V posledních letech jsssem zaznamenal zvýšený nárůssst studentů ve sklepení, kteří nejssspíš zabloudí na výpravách za příšerami a v deliriu ssse se mnou snaží vést debaty o svých nejrůznějších problémech. Přiznám se, že jsssem byl z počátku trochu rozhozený, ale nyní už sssi rozmluvy s vámi skutečně užívám, protože to, co jsem měl možnossst si vyslechnout… by posadilo na zadek nejednoho z vásss! Troufám si tvrdit, že se ze mě ssstal expert na trable všeho druhu, a rozhodl jsssem se vám proto dát veřejný prostor, kde se můžete sssvěřit a nechat si poradit. 

Láska hroby přenáší?

„Milý Ferdinande, srdce mi zahořelo láskou k jedné dušici, ale bojím se, že mou lásku neopětuje. Jak si získat její srdce? A myslíš, že je vůbec možné být ve vztahu s duchem?“

Začínáme docela morbidně, ale vlassstně proč ne! Určitě je možné být ve vztahu s duchem – třeba v příbuzenssském, pracovním, v tvém případě platonickém… Se srdcem to bude těžší, nemyssslím, že by existoval způsob, jak ho z nehmotného ducha dossstat. Je mi líto, tvoje truhlička nejspíš zůssstane prázdná. 

Móda mě přivedla na mizinu!

„Přiznávám, že co odešla madam Niam, jde to se mnou z kopce. Sžírá mě prázdnota při pomyšlení na ty modely, které mohly být na pultech, ale nikdy nebudou. Prodala jsem všechny kolejní předměty a vzala si u dvou kolejí úvěr, abych dokoupila všechno dostupné zboží, takže se utápím jak v depresích, tak v dluzích. Prosím, poraď, jak z toho ven.“

Ber to z té lepší ssstránky – pravděpodobně máš teď na hradě největší sssbírku oblečení, které jednoho dne dost stoupne na hodnotě a poplatí všechny dluhy! A kdyby ne, ledviny máš zatím obě?

Proti topení doporučuji záchranný kruh nebo potápěčskou přilbu, ssslyšel, jsem, že to je teď in.

Proč mě Klobouk nezařadil jinam?

„V koleji nám šéfredaktorka neustále cpe náš časopis a nutí nás ho číst a veřejně propagovat, abychom o něj zvedli zájem i mezi ostatními. Mně se nelíbí, ale jde z ní strach a bojím se, co by udělala, kdyby se to dozvěděla. Jenže mě věčné předstírání neskutečně vyčerpává. Nemáš nějakou radu, jak se toho břemene zbavit?“

V první řadě: líbí ssse mi, že máš vkus, protože je mi jasné, že o Hadím králi řeč určitě není! Co ssse týče toho – mrk – „problému“, ne že bych nechtěl, ale nejsem si jissstý, jestli by mi tu otiskli návod na oddělání konkurence. Zkusss se poptat spíš v Obrtlé, hodně štěssstí! Jestli pak budeš chtít poradit, co s tělem, napiš mi radši sssoukromě.

Jsou prasátka symbolem lásky?

„Poslední dobou mi na záchodky chodí – fňuk – na zeď psát vzkazy jeden kluk, co neustále kreslí srdíčka s prasátky. Myslíš, že mi tím – fňuk – vyjadřuje zalíbení?“

Rozhodně tě chce, doporučuju mu při příští návštěvě vychrochtat milossstnou árii. Určitě půjde do kolen!

Myssslím, že to by pro dnešek stačilo. Ač bych rád, nemůžu pomoct všem nešťassstným duším naráz, to bych popsal všechen pergamen v redakci a šéfredaktorka by mě hnala! Prý nám víc archů rozpočet nepokryje. TsssSss!

Kdybyssste chtěli pokračování, jissstě si v redakci prosadím víc prossstoru, samozřejmě ale platí, že ve sklepení jsem vám kdykoli stále k dissspozici!

Pro Hadího krále
Ferdinand & NaSaŠí Jackson 

Nová návrhářská rubrika

V redakci HK si také myslíme, že je velká škoda, že neexistuje žádná náhrada za Skrývanku pod Magnólií a proto jsme se rozhodli vydat sérií článků s hradními módními návrhy. Máte také návrhy, které chcete uveřejnit? Pošlete nám je na redakční sovinec redakce.hk@email.cz, případně napiště Haydenovi do sovince.

Začneme staronovým kouskem. Staronový je proto, protože jsem všechny návrhy tvořila někdy v roce 2013 (zhruba), ale na pulty v Příčné ulici se dostaly teprve nedávno – kdysi jsem návrh posílala předchozí správkyni, ta mi řekla, že barevné šaty naskladní na podzim a od té doby ticho. Pravda, neřekla mi, který podzim měla na mysli. Naštěstí se po těch letech zalíbily i současné správkyni Příčné uliceKate Resee, která nečekala na žádný z podzimů a proto se můžete na pultech kochat oběma variantami vzorů!

Jsem začátečník, vůbec se neptejte, proč jsou každé

šaty jinak umístěné, za to může magie!

Další, co jsem v záchvatu svého amatérského šití zkoušela dát dohromady, jsou repliky mikin, které nosívají mudlové při nějaké jejich hře, které říkají bejzbol, či co. Hraje se to s takovým trollím kyjem a míčkem o něco větším než zlatonka. No, famfrpál to není, tak mě to zas tolik nezaujalo, ale ty mikiny, to je jiná! K dispozici na Příčné ulici jsou jak dámské, tak i pánské verze v kolejních barvách. Dělala jsem i profesorskou variantu, ale proč se na pulty nedostala, nevím. Asi fialová zvýrazňuje vrásky a povislou kůži.

No jen se podívejte na ten skvost, a já teď mám

v šatníku ošklivou modrou a nemůžu si ji vzít na sebe!

A posledním z mých povedenějších kousků (och, to ego!) jsou dámské jeansy, které mi kdysi také prošly přes kontrolu výrobků, ale na pulty v Příčné ulici se nedostaly. Zkusila jsem to proto letos znovu a odborné komisi se tentokrát znovu zalíbily. Mimo jiné to dokazuje to, že jsou mé návrhy skutečně nadčasové! Jen na mě tedy přišel od komise dotaz, zda dokážu udělat i pánskou verzi. Ho ho ho, to se zeptejte mého o šest let mladšího já, milí zlatí!

Jeansy zatím na Příčné ulici nenajdete, ale kolegyně Kate mi říkala, že se s těmi pány pokusí něco vykoumat a ušít je i na jejich obrovské haksny. Tak uvidíme, já bych si ty kaťata koupila, škoda že součástí šicí brigády není jeden tester zdarma. Rozhodně by se to mělo zavést! Příčná ulice tak získá nejen spokojené návrháře, ale i reklamu a spoustu nových kupců! A to se vyplatí!

Pro Hadího Krále

NaSaŠí Jackson

Pozn. redakce: Konec článku chybí, protože kolejbába utekla na Příčnou ulici bojovat za práva návrhářů.

Pozn. redakce II: Editor dostal důtku za prachbídný titulek a nesmazaná vyškrtaná slova!

Salazarnálie jsou tak staré jako sám hrad, i když pojmenovány byly až o mnoho let později. Tehdy zakladatelé se svými kolejemi slavili „pouze“ zimní slunovrat stejně jako kouzelníci po celé zemi. (Jak to slavili a slaví třeba v Africe, nevím, bohužel zkoumání tradic ve světě není můj obor.) Avšak pod prudkým nárůstem přijatých studentů i z mudlovských rodin se ten ohavný mudlovský svátek začal pomalu, ale jistě, dostávat i mezi kouzelnickou populaci. Ne, že bychom měli něco proti mudlovským studentům a zvykům, to vůbec ne! Vůůůůůbec…

Jak jsem již psala, myšlenka Vánoc se zakladatelům dosti zalíbila a představa nošení dárků dětem je přiměla k tomu, aby v Bradavicích po mudlovském vzoru pořádali každý rok v prosinci Vánoce ve velkém stylu. A protože zimní slunovrat a Vánoce jsou od sebe vzdálené pouze tři dny, rozhodli se zakladatelé oslavy slunovratu nahradit Vánocemi. Můžete třikrát (nebo ne, jednou stačí, to byste měli moc lehké) hádat, který zakladatel byl proti.

Jasně, náš starý dobrý Salazar Zmijozel! Měl rád tradice takové, jaké byly, no a pak vedlejším motivem pro bojkot byl samozřejmě fakt, že nesouhlasil s přijímáním mudlovských studentů na školu. Redakce mě donutila říct- Dnes samozřejmě mudlovští studenti zastupují i zmijozelskou kolej, ale pouze ti nejprohnanější, to dá rozum. Salazar byl tehdy ikona celé koleje, vzor, ke kterému se zmijozelští studenti upínali, takže se pochopitelně rozhodli oslavy Vánoc bojkotovat společně s kolejním ředitelem a dále slavit zimní slunovrat.

Zmijozel měl pak problémy s ostatními kolejemi, které oslavy slunovratu neschvalovaly –respektive se jim nelíbilo, že si Zmijozel jede vlastní cestou a naprosto ignoruje smysl a ducha Vánoc – proto po pár letech zbylí zakladatelé nebohému Salazarovi oslavy zimního slunovratu zakázali. Jako kdyby ho to nějak mohlo zastavit!

Zmijozelští studenti si slunovrat ze vzdoru pojmenovali po svém řediteli a rozhodli se svátek slavit mnohem radikálněji. Detaily bych klidně popsala, ale obávám se, že by mi neprošly korekcí, proto nechám každého, ať si domyslí, jak nevraživost o Salazarnáliích/Vánocích mezi jednotlivými koleji pokračovala a nabírala na síle. Proč a kdy Salazarnálie vlastně zanikly a Zmijozel na čas přešel na „vyznání“ Vánoc (které nikdy nebylo od srdce), není zcela jasné.

Tradice, které se se Salazarnáliemi pojí, jsou různorodé a v porovnání se „salazarovskou érou“ o dost mírnější (rozhodně neproklínáme jiné studenty ani se nesnažíme Vánoce účelně kazit). Stromek se zdobí také, pravda, ale nic jako blyštivé ozdobičky a světélka zářící všemi barvami, to u nás vážně nenajdete. My zdobíme stylově. Většinou se také koná večírek, kde studenti mohou upustit páru a přestat si hrát na hodné a tolerantní zmijozelské, ta šaráda přece nemůže fungovat pořád. Samozřejmě Salazarnálie provádí i další akce, večírek není pravidlem – kdoví, třeba příští rok půjdeme do lesa s pochodněmi na Fleutýnu!

Salazarnálie sice byly v dávných dobách zakázány, ale my však máme to štěstí, že se v roce 2011 podařilo vyhrabat ve starých archivech záznamy o zapomenutých oslavách zimního slunovratu, čímž se Salazarnálie vrátily opět „do hry“. A tentokrát už neustoupíme. Pokud o nich bude mít ponětí alespoň část zmijozelských studentů, Salazarnálie budou přežívat dál a kdoví, třeba jednou ty Vánoce vytlučou!

Vivat!

Pro Hadího krále

NaSaŠí Jackson

Prý to už nikdo neuvidí. Jistě. Ale pšt!

Chcete mě? – nový díl již brzy!

Pravda bolí. Stejně tak jako když si na vás zasedne slečna Tydy.

Nový hradní románek? Hadí král na stopě něčemu velkému!

Poradna Tamarka k vašim službám!

Jak se do lesa volá… tak se Žába ozývá!

Tady něco smrdí. Být školou, poslala bych inspektora výuky na hospitaci k madam Anně.

To by bylo pro toto vydání vše, perlete a foťte si nezapomenutelné zážitky, které vždy ve svém sovinci mileráda uvítám. Protože perliček není nikdy dost!

A perlička na závěr!

Už se vám někdy stalo, že jste byli ještě chudší než kostelní myš, že vám z té podvýživy a neustálého stresu ohledně peněz vypadaly vlasy, nějaká slavnost se kvapem blížila a vy jste neměli na nový účes, čímž byste mohli oslnit všechny dámy/pány v místnosti? Jenže co s tím? Každodenní vzhled je pro takovou příležitost velkým faux pas, kterému se vy pochopitelně chcete vyhnout – o to hůře, když jste plešatí. Ale jak, když máte kapsy a měšce tak děravé, že vám snad ty peníze žerou? Navíc co by s tím asi tak kadeřníci dělali?

Zbavit se svého starého „účesu“ a vytvořit si úplně nový a originální je ve skutečnosti úplně jednoduché. Co k tomu potřebujete?

• nůžky – pokud vlasy ve skutečnosti máte, ale přesto jste se tuto DIY metodu rozhodli zkusit s námi
• dávku záměrné nešikovnosti (protože vybouchnout omylem je přece pod vaši úroveň!)
• kapesníček (na doladění detailů a zamazání důkazů o této pochybné činnosti)

Zaprvé (pokud máte vlasy a jste dobrodruh), ostříhejte se do hola. No fakt. Nekecám. Všechno musí dolů. Tedy všechny vlasy, pochopitelně. Jsme přece kouzelníci, takže nějakého nedostatku chlupů se rozhodně bát nemusíte. Pokud vlastníte něco jako takovou sekačku na vlasy, co používají mudlové, berte to také – čím více způsobů, jak se neukázněného a okoukaného hára zbavit, tím lépe!

Ti, které pleška obradostňuje dnem i nocí, se samozřejmě tomuto kroku vyhnou. Ne že by měli něco ke střihání, pochopitelně.

Když máte lebečku (avšak ne tu zmijozelskou!) hladkou jako dětskou prdélku, přichází krok č. 2 – návštěva laboratoře. S tajuplným výrazem zamiřte ke kotlíku (pokud se neumíte tajuplně tvářit, tak se o to alespoň pokuste) a něco v něm vyčarujte. Je jedno co, tedy v rozumném cenovém rozmezí – jelikož jste chudší než kostelní myš, pochopitelně nebudete vlastnit bůhvíjak drahé ingredience. Musíte se však tvářit skutečně chytře a nepředvídatelně, aby nikdo nemohl prokouknout vaše záměry a nedejbože vás nabonzovat na Příčné v kadeřnictví!

A když už máte nějaké ty přísady v kotlíků…

VAROVÁNÍ: Oblečte si na sebe něco, co vám může ohořet bez větších škod, riziko vybouchnutí 100 %.

A voilà. Skutečně neokoukaný a originální účes. Na slavnost určitě! Každý vám to bude závidět. Konec tuctovým a obyčejným vlasům. Buďte SlytherIN!

Sama jsem se donedávna považovala za takovou průměrnou lemru, která to s aktivitou tolik nepřehání, ale zároveň když je potřeba, tak tedy udělá, co se po ní chce. Když se ke mně dostaly (zcela z tajných a soukromých zdrojů, jak jinak) informace o tom, že mě někteří studenti považují za flákače natolik, že jsem jim vzorech v úkolech (a to tam na Flákání pro pokročilé ani nechodím!), zhrozila jsem se. To je to se mnou až tak vážné?!

„Zajímavej flákač by možná byla Sušena, místo toho aby zabrala a Zmijozel hrál o pohár, ona se flákáááá! Maturuje až na jaře a už teď na podzim se fláká! No co je za bordel tohleto, pak tady my musíme předstírat něco jako boj o pohár s Mrzimorem, achjo no.“

Identity citovaných uvádět pro jistotu nebudu, každopádně se mi nyní určitě nedivíte, jak šokována jsem byla, když jsem o své maličkosti takové nepravdy zaslechla! Člověk se ani nesnaží a hned mu přiřknou nějaký prapodovný titul Flákače! (I když… pravda je, že kdybych se snažila, tak bych nic takového asi nezískala, hmmm!)

„Hned jak jste nám zadala úkol tak jsem věděla koho si jako flákacího partnera vyberu. Je to můj vzor a hadonoš NaSaŠí Jackson. Ovšem když jsem se dala do úkolu a znovu hledala mezi Vaším výběrem kam ji zařadit, zjistila jsem, že pro ni žádná kategorie není. Musela bych jí rozdělit mezi Vtipálky, trochu Fňukny (protože ty body opravdu potřebuje) a Profesorův oblíbenec. Ale to by nebyl správně odfláknutý úkol, kdybych to jen takto opsala. A tak jsem se rozhodla vymyslet novou kategorii, která by tuto mezeru, kam NaSaŠí spadá, vymyslet.
Je to MAZÁNEK. Mazánek je všude hýčkán. Jak u učitelů, tak u studentů. ….. A tak bych mohla psát superlativy donekonečna. Zkrátka díky Suší vznikla nová kategorie flakácího partnera, a to Mazánek.“

„Na flákání bych si asi vybrala Suši, a to i přesto, že by nejspíš patřila mezi Žvanily, aspoň podle toho, že při famfrpálu, v soubojáku i v reálu je taková… komunikativní. Čili užvaněná.“

Sama se divím, že jsem vůbec byla schopná sepsat nějaký článek, když jsem podle ostatních takový flákač! Už se vám něco podobného taky stalo? Každopádně až se bude vyhlašovat soutěž o největšího flákače, pamatujte – volte Suši!

Komentář netřeba. 😀

zaslala Aya Watanabe

Poradna Inkar k vašim službám!

Rosmerto! Co to vidím! Už i ty se přidáváš k harému??

poslala Aya Watanabe

Kdo nekrvácí s námi, krvácí proti nám!

Kdo by mě sháněl, na hradě se objevuji o termínových nedělích od 22 do 00.

zaslala Aya Watanabe

Zklamu tě, Inkare, v Polsku se prý říká jen Gryffindor.

Krysa nekrysa, noha nenoha… nějací zájemci?

A na závěr ještě jedna perlička:

Opět platí, že pokud byste narazili na nějaké perličky, které by stály za uveřejnění, neváhejte mne kontaktovat v sově, navíc vaše jméno bude pod perličkou uveřejněno! No neberte to! Budu se těšit na příští pokračování perliček, tak perlete, ať mám materiál!

pro Hadího krále, 

NaSaŠí Jackson

Duchové (21.3 – 20.4.)

Přestaňte strašit, nikoho to už nezajímá. Prostě odpočívejte v pokoji. A pokud svůj pokoj nemáte, angažujte se na pouti – tam vás jako atrakci jistě za nocleh zaměstnají.

Netopýři (21.4. – 21.5.)

Jestli si myslíte, že jen mávnete křídlem a bude po vašem, mýlíte se. Nejdřív se musíte všem hezky zamotat do vlasů a pak se vás nezbaví. Pamatujte na to!

Srostlé hlavy (22.5. – 21.6.)

Začněte myslet samostatně. Nikdo na vás není zvědavý. Ani vaši přátele ne. Čeho je moc, toho je příliš. A vy byste si to teď měli uvědomit!

Upíři (22.6. – 22.7.)

To, že někomu pijete krev neznamená, že jí někdo nemůže pít i vám. Dávejte si na to pozor. Když vás to přestane bavit, přejděte na krevní plasmu – prý je to teď IN!

Dýně (23.7. – 22.8.)

Nechte svých vůdcovských sklonů a smiřte se s tím, že dutou a vydlabanou dýni nikdo nechce. Budete sami a smutní. A přes to ani vozík od Gringottů nejede…

Bezhlaví jezdci (23.8. – 22.9.)

Řekneme vám to na rovinu. Jste nuly. Když se podíváte do zrcadla, nic nevidíte. Ono to bez hlavy jde těžko. Raději zalezte a buďte rádi, že si vás nikdo nevšímá. Beztak by se vás lidi jenom báli…

Frankensteini (23.9. – 23.10.)

Žádný učený z nebe nespadnul, a vy už tuplem ne. Sice není důležité, co je na povrchu, ale přiznejte si to, maminka vás v dětsví chytrou kaší rozhodně nekrmila. Pokud někde neseženete zlatou rybku, není vám pomoci.

Černé kočky (24.10. – 22.11.)

Víte, co se říká – když vám přeběhne černá
kočka přes cestu, budete mít smůlu. Smůla však je, že vy jste ta černá
kočka, nikdo vás nemá rád a každý se vám vyhýbá. Smiřte se s tím a radši
už nikam nelezte.

Vlkodlaci (23.11. – 21.12.)

Nebuďte nevrlí, to je dávno passé a nikomu se to nelíbí. Zkuste dotyčnému vlézt na hrb, určitě to ocení. Ona by ani trocha šamponu a mýdla nezabila. Zkuste to. Doporučuje 1 vlkodlak z 10.

Plesnivé tykve (22.12. – 20.1.)

Měli byste navštívit doktora, protože to, co jste vydávali za lehkou otravu jídlem, nic tak lehkého zdaleka není. Jediní otravové jste tu vy, tak se sebou něco udělejte a najděte si nový koníček. Třeba prefektování, to prý pomáhá.

Zombies (21.1. – 20.2.)

Přestaňte se ploužit ulicemi a tančit zombie walk. Ani ty hadry už se nenosí. Zkuste váš styl nějak… oživit a místo shnilého mozku si dát třeba brokolici. Vegani jsou prý in, třeba zapadnete!

Čarodějnice (21.2. – 20.3.)

Neslétejte se, nebo byste mohly z toho koštěte sletět. A určitě nechcete slyšet ten dutý zvuk, který se ozve z vaší hlavy, protože pak vám to dojde – ani ta nejmocnější zaklínadla nezakryjí to, co je (nebo spíše není) uvnitř.

Vyvěštily z pražených dýňových semínek přelitých horkým ležákem Plesnivá čokožába a Rozšlapaná sušenka

Co všechno k přípravě jídla potřebujete?

– polovina středně velkého mozku

– malá cibulka

– 2 auguroní vejce

– 2-3 lžíce oleje z bublinatky

pozn.: Mozek je ještě obrostlý plesnivými cévami!

Jak postupovat?

Příprava je velice lehká. Pokud se vám podaří proklestit si cestu mezi spletitými nazelenalými cévami (záleží na tom, jak dlouho mozek již skladujete, ale platí pravidlo že čím uleželejší, tím lepší!) až k mozku, zbavte se všeho přebytečného a naporcujte si ho dle potřeby. Takže pokud jste silný, statný chlap a mozky zbožňujete, určitě si ho dopřejte více. Co hrdlo ráčí!

Mozek si následně rozkrájejte na menší části, aby se vám rychleji provařil. Upozornění: místy může i lepit a zavánět rozkladem. V případě, že by hrozila toxikace kuchyně a ukončení vaší práce, gumové rukavice a kolíček na nose jsou spolehlivými pomocníky. Doporučuje 9 neurologů z 10.

Rozporcovaný mozek dejte do vroucí vody a vařte přibližně deset minut, dokud se mozková tkáň nebude na vidličce rozpadat. Vše opět záleží na konzistenci mozku, takže pokud je tvrdší, povařte ho trochu déle. V jiném hrnci si nechte rozžhavit trochu oleje z bublinatky a přidejte nakrájenou cibulku. Tu osmahněte dozlatova, aby našedivělému mozku dodávala barvu. Jakmile mozek pořádně provaříte, vidličkou ho rozmačkejte na drobno (nebo vidlemi – opět záleží na velikosti vaší porce) a přidejte k cibuli.

Téměř záhy do hrnce přidejte i auguroní vejce a pořádně promíchejte, aby vám náhodou nevzniklo volské oko. Vajíčka jako neutralizér pachu by měla pohltit většinu mozkového odéru, čímž se vám „odsmrdí“ celá kuchyň a nahradí ho cibulová vůně (co víc si pro halloweenskou atmosféru přát než slzy v očích a štiplavý nos?). Směs nyní v hrnci nevypadá příliš vábně (tak nevábně, jak to jen rozleželý a uvařený mozek dokáže), ale nepřestávejte míchat, během chvilky už budete mít hotovo!

Jakmile vám směs zesvětlá, odstavte mozek z tepelného zdroje a nechte chvíli vychladnout. Jako přílohu si můžete dát brambory, rýži nebo cokoli, co najdete doma v kuchyni (pozn. redakce: cokoli, co najdete doma a dá se jíst), výsledek lze dochutit i obyčejným rajčetem. Protože přeci jen nechcete, aby vám z pusy byla cítit cibule s mozkem, tedy pokud nemáte v plánu od sebe někoho odehnat…

Doufám, že si na mozku dostatečně pochutnáte a nasajete pravou halloweenskou atmosféru stejně tak, jako proteiny, o které odteď už nebudete mít nouzi! Hadí král vám přeje dobrou chuť a strašidelný Halloween!

Doporučení redakce: Dávejte si pozor na pana Matta.

Něco, co bychom snad měli vědět?

Byla jednou jedna žába, a ta měla pulce. A pak jí ho vzali a už ho neměla.

Víte, jaké tajemství se skrývá v červené? Červená! Filius!

.. no a když už jsme u toho Filiuse…

Bylo to jasný už léta předtím, než se vzali!

S těmi přáními opatrně!

Protože ve Zmijozelu máme nejhezčí sovy! Heč!

… jo a taky jsme odpůrci šneků, prej.

To by bylo pro tenhle díl všechno, tak perlete, perlete, at mám o čem psát!

(Můj sovinec je perličkám vždy otevřen!)

Pro Hadího krále,

NaSaŠí Jackson