostaly plný počet kostek, celkově jsme ale získaly opravdu slušný výsledek, což mi dodalo potřebnou motivaci k poslednímu úkolu. – zazubí se –
Co se týče společného počtu kostek s Nebelvírem, říkám si, že je celá soutěž aspoň napínavější! Ale zase by mi nevadilo výrazně vyhrávat! – směje se –
Tak nějak obojí, mám obavu i se těším na poslední úkol – konečně máme šanci představit naši úžasnou kolej, na druhou stranu je na nás největší tlak. Tak nezbývá než doufat…“

A konečně tu máme čtvrtý a poslední úkol celého klání! Náš tým měl za úkol zjistit, jak kolej Zmijozelu souvisí s Ferdinandem – kdo, co to je a odkud se vzal? Objasnit brzký odchod Ashanteho Justy Forsytha. Složit oslavnou báseň na čistou krev a napsat teorii o tom, jak vstupní dveře do koleje posoudí, zda kouzelník má, či nemá čistou krev, nakreslit dva obrázky kolejní místnosti, obrázek Ferdinanda a další obrázek dle vlastního posouzení.

To, že u posledního úkolu došlo k jisté podobnosti s tím předchozím, absolutně nevadilo, byl to ozkoušený formát, který už jednou vyšel. Zařazení Jojoslava do Zmijozelu a následující vtipné okamžiky, nádherné obrázky, mluvené komentáře, Salazarova přísaha, úžasná óda hodna Zmijozelu. Všechno, co holky v tomto úkolu vytvořily, bylo prostě boží! Zmijozelští vám děkují za vaši práci a reprezentaci naší koleje!

Díky naprosto famóznímu závěru si holky vysloužily 176 kostek! O 60 kostek více než kolej Nebelvíru, která skončila na celkovém druhém a Mrzimor na třetím místě. JOJO Víly jsou zlatééé! Na jejich počest se ve Velké síni uspořádal i ohňostroj! – přikládá dokumentaci –

Lilien Emity Meissed: „První obrázek kolejní místnosti je boží! Úplně to vidím, jak si to studenti z doslechu představují a jak jsou celý rozklepaní. – směje se –“

Sally-Ann Olson: „Líbilo se mi rozdílné barevné zpracování pozadí pro různá místa. Komentáře u některých obrázků a zvuky s nimi spjaté byly vtipné. Líbily se mi i krátké básničky na začátku každé sekce a kvalita textů i grafické zpracování byly opět na vysoké úrovni.“

Theresa Veilin Brendi: „Pohled malého prvňáka, který je zařazen do Zmijozelu a není čistě kouzelnické krve… to je prostě fantastické! Graficky jste si poradily výtečně. Všechny obrázky byly skvělé a vážně jsem se bavila, když jsem na ně „klepala“ svou hůlkou.“

Kim Sarah Reevesová: „Moc se mi líbila tajná Salazarova přísaha. Vzbuzovala strach a respekt k tak váženému čaroději, jako byl Salazar Zmijozel. Na druhou stranu jsem se musela smát, jak jste ze své kolejky udělaly zatuchlou místnost prosycenou černou magií. Tak „útulnou“ kolejku vám snad nikdo nepřeje.“

A jak se holkám pracovalo na posledním úkolu? Co řekly na vypracování Nebelvíru, se kterým soupeřily o první místo? A co cítí teď jako vítězky a co udělají s 120 galeony, které si za výhru rozdělí?

Veronica: „No, protože jsme se třetím vypracováním zabodovaly zatím vlastně nejvíc, nechtěly jsme se pouštět do nějakých novot. Tak jsme využily koncept z minula a udělaly zase další vyprávění člena již všem známého rodu Vilomírů!
Mě paradoxně při posledním úkolu chytla nějaká aktivní slina, takže všech obrázků (krom Ferdinanda) jsem se zhostila já. Málem jsem se umalovala! – směje se – Místo jámy s hady jsem původně zamýšlela trojhlavého psa, ale pak jsem si říkala, že to moc se Zmijozelem nesouvisí a vzpomněla si na nějaký historický film, kde museli otroci v aréně projít jámou plnou jedovatých hadů. A óda je úžasná, jen škoda, že ji Nina nechtěla nazpívat, že? – nenápadně hodí očkem po beztělnaté zelené –
Já po celou dobu soutěže považovala za největší konkurenci Mrzimor teda. – pokrčí rameny – Jejich vypracování mi přišla lepší než vypracování Nebelvíru, nemám tušení, jak se jim povedlo skončit na 3. místě. Poslední úkol Nebelvíru mi přišel dost slabý, no.
Já už jen natěšeně čekám, až se mi připíše titul, na galeonech až tak netrpím, ale uvítám je! Hlavně budu nejprve šetřit (pokud se zas něco geniálního neobjeví v NiTi na pultech), vždycky jsem si po vystudování chtěla koupit pozemek v GD.“

Nina: „Já jsem se toho upřímně trochu obávala, ale děvčátkům jsem to ani neříkala. Přišlo nám to asi nejpřirozenější. Holky Edith a Verča jako již tradičně zajišťovaly web a výtvarnou stránku, já s Noah tu obsahovou. Ale nápad jsme dávaly dohromady všechny, šlo pak spíš o to praktické provedení.
Nechci být hnusná, ale žádní Nebelvírčané to snad nečtou, takže u všech škrken… ani jsem nevěřila tomu, že se skutečně dívám na nebelvírské vypracování. Už to, co vás hned uhodilo do očí (mě teda ne, neb oči nemám), bylo takové celé divné, až podezřelé. Nevím, o co se holky snažily a jestli to byl záměr, nebo jim do toho něco vlezlo… každopádně pro toto kolo (i očima porotkyň) nebyly konkurencí.
Cítím zadostiučinění, myslím, že jsme si to zasloužily ze všech nejvíc… ó ano, mluví ze mě skromnost, já vím. Jsem ráda, že je to za námi, protože to bylo poměrně náročné a hlavně nám už asi i docházely kreativní možnosti. Ale je mi líto, že to končí, protože jsme s holkama byly sehraný tým… no snad už od prvního úkolu! Až mi to přijde neuvěřitelné.
A za mých skromných pár galeonů si budu užívat výsluní osmého místa v mamonářích.“

Edith: „Pracovalo se nám dobře, i když jsme byly trochu smutné, že naše spolupráce je u konce. Ne, myslím, že vzhled zafungoval celkem dobře.
Já jsem nakreslila Ferdinanda a pak jsem se koncentrovala už jen na vývoj webu. Všechny ostatní a krásný obrázky pak dodala Verča.
Trochu souhlasím s paní porotkyní Theresou Veilin Brendi, která zmínila, že poslední vypracování bylo poněkud slabší než předcházející dílka. Každopádně si myslím, že se Nebelvír snažil – obousměrný překlad do hadí řeči byl rozhodně skvělý nápad.
Jsme moc rády za první místo a za to, že jsme se všechny mohly zúčastnit. Chtěla bych tímto poděkovat všem ze zmijozelské koleje a vůbec všem, co nás podporovali po celou dobu soutěže – moc si toho vážíme.
Přemýšlím, že bych si koupila koště Forcer 2006 Ultra, na které jsem se snažila marně našetřit. – smích –“

Noah: „Myslím, že se naše spolupráce s každým úkolem jen zlepšovala – víc jsme si rozuměly a už jsme měly zajeté koleje. Holky jsou navíc naprosto úžasné, takže dělat úkoly byla jedna radost. – zazubí se – Obrázky jsou dílem Verči a Edith, kolejky dělala konkrétně Verča. – zazubí se – A my s Ninou jsme dělaly na textech. Musím teda říct, že většina textů je tentokrát od Niny, mě poněkud zachvátily mudlovské povinnosti. A udělala skvělou práci! – usměje se – A samozřejmě webovým masterem je Edith!
Popravdě jsem byla trošku vyděšená. Přišlo mi, že z nás udělaly krapet záporáky… – zamyslí se – Aspoň to hezky sedlo k sestře našeho Jojomíra a jejím historkám. – zasměje se –
Jsem pořád ještě překvapená a nadšená! – zazelení – Ještě jsem pořádně nepobrala, že jsme to vyhrály! – zazubí se – Co se týče peněz, asi si je nechám chvíli v peněžence… Život o čtyřech galeonech není zrovna dvakrát jednoduchý! – směje se – Docela se těším i na ten putovní předmět, fakt mě zajímá, jak vypadá. – zazubí se –“

Doufám, že vám čtení článku uteklo tak, jako celé klání Bradavické čtyřky. JOJO Vílám patří obrovský dík, že to celé dokázaly vyhrát a bezchybně reprezentovaly naší zelenou kolej. Můžeme na ně být opravdu hrdí! Já jim navíc děkuji, že byly ochotné si po každém úkolu vyslechnout mé otázky a najít si čas na odpověď.

Jelikož se zruší doména, tak dílka holek budou k dispozici na zálohách:

Havraspár: ZDE
Mrzimor: ZDE
Nebelvír: ZDE
Zmijozel: ZDE

Byla by škoda přijít o vypracování, no ne?

Pro Hadího krále
Astoria von Pnes