Konečně je tu dlouho očekávaný rozhovor s novými přírůstky do naší zelené hadí rodiny. Pohodlně se usaďte, hoďte nohy nahoru a nezapomeňte ani na svůj oblíbený nápoj a kapesník. Ten je totiž taky důležitý, jelikož jedno oko dnes nezůstane suché! Připraveni? Skvěle! Jdeme na to!

Jaké byly tvé první pocity po rozhodnutí Moudrého klobouku?

Adelheid Everdeen: Úžasné, neboť mám ve Zmijozelu své přátele – Leontýnku Střípkovou, Vrtichvostíka Střípka a Michelle Frank!

Magula Astra: Byla jsem zvědavá, kam mě zařadí, ale když zaznělo Zmijozel, měla jsem radost. Přesně to jsem chtěla.

Nicolle Muerte: Do poslední chvíle jsem vůbec nevěděla, kam mě klobouk zařadí, ale když padl Zmijozel, musím říct, že mi spadl kámen ze srdce.

Olivia Barker: No, prvé pocity? Šok. Priznám sa, že som to skutočne nečakala. Akosi som sa stále videla ako žltá. Potom ma napadlo, že z tej miliardy ľudí, čo som už na Hogu za prázdniny stihla spoznať, zelený nebol nikto, iba Enolka. Cítila som sa tak zvláštne stratene, zblúdene. Ale to boli pocity, na ktoré som už dávno zabudla, akoby to bolo už pred miliardou rokov v živote niekoho iného. Lebo keď hadíci niečo vedia dokonale, tak je to to, aby ste sa cítili prijatý, vítaný, dôležitý, výnimočný a milovaný. Z pôvodnej obavy, že som niekde, kde som snáď omylom som sa v okamihu švihnutia prútika cítila doma. Obalia vás vo svojej láskavosti a priateľstve, v túžbe po prepojení. Ďakujem Merlinovi za každého zeleného. – usměje se –

Zatměna Tmavínová: Úleva. Můj první pocit byl rozhodně úleva. Přestože mi hodně lidí tvrdilo, že na rozhodnutí Klobouku ve výsledku nezáleží a že budu spokojená kdekoliv, tak jsem měla jasnou preferenci a přála jsem si být zařazena do Zmijozelu.

Co ty a hadí kolektiv?

Adelheid Everdeen: Musím uznat, že jsem opravdu silný introvert. I přesto mi hadí kolektiv připadá velice milý a nápomocný! A hned na začátku mi udělalo radost, že mne Olivia Barker pozvala do discordové skupiny pro háďata, což byl takový první socializační bod, který udělal někdo „jako by” za mne.

Magula Astra: Upřímně? Cítím se tu fajn. Lidi jsou přátelští, i když nejsem moc aktivní.

Nicolle Muerte: Je to super parta! Cítím se mezi nimi dobře a baví mě, jak jsme všichni tak trochu jiní, ale přesto držíme pohromadě.

Olivia Barker: Myslím, že som zapadla hladko a rýchlo. Priam okamžite. Hadíci sú super, sú ukecaní, radi sa zdieľajú, smejú, povzbudzujú. Na každú otázku dajú odpoveď, na každý problém riešenie. A robia to tak láskavo a samozrejme, že nikdy nemáte pocit, že sa nemôžete pýtať, že by ste vyzerali v ich očiach mimo, že by sa niekto pozastavoval nad banálnymi otázkami, ktoré zodpovedali určite za ich pôsobenie na Hogu už milión krát. Cítim sa medzi nimi skvele. – usměje se –

Zatměna Tmavínová: Hadí kolektiv je takové klubko zmijí… takže jsem velmi spokojená! Zatím všichni, které jsem potkala, byli moc milí a snažili se mi pomoci. Už jen z toho, jak bezprostředně a přátelsky spolu starší hadi komunikují, je jasné, že je to kolektiv, kde nejsou žádné vážnější problémy, kde by se třeba lidé hádali, pomlouvali atd. Cítím se ve Zmijozelu dobře.

Adelheid Everdeen

Máš nějaké oblíbence jak mezi hady, tak všeobecně na hradě?

Adelheid Everdeen: Mí oblíbenci jsou dost logičtí, a to Leontýnka S. a Michelle Frank. Ohromnou radost mi ale také udělala Avastie Namua Whakaari, která mi darovala 50 ks bertíkových fazolek, abych měla co sníst do Salazarovy přísahy a na zelené kartičky. Takže ještě jednou moc děkuji, Avastie!

Magula Astra: Určitě! Nicolle Muerte, která mě vždycky dokáže rozesmát.

Nicolle Muerte: Mám spoustu kamarádů v Havraspáru, ale i ve Zmiju. A přes léto jsem poznala i lidi z Nebelvíru a Mrzimoru.

Olivia Barker: No, tak tých skutočne hlbokých vzťahov som si tu ešte nestihla vypestovať až tak veľa, na to je asi potreba viac času, ale niekoľko duší už som si zamilovať stihla. Enolku som spoznala ako prvú ešte na tábore. Bola úchvatná, otvorená, priateľská. Bola tým najskvelejším uvítacím výborom v hradnom sklepení. – usměje se – Moja patrónka, Chris, je tak skvelá osôbka, neverím, aké šťastie ma postretlo a aká duša ma vedie hradom. Jej úchvatná otvorenosť a priateľskosť ma už mnohokrát odzbrojila. – usměje se – Andrejka Černá je síce z inej fakulty, ale jej priateľstvo a rozhovory sú mi ako Lumos – veľmi si ich užívam. Spomeniem ešte Williama J., Isabellu W., Collina S., ktorých som spoznala medzi prvými ešte dokonca pred registráciou na Hog, ktorý ma sem vlastne doviedli, sú super. – usměje se – A nesmiem zabudnúť na moje milované fialové Nicolette a Emku, sú to tie najúžasnejšie fialové, ktoré som zatiaľ mala tú česť spoznať. – vřele se usměje – Som za nich veľmi veľmi rada. Určite som nespomenula všetkých, ale zas kto by to čítal, no nie? – zubí se –

Zatměna Tmavínová: Poměrně jsem si sedla se zmijozelskými nováčky. Adelheid, Amber, Nicolle, Olivka a Thorne jsou moc fajn. Moc fajn je i moje patronka Enola. A z jiných kolejí mám ráda havraspárskou Auroru a Sabrinu. Navzájem se podporujeme v kreslení.

Magula Astra

Pro jaké předměty ses rozhodla a proč?

Adelheid Everdeen: Rozhodla jsem pro kouzelnickou první pomoc, protože při vaření lektvarů mívám často potíže. Když se do něčeho pustím, pracuji rychle a někdy trochu bez rozmyslu – a pak se stane, že kotlík vybouchne. A tak jsem si řekla, že by bylo super umět pomoci sobě, ale i ostatním, když se něco pokazí. Abych pak jen nemusela tiše přihlížet něčí smrti.

Magula Astra: Studuju démonologii. Není to jen temné, ale taky hrozně zajímavé a užitečné, když člověk ví, jak s tím zacházet.

Nicolle Muerte: Studuju létání na koberci, mytologii a spánkologii. Baví mě kombinace akce, tajemství a magie, a kdo by neměl rád létání? Jen mě děsí pan Olí. – směje se –

Olivia Barker: Trochu sa obávam, že s predmetmi som to trošku prešvihla. Každopádne som si vyberala také predmety, ktoré majú reálny presah do života. Aj keď sme síce na škole čarov a kúzel, asi sa mi nechce úplne tráviť voľný čas učením sa 12 spôsobov využitia dračej krvi, chápete, čo tým myslím. – směje se – Vybrala som si také predmety, ktoré by mohli môj život nejako obohatiť, siahla som po fortunácii, drobnohľade, zdravobití, tajoch lesa, kouzlech všedních dnú, tajemstvích úspěchu. A vlastne som si dala aj tie kúzelné témy, základné kouzelné formule, to sa zíde, osobnosti školy bradavické a kouzelné svátky.

Zatměna Tmavínová: Studuji latinu, lektvary a taroty a nemohu podat žádné uspokojivé vysvětlení, proč jsem si vybrala zrovna tyto předměty. Prostě bylo volno a já jsem byla nerozhodná. Kupodivu mě nakonec nejvíce baví latina i když není jednoduchá. Profesorka dává moc hezkou zpětnou vazbu.

Nicolle Muerte

Plánuješ se zapojovat do mimoškolních aktivit (například famfrpál nebo časopis)?

Adelheid Everdeen: Přemýšlala jsem nad famfrpálem, ale ještě uvidím… Po škole totiž většinou nemám moc volného času…

Magula Astra: Bohužel teď nemám tolik času, abych se do nich zapojila.

Nicolle Muerte: Jasně! Nemůžu se dočkat famfrpálu a taky se těším, až mi vyjde článek v Hadím králi.

Olivia Barker: Ani do novín ani na famfrpál sa zatiaľ nechystám. V budúcnosti som tomu samozrejme otvorená. Momentálne mám v pláne dopracovať sa v Sub Salix ku bobríkovi, to nejaký čas potrvá, a do bežného hradného života za zapájať určite plánujem. Každopádne posledné 2 týždne som stratená v bubline Elysejského klíče (nebudem vysvetľovať, ale kto to pozná, ten vie, o akej bubline hovorím,  kto nevie, ten nech je rád), takže momentálne ide Hog jemne bokom ale ja sa utrasiem a som späť v plnej poľnej. – zasměje se –

Zatměna Tmavínová: Plánuji. Problém je, že já vždycky plánuji tolik věcí a nakonec skutek utek…

Kdo je tvůj hadonoš a jak jste si sedli?

Adelheid Everdeen: Mou hadonoškou je Leontýnka Střípková. Jak už jsem psala výše, má kamarádka, takže jsme si sedly úplně báječně. Já nemám ráda, když mne lidé do něčeho tlačí, a Leontýnka je taková free.

Magula Astra: Můj hadonoš je Hope a sedly jsme si skvěle. Hope je milá, ochotná poradit a hodně mi pomohla se zorientovat.

Nicolle Muerte: Moje hadonoška je Mišelínka a přirostla mi hned k srdci. Je super, vždycky poradí a umí z člověka dostat to nejlepší.

Olivia Barker: Christyne Halwiger je môj hadonoš, patrón, a nikoho lepšieho som si ani nemohla priať. – usměje se – Je naozaj skvelá, priateľská, veselá, ukecaná, otvorená, láskavá, zaujímavá žena, myslím, že sme si sadli veľmi, pevne verím, že je to vzájomné, máme spoločné témy a je proste super. Ďakujem, drahá Chris. – usměje se –

Zatměna Tmavínová: Můj hadonoš je Enola Gatito. Jsem ráda, že je mojí patronkou právě ona. Jsem poměrně introvertní a často mi trvá dlouho seznámit se s cizími lidmi. Enol je ale tak neuvěřitelně milá, vstřícná a nápomocná, že i když ji znám chvilku, nebojím se za ní přijít třeba i s nějakým hloupějším dotazem.

Olivia Barker

Co ráda děláš ve volném čase?

Adelheid Everdeen: Ráda šiju na mudlovském šicím stroji, hraji na hudební nástroje, čtu knihy a píšu vlastní blog.

Magula Astra: Ve volném čase nejraději trávím chvíle s Nicolle nebo odpočívám. Zároveň se snažím být co nejvíc aktivní na hradě a zapojovat se do dění.

Nicolle Muerte: Ve volném čase jsem buď na hradě, nebo venku na výletech.

Olivia Barker: No, odkedy som na Hogu, tak všetok môj voľný čas som strávila súťažami a hradnými či táborovými aktivitami, sa priznám. Veľmi ma to pohltilo a všetko ostatné išlo bokom. Užívam si, že ma Hog motivuje tvoriť a rozvíjať kreativitu, Merlin vie, že to potrebujem. – zazubí se – Teraz je to ten Elysejský kľúč, ten taktiež pohltil v mojom voľnom čase úplne všetko (niekedy mám pocit, akoby som to ani nedokázala inak, ako „všetko alebo nič“…), no ale inak rada čítam, pozerám seriály, užívam si okolie, prírodu, milujem čas s priateľmi, s krstnými deťmi a ten si veľmi užívam…

Zatměna Tmavínová: Volný čas je složitá otázka… jakmile mám delší dobu volno, začnu se cítit provinile, že nedělám nic produktivního. A pak si neužiju ani aktivity, které by mě normálně bavily. Poměrně ráda uklízím, protože u toho mohu „vypnout“ hlavu. Také ráda kreslím.

Jsi spíše pro tým pes, nebo kočka? A je nějaké konkrétní plemeno, které se ti líbí a proč?

Adelheid Everdeen: PES! Rozhodně pes! Mí rodiče se teď během školního roku starají o mého psa, který se jmenuje Kili. Oh! Jak moc se mi po něm stýská. Když on nemá v sobě ani kouska magie a Bradavice by prostě neviděl, stejně tak, jako je tomu u mudlů.

Magula Astra: Doma máme oboje. – směje se – Takže se nekloním jen k jednomu. Každé má svoje kouzlo.

Nicolle Muerte: Těžko říct. Doma máme oboje, takže si užívám to nejlepší z obou světů. – směje se –

Olivia Barker: Ja som tým aj aj. – usměje se – Vždy sme mali aj psov, aj mačky a neviem sa rozhodnúť, ktoré mám radšej, alebo ak by som si mala vybrať iba jedno, ktoré by to bolo… Neviem…  Máme doma podobného psíka ako zlatý retríver, len je trochu menšia – to je asi moje preferované plemeno.

Zatměna Tmavínová: Kočka. Jednoznačně tým kočka. Konkrétně tým mainská mývalí kočka a tým ragdollka. Ale jsem také tým kočka u sousedů, kterou si můžu pomazlit, když ji potkám, ale nemusím se o ní starat a mít zodpovědnost za živého tvora.

Zatměna Tmavínová

Která část přísahy ti dělala potíže? 

Adelheid Everdeen: Zelené kartičky byly nejtěžší. U nich jsem minimálně tak 3× bouchla a 10× dostala bláto. Byla jsem z toho opravdu zoufalá.

Magula Astra: Ta s výzvou! Málem jsem ji nestihla! – tváří se zděšeně –

Nicolle Muerte: Chtěla jsem být první, ale výzva mi to nedopřála. Trochu mě to zaskočilo, ale nakonec jsem se smála sama sobě.

Olivia Barker: Priznám sa, že už si to veľmi nepamätám, ale asi vyslovene nejaké problémy som s tým nemala. – usměje se –

Zatměna Tmavínová: Největší potíž mi dělalo dostat se k samotným úkolům. Nevím, co bylo špatně s mým prohlížečem, ale polovina mapy se mi nezobrazovala a v průběhu přísahy mi zmizelo menu, kterým se dalo k úkolům dostat. Zachránila mě Olivia, která mi poslala přímé odkazy na všechny úkoly.

Máš na srdci něco, co bys chtěla předat příštím háďatům?

Adelheid Everdeen: Jděte do Salazarovy přísahy, hodně vás to naučí a seznámí vás to s chodem školy. Dát to sice zabrat a přijdete o trochu volného času, ale stojí to za to!

Magula Astra: Nebojte se, i když ze začátku tápete. Kolej vás přijme takové, jací jste, a hadonoši, jako třeba moje Hope, vás vždycky nasměrují správně.

Nicolle Muerte: Pokud vás někdo přistihne, jak se plazíte po chodbě po půlnoci, jen řekněte, že trénujete na famfrpál.

Olivia Barker: Nebojte sa, objavujte, skúšajte, pýtajte sa, nadväzujte priateľstvá, užívajte si to… Je to krásny svet – usměje se –

Zatměna Tmavínová: Noste rukavice do laboratoře… jako vážně!

Tak, to je od našich prváků vše. Doufám že jste se dozvěděli něco zajímavého a zábavného. Příští rok snad bude háďat více. Mějte se krásně a snad se uvidíme na chodbách školy!

Pro Hadího krále
Lady Čarohůlka

Moc dobře vím, jaký to je pocit, sedět nad seznamem plným knih, které si chcete koupit, a nevědět, jakou si pořídit dřív. Když už se ale rozhoupete si nějakou sehnat, tak se může stát, že vás nezaujme… a nedejbože, když ji ani nedočtete. Poté litujete peněz a času, které jsme do ní vložili, místo nějaké jiné, která by se vám možná líbila víc.

Nezoufejte! Jsem tu já, abych vám pomohla nebo aspoň doporučila svých TOP 5 knih. Každou samozřejmě z jiného žánru, aby si každý čtenář přišel na své.

Právě tato autorka mě přivedla do magického světa knih a papíru, takže doufám, že pochopíte to, že ji nemohu vynechat. Petra Martišková píše hlavně young adult neboli knihy určené hlavně pro mladistvé, ale dospělí se taky nesmí nechat odradit. Toto dílo jsem četla víckrát než jednou a to už je u mě co říct.

Kniha Útěk za láskou pojednává o Emmě, jejíž otec je slavný herec. Jednoho dne jim přijde výhružný dopis od fanatika. Tato událost přinutí celou rodinu se přestěhovat stovky kilometrů daleko. Emma se ocitne bez přátel na novém místě, v nové škole a se zvýšenou ostrahou kvůli její bezpečnosti. Dokonce je i nucena odstoupit od svého nejoblíbenějšího sportu, jímž je parkour.

Hledat nové přátele je pro ni těžké, když nemůže chodit na zábavy ani ven kvůli tomu, že novináři jsou na každém kroku.

To vše se ale změní, když potká záhadného kluka.

Tuto knihu jsem sem zařadila kvůli nevšednímu konci. Je to mix fantasy a dívčího románu. Prokletý rok od spisovatelky Kim Liggettové má sice růžovou a roztomilou obálku, ale nenechte se zmýlit. Tady platí: Nesuď knihu podle obalu! Věřím, že se najde někdo, komu sice kniha nesedne, ale za mě je skvělá.

Nahlédneme do světa, v němž se dívky ve své plnoletosti shromáždí na náměstí a ty, které mají štěstí, dostanou od svých otců svatební závoje na znamení toho, že uzavřeli s jejich budoucími ženichy výhodné sňatky. Naše hlavní postava to ale vše vidí jinak. I ona dostane svůj závoj, ale neví se od koho. Doufala, že zůstane sama, aby pomáhala své rodině, a nechtěla se vůbec vdát. Po shromáždění všechny dívky odvezou do opuštěného lesa, ve kterém musí rok přežívat bez pomoci zvenčí. A ty, které přežijí celý rok, se mohou vrátit a poté se dozvědět, koho si vlastně berou. Jenže několik týdnů po začátku se něco pokazí a půjde doslova o boj o život.

Matčina hra od spisovatelky Sandie Jonesové je napínavý thriller, u kterého jsem až do úplného konce byla přesvědčená, že vím, jak dopadne, ale více jsem se splést nemohla. Až na konci do sebe vše zapadlo tak, jak má, a já se jen chytala za hlavu, že jsem byla tak slepá.

Emily potkala muže svých snů. Adam je naprosto dokonalý a je s ním šťastná. No… prostě jako z pohádky. Jenže při seznámení s jeho matkou má Emily nepříjemný pocit. Její budoucí tchyně ji všemožně nenápadně uráží, dělá naschvály a celkově se jí snaží od svého syna odehnat. Na povrch vypluje, že bývalá přítelkyně Adama byla astmatička a za záhadných okolností zemřela. Emily u Adamovy matky najde inhalátor a je přesvědčená, že vrahem je zrovna ona. Jenže se kolem ní začíná utahovat smyčka a na útěk už je pozdě.

Nebojte, mám tu něco i pro starší čtenáře, které nebaví romantika pro náctileté. Kniha Opuštěný dům od autorky Mirky Skočílkové mě zasáhla tak moc, že mi ukápla nejen jedna slza.

Anna chce začít život od začátku. S rodinou moc dobré vztahy nemá, ale zbožňuje focení. Při jedné procházce narazí na starou vilu, která je opředena mnoha historkami, stejně jako její majitel. Jelikož pracuje v realitní kanceláři, rozhodne se majitele přemluvit, aby dům prodal. Zároveň se snaží zřídit domov pro děti s downovým syndromem, jelikož měla dceru, která tímto postiženým trpěla a ví, jak je pro rodiče náročné se o ně přes den starat, když musí chodit do práce.

A nyní vám představím knihu Strašení v Rookwardu od královny hororů Darcy Coates. Je součástí velké série o strašidelných domech. Díly na sebe navzájem nenavazují, ale každý přijde s něčím unikátním a překvapujícím.

Když Guy najde na půdě své matky dědické listiny k domu, má pocit, že ho potkalo neuvěřitelné štěstí. Jistě, v domě nikdo čtyřicet let nežil, je částečně zchátralý a obrůstá ho vinná réva, ale Guy je přesvědčený, že ho dokáže dát do pořádku a výhodně prodat. Dům Rookward stojí na samotě v lesích a není v něm ani telefonní signál. Navíc je tři hodiny jízdy od města, kde Guy bydlí, a proto se rozhodne v domě na několik dní utábořit.

Ale existuje důvod, proč v Rookwardu nikdo tak dlouhou dobu nežil, a zchátralé místnosti nejsou tak prázdné, jak se zdá…

V domě se před čtyřiceti lety odehrála příšerná událost, jejíž následky přetrvávají dodnes. Usídlil se zde totiž duch ženy, která tragédii způsobila. Je zahořklá, posedlá, žárlivá a vyšinutá a jakmile se objeví Guy, nemá v úmyslu nechat ho odejít a udělá i nemožné, aby s ní zůstal.

Doufám, že jsem vám pomohla vyřešit dilema, kterou knihu si pořídit!

Pro Hadího krále
Lady Čarohůlka