Někdo by byl ve fialové rád. Možnost vypisovat soutěže na míru, ale pak je – no jo, musíte opravovat! Tento článek vám představí, čím se takový běžný hradní zaměstnanec musí zabývat. Obzvlášť, když v soutěži požaduje printscreeny!

Dá se říct, že jsem za ty roky na hradě vypsala pěknou řádku soutěží. Nejspíše u mě převažují ty herní vyžadující printscreen, ale škála mých zájmů je široká a má zadání se dají napříč léty najít v každé soutěžní kategorii. Právě proto mám bohatou zkušenost s vypracováními, které mi přistávají v adminu. Protože jsem líná, jsou zde zveřejněny příspěvky ze soutěže Maze Toys. Tento článek je takovým pokusem shrnout mé zkušenosti a poznatky do jednoho textu, připravit budoucí generace fialových na to, co je v adminu jistě čeká, a hlavně se pobavit, protože lidi dělají ty nejlepší chyby!

Zdejší soutěžící by se dali shrnout do několika kategorií. Pojďme si je postupně představit a názorně ukázat, co to ve vypracováních vyvádějí.

MÝLKA, NEBO BALAMUT?

Tito soutěžící většinou dělají chyby… nebo se možná snaží nachytat hodnotící, jestli dávají pozor. Jinak si neumím představit situaci, kdy by se dělal printscreen printscreenu.

NA POČÍTAČI NENÍ FUNKCE PRINTSCREEN

Je. Ale vždycky magicky zmizí, když se k nim tento typ soutěžících přiblíží. Definuje je fotka obrazovky s přilepenou jmenovkou nebo dodělanou v počítači. Někteří své umění dokáží povýšit ještě výš a před objektiv strčí prsty, plyšáka nebo třeba domácího mazlíčka. A někteří se i přes odevzdání svých přihlašovacích údajů na Hog pracovnímu počítači prostě bojí zmáčknout to magické tlačítko. Zkrátka se stydí za jiné věci, ale za fotky obrazovek ne.

MAJITELÉ KVANTOVÝCH POČÍTAČŮ

Tito soutěžící buď napřímo flexí, jak výkonný je jejich kompjůtr, nebo možná o jeho výkonu nemají ani ponětí a zdá se jim, že počítače takto standardně fungují. Inu, to se zdá vědcům v CERNu taky.

ODKAZ ZDE

No jo, ale KOLIK?! Záměrem některých je hodnotící ulinkovat k smrti, nebo je donutit vykopírovávat každý odkaz zvlášť a otevírat ho. Možná jen v dětství nedostávali moc pozornosti, tak si to kompenzují. Nebo se ve skutečnosti soutěže zúčastnit nechtěli a dávají to najevo tímto neotřelým způsobem? Do této kategorie spadají i lidé, kteří omylem pošlou odkaz na sdílené úložiště. Nedá se nic, tak asi ten „poznej 8 rozdílů“ do valentýnského farmáře od CD prostě okopíruju, když to mám takto naservírované! B-)

MILOVNÍCI ZÁLOŽEK A REKLAM

Proti gustu… ale každý printscreen s reklamou možná přinese bonus za zaprodání osobních údajů, nebo? Možná jsou nebožáci prostě vycepovaní od jiných paranoidních kolegů, kteří chtějí systémový čas počítače, jejich přihlašovací údaje a druhé okno s Hogem. Každopádně těchto soutěžících si cením nejvíc, protože se mám vždycky na co dívat!

UPŘÍMNÍ

Ti se s tím prostě nemažou. Byla tahle soutěž špatná a dělali to jen pro peníze/body? Poví vám. Nastavili jste špatné hodnocení? Dozvíte se. Stalo se jim něco naprosto k soutěži nerelevantního? Přečtete si. A běda, jak nehodíte reakci!








Nu což.

A jaký typ soutěžícího jste vy?

Pro Hadího krále
Veronica Hodnotitelka Williamsová

Zlé jazyky tvrdí, že je to muž. Odhalit pravé pohlaví Veronicy Narcissy Williamsové by jistě stálo za to, sama se však identifikuje jako žena a to je nutné respektovat. Má ráda čokoládu, již ve 20 se mohla chlubit vlastní zubní protézou, jak jí z cukru vypadaly všechny zuby, a je docela známo, že si incestní množení (zvířat) užívá. Článek by se klidně mohl jmenovat útrapy kolejní ředitelky, ale to by mohlo být panem ředitelem cenzurováno. A jo, v perexu má být něco poutavého. Tak tedy, drazí čtenáři, připravte se poodhalit tajemství, slasti a strasti jedné bývalé kolejní ředitelky Zmijozelu a co vše se za éry jejího ředitelování událo.

Třebaže se o Zmijozelských tvrdí, že jsou egocentričtí a arogantní, ještě žádný kolejní ředitel Zmijozelu si sám o sobě článek nenapsal. Williamsová to zvládla již několikrát a v této tradici chce i v důchodovém věku pokračovat. Přestože o sobě mluví ve třetí osobě, aby zmátla čtenáře, kteří nečtou úvod, je autorkou těchto textů, a proto jsou veškeré následující memoáry naprosto pravdivé (tedy jak jen to zkreslenost z jednoho úhlu pohledu dovolí) a z první ruky.

Vše začalo po školním roce Léto 2020. U mudlů pandemie covidu, na Hogu šílenství ohledně Bradavické čtyřky. O okamžicích vítězství zeleného týmu se můžete dočíst jak v Denním věštci, tak i v Hadím králi, ale ve zkratce to znamenalo návrat jedné studentky rozšiřujícího studia zpátky na Hog. Před soutěží se totiž na hradě už skoro neobjevovala. Debata přes mudlovský Messenger s někdejší kolejní ředitelkou NaSaŠí Jackson by se dala shrnout v podstatě takto:

A tak se Williamsová stala 19. 8. 2020 kolejní ředitelkou Zmijozelu (k zoufalství Filiuse Orionise, který se jí úspěšně zbavil na profesorském konkurzu, aby ji pak byl nucen vzít na profesora, protože to tak rozhodl pan ředitel, teda co).

PROSLAVENA PROSLOVY

Samochvála smrdí, a proto tento výtisk Hadího krále tak extrémně páchne. Někdo by si ale mohl říct:

A: „Hm, co takhle z tohoto přepisu monologu udělat výzkum?“

B: „No tak to seš ale pěknej ret- ťunťula, že si myslíš, že to k něčemu je!“

Williamsová však nesoudí, tedy nejudguje, a tak nenápadně dropuje link na všechny svoje proslovy, protože až někdy bude smutná, že už není kolejní ředitelka, vzpomene si na všechny ty večery, kdy si musela odepřít paření simíků a psát do 5 do rána proslovy na virtuální školu, o které žádní její reální mudlovští kamarádi pro jistotu nevědí, a tak když jí zvali na pivo, musela se vymlouvat a vymlouvat, že ji třeba bolí hlava nebo snědla zkaženou čokoládu nebo se týden nemyla a její mycí den bude, hups a jejda, zrovinka den po kalbě, no to je neštěstíčko. Ale i tak si myslí, že to stálo za to, dokavaď tím vděkem někomu zlepšila večer, a co víc, dokud všechny délkou natotuty uspala.

A taky tak trochu doufá, že po ní štafetu někdo převezme. Kdo jen teď bude chválit běžné studenstvo a hradní obyvatele? NIM? [pozn. red.: Ředitel této školy umí hradní obyvatelstvo pochválit stejně dobře, Williamsová nemá žádnou autorskou licenci na chválení lidí, i když by si to ráda myslela, a rozhodně není tou pravou osobou, která by měla zastávat chválení celého hradu. Je tedy skoro až nepochopitelné, že hradní obyvatelstvo pouze přihlíželo kilometrovým proslovům na hradních oslavách a nijak se jim nesnažilo zabránit. Měli byste se stydět!]

PIXELOVÁ MÁNIE

Bystré hlavy zasedačkové (po chatrné paměti Williamsové asi spíš matematicky zdatná Noah Limbani) se první školní rok sešly, aby nastavily způsob objednávání. Kolejní ředitelce to bylo vlastně jedno, její jedinou podmínkou bylo každý rok vybrat jiného návrháře, ať je v předmětech trochu variace. Zatímco se pomalu najíždělo na vypočítaný systém kupovat dva KP v zimě a doobjednávat v létě čtyři, byla potřeba předvést koleji, co pro ni zasedačka vymyslela na Salazarnálie. První rok se úspěšně zabookovala Isabell Tenebris, toho času ještě běžná havraspárská studentka. Svetr pojmenovaný jak jinak než sebehleď byl na světě! Hned na to byla uháněna i slavná Niam i Tir-na-Nog, aby kreslila košilky na spaní. To, že muže odflákla, nikdo nepoznal.

Jestli čtenáře zajímá, kde vzniklo bizarní přátelství věčné studentky Christiny E. Stark s Williamsovou, zde je jeho zárodek. Obtěžovala ji s děláním a předěláváním KP tak dlouho, až se začaly bavit jako dvě staré kamarádky. Poštovní had se sice v sovinci nikdy nezobrazoval, což bylo řediteli Nimrandirovi nejméně dva školní roky připomínáno, ale ukázalo se, že tehdejší správkyně PU Wenai Lafayette povolila nepovolitelné a z hada pošťáka se stala kamenná socha vedle postavičky. Kdo si stihl svou živoucí verzi pojmenovat, ten měl velmi originální KP! Williamsův zkamenělý had vedle postavičky se například jmenuje Roberta. Williamsová tvrdí, že je to stále lepší deal než nebelvírský lví forcer, který nyní slouží jako ozdoba do ruky.

Protože byl snad v kartách úkol podat návrh na kolejní předmět, bylo po celokolejním hlasování zvolen slot a k tvorbě byl vybrán návrh Niny Yozhinski. K šití byla vybrána Selena Enail Smithová, neboť měla vlnu aktivity na PU, a dokonce se v té době věnovala převážně kreslení plášťů! Hábit se jmenuje tak zajímavě proto, že díky mrzimorskému KP zjistila, že se všechno jak přes kopírák nemusí jmenovat „zmijozelské…“. Zakomponovat do názvu hadí řeč bylo tak zcela přirozené rozhodnutí.

Jediný nejzelenější item za její nadvlády se jala ušít Nessa Naiadés, tehdejší členka zasedačky. Vzniklo tak kimono, zdánlivě pokryto šupinami a pojmenováno japonsky tak, aby byl název stejně nevyslovitelný jako u hadí řeči. To totiž máme rádi. Kimona se těšila a těší velké oblibě, jde o hezčí verzi vzácné asijské kolekce a tak trochu zmijozelskou rebelii. Přesto se nenašel hadí muž, který by ho nosil. Williamsová doteď neví, jak na pánské postavičce kimono vypadá.

Protože už bylo ale celkem ostudné, že Zmijozel nemá předmět pro bodohrotiče, hodlala tato někdejší kolejní ředitelka takticky využít svých informací, které úlisně nastřádala o Čuuči Taygetě, a zapřáhnout ji do vytvoření animovaných přesýpacích hodin. Nim to stále nezjistil, a tak hodiny tečou. Jedná se zároveň o první animovaný KP na hradě!

Zlom přišel v Zimě 2024, kdy se všemohoucí ředitel rozhodl změnit objednávkový systém a zcela tak nepochopit, o co se koleje pokoušely zasadit. Ale to dá rozum, že na stížnosti, že je k dispozici jen málo kusů KP, se kusy v podstatě zachovají, jen se rozvolní podmínka s doobjednáváním a naúčtuje poplatek 2,5 G za jeden kus KP. Ne? Ale Williamsová se nevzdávala, s touto novinkou přišly totiž i kagíci a za úspěšné pokoření jednoho z nich se mohlo jít ozkoušenou cestou dva nové KP v zimě! Jak se později ukázalo, kagík byl tak nepokořitelná výzva, že se žádné koleji nepovedlo ji zvládnout. Protože tímto krokem Zmijozel přišel o možnost vést svou neprůstřelnou taktiku, rozhodla se zasedačka, že bude prostě jeden KP v zimě a jeden v létě. A tak byla vybrána Ginevra de Naga, správkyně Příčné ulice a naskladňovačka podpultovního zboží, a byla ve sklepení donucena ušít boty. I na pány!

V její poslední rok nadvlády už došly nápady na další návrháře. Sáhlo se tedy podruhé po slečně Nesse a Williamsová doufala, že si toho nikdo nevšimne. Křídla hříšššníků však měla úspěch a jediný nelibý pohled kolejní ředitelka vrhala na nový havraspárský KP, který měl křídla taky, než si uvědomila, že nejsou blanitá.

DISKRB

Pokud ji stáří neplete, kolejní Discord chvíli před jejím nástupem založila Maya Prinz. Po jejím odchodu ze zasedačky admin práva předala tehdejší primusce Kiře Mae Spencer, která je poté dala následující primusce Noah Limbani a ta je konečně odevzdala do rukou kolejní ředitelky. Celkem to šlo oklikou, což ovšem nezastírá fakt, že Zmijozel byl úplně první kolejí na hradě, která kolejní Discord měla! A že se na něm povedlo plno báječných akcí!

Na Halloweena třeba zasedačka dostala vlastní barevné role a změnila profilovky podle svých děsivých přezdívek, jedny Vánoce se připlazil Ferdinand (bot), který počítal, kdo tam hodí kolik sněhových koulí, nebo se tam vymýšlely speciální akce na apríla. Kolejní Discord zkrátka setkávání zelených posunul o level výš – provázal kolej se zelenofialovými (které Williamsová úspěšně zatakovala sovami a násilím dotáhla), vyburcoval k aktivitě a umožnil věci jednoduše sdílet a organizovat. A teď si, drazí čtenáři, představte, že by zasedačka stále probíhala na Skypu, fialoví by se museli obesílat soví poštou (bezúspěšně) a v kolejním pokecu by zelení marně hledali místnosti pro náramky, souboje či outfit-of-the-day (seriózně, lze vůbec přežít bez ootd?).

Tak neváhejte, stalkovací čtenáři, a připojte se na Zmijodiscord ještě dnes!

OCENĚNI ŘEDITELKOU KOLEJE

„Proč tenhle dostal lebečku?

A proč tendle dostal řád?“

Co se furt tak blbě ptáš?

– střípek poezie nejmenované kolejní ředitelky

KAUZY A DRBY

Ano, ano, Williamsovou taky velmi užírá, když se hnedka nějaký drb nedozví, ale bylo by to nefér – jako to vyzrazení drbů a kauz, které ve své funkci zažila – vůči dotčeným. Může ale vyprávět, kterak…

…jí byla skorem každý rok vytýkána udělovaná ocenění (lebečky, řády), zasedačka pracující až za pět dvanáct,

…ji štvaly nejmenované kolegyně a ředitelé,

…bylo velmi těžké najít rovnováhu mezi školou, mudl životem, Hogem a prací pro kolej,

…řešila úniky informací ze Zmijodiscordu, uklidňovala a řešila konflikty mezi na sebe naštvanými funkcionáři a členy zasedačky,

…musela značně vyjít za hranici vlastního komfortu, aby dokázala řešit konflikty, funkcionáře náhle opouštějící místa, vyskakující si háďata i nejrůznější chybové hlášky, které si ta která vnitrokolejka či akce zrovna připravila,

…si někdy připadala, že všechno dělá sama, a jindy, že v koleji ani není potřeba,

…tak moc některé v soukromých zprávách otravovala, až se z nich stali známí/kamarádi, nebo bytosti, které jí nemohly přijít na jméno,

…někdy řekla něco, o čemž si nemyslela, že si někdo vezme osobně a urazí se, a pak to musela žehlit, aniž by věděla, co bylo vlastně špatně,

A víte, jaký plat za tohle všechno pobírala? Tři galeony. TŘI.

Život kolejní ředitelky není skutečně žádné peříčko. Samozřejmě záleží, jak moc se do řešení kolejních záležitostí vedoucí osoba zapojí. Bude spíš prezidentem s reprezentativní funkcí a ponechá si akorát udělování řádů, schvalování nových funkcionářů a své dny stráví kocháním se, jak to bez jeho přičinění v zasedačce a koleji šlape? Nebo zastane pozici leadera na úkor vlastního volného času? Pro ocenění Osobnost Hogwarts je výběr z těchto variant zcela bezpředmětný, stále se do TOP 10 můžete dostat!

ZMIJOZELSKÉ AKCE PRO KAŽDÉHO HADA

Jen co se objevila v zasedačce, začala se řešit podoba nové vnitrokolejky. Vzhledem k absenci v koleji Williamsová do té doby neměla tušení, jaká byla předchozí, ale vymyslel se tehdy celkem solidní koncept odznáčků a stužek, které i kreslila. Po třech školních letech však zasedačka přišla s hracími kartami, které šly pro vybrané i k tisku (díky mecenášcce Inees Rut Gowstring!). Rok na to už bylo vymyšleno kvarteto. Pak přišlo poměrně revoluční Léto 2023, kde už bylo dokonce herní pole s figurkami a hravými úkoly – hadi a kyselé žížalky. Čtenáři je tedy nyní jasné, že už nebylo kroku zpět a tuto vysokou laťku, kterou si na sebe takto ušili, museli dodržet i do následujících let. A tak vzniklo další herní pole, protentokrát se salazarovým rozáriem a jeho můrami a následující rok detektivní undercover hrací pole, takzvaná bystrosssyčácká válka. Nejmenovaná profesorka se nechce chlubit, ale má za to, že co se funkčnosti, úkolů i grafického zpracování týče, má Zmijozel jedny (jestli ne úplně nej!) z nejlepších vnitrokolejek na hradě. Zasedačce do dalších let přeje Williamsová hodně štěstí, nic z těchto vnitrokolejek by totiž nešlo zprovoznit nebýt tabulkové mágyně Noah Limbani a jejích následovnic Faye Sages a Bryce Sorrengail. Na Zmijodiscordu při této příležitosti vyhotovila pro zasedačku funkční odkazy na všechny vnitrokolejky a akce pořádané za jejích ředitelských let. Na Google disku je pak dochovaná každá individuální můra, png Hog postavičky nebo alter ego sssyčáků a byssstrozorů. To aby bylo na co vzpomínat.

Taky se ale zasedačce povedlo spoustu mimovnitrokolejkových akcí jako Zmikuláš, Apríl, Velikonoce, Halloween… Ostatně o některých si můžete přečíst na stránkách Hadího krále (ne, Williamsová neví, proč pořád psala jen o Velikonocích, snad za to může její posedlost Potloukem?). Ať už to byl ale nový koncept stříbrných odznaků, nové diplomy, nové akce na 1. dubna, Velikonoce, Salazarnálie, Dušičky, Letecký den, Akce Vejce, Zmikuláš, Pindiana Bones nebo večírek moderovaný profesionálními pařmenkami, zpětná vazba na ně vždy byla parádní a zasedačce jistě dělalo radost je pro zbytek koleje připravovat. No fakt!

Pojďte si, drazí čtenáři, zavzpomínat, Zmijozelští se totiž rádi chlubí, jaké skvělé akce mají:

• Pindiana Bones a tajemství zmijozelské parodie
• Antivelikonoce a proapríl si taktně zabrala autorka tohoto článku, pročež to nikdy nesepsala a ostatní tak nikdy nespatří geniální zelená vypracování
• Velikonoční vajíčkobraní a Ferdův apríl
• Velikonoce po Zmijozelsku
• Akce Vejce
• Hadoletní pexesovaná
• Halloweenské řádění 2023
• Tajemný případ zmijozelský
• Hadí párty v průběhu věků:
  • Léto 2024 se neslo v nostalgickém duchu, tedy jen pro Williamsovou, ostatní tak moc slavili, že už je konečně nepovede, až měli na druhý den v hlavě naprosto bílo a nikdo se tak k článku neměl,
  • Zimu 2024 si na paškál vzala Veronica (ne autorka tohoto článku!),
  • Léto 2023 zobrazila Enselis,
  • Zima 2023 jí taky byla hozena na krk,
  • Léto 2022 a Zima 2022 byly večírky užité tak moc, že ze samé kocoviny o nich nikdo nenapsal článek,
  • Léto 2021 očima Maraike,
  • až nakonec Zima 2021 brkem Saiph.

NOVÁ SALAZAROVA PŘÍSAHA A DÁRKY PRO RYCHLÁ HÁĎATA

Stará přísaha nám v zasedačce připadala neefektivní. Hádě psalo samé sovy, odpovídalo na zvídavé otázky a na konci poskládalo jednotlivé střípky znění přísahy dohromady. Razantní změnou proto přísaha prošla od školního roku Zima 2022, kdy se dělalo i výběrové řízení na hadonoše pomocí tzv. ultimátní hadonošské prověrky. Rovněž se zahájily hadonošské ranky na motivaci zelených se k této zodpovědné roli přihlásit. Přísaha byla celá přesunuta na zmijoweb a háďata ponechána ve sklepení, dokud přísahu nezdolají. Tím se vyřešil Ferdův hlad z počátku roku i háďata, která nám klobouk přidělil jen tak do počtu. Tak schválně, můžete si vyzkoušet, jestli projdete jedním z úkolů přísahy, který představuje naše zelenofialové!

Od školního roku Zima 2023 navíc přísahou nejrychleji prošlé hádě (což znamenalo, že jeden rok to byli 4, jindy 2 nebo 3 lidi!) obdrželo incestem vyšlechtěnou celobéčkovou krysu. O strastech z množení už má Williamsová článek, ale zde by ráda shrnula, kdo vše takovou epesní krysu vůbec má.

Otcem všech celobéčkových otců a matek je samozřejmě Bodovid. Ještě před oficiálním manželstvím, totiž skutečností, kdy byla celobéčková krysí samice v rukou primusky, se Bodovid poctivě množil s Yune (Annya Liddle). Díky ní si vůbec první várka háďat přišla na své mazlíčky – jmenovitě Sølvian (Enola Gatito), Sojunghan (Zoey Hart), D20 (Čuuči Taygeta) a Boo (Faye Sages).  Jeho první dámou byla za úřadování Noah Limbani Bodoslava a spolu povili 4 mláďata – -dosud bez jména- (Ezri Zelek), Alex (Hope Chainless), Sissi (Nessa Naiadés) a Bodomila (Noah Limbani). Když došlo k nástupu nové primusky Nessy Naiadés, stala se almou mater Sissi. Rodinný vztah se tudíž začal trochu komplikovat. Bodovid neměl žádnou chuť množit se s touto dcerkou, a tak se musela vytáhnout jeho ozkoušená dcera Bodoslava a pouze se předstíralo, že má s množením co do činění primusčina krysa. Vznikl tedy Fufík (Bryce Sorrengail), Jašterica (Vulpecula Aldrovanda Vesiculos), Kulay-Abo (vnucena letité člence zasedačky Enselis Ismenia, neboť Sooyeon Kang krysátko odmítla) a Chewbacca (Aurora Mockingbird).

Do toho má Bodovid taky spoustu potomků, která k háďatům nikdy nešla. Primusky i vaši spolušlechtící kolegové totiž mají na takové čistokrevné exempláře chuť, takže celý pár má i Annya Liddle (Frodo + Arwen, Yune) a Noah Limbani (Bodomil + Bodoslava), dost možná i ostatní členové tajného množícího spolku.

Na Léto 2024 se povedlo Christině Meadows a Noah Limbani pomnožit celocéčkové žabky. Williamsová v tu chvíli zbystřila a nechala si namnožit vlastní pár, protože celobéčkové krysy byly přece jen už trošku overrated. A tak se novou almou mater stala Častovýhra, kterou čekalo množení s bráškou Verdinandem (Enola Gatito). Potomstvo na sebe nenechalo dlouho čekat a narodil se tak Salazarfrog (Lee Walker) a Slizolinka (Irenne Rigel). Pak se po asi měsíci a půl vyklubal Soul Eater (Michelle Corbin) a Zelenožlab (Amellia Hellison). Protože však panovalo napětí kvůli nezdaru v množení, paralelně byly množeny dva páry. Potomci Cypriána a jejího otce Ctirada tak putovali k řadovým zeleným. Nechť to potomkům i rodičům do dalších let spokojeně kváká!

HÁDĚ JE KÁMOŠ, NE ŽRÁDLO

Že hádě je kámoš, a ne žrádlo, pochopilo hned několik členů zelené koleje (kromě Ferdy). Věřte tomu, nebo ne, ale za kralování Williamsové svou funkci svědomitě vykonávalo na 42 různých hadonošů! A toto číslo určitě nemá s ničím souvislost! To znamená, že se tito hadonoši starali dohromady o 137 háďat, přičemž ve zmijozelském sklepení přežilo a bylo tak úspěšně dovedeno k přísaze celých 52 z nich. Nejvyššího ranku dosáhla za ty roky Saiph Lacaille, neboť z pěti háďat jich pět dovedla k přísaze. Třeba někdy ostatním prozradí své tajemství!

NAROZENINOVÁ PŘÁNÍ

Vlastně díky Saiph Lacaille, pokud Williamsová vzpomíná dobře, se ve Zmijozelu zavedla grafická narozeninová přání. To úplně první pro rok 2021 dělala samotná kolejní ředitelka. Šikovná čarostavitelka Elaine Robillard dokonce na zmijowebu pro zasedačku udělala speciální funkci, kdy jen stačilo vepsat text do příslušného formuláře a přání se po kliku na speciální tlačítko samo vygenerovalo a nahrálo do tamní galerie!

Tato první verze, pacient obrázek 0, měl verzi pro fialové a zelené zvlášť, což je opravdu s podivem, vzhledem k tomu, jak pozdě v prosinci se přání kreslilo, ale ano, přebarvit zelenou na fialovou zase tolik práce není.

Z Discordu se povedlo vykuchat toto přání z března 2021 pro Carol Unbordered. Ne že by Zmijozel na dříve narozené kašlal, jen nebyla dostatečně reprezentativní a Margueritě Laux, která slaví narozeniny vždy jako první ze zelených, bylo přání posláno soukromě bez odkazu na Discord (kecá, jen nebylo reprezentativní). První obdarovanou fialovou byla v dubnu Ginevra de Naga (a pojí se k tomu poměrně vtipná historka, kterou autorka článku chtěla přednést, ale ke konci psaní na ni už zapomněla).

Na rok 2022 se ve značném předstihu již v létě zarezervoval vodovkový um Alexy Spiderwickové. Ta poslala obrázky dva, ale i to se Williamsové povedlo ekonomicky narvat do jednoho díla. Vzhledem k nedostupnosti jakéhokoli čarostavitele, který by měl pravomoce něco upravovat na zmijowebu, byla založena šablona v Canvě. A ano, několikrát se lidem píšícím přání povedlo změnit text, posunout ho tam či onam či udělat obří mezery. Nikdo neví jak, tak se to chytře svedlo na škrkny.

Na rok 2023 se upsala Nessa Naiadés – a že stvořila velmi roztomilé přání! Kupodivu se s Canvou všichni zasedačkoví členové sžili (i když ruku na srdce, přání posílala hlavně Enola), a tak se rok obešel bez větších škrkních potíží.

I rok 2024 se nesl v duchu Canvy. V zasedačce jsme se shodli, že by přání mohl vytvořit premiant hradního archivu, a tak Enola Gatito vměstnala do typických studených přáníčkových odstínů rozvernou barevnost.

A na to, jak tu Williamsová neustále vyzdvihovala, že první zelené narozeniny po novém roce má Marguerita Laux, žádné jí věnované přání  tu nevisí! Co to? Nic se neboj, drahý čtenáři, jen to exkolejní v hlavince moc nepálí a popletla si jméno dušice s naprostou fashion icon Magdarlene di Facittra. Se stane!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ČAROMALÍŘSKÁ DÍLNA

Jo, i sem se nasáčkovala. Úspěšně prošla náročným výběrovým řízením (no tak vzali každého, no a) v Létě 2022 a od té doby se na zlepšení hradu neustále podílela. Respektive dívala se, co vymyslí ostatní, a pak jim to zkritizovala. Tenhle článek ale není o službách pro hrad, protože se ale pustila do karet v soubojovém klubu, zdálo se to jako příhodné téma. Věděli jste třeba, že původně měl být na kolejním kouzlu hadí jed fialový had? Naštěstí jí to v čarodílně rozmluvili, uf!

Mimo čaromalířskou dílnu se v rámci hradní soutěže angažovala v tvorbě ikonek pro maškvorky. Sice jí nikdo neřekl, že její tvorba byla vybrána, a sama to zjistila až o bezmála 4 roky později, když měla za úkol zahrát si maškvorky, ale v samochvalném článku je samochvála na místě.

HEJTY I CHVÁLY Z KAŽDOROČNÍCH DOTAZNÍKŮ

Williamsová si už nepamatuje proč, ale nějak automaticky si po prvním roce fungování vyprosila od zelených zpětnou vazbu. Prý jak se jim líbí, jak řediteluje (samozřejmě za účelem zjistit, jak kvalitní kult osobnosti v koleji má). Údajně se tradice sběru zpětných vazeb rozšířila i do dalších kolejí, za což je neskutečně ráda, protože každý názor si zaslouží být vyslechnut! A zatímco se v dotaznících většinou pěla chvála, konstruktivní kritika posloužila zasedačce ke zlepšení se do dalších let. Jestli to padlo na úrodnou půdu, může posoudit dotazník z dalšího roku každý sám. Občas se však v dotaznících vyskytl nepokrytý bizár, vtípky či odpovědi, které nelze jinak než sdílet tady. Williamsová věří, že se k těmto výrokům připodobní nejeden hradní funkcionář.

𝓪𝓯𝓽𝓮𝓻 𝓪𝓵𝓵 𝓽𝓱𝓲𝓼 𝓽𝓲𝓶𝓮?

A na co ve Zmijozelu za období 2020–2024 vzpomínáte vy?

 

 

Pro Hadího krále
navždy váš pan Williams

Byl pozdní večer – 29. máj,
pozdní máj – byl krádeže čas.
Studentku zval ku korunce hlas,
kde vlhkostí zaváněl kumbál.

Po úspěšném odevzdání diplomky mě začalo trápit svědomí, že se koleji dostatečně nevěnuji. Zapřáhla jsem tedy zasedačku (hlavně péčka) k vytvoření poctivé murder (totiž theft!) mystery. Vše se mělo odehrát na večírku, který příhodně pořádala Enola Gatito k Ferdovým narozeninám. Jednoho pozdního květnového večera obdržel všechen lid zmijozelský tajuplné psaní.

Znáte takový ten pocit, jak to ani neplánujete, ale najednou něco vyjde velmi dobře? Přesně takový pocit jsem získala poté, co jsme v rámci užšího vedení vymýšlely postavy pro murder (totiž theft!) mystery a já pak hodila celou práci s rozdělováním roli na účastníky na Enol – a že je roztřídila bravurně! Jména byla upravena sloučením jmen nahlášených lidí a lidí, kteří se celohradního večírku na Ferdovy narozeniny opravdu účastnili. Proto vám možná někoho připomínají. Aby se to ale nepletlo, bylo každému ponecháno jeho křestní jméno.

Po sesbírání všech zájemců – a v některých případech jejich náhradníků – se mohlo začít. Mrazivé pátrání po zloději se odehrávalo v komnatě nejvyšší potřeby – na zmijodiscordu. Všem účastníkům byla poslána stejně tajuplná pozvánka. Trik byl v tom, že každý v ní měl poznačen jiný povinný dresscode. To účastníci pochopili až po notné chvíli, z čehož měly organizátorky značnou radost. Všechny outfity pro vás byly připraveny k prohlédnutí na tomto odkaze. Zvýšenou pozornost pak věnujte outfitům sester Flemingesových, v jejichž pozvánkách stál akorát požadavek na elegantní garderóby a zlaté/stříbrné šperky a zcela samovolně si vybraly jedna černé a druhá bílé šaty!

Pak už Ferda dostal dort, dary od účastníků a k nabídnutí byly, stejně jako na každém správném zmijovečírku, i puclíky a nějaké to luštění. Účastníci byli upozornění, že v rámci KNP je přistaven i kumbál, kam si mohou odkládat své pláště a kabáty. A protože byste se bez této informace neobešli, sděluji, že Irenne Ugelovaná si uzmula největší kus dortu a ještě ho nedojedla!

Na řešení záhady měli účastníci více než 14 dní. Jedna herní hodina trvala dva reálné dny, pokud jsem tedy zrovna nezapomněla a nespletla si dny. Což se občas stalo. NO A.

PÁR HODIN PO FALEŠNÝCH NAROZENINOVÝCH POPĚVCÍCH

V této chvíli byly všem účastníkům rozeslány karty postav, které obsahovaly jejich motiv, indicie, vztahy s ostatními a pozadí postavy, aby se mohli adekvátně vžít do své nové role. Každá postava kromě indicie (kterou mohla, ale nemusela zveřejnit) měla i tajemství (to ideálně nechtěla prozradit) a schopnost. Někdo uměl zjišťovat tajemství ostatních, někdo blokovat a někdo si uměl vymýšlet falešné indicie. Podrobněji na konci článku v přiložených odkazech. Dále měly postavy i svůj cíl – smazat po sobě stopy, vyřešit záhadu nebo třeba jen vydávat se za zloděje.

Odbitím nulté herní hodiny všechno začalo. Inees byla podle Faye velmi HRrrr, spousta zelených ani nechápala, co se vlastně ztratilo, a Annya se rozhodla vytasit s první indicií večera.

Než ji však stihla vytáhnout z kapsy, předběhl ji vážený pan Alba. Při průzkumu prý našel tajemný nápis v hadím jazyce.

S šifrou se hned poté vytasila i Annya s Faye, což je zcela chyba organizátorů, neboť jsme nečekaly, že jsou šifry až tak jednoduché!

Účastníkům bylo také objasněno, že se ztratila Ferdinandova korunka, která vypadala v podstatě totožně jako kolejní předmět zmijozelská stříbrná korunka, jen v ní bylo vyryté F. Recyklace prý byla v dřívějších dobách ve Zmijozelu zcela běžná. Samotný Ferdinand šel ztrátu své milované korunky rozdýchat do hradního potrubí.

Po značné frustraci, že se nikdo stále nepřiznal, bylo navrhnuto z krádeže osočit Esperanzu Milagrosa, ale protože nikdo neví, kde je jí konec, nesetkal se tento návrh s úspěchem.

PRVNÍ HODINA ODBILA A KRUH NAD PODEZŘELÝM SE STÁLE NEZUŽUJE

Největší rozruch způsobilo Ferdovo sežrání prefektky Sooyeon Kang. No, s řešením záhady stejně nepomáhala! A začala první vlna osočování. Byly odhaleny další indicie, opět se pohádaly Annya s Inees.

Motiv se nejprve hledal mezi chudými účastníky večírku, pak i v Irenne, u níž se ukázalo, že její tvrdě vydřená korunka ze studentských let padla za vlast kolej a sloužila nyní jako korunka pro Ferdu.

Pak se ale Annya rozhodla napít neznámého nápoje, který podle Vertarie smrděl jako pižmo jejího ex, což vedlo k odhalení, že se jedná o nápoj lásky, neboť se bezhlavě zamilovala do Samanthy McMetz. Ta se raději stala duchem nepřítomnou, snad aby nemusela odpovídat na palčivé otázky účastníků večírku. Nebo její duše opustila tělo poté, co viděla, co za osobu k ní projevuje náklonnost?

DRUHÁ HODINA ODBILA A ZLODĚJI NADĚJE JEŠTĚ SVÍTILA

Protože se vyšetřování nikam nepohnulo, doplazil se do komnaty Ferdinand a pohrozil účastníkům, že je bude jednoho po druhém jíst. Respektive, že si pošmákne na těch, kteří se budou otázkám vyhýbat. Nově také bylo spuštěno veřejné hlasování, kdo přestoupí před tribunál a bude odpovídat na otázky ostatních. Šesti hlasy byla vybrána Samantha McMetz.

Protože to vypadalo, že jsou všichni v KNP naprosto ztracení, kdo udělal co a proč by ho měli podezřívat, vytvořila se tabule, kam si mohli zapisovat výsledky vyšetřování. Časem se ukázalo, že tabuli využívá pouze pár jedinců, kteří byli čas od času nařčeni, že jsou zloději. To už tak bývá.

Reakce Samanthy na nařknutí z potenciálního trestného činu následně přišla se zpožděním, což nikomu moc nevadilo, protože Christyne přišla s výbornou asociací, že vyryté F na Ferdově korunce by náramně hrálo do karet sběratelce kolejních předmětů Faye. Ale možná za to mohla jazyková bariéra.

Také se přišlo na to, že Vulpecula krade stříbrné lžičky, Renée večírek tak nudil, že chtěla odejít, a Annya začala z lektvaru lásky střízlivět.

TŘETÍ HODINA ODBILA A STÁLE VÍME, ŽE NIC NEVÍME

Lidé začali být už poněkud neklidní, že nejsou o nic blíž vyřešení záhady. Začaly lítat první konspirační teorie, jako že je máma Alby mozkomor nebo že Samantha plánovala něco sice romantického, avšak nelegálního.

Sedmi hlasy bylo zvoleno, že před tribunál půjde René Malloris. Protože Samantha k těm několika málo otázkám, které na její osobu padly, nic nepověděla, byla sežrána Ferdinandem. Účastníci se dozvěděli, že nebyla zlodějkou korunky.

ČTVRTÁ HODINA ODBILA A PODEZŘELÝCH PODEZŘELE UBÝVÁ

Účastníci začali poněkud panikařit. René byl postaven na pranýř a na útočné otázky začal odpovídat velmi vyhýbavě, snad by někdo mohl říct, že až… lživě?

Lidé si konečně začali plést Christinu s Christyne a Renée s Reném. Rozdíl byl ovšem jednoduchý – Christyne se záhadu snažila vyřešit, Christina osočit ostatní.

Lid poté volal po kontrole, neboť Renée zpod svého kabátu vytáhla korunku. Nikdo jí ovšem nevěřil, že je pravá, a tak se do akce vrhla odbornice na šperky Inees. Vlna podezření ohledně jejích závěrů se zvedla poté, co věc nejprve konzultovala s Albou. To nic neměnilo na skutečnosti, že byla korunka padělkem!

Šesti hlasy bylo zvoleno, že před tribunál půjde Christina Metito. Příliš jí nepomohlo, že do komnaty tak často psala.

PÁTÁ HODINA ODBILA A LAMPA JEŠTĚ SVÍTILA

Čirou náhodou Christina odhalila novou indicii – knihu receptů s tajemným vzkazem podepsaným iniciálou I. Ve stejnou chvíli i Albovi z kapsy vypadla zmenšená stříbrná korunka. To vedlo Inees k prozrazení přítomnosti a existence tajné organizace na večírku! Krysáctví much?

Po důkladném prozkoumání zdejší odbornice na šperky se opět zjistilo, že byla zmenšenina korunky dalším padělkem. Začalo se operovat s teorií, že byla někým nastrčena Albovi do kapsy.

Po vlně obviňování a ukazování prstem se vytasila Irenne se zpovědí, že nemá ráda Ferdinanda a že si korunku zasloužila. Ještěže má bazilišek staré uši a neslyšel ji!

Přestože Inees dvakrát skupině pomohla v prokazování pravosti korunky, byla čtyřmi hlasy postavena před tribunál. Protože ji ale od Irenne dělil jen jeden hlas, šla před něj taky. Na demokracii si moc ve Zmijozelu nehrajeme.

ŠESTÁ HODINA ODBILA A LAMPA KUPODIVU STÁLE JEŠTĚ SVÍTILA

Účastnictvo si na paškál vzalo Inees. A nebálo se ji zpovídat i skrz osobní otázky.

Pak se však pozornost přesunula na Vertarii. Ten závan pižma jejího ex z lektvaru, pamatujete? Christinu napadlo se zeptat, jestli je jejím ex někdo z přítomných, a ona odhalila, že ano! Až Alba však začal vytahovat mafiánské praktiky své tajné organizace.

Pro další tribunál už nikdo zvolen nebyl. Bylo totiž zahájeno tajné hlasování, kdo se finálně obviní z krádeže. Ferdinandovi totiž stačilo, pokud sežere obětního beránka a udělá se mu korunka nová. A tak to ve Zmijozelu už chodí.

SEDMÁ HODINA ODBILA A BYLO ZA PĚT DVANÁCT

Ferdinand ze samé nedočkavosti před finálním rozsudkem sežral Reného. S nikým to moc nehnulo, protože Vertaria prozradila, že chodila s Albou! To se panu mafiánovi moc nelíbilo.

O Annye bylo prozrazeno, že trpí kleptomanií. To nikoho nepřekvapilo, tak se řešil Alba.

Role malé nevinné holčičky se Vulpecule nadmíru vyvedla. Dospělí byli tak zaujatí gamblerstvím Vertarie, tajnou organizací Alby, spory mezi sestry Flemingesovými a každým vodítkem, které mohlo někoho z něčeho obvinit, že si jí vůbec nevšímali.

Annya konečně prozradila užitečnou věc – jako kleptomanka mohla krást schopnosti ostatních a dozvěděla se, že Christina měla možnost vyfabrikovat indicii! Dalo se ještě něčemu věřit?

OSMÁ HODINA ODBILA A LAMPA ZHASLA

Jeden hlas obdržela Irenne a Renée. Dva připadly Vertarii, Christyne a Albovi. Vybrána třemi hlasy však byla Inees Roanne Fleminges, která dostala možnost posledních slov. V prohlášení Ferdinanda v krunýři se konečně našlo využití pro smajlíka ze zmijodiscordu.

TAKŽE COŽE?!

Ano, jediným člověkem, kdo za tím vším stál, byla Vulpecula. Nepadlo na ni jediné vážné podezření v průběhu vyšetřování, všichni ostatní měli totiž moc práce hádat se o tom, kdo jak vede tajnou organizaci, jak moc se urážejí sestry Fleminges nebo jestli měla Vertaria něco s Albou.

Pokud se zaměříte na styly písma v hlasovacích lístcích, všimnete si, že každá postava má přisouzený právě jeden font. A v indiciích napříč hrou se tyto fonty rovněž vyskytovaly! Například v knize od Christiny byl tajný vzkaz napsán jejím písmem, protože si ho taky vymyslela. Nebo tajemná šifra, kterou měla Annya a pak taky Faye? Stejný font, neboť byla sepsána Faye! Pro hru točící se kolem tajemství bylo naprosto klíčové doladit detaily, neboť je pak potěšující sledovat, jak si jich nikdo nevšimá. Tak nezapomeňte, drazí účastníci, až příště uvidíte dva téměř totožné vzkazy, jeden nejspíš napsala Faye Sooki v opilosti.

A koho to zajímá, může si prohlédnout naše tvoření případu v Canvě – skrz pozvánky a kartičky postav i přes tvoření motivů a jmen postav. Dohromady jsem dala i Google dokument se všemi herními událostmi (psanými organizátory akce). A celá akce byla samozřejmě spravována, jak je pro Zmijozel zvykem, velmi fancy tabulkou.

Tak příště zas?

Pro Hadího krále
Veronica ZáHADník Williamsová

Niam i Tir-na-nog je jméno, které v chodbách hradu dodnes rezonuje. Tato návrhářská legenda působila na Hogu prakticky od jeho začátku, třebaže její výskyt byl velmi nepředvídatelný a skoro vždy znamenal, že se půlce obyvatel samovolně vyprázdnila peněženka. 18. 1. 2023 v 00:26 nás však s posledním odlognutím opustila. V tomto článku se dozvíte, jestli na tuto informaci máte zareagovat „neznal jsem, ale rip“ nebo „omg, bráško, nééé, budeš mi chybět“. Jménem Hadího krále nemáte zač!

Pokud chcete o Niam (nebo její práci) číst něco seriózního nebo jste tak mladí, že ani nevíte, o koho jde, projděte si tyto články:

• S Niam i Tir-na-nog o nové kolekci, unisexu a hradní módní šedi
• Studijní kolekce
• T&T je mrtev!
• Bude podzimní kolekce? (je vidět, že Niam už od svých počátků byla zavalena dotazy typu „gdy kolekce“)
• Rozhovor s majitelkou salónu NiT
• Oslavy Halloweenu na hradě
• Hogwarts a jeho letité poklady
• Salón Stříbrná NiT doslova na roztrhání
• Rychlorozhovor se slečnou Niam
• U Tří košťat s majitelkou salonu NiT
• Moje oblíbená kniha
• Jarná kolekcia sa blíží!

V průběhu roku 2023 a počátkem roku 2024 jsem posílala sovy náhodným online hog lidem, kteří mi odpovídali na otázky. Tento článek si neklade za cíl pošpinit něčí (ne)vědomost. Je spíš uvědoměním, kolik toho o druhém za obrazovkou počítače vlastně nevíme. A že je důležité vnímat druhého nejen v jeho jedné hog roli!

Upozornění: Ani jeden z oslovených studentů Havraspáru mi na sovu neodpověděl, tedy je nediskriminuji já, oni diskriminují mě, tak!

Který den má podle vás Niam nejradši?

Amanda: Pátky, kdo by neměl rád pátky?

Any: Den, kdy jí nikdo nenapíše o doplnění zboží.

Ivy: Pátek, hádám, že se madam ráda těší na víkend po náročném týdnu v práci.

Nessa: Jsem si jistá, že to bude středa, protože středeční dítě je plné hoře. Teda co?

Princess: Sobota.

Uhnilti: Každej má rád víkendy a Niam bude určitě někdo výjimečný, takže půjde proti proudu a nejraději má pondělky.

Myslíte si, že Niam hraje mudlovské videohry? Pokud ano, co myslíte, že nejvíce hraje (alespoň žánr, když ne název hry)? Kolik her v takovém případě asi vlastní?

Amanda: No něco možná hraje, ale střílečky to asi nebudou. – směje se –  Možná nějaké návrhářské hry? Existuje něco takového? A mám dojem, že každý v nějaké fázi svého života tíhnul k Simíkům, tak třeba i ty.

Any: Jasně! Má drobný problém se závislostí. – směje se – Vidím to na takové ty středověké, kdy bojuje, shání jídlo a staví vesnice. A počet nikdo neví, protože to nikomu nechce přiznat, takže hodně…

Ivy: Určitě, párkrát jsem zaskočila na její stream a z jejího twitch kanálu jde vidět, že ráda hraje Genshin Impact, takže hádám, že i další rpg ji budou bavit.

Nessa: Stoprocentně! Madam Niam vypadá na velkého hráče. A žánr? Hm, něco fantaskního? – zadumá a tváří se, že videohrám hrozně moc rozumí… až na to, že vůbec – Musí jich vlastnit tolik, kolik má doma polic.

Princess: Ano, tipuju LoLko nebo anime hry. Moc jich ale podle mě mít nebude, řeknu osm.

Uhnilti: Každý kdo je cool, tak paří. A když už je o něm dotazník, tak je určitě cool. Takže ano, Niam paří gamesky. Nejraději ma World of Tanks.

Kolik si myslíte, že Niam za svou hog éru navrhla kousků?

Amanda: Uf, to se bojím odhadovat, ale možná jich mohlo být kolem 200? Klidně i krapet víc.

Any: Tak minimálně 1k.

Ivy: Teda, to si ani nedovedu představit, že by někdo dokázal spočítat! Ale určitě se to bude blížit minimálně k 200–300 kouskům klidně, ty roky návrhařiny se nasčítají, plus ještě před salónem byly její věci na PU, ne vždy jsou tedy označeny jejím jménem. Noo… Možná to číslo podceňuji, ale zůstanu u tohoto tipu!

Nessa: Víc než tisícovku? Když počítáme verze pro obě pohlaví a všechny čtyři koleje a profesorské varianty… A ještě do historie… No, možná i dva tisíce?

Princess: 1022.

Uhnilti: Hmm. Tak Niam navrhuje kousky. No vida, a nemělo tam být vyvrhuje? Jsem si říkal, že by to podle páté otázky mohla být Vaše sova. Tak třeba dva kousky za týden? Jak stará to může být sova? Devět let? No, tak si to spočítejte, Vy jste profesorka.

Myslíte si, že má Niam nejoblíbenější kousek ze všech kolekcí, co pro hrad navrhovala? Pokud ano, který?

Amanda: Určitě ano, ale myslím si, že není jediný, má jich rozhodně víc. Co je pro ni rozhodně srdcovkou, jsou věci, které navrhovala těsně předtím, než odešla z hradu, nebo nějaké kousky, kterých udělala méně a mají je jen nějací vybraní lidé.

Any: Myslím si, že se to průběžně mění.

Ivy: Dle mého to bude něco vtipného místo třeba krásných šatů. Byť například ty mrkající halloweenské z minulého roku určitě budou vysoko. Ale myslím, že to bude buďto rozlučkový holub, anebo slepice na hlavu (tady možná projektuju svůj oblíbený předmět, ale opravdu jenom možná). A pokud ani jedno z toho, tak japonská kolekce, úplně celá!

Nessa: Určitě má! Ale těžko říct jaký kousek by to měl být. Ale kdybych si musela tipnout, tak bych řekla, že ten nejnovější – paruka rusalky s tou boží animovanou žábou.

Princess: Plyšový holub – NiT.

Uhnilti: Ona ty vyvrhnutý kuličky sbírá a dělá z toho kolekce? No, proč ne. To musí docela smrdět. A ano, určite tu nejlepši kuličku má na vrcholu své hory vyvrhnutých kuliček.

Je Niam spíš ranní ptáče nebo noční sova?

Amanda: Řekla bych, že spíš sova.

Any: Sova.

Ivy: Noční sova, ale asi jenom proto, že jsem zatím nepoznala moc umělců, kteří by byli ranní ptáče.

Nessa: Noční sova, jako všichni kreativci.

Princess: Noční sova.

Uhnilti: Jasná sova, to už jsme se přece shodli.

Do jaké koleje by malá Niam chodila? A proč?

Amanda: Niam jsem tolik neznala, ale sršel z ní klid, kreativita a myslím si, že svou povahou, nebo jak na mě působila, bloudila trošku k Havraspáru.

Any: Hm.. já to vidím na Zmijozel. – směje se –

Ivy: Mi asi překvapivě sedí na Zmijozel! Ale madam jsem určitě neměla šanci poznat dostatečně dobře, abych mohla posoudit.

Nessa: Samozřejmě že do Zmijozelu. Jejímu jménu by zelená barva slušela. A taky kvůli té temné duši… Eh, tuhle větu radši vyškrtněte!

Princess: Zmijozel. Jako módní guru jedině tam.

Uhnilti: Sovy spíš lítaj. Určitě by šla do Nebelvíru, protože jsme tam vymysleli gaussův vrhač sov. To si chce zkusit každá sova.

Pokud by se měla Niam vrátit na hrad, otevřela by si znovu butik, nebo by se reinkarnovala?

Annya: Záleží na ní. Podle toho, jak ona to cítí.

Lily: Myslím, že by sa reinkarnovala, lebo by chcela začať odznovu.

Patricia: Reinkarnovala by sa, ale ľudia by to zistili a donútili by ju znovu otvoriť butik.

Skylar: Podle mě by si spíše otevřela butik. Přišlo mi, že madam více baví tvorba a navrhování a není úplně studijní typ. Jako reinkarnace by sice mohla chodit na výuku, plnit soutěže a hrát famfrpál, ale nemám pocit, že by po tom nějak zvlášť toužila.

Umělkyně Inteligentní: Bez dalších informací je nemožné říci s jistotou, co by Nia udělala, kdyby se vrátila na hrad. Je však pravděpodobné, že by zvážila řadu faktorů, než by se rozhodla.

Jak by se chovala reinkarnace Niam na hradě?

Annya: Myslím, že by se držela inkognito… Alespoň nějakou dobu, než by to prasklo.

Lily: Uprimne, netuším, ani Niam som nejako nevnímala, ale myslím si, že by sa čiastočne chcela odlíšiť od Niam.

Patricia: Ako protagonistka filmu Mission: Impossible – Clothes Call.

Skylar: Nejspíš by všichni žasli nad tou talentovanou novačkou, která po týdnu zde navrhla dokonalý módní kousek, po kterém by se hned všichni vrhli.

Umělkyně Inteligentní: Obecně lze říci, že reinkarnace Niam by se pravděpodobně chovala způsobem, který je v souladu s její osobností a okolnostmi. Pokud by byla laskavá a soucitná, mohla by se pokusit pomoci ostatním a zlepšit život na hradě. Pokud by byla agresivní, mohla by se pokusit ovládnout hrad nebo ho zničit. A pokud by hrad byl v troskách, mohla by se pokusit ho obnovit do své bývalé slávy.

Na kterou postavu z Harryho Pottera si myslíte, že měla či má Niam crush?

Annya: Asi bych k ní přiřadila… Malfoye… A ne, protože to je můj vlastní crush!

Lily: Draco Malfoy. – směje se –

Patricia: Na holuba, ktorý sedel na astronomickej veži.

Skylar: Draco Malfoy.

Umělkyně Inteligentní: Domnívám se, že je nejpravděpodobnější, že má Nia crush na Ginny Weasleyovou. Nakonec je jediný způsob, jak vědět s jistotou, na koho má Nia crush, zeptat se jí přímo.

Jakou otázku by si položila Niam, kdyby mohla?

Annya: Asi… Jak se má a co dělá. Klasiku.

Lily: Prečo som nenahraditeľná? – směje se –

Patricia: Akým spôsobom by si rada oddýchla po naskladňovaní?

Skylar: Kam se poděl holub, který sedával na pultě vašeho krámku?

Umělkyně Inteligentní: Myslím si, že nejrelevantnější otázka pro Niam by byla: „Jaký je smysl života?“

Podívejte se na letošní nováčky. Nyní na mě. Teď zase na ně. Kdo z nich je reinkarnovaná Niam a proč?

Annya: Eh… Buď to bude Vera Victoriae Armiger – protože tři jména jsou cool, a toho by se držela… Nebo Faelynn Silverstone, aby nás zmátla.

Lily: Hm, čistý tip – Seraphine Nightblood. Pretože rada kreslí a vymýšľa nové projekty.

Patricia: Niobé Taíny, pretože má zvláštne meno na N a nosí žlté šaty. [pozn. red.: článek se psal skoro rok, Niobé je dnes nebelvírská druhačka]

Skylar: Lysandra Ashryven, protože má cool jméno. Nošením uniformy pak madam Niam maskuje svůj vytříbený módní vkus, aby mezi ostatními prváky moc nevynikala.

Umělkyně Inteligentní: Místo toho vám mohu nabídnout několik obecných informací o reinkarnaci a o tom, jak ji různé kultury vnímají.

Co si myslíte, že Niam na Hogu nejvíce bavilo?

Annya: Vidět zoufalství v našich tvářích, když došly peníze na její modely.

Lily: Kreslenie a čokoľvek tvorivé. Gény sa nezaprú. – směje se –

Patricia: Počúvať plač do prázdnych peňaženiek.

Skylar: Vytváření tematických kolekcí a možnost nahazovat si oblečení do butiku dle libosti, bez otravných povinností.

Umělkyně Inteligentní: Můžete mi prosím dát více informací o tom, o jaký typ Hoga se jedná (festival, zábavní park, událost, atd.)?

Je něco, co jste Niam před jejím odchodem z Hogu nestačili říct? Zde máte prostor!

Protože jsme exkluzivní plátek, připojuji i bonusové odpovědi na otázky, které nebyly rozesílány sovou! [pozn. red.: první dvě otázky byly sprostě ukradeny z rozhovoru, který dotazovaná dělala pro Denní Věštec]

Na jakou svou úchylku jsi nejvíc pyšná?

Niam: Mám ráda nosy, pevné zadky a přírodní materiály, jako je vlna.

Jaké preferuješ ponožky?

Niam: Vysoké, jednobarevné, ale vlastním i funky ones s dinosaurama… A s PUDLEM… it’s a PAPPUCCINO! Poodle in cappuccino!

Pokud bys měla tu možnost, jaká písnička by hrála vždy, když bys naskladnila novou kolekci?

Niam: Tahle.

Máš šanci vytvořit v paralelním hog vesmíru butik. Jak ho pojmenuješ?

Niam: Cave of Despair. – směje se –

Měla bys raději

a) čtyři ruce, které zvládnou cokoli ušít/nakreslit,

b) vlastního ochočeného holuba, nebo

c) doživotní licenci na svůj oblíbený grafický program, za nějž bys nemusela nic platit?

Niam: Můžu dostat holuba a doživotní licenci na bubble tea?

Máš nějakou otázku na potenciální čtenáře?

Niam: CAPSLOCK FTW [následovala párminutová odmlka] Asi bych se zeptala, jestli jim chybím… Ale asi nechybím, takže se optám… Máte sklep? A mohla bych ho vidět? A jako bonus naprosto unrelated video!

A co si o Niam pamatujete vy?

Pro Hadího krále
Veronica Niam Williamsová

Myslíte si, že vás bystrozorové sledují, a proč?

Stihomamem trpí přesně 24 odpovídajících. Naproti tomu 23 lidí ze vzorku je naprosto v pořádku. Dejme tomu. Pojďme se však podívat na zoubek těm paranoidnějším z nás.

Asterin Levon: Nemyslím si, já totiž sleduji je. Už z toho začínají být nervózní.

Calla Torová: Ne, nechali toho potom, co jsem jim vyhodila jejich sledovací kufříky do povětří.

Čuuči Taygeta: Myslím, že mě bystrozoři nesledují. Nedělám nic zajímavého ani tajného. A ti mizející studenti… o tom nic nevím…

David Charles Lewis: Myslím, že už vzdali snahu najít na mně něco zajímavého. Teď sledují vás.

Eilonwy Ellesméry: Jestli sledovali, tak už umřeli nudou.

Enselis Ismenia: Sledují mě od chvíle, kdy mě viděli chodit po Prasinkách se sekyrou… a mají proč, já tam s ní opravdu chodila!

Kim Sarah Reevesová: To je jasné, jdou za tím smradem z rukou a nohou… chtějí zjistit, zda to není zase nějaký nový kouzelný tvor.

Noah Limbani: Vždy. Věděla jste, že bystrozoři jsou ve skutečnosti ještěří lid?

Rose Daninatali: Koho? Mě? Samozřejmě, že ne. Vy o něčem víte? – vytáhne alobalový klobouček a dá si ho na hlavu –

Je podezřelé, kolik hog osobností si myslí, že je nikdo nemá potřebu sledovat. Jsou to doopravdy tak tiché myši, nebo něco tají? Někteří studenti se mi v soutěži dokonce doznávali k trestným činům! Že mají smrtijedská tetování, že chtějí hradní obyvatele připravit o jejich oční bulvy! Haló, bystrozorská patrola? Kdy přijedete?

***

Každá kolej má své zvíře ve znaku. Ale co fialoví? Jaké zvíře byste jim dali do znaku vy?

Anketa dopadla nerozhodně mezi sovou, drakem a lenochodem. Naštěstí pro fialové byla sova často zvolena pro svou moudrost. Níže naleznete ty nejurážlivější odpovědi!

Annya Liddle: Dinosaura… protože jsou všichni staří. – směje se – A pro mladé profesory… asi včelku. Aby byli pilní a mohli se stát dinosaury.

Všichni fialoví toté slečně instantně dejte −10 bb.

Eilonwy Ellesméry: Holuba. Pták, kterýmu je všechno jedno, živí se strašnou životosprávou a ve vyšší koncentraci je nepříjemný. Ale přežije všechno.

Dobře, to je MOŽNÁ trochu pravda.

Jeba Záhradníková: Tchora, lebo viem minimálne o jednej, čo tak smrdí.

Považuji za velmi nezdvořilé vyjadřovat se takto o vlastní kolejní ředitelce. Ale když se to Grace líbí…

Nessa Naiadés: Fialoví by mohli mít sovy. Konkrétně sovu postarší.

Čím to je, že nejvíce drzounů plodí Havraspár a Zmijozel? O.o

***

Jak byste přejmenovali naše bradavické koleje na základě toho, jak se místní studenti v nich chovají?

***

Jak často by se mělo ve Velké síni vytírat a proč?

Lidé se rozdělili do X skupin. Pro vytírání:

1. víckrát za den bylo 7 lidí,
2. každý den bylo 11 lidí,
3. alespoň jednou týdně byl 1 člověk,
4. alespoň jednou ročně byl 1 člověk,
5. pro dobu závislou na počtu studentek schovávajících se pod stoly byl Claps Craps,
6. podle počasí a nálady skřítků byla Ema Talia,
7. poměrně pravidelně byla Grace Annabeth Reatcher,
8. a kouzlem trvalého vytření byla Olivie Windy.

Možná však ani počet hlasů nepomůže změnit úroveň hygieny ve Velké síni, proto přikládám i osobní názory a naivně věřím, že to skřítci vezmou v potaz.

Any Dawson: Nejzlobivější student dne bude použit jako hadr! By nás už konečně mohli začít trochu poslouchat. – směje se –

David Charles Lewis: Při suchém počasí jednou denně po večeři v pracovní dny, dvakrát denně po obědě a po večeři o víkendu. Při mokrém počasí dle potřeby minimálně dvakrát denně o víkendu a minimálně třikrát denně v pracovní dny.

Jeba Záhradníková: Vždy po tom, ako ju navštívi niekto zo Zmijozelu.

Nebelbrach Mechacha: Úplně stačí, když tam čas od času vytře profesor se studentem.

Noah Limbani: Spolu s každou škrknou. Třeba bychom se jich konečně zbavili.

Tarabas Orionis: Nemyslím, že je to potřeba. Stačí jenom přezůvky a vytírat se nemusí. I já to tak praktikuji u sebe v pokoji.

Zyair Jamie Sagrada: Víte, že ta podlaha ve VS už kouše? Kdo ví, co je tam všechno naházené?

***

Při procházce v temném lese se student dopustí hned několika přestupků. Čeho byste se báli více: ředitele za porušení školního řádu, nebo kentaurů za narušení jejich území? A proč?

Grafika níže hezky znázorňuje názory zdejšího obyvatelstva. 8 lidí se bojí pana ředitele, ale 22 má naděláno z kentaurů. Tedy až na Barbaru Arianne Lecter, ta se bojí sama sebe, a Clare Elizabeth Johnson, která by se jí bála v případě, že by po cestě snědla žabku. Slečna Jeba Záhradníková zvolila strach z pana ředitele, protože „bála by som sa, že ma zavrie za trest v kolejnej miestnosti Zmijozelu, ten smrad by som neprežila“. Nabízí se otázka, co má slečna pořád s tím smradem? Dobrý a všeshrnující point měl ovšem Nebelbrach Mechacha: „Ředitel mě může leda tak vyloučit ze školy, kentauři ze života.“ Paradoxně největší strach Olivie Windy z kentaurů není podupání zaživa, ale že by ji donutili číst z hvězd. Kdosi však pronesl neprůstřelný argument na obranu strachu z ředitele: „S kentaury lze se štěstím vyjednávat a nezemřít, ale ředitele nepřemluvíte.“

***

Co by se stalo, kdyby každá kolej mohla mít neomezený počet duchů?

Aki san Marino: Asi by se nám hrad zdušil.

Annie Helene Green: Kdyby každá kolej v Bradavicích mohla mít neomezený počet duchů, tak by se nejspíš začaly objevovat nové druhy předmětů vyučovaných v Bradavicích. Například předmět „Jak se chovat, když vás pronásleduje duch“ nebo „Jak přežít noc v pokoji plném duchů“. A co kdyby některé duchy napadlo sabotovat studenty při zkouškách? Asi by se asi musela vytvořit nová pravidla pro ochranu při zkouškách, aby studenti nemohli být ovlivňováni duchy.

Any Dawson: Zoufalí profesoři, protože u určitých jedinců odpočítáváme roky, až konečně dostudují a zmizí, takhle by nás strašili navěky.

Čuuči Taygeta: Ve Zmijozelu by byli jenom duchové, aby je nikdo nemohl sestřelit z koštěte při famfrpálovém zápase.

David Charles Lewis: Brzo by nám došly příčiny úmrtí.

Ema Talia: Hádali by se, kterou zdí by se procházelo, a všude by byly duší hádky, a to nechceme.

Enselis Ismenia: Škola by byla mnohem víc duchovně založena.

Hope Chainless: Vznikla by ještě větší anarchie, protože by každý chtěl umřít, aby nemusel dělat úkoly, mohl tykat profesorstvu a mohl si užívat posmrtnosti. Teda až na pár famfrpálových nadšenců, kteří by umřít nechtěli. I když by bylo čím dál horší hledat členy do týmu. Takže by to byla naprostá tragédie. Na druhou stranu by tím návrhářům oblečení ubyla spousta práce, protože by nemuseli tak hledět na barvy a mohli by spoustu věcí navrhovat černobíle.

Mara Flycatcher: Nevím, jak v jiných kolejích, ale u nás by to znamenalo zimu. Jsme rádi, že zvládneme kolejku vytopit s jedním duchem v krbu.

Phillipa O Connel: Škola by ušetřila na jídle, vytápění a nakonec i personálně by to zvládal vše pan Nim sám.

Podle Annyi Liddle by se navíc z hradu staly Ghostfarts.

***

Když máme kouzelnické hole, hůlky a párátka, co dělá kouzelnická špejle?

Funkce kouzelnické špejle je dobré rozdělit na:

• (ne)praktické:
  • špárání v uchu,
  • měření teploty,
  • vaří sama od sebe, co se jí řekne,
  • na zkoušení, jak moc je moučník propečený,
    • někdo si nečetl manuál a myslí, že s ní má jednoduše bodat do těsta, jiný však vysvětluje správný postup: „Jakmile máte dojem, že je buchta upečená, strčíte do otevřené trouby kouzelnickou špejli, mávnete nad buchtou a podle toho, jaké jiskry vykouzlí, je buchta upečená, nebo ne. Dražší špejle umí i odstíny a podle toho poznáte, jak moc je nebo není buchta upečená.“
  • všechno na sebe napíchne a udělá kouzelnický špíz // přemění střední množství středně velkých kousků libovolných pečených zelenin a mas ve špíz,
  • usměrňuje magický výkon do tenkého paprsku,
  • vybírání vlasů z odpadu,
  • používá se na kouzelnický kebab // ve sklepení se z ní dá udělat Sukkebab (ze sukuby),
  • nástroj pro kouzlení na krátkou vzdálenost, například pro zaměření kouzla nebo pro způsobení drobných změn v blízkosti,
  • funguje skvěle na jitrnice, protože se sama obtočí na jitrnici i jelítku,
  • kouzla na dálku,
  • dává se motákům, aby jim nebylo líto, že nic nemají,
  • píchání spolužáků na hodinách,
  • fiktivní hůlky pro skřítky, kteří si přijdou příliš méněcenní,
  • pálí buchty,
• profesorsky praktické:
  • létá po hradě a píchá studenty, kteří nemají uniformu,
  • mlátí neposlušným dětem ručičky,
  • podpírání hlav spících studentů,
  • dá se zapíchnout trollovi hluboko do nosu; a protože je to špejle, tak je o dost efektivnější, je dlouhá a tenká, takže na sebe nenabere mnoho holubů, ale zároveň pošramotí trollovi mozek,
• kulturní rozdíly:
  • Japonsko: „Pomocí kouzelnické špejle se kouzlí. Funguje to takhle hlavně v Japonsku. Jejich děti tam totiž mohou kouzlit už odmalička. Ve věku 5 let dostanou kouzelnická párátka, v 10 kouzelnické špejle a až po dosažení věku 15 let se z nich stává plnohodnotný čaroděj a oni dostávají hůlky, jaké máme my už od 11. Kouzelnické hole mají poté zasloužilí kouzelníci, kteří je ovšem pak častěji používají k vlastní podpěře.“
  • Evropa: „Kouzelnická špejle, prosím pěkně, je nepovedená verze párátka, které někdo pokazil, ale protože se módně tak uchytila, stala se vlastním výrobkem. Takže funguje stejně jako párátko. Tedy taková horší hůlka. Akorát je dlouhá.“
  • Moravskoslezský kraj: „Tak se přezdívá hubeným kouzelnicím.“
  • Středočeský kraj: „Kouzelnická špejle je jenom hračka pro děti, než nastoupí do školy. Nedělá vůbec nic.“

Jde tedy vidět, že funkční záběr je opravdu široký a kouzelnickou špejli by měl mít v domácnosti každý!

A jak se s odpověďmi ztotožňujete vy?

Pro Hadího krále
Veronica Divnosta Williamsová

Jakou barvu čepice nemůže mít zahradní trpaslík, a proč?

Alfred Westcorn: Zahradní trpaslík nemůže mít černou čepici nebo bílou. S černou čepicí je to trpasličí mozkomor, kteří jsou zakázaní a s bílou jsou to trpasličí zahradní víla.

Arizona Fox: Červenou. Protože tu má jenom Taťka Šmoula.

Eilonwy Ellesméry: Žlutou. Protože by pak sedal hmyz na jeho čepici místo na květiny, které ho mají lákat. A opylovávat trpaslíka je naprosto zbytečné.

Faye Sages: Asi neviditelnou barvu, protože pak by nebyla vidět a trpaslík bez čepice? To by nešlo…

Kim Sarah Reevesová: Průhlednou, viděli bychom mu až do mozku.

Ludovic Astier: Béžovou, protože by si lidi mysleli, že je to část jeho hlavy.

Noah Limbani: Nemůže mít tmavě hnědou čepici, protože zahradní trpaslíci jsou attention seekers a kdyby zvrchu vypadal jak výkal, tak by se mu všichni vyhýbali.

Uhnilti Orionis: Tachyonovou. Protože tachyony žádnou barvu nemají.

Teda, lidi na hogu trpaslíky dost diskriminují, nemyslíte? Už ani čepice nesmí nosit! Ve vypracováních se objevovaly názory i na zákaz duhové, růžové (prý je to moc gay, jen pro trpaslice nebo to připomíná Umbdridgeovou) či fialové (tu nosí jen profesoři!). Bílou si sice pan Alfred představoval jako zahradní vílu, jiná studentka takového trpaslíka označuje za člena Ku-Klux-klanu. Interpretace barev trpasličích čepiček je tedy vysoce subjektivní a neměli bychom jim diktovat, jakou barvu na hlavě nesmí nosit!

***

Moudrý klobouk odchází do důchodu! Jak bude příští rok probíhat zařazování?

Ertelie Restel: Hrálo by se několik her Židličkované a vítěz z každé hry by si mohl vybrat, do které chce koleje.

Ludovic Astier: Nahradí ho gumová kachnička, kterou si lidi budou dávat na hlavu.

Olivie Windy: Takže jedeme ten souboj s trollem? A kdo přežije, ten si tu zaslouží studovat. Myslím, že je to fér.

Patricia Baloure: Každý si vyberie koľaj podľa toho, kam chce ísť, a prázdny Mrzimor si oddýchne od utierania sĺz po študentoch, ktorí tam nechceli ísť.

Ruby Élise Day: Zařazování bude probíhat na základě rozhodnutí děravých ponožek, které si studenti nandají na své ctěné nožky.

Saiph Lacaille: Zmijozelové se zařadí sami, protože jsou dost inteligentní, aby věděli, kam patří; ten zbytek bude mít za úkol přečíst jednu větu. Pokud to zvládne, půjde do Havraspáru, zbytek se pak prostě rozdělí rozpočítáním.

Skylar Blair Anderson: Primusové jednotlivých kolejí se spolu utkají v siláckém ringu bez použití hůlek. Která primuska vyhraje, vybírá si nováčky do koleje jako první. Jako při vybíjené.

Tarabas Orionis: Bude probíhat hra na babu, čtyři kolejní dostanou šátek přes oči a ve VS budou honit studenty. Koho si chytnou, ten u nich zůstane.

Nutno podotknout, že drtivá většina byla pro náhodný výběr koleje. Slečna Jeba se nechala slyšet, že nováčky rozřadí sama (asi nějaké havraspárské ego vševědoucnosti). Dále padly návrhy jako Moudrý kapesník, Krátura, nebo nihilistické představy, že tím pádem škola zanikne. Pan Malroj pak prohlásil, že pokud je klobouk skutečně moudrý, má mít vybraného zástupce. Neprůstřelný argument.

***

Jak by George Weasley a Dolores Umbridgeová pojmenovali svého syna/svou dceru?

Výjimečně nezveřejním jména našich chytrých hradních hlavinek a zasypu vás salvou krásných jmen, které teď můžete využít třeba na pojmenování vašeho tlustočerva.

Jména pro holčičky: Dolores, Pekelná pohroma, Nechtěnka, Mercedes, Kitty, George, Daria, Silvie, Gertruda, Umbrella Ella, Absurdia, Adrastos, Růženka, Surfínie Mimóza, Packa, Minda, Micka, Čistokrvomilka Chudobná

Jména pro chlapečky: Dolor, Omyl, Černý Humor, Batman, Srandus, Dolores, Doreen, Doris, Dag, Another, Absurdius, Zikmund, Vilfrid Justýn, Mourek, Fufík

Unisex jména: DoGee, Ginger Toad, Never Happen, Dolorge, Truth McMeow, Martini

***

Čím se stařenka ze Žluté tlapy tak zadlužila, že její dluh musí splácet celý hrad?

Barbara Arianne Lecter: Stařenka pěstovala zakázané byliny a prodávala je na černém trhu. Merlinužel na ní přišli a dostala takovou pokutu, že nebylo v jejích silách ji zaplatit a tak zadlužila Tlapu.

Candy McLovely: Slyšela jsem, že není moc dobrá v přemisťování a na stará kolena chtěla trajdat po světě. Z tohoto důvodu vytunelovala Žlutou tlapu.

Claps Craps: Zkazila, co se dalo. Dosáhla specializace.

Čuuči Taygeta: Pokusila se rozjet kariéru čarostreamerky přes křišťálovou kouli, ale nevyšlo to.

Enselis Ismenia: Prohrála spoustu peněz v kasinu vedeném bývalými Smrtijedy. Do splácení se raději zapojili všichni, protože nikdo nechce být svědkem toho, co by se stalo, kdyby dluh splacen nebyl…

Faye Sages: Podpultově prodávala studentům z Bradavic taháky a pašovaná exotická zvířata. Přišlo na to Ministerstvo a napálilo jí takovou pokutu, aby musela zbankrotovat. Jenže to studenti nemohli dopustit, protože takové taháky nikdo jiný nemá.

Freya Reeves: Poslala neznámému kouzelníkovi v zahraničí peníze, aby se v pořádku dostal do své domoviny. Byl to bohužel podvod.

Jeba Záhradníková: Klikla na reklamu na stretnutie nezadaných mamičiek vo svojom okolí.

Malroj Pitrakus: Některé opravy a vyrovnání za to, co někteří studenti, které musela strpět, napáchali na brigádách, stálo mnoho peněz, které chudý student nemá. Ovšem nikdo neví, kdo to konkrétně byl, a nemohla být úhrada směřována na jejich rodiče. Ta informace se nějak ztratila. Proto to musela uhradit stařenka a pykal za to celý hrad.

Nebelbrach Mechacha: Kupovala příliš mnoho rohlíků, kterými krmila holuby.

Rhea De Morgan: Nechtěla o tom mluvit, ale říká se, že se chtěla osprchovat teplou vodou.

Skylar Blair Anderson: Vsadila se o celé své jmění, že nejpozději do roku 2021 bude zprovozněna profiliga, což se nestalo.

Někdo si myslel, že jsme jí vydělávali na vzácný lektvar, jiný, že své úspory utratila jako mnozí z nás v NiTi. Taky prý mastila po večerech poker či karban (moc jí nešel) nebo jako každý mudla podlehla inflaci. Jedna studentka si dokonce troufala tvrdit, že mě babka okradla a já jí nazpátek i se všemi úsporami – musím se obhájit, mé konto tuto krádež teda nepoznalo! To už názor, že si vzala úvěr od Filiuse, byl přesvědčivější! Některé zlé jazyky pak tvrdí, že zapíjela U Tří košťat smrt svého hafoně, nebo že vyplácela studentům mzdy ze svého. A taky, že si koupila hůlku u Giddelie (chápu).

***

Když by u nás na hradě probíhaly volby na ředitele Bradavic, jak by vypadala kampaň a kdo z kandidátů by ji měl nejšpinavější?

Annie Helen Green: Kampaň by cílila hlavně na mladší a míň zkušené studenty. Kandidáti by jim určitě naslibovali spoustu galeonů a možná i zlevnění zápisu předmětů. Myslím si, že nešpinavější kampaň by měl nynější pan ředitel.

Čuuči Taygeta: Nejšpinavější by byla kampaň současného ředitele, pana Nimrandira. Kampaň by byla jednoduchá „Pokud budete volit mě, nesmažu vám jako jediný programátor na škole účet“!

David Charles Lewis: Myslím, že by moc velký rozdíl oproti mudlovským kampaním nebyl. Místo koblih budou rozdávané kotlíkové koláčky, při proslovech bude dav házet dýně místo rajčat. Nejšpinavější kampaň by určitě měla slečna Barb. Žáby, procházky po lese a tak…

Enselis Ismenia: Klasika… Placky, plakáty, plané sliby a zdánlivě chytlavá hesla jako například „Chceš vedení vzorové? Tak zvol Kešu z Borové!“ Nejšpinavější kampaň by samozřejmě všichni čekali od nějakého Zmijozela, ale rozhodně nejkrutěší kampaň by rozjela Dawsonka.

Mara Flycatcher: Mám bujnou fantazii. Představila jsem si to a polila mě hrůza. Pak jsem se vrátila zpět do reality, uvědomila si, jak naše kolej už několik let hledá nového kolejního ředitele a v tu chvíli si uvědomila, že by pravděpodobně nebyl ani jeden kandidát.

Phillipa O Connel: Volba ředitele? To snad ani nelze, to by hrad spadnul. Takže v tom případě by byla případná nejšpinavější kampaň toho kandidáte, na kterého by spadnul ten největší bordel.

Ruby Élise Day: kampaň by probíhala jako pravá jihočeská… „Vol mě, nebo ti tu hubu namelu!“ Nejšpinavější by jí měla ta paní se španělským jménem.

Dění za oponou poodhalila jedna nejmenovaná studentka: „Espe by byla takový Hog Trump. Aki by byla jako Babiš, naslibovala by hory doly a všechnu špinavou práci by za ní odvedla slečna Ema. Heky a Neryska by byly jako Nerudová, takže by to byla milá kampaň, která by nakonec nevyšla.“ Slečna Ema pak poznamenala, že nejšpinavější nikdo, ale nejdelší bych měla já. Je tomu tak.

***

Jak byste jinak pojmenovali famfrpál, kdyby se nejmenoval famfrpál?

***

Kdyby se konal souboj kolejních zvířat, které by vyhrálo a proč?

Bibi Anne: Vyhrál by můj krysáček Fufík, protože je nej. Ale pokud by mu byla soupeřem kryska Koktejlová směs, tak by nechal vyhrát ji.

David Charles Lewis: Mýval. Počkal by někde zalezený, než by lev všechny povraždil a sám chcípnul na hadí jed.

Emily Moonová: To záleží, v čem by ten souboj byl. Rozhodně by se našla pro každé zvíře taková disciplína, že by ji vyhrálo.

Faye Sages: Ferdinand. Dokáže se plížit téměř nepozorovaně, je tichý a než by se jezevec, lev či holub nadáli, byli by v objetí.

A jak se s odpověďmi ztotožňujete vy?

Pro Hadího krále
Veronica Divnosta Williamsová

Někdo by si mohl myslet, že se v tom Zmijozelu letos flákáme, ale pozor – ne, vlastně je tomu tak. Proto jsme v zasedačce daly hlavy dohromady a přinesly koleji rovnou dvě akce!

Zmijozel si aprílový den bere tak nějak víc osobně. Kdy jindy taky šířit geniální zmijohumor než právě 1. dubna?

A tak kdokoli, kdo měl zájem, si mohl přijít pro tajemné úkoly do mého sovince! Dobré na tom bylo, že každý měl na výběr ze 4 kategorií. Člověk si vybíral jednu (aniž by předem věděl, jaké ho čekají úkoly!) a pak plnil jeden ze dvou úkolů, které mu byly předhozeny. Ano, daly se tak splnit maximálně 4 úkoly, minimálně jeden, matematika vám jde!

Brzy se ukázalo, že nejpopulárnější kategorií je právě mlžič, kterého neměla čas provést jen jediná účastnice z 13. Bylo úspěšně vyprankováno 5 červených, 4 modří a 3 žlutí. Pokud se vám tedy v majetku objevila záhadná fazole, vězte, že je ve skutečnosti nezávadná; cokoliv s ní se událo, bylo kompletně vymyšleno. Nebo ne?

Na druhých místech v žebříčku oblíbenosti se uchytil megamysl a šprýmař. U první kategorie si lze povšimnout kreativnosti řešení. Někdo bludiště obešel zprava, někdo zleva, jiný využil zaklínadel jako bombardos, další mudlovských létacích prostředků a někdo se prostě motal v kruzích, než se mu nějakou záhadou povedlo dojít do cíle.

Jen menší vsuvka k tomu šprýmaři – věděli jste, že v ŽT na apríla vydali článek o pokračování kdysi nedokončeného Seniorského turnaje? Mám z nich úplné trust issues, jak jsem se těšila, že třeba po dvou letech dostanu odměnu za svých odevzdaných 7 kol, která zmizela v propadlišti dějin!

Ano, kreslič, snad pro svůj název, byl nejneoblíbenější kategorií. Přitom vypracování účastníků byla více než povedená! Dokonce se obrázek objevil i v rychlosoutěži naší Barbary Arianne Lecter!

Za splnění každé kategorie získal absolvent certifikát. Dle toho, kolika kategoriemi úspěšně prošel, tolikrát byl titulován. Největší, nejprolhanější, nejlstivější a nejzákeřnější had si od té doby mohl říkat:

ALE NE, TO UŽ JSOU ZASE VELIKONOCE?

V návaznosti na úspěšnou velikonoční akci minulého roku (o níž si můžete přečíst v Hadím králi!) ani letos Zmijozel nemohl přijít zkrátka. Protože je už ale autorka článku líná psát a počet slov přesahuje meze diplomové práce, bude lepší, pokud zde budou zmíněny jen highlighty.

Tentokráte se začalo dříve, již na Květnou neděli. Byla by to neděle květná, kdybychom neprosazovali úkoly s květinami? Právě z toho důvodu byl na pořadu dne kaligram, květomluva a zasílání děkovných kytic! Květinářství na Příčné mělo z tohoto byznysu jistě radost.

Čtenáře by nepochybně zajímalo i dění na Modré pondělí, ale věřte, že místo fialkové vody si všichni zelení objednávali alkoholické ostružinové víno. My jsme prestižní plátek na úrovni, a tudíž si nemůžeme takové nemorálnosti dovolit otisknout. Dělejme tedy, že pondělí v našich kalendářích vůbec neproběhlo, a přeskočme rovnou na Šedivé úterý! A jo, ty příspěvky vlastně spravovala Nessa, asi není rozumné jí psát ve 3 ráno, welp. Během Škaredé středy proběhlo ve VS velké mračeníčko mračení, to radši taky nebudeme zmiňovat. Jé, no jo, Ferdinand měl svátek na Zelený čtvrtek!

Byla možnost zahrát si dvě hry. Výsledné skóre se raději nedochovalo, ale pokud máš, čtenáři, zájem, popadni svou myšku, pořiď svému mudlstroji nějaké chlazení a nažhav tyto absolutně topové gamesky, protože ať už utečeš hadovi nebo si zasmažíš hadí rpg, strávíš nad tím jistě hodně hodin jako naši hadi!

Co lepšího vymyslet na Velký pátek, než oháknout se do něčeho pořádně velkého? Tak schválně: poznáte, kdo je na inkriminovaných fotografiích níže? A který z velkých gangů organizovaného sssyčáctví je nejzlotřilejší?

Už jste zažili, drazí čtenáři, že jsme na Velký pátek napasovali velké outfity. Na Bílou sobotu jste nemohli čekat nic lepšího než oháknutí se do nepovšimnutí! No dobře, nebyl to sice hlavní úkol, ale copak vás zajímá, že Barbara už posté namíchala letvar sytosti? Máte hlad, že?

Celé toto týdenní veselí bylo zakončeno Velikonočním pondělím. Zelení si mohli nabarvit Potloukova vejce, totiž kraslice, a dělat na Hogu to, co k našim kouzelnickým Velikonocům patří. Teda kdyby aspoň ten kurník fungoval, jak má. Navždy vzpomínáme na nefunkční puntíkatá vajíčka.

Tak se stalo, že Zmijozelští našli všechna poztrácená Potloukova vejce včetně králíka samotného.

Zazvonil zvonec a Potloukovi byl konec nakonec účastníci ke své radosti obdrželi vlastního zajícomuta, protože pokladnice se slunila kdesi v Británii a primuska mi horlivě tvrdila, že je to dobrý nápad. VIVAT odměny za zmijozelské akce!

Pro Hadího krále
Veromut Šprťouchlice Williamsová

Mnoho umělců se bojí, že přijde o svou živnost s rozvojem umělých inteligencí schopných vykreslit i ta nejhezčí díla jakéhokoli žánru. Něco, co umělec buduje celé roky, se AI naučí během vteřiny a ještě to během pár sekund zvládne i přenést na plátno. To dokáže samozřejmě díky pečlivému studování děl těchto umělců, ale potají, ještě aby jim za to platila! Autoři knih jistě jásají, protože platit si k vydání knihy i ilustrátora, to už plácne přes kapsu. Podobně i zdejší studenti doteď se pečlivě vyhýbající kreslícím úkolům. Šmelení je sice taky práce a nikdo vám čas strávený u generování obrázku nebere, ale rozhodně to není práce poctivá! A tak se střežte, hradní obyvatelé, neboť třebaže nás patrně čeká zlatý věk uměleckých AI, každý si svá vypracování musí zvládnout sám!

Tento tlach byl pouze na podporu morálky, na řádcích níže už poctivost předstírat nemusíte. Jen se obrňte, drazí čtenáři, po zhlédnutí některých děl patrně nebudete chtít, aby za vás AI cokoli kreslila!

Začněme zvolna. Outfit pěkný, frňák trošku větší, než je u slečny Enoly Gatito běžné, ale třeba ji před kresbou bodla vosa. Co už je ovšem poměrně zarážející, je její krysák Sølvian. Vypadá přinejmenším jako nepovedená brambora nebo oběť hodiny přeměňování gone wrong. Pokud budeme mít velkou fantazii, můžeme si myslet, že šňůra v pozadí je ocásek této krysozemákové anomálie, který jde zcela nepochopitelně nejprve na záda své majitelky a pak je ležérně spuštěn dolů, snad až ke kotníkům. Tak dlouhý ocas by mohla leckterá krysa závidět. Já jen dodám šťavnatý drb ze zákulisí: slečna je součástí množícího spolku a když řeknu, že je taky pěkně incestní, přestanete se AI smát a řeknete si, že je dost chytrá a jasnozřivá. Jo, jo, je.

Nikdy nevíte, čím si druhý prochází a neměli byste se mu tedy smát. Já to tady ovšem nevydržela, protože roh z lebky Faye Sages mi způsobil křeč v břiše. Můžeme se chlácholit myšlenkou, že se jedná o hříbátko nebo o šlechtěnou jednorožcí falabellu, které roh narost prostě z druhé strany hlavy (to už se tak u šlechtění stává), ale čím se uklidňovat v případě ocasu rašícímu přímo z půlek této zmijozelské prvačky? Jinak se jedná o poměrně zdařilou scenérii, v pozadí je nudný fádní svět, který nám osvěžuje tato furry verze Faye a zakrslého jednorožce. Vidím, jak se vám tato kresba výtečně hodí do POKTu, takže si ji coby vypisovatel soutěže dovolím vydražit za pět a půl galeonu. Dá někdo víc?

Když jsem v adminu uviděla toto veledílo, nebyla jsem si jistá, jestli si AI nevyvinula i smysl pro humor. Vlevo můžeme vidět Severuse Snapea poté, co se vykašlal na dávno ztracenou lásku Lily a šel si zahojit srdeční rány bolavou prací v posilovně. Tváře mu ztučněly, protože jede vysoce proteinovou stravu a vypadá trochu jako Brendan Fraser nebo Bob Parr z Úžasňáků.

Na straně pravé je zobrazen autoportrét Freyi Reeves. Portrétování buď přerušily škrkny, nebo je AI natolik napřed, že znázornila budoucnost této nebelvírské prvačky. Či je to jak tajemné zrcadlo a odhaluje, jak vypadá něčí duše? Nakonec to ví jen čert.

Slečna Lena Darwin naši největší bodohrotičku jistě chtěla potěšit. Takový portrét pod stromeček, co vypadá, že jste za něj na Karlově mostě dali minimálně pětikilo, ale ve skutečnosti jste jen klikli na generovat na random webu, to se vyplatí! Saiph Lacaille tu ovšem vypadá jako po pořádně šťavnaté termínové neděli. Kolem ní můžeme vidět následky jejích množících pokusů. Nezbývá než přát si, aby k nám byla AI milejší a nezobrazila nás v takovém krutém odrazu reality. Obraz se ani neodvážím dražit.

Pokud jste se někdy ptali, jak by vypadala fotografie ducha se svojí kočkou, zde máte odpověď. Samozřejmě Marguerita Laux součástí školní množírny není (lež), proto její mazlivá kočička není to vpravo, ale ta roztomilá číča vlevo. Nebuďme barvisti, duchové nemusí být jenom šedí! I pro duchy ve tvaru červených kočiček, které přejel autobus, je tu místo.

S novým seriálem Wednesday jsme se dověděli, že má dcerka Addamsových kromě psychopatie i nadpřirozené schopnosti, což Nesse Naiadés stačilo k tomu, aby ji okamžitě importovala do Bradavic. Výsledek tohoto neuváženého rozhodnutí můžeme vidět na portétu výše. Nejenže si dívenku každý plete s Cho Chang, ale ještě má místo dřevěné hůlky liánu a svému nohsledovi ze Zmijozelu naprosto zničila obličej potloukem během přátelského famfrpálového utkání. Ta AI zkrátka ví.

Ne každý může vypadat jako princezna. Své o tom paradoxně ví Princess Star. AI vylovila přes mudlonet šťavnatý drb na slečnu, totiž že se její drahá máti spustila se skřetem [pozn. red.: vidíte, jak díky HK čtete ta nejžhavější fakta?] a už byla ruka v rukávě. Vzhled jednorožce nás pak už nemohl vyděsit.

Zlé jazyky by mohly tvrdit, že se snažím zdiskreditovat přední nebelvírské studenty, ale není tomu tak. Oni to zvládnou sami. Jako třeba slečna Skylar Blair Anderson, kterou zrcadlo v kabinkách na Příčné uchlácholilo, že se jedná o velmi pohlednou dívku, ale copak po těch letech ve famfrpálu se může jednat o pravdu? Kdepak, zásah umělé inteligence potvrdil, že kdo každý týden dostává potloukem do hlavy, tomu se něco pohne nejen v hlavě, ale i v těle. Avšak bodohrotiči, mějte strach! Kumulované bohatství a chuť zvítězit činí z pana Burnse, teda Megamysli, totiž slečny, nebezpečného hráče.
Světlé chvíle Dream AI neurčené k dražbě:

A jak podle AI vypadáte vy?

Pro Hadího krále
Veronica Pohledna Williamsová

Vše začalo nevinně ve školní rok Léto 2022. Možná to byla bývalá funkcionářka Saiph Lacaille, možná primuska Noah Limbani (na to se už historie neptá), každopádně mě jedna z těchto uniformu-prodávajících dívčin oslovila, jestli se nechci přidat do jejich množicího projektu. Říkala jsem si, prosalazara, co ty dvě zrovna můžou množit? Nohy? Body? Úkoly do AKHK? Jedno bylo jisté – galeony zaručeně ne.

A tak jsem se stala členem. Důležitá otázka byla, co mám vlastně za mazlíčky k množeníčku množení. Inu, pokud mě paměť neklamala, vykládala jsem tehdy Saiph, že jsem měla v útulku jeden krysí exemplář, který jsem tam rozkyseleně poslala poté, co mi sežral nerozbalenou čokožabku z majetku. Od 2016 jsem s ním přerušila veškeré kontakty, dost možná jsem tím nevědomky v silent treatmentu za žraní čokožab předběhla i Žábu.

Z nějakého důvodu mi Saiph geny Polárníčka nadmíru pochválila a zařadila mě snad z vlastních pohnutek do programu šlechtění Céčkových krys. V tom jsem úspěšně přes Breptu Albertu Breptovou až po Erteplínu pokračovala, ale poté se mi nedařilo žádné rande [čti: incestní množení nepřineslo žádné potomky] a frustrovaně jsem od projektu upustila. Mám dojem, že ho poté převzala Noah (a teď si bude připisovat veškeré zásluhy, aha!) a Ewenlia. Klasicky.

Chvíli jsem se ještě věnovala množení žab. Já chtěla celou zelenou, Nebelvírští, kteří v té době hojně zatakovali náš VIP klub, zas celočervenou. Vyšlechtit celou Déčkovou žábu vypadalo nadějněji vzhledem k tomu, jaké geny zrovna kolovaly po hradě, tak jsem se jim vrhla na pomoc. Vydržela jsem opětovně jedno množení a kdosi schopnější to po mně převzal.

Dala jsem si od množení pauzu. Možná jsem začala mít špatné svědomí, jak podporujeme příbuzenskou plemenitbu, možná jsem jen nevěděla, jak se psychicky vyrovnat s faktem, že jsou pro nás tvorové věci, které se hned na začátku jejich reprodukčního období snažíme rozmnožit, rodiče odkopnout do útulku a tento cyklus pořád opakovat, a dost možná jsem jen zrovinka psala bakalářku.

Během května jsem se dostala zpátky do sedla. K tomu, abychom mohli začít novou linii Béčkových genů a dobrat se k úspěchu, nám v cestě stála poslední překážka. Aki san Marino. Získat od ní krysu Harvestorku se zdálo být téměř nemožné. Náš mírumilovný množicí spolek (vlastně rodinu!) vnímala jako nechutnou zmijozelskou sektu a zapřísáhla se, že zeleným pomáhat s jejich bizarními incesty teda nebude. Z jejího kabinetu jsem se vrátila zbitá jako hafoň, v našem elitářském klubu jsem hodiny a hodiny brečela o osudu Béčkových krys, dokonce jsem se jednu horší jala mámit z Marka Williama Callawaye (platí pořád ten slib, že mi krysu před svým zmražením pošle?), až se nade mnou slitovaly postupně Skylar Blair Anderson a Ema Talia, která z Aki krysu vymámila. A tak jsem množila s ní, protože krysa očividně nemohla padnout do zelených rukou (zas tolik incestní krve na rukou nemáme!). Přes veškeré peripetie se zadařilo.

Další množení jsem absolvovala snad s Trixie Deliah Sinclair nebo s Rose Fairy Queen. Paměť akvarijní rybičky mě moc netahá, snad mi dámy odpustí. Právě Bořutův syn nechal vzniknout celé krysí armádě a dokonce i jedné slepé větvi. Rose se dokonce pokusila vytvořit krysí variantu mudlovských Kardashianek, snad jen Salazarův zásah tuto hrozbu od Hogu odvrátil, když jí vymazal heslo a zhatil Nimovy plány mladou prefektku přes mudlovský e-mail kontaktovat, aby si ho mohla obnovit. Ztrátu množící členky brzy nahradila Annya Liddle.

Pak už nastává trochu genetický zmatek. Touha po Béčkách nás dohnala na scestí. Breenka byla zcela neeticky pomnožena s vlastním bratrem Bořkem, z čehož vznikly Bruta Brutová a Kendall. I ty, Brute, dostalo v naší milující rodině nový pojem, když byla Bruta donucena k aktu s otcem Bořkem. Toto spojení dvou těl však přineslo své ovoce.

Nyní ve hře figurovala pouze dvě Céčka na stehnech. Ale jak se jich zbavit? Zatímco její dcera poskytla dobrý genetický materiál pro příští potomstvo, syn – dosud (a stále) beze jména – získal Céčka tři. Na prodej to Annya neviděla a z nějakého zvráceného pocitu nuceného vlastnictví potenciálního předka celobéčkové krysy ho ani nikomu nedarovala.

A tak Brikule povila dva geneticky naprosto ideální jedince. Děkujeme, nezapomeneme. Sice genově nás to vrátilo zpátky na úroveň Bruty, ale už jsme byly s Annyou tak přepracované, že jsme si toho ani nevšimly a vesele množily dál.

První vrh nám vyvolal nadšení (ono bráška se ségrou se množí hůř, rande vám vyjde až třeba podesáté, nebo se tím alespoň uklidňuji), ale geneticky to zas žádná hitparáda nebyla. Dvě Céčka obdržela Annyina Neyra, já svou krysu se čtyřmi C na férovku prodala a určitě tím potěšila nováčku Claudine Lindsey, která o celé incestní historii svého mazlíčka nic neví a s klidnou duší mu kupuje oblečky a přezdívá mu Cirrus. I množily jsme dál. Problém nastal v době letních prázdnin, kdy se Annya od obracení hranolek uchýlila na dovolenou. Nevadilo mi to. Ke svým množícím kolegům se chovám stejně jako ke genetickým subjektům, totiž krysám, takže jsem ji hbitě nahradila kdysi aktivnějším Mathiasem Kjellem a jelo se dál.

Toto množení ve mne již vyvolalo pocit, jaký měl jistě Mendel při šlechtění hrášku! 15. 7. ve 23:50 se narodila celobéčková krysa, kterou čekalo množení se sestřičkou jen s jedním C!

A začalo kolo frustrace. Množení se opět vrátilo do Annyiných otěží, ale to, co se dělo v průběhu července a srpna, nečekal asi nikdo. Hned první potomci se povedli. Narodil se Frodo, celobéčkový samčí štramák, a třebaže proti gay párům nic nemáme a petici za stejnopohlavní manželství jsme dávno podepsaly, otec a syn dítě vyprodukovat nezvládnou. Série nevydařených rande nebo potomků s jedním Céčkem v genetice naši morálku víceméně udusila. Byla to Bodovidova poslední snaha nám dát najevo, že Snitches get stitches a ne krysátka? Byla to snad Snitchina averze vůči bráškovi? Těžko se zpětně dozvíme myšlení těchto dvou sourozenců, respektive, nás to už vůbec nezajímá, protože 1. 9. 18:24 se přihodila náramná věc – narodila se celobéčková samice!

Třebaže můj grandiózní plán – totiž aby samice připadla primusce a samec kolejní ředitelce – byl podstatně dobře vymyšlen, spolumnožitelka Annya, naprosto pohlcena nekalými množicími technikami, veskrze odmítla Yune v klidu předat, a tedy až samice z další generace se stane matkou všech matek, Pannou Marií (ale velmi poskvrněnou), almou mater všech dalších celobéčkových krys, na které mají nárok pouze ta nejrychlejší háďata, která projdou náročnou Salazarovou přísahou! [insert zlověstný smích záporáka]

A jaké množicí techniky používáte vy?

Stáří krys v tomto článku se většinově vztahuje ke dni 17. 7., od Bodovida dál už se to pohybuje zcela na random, jak byla zrovna chuť a čas sepsat naše množicí úspěchy.

Pro Hadího krále
Veronica Pomnožena Williamsová

Protože jsem v mé stíhací kariéře velmi úspěšná (Keša z Borové už si nedovolí vynechat kolejní večírek, Ked Looben vykonává úkoly do vnitrokolejky a bývalé zmijozelské vykopávky jsou na discordu!), když jsem ustíhala Ginevru de Naga a Annu Mariu Salomeovou k tomu, aby na hrad chodily častěji a účastnily se našich akcí, nemohla jsem si odpustit je nevyzpovídat. O Barbaře Arianne Lecter toho jistě víte už dost, drazí zelení čtenáři (a vy ostatní, hrstky, které rozhodně nediskriminuji!), ale co znáte o podobně starých zelenofialových?

Třebaže není v mých silách vydat monografii o dvou zvolených zelenofialových (a že by se jim to moc líbilo!), pokusím se v rozhovoru aspoň trochu odhalit jejich začátky na hradě, temné období jejich neaktivity a hlavně to, kým jsou dnes.

HK: Protože jsme chudé a ani jedna nemáme na nemovitost v Godrikově Dole, musíme sedět na diskrbu a doufat, že všechny tajnosti, které mi tu teď prozradíte, nebude někdo od vedlejšího stolu odposlouchávat! Snad se těšíte! Poněkud neurvale přeskočím zdvořilostní zvyklosti a zcela vynechám otázku, jak se dnes máte. Ne, že by mě to nezajímalo, jen se obávám, že po konci tohoto rozhovoru půjde vidět, jak šla vaše nálada dole vodou. Jen mi tady podepište, že souhlasíte se sdělováním nejpřísnějších tajemství pouze a jedině redakci Hadího krále, tj. autorce (to jsem já!), šéfredaktorce i korektorům a všem jeho čtenářům. – před obě zelenofialové položí papír se souhlasem a s připraveným brkem čeká na jejich podpis –

A: – Přiškrceně si odkašle při netaktní zmínce o své nemajetnosti. Neochotně pohlédne na pergamen a pod neverbálním nátlakem Veronicy nedobrovolně podepisuje dokument. –

G: – Dělá, že poznámku o vlastní nemajetnosti neslyší a podá si pergamen. Přespříliš dlouho ho studuje jen proto, aby ho nakonec s pokrčením ramen podepsala. – No, myslím, že po pár letech s našimi pokladníky už stejně všechna tajemství včetně celého duševního vlastnictví patří Zmijozelu tak asi stopadesátkrát, takže jeden podpis navíc už toho moc nezmění.

HK: Výborně, formalitka musí být. – rychle papír schová do váčku, než si to některá z nich rozmyslí – Přestože vás donedávna z hradního obyvatelstva a Zmijozelu zejména skoro nikdo neznal, vedly jste v koleji i mimo ni dřív velmi úspěšnou kariéru. Abych trochu procvičila váš jazyk, rozehřejme se rychlými odpověďmi. Pozor, střílím! – napřáhne se, jako kdyby chtěla odrazit zatoulaný potlouk, ale pak si uvědomí, že vlastně nikdy famfrpál nehrála, tak si spořádaně sedne, odkašle si a spustí – Znaly jste se vůbec mezi sebou coby zelené studentky?

G: – poposedne si a podívá se na Aničku, jako kdyby ji viděla prvně – Znaly jsme se, ale pokud si dobře pamatuju, tak jsme si nějak zvlášť blízké nebyly.

A: – přikyvuje – Jak říká Ginevra. Věděly jsme o sobě a bavily se na takové té klasické spolužácké úrovni.

HK: A teď jste na úrovni kolegyň, osud tomu snad chtěl! – odkašle si – Hádám, že vás to do kouzelnického světa dost táhne, když jste tu obě již od roku 2007–2008. Páni, v té době mi dost možná ještě nevyrašily ani ty mlíčňáky! Máte nějaký ověřený recept, jak se i po tolika letech vracet na hog? Jsou tu stále lidé, které jste znaly v době své největší aktivity? Vzpomenete si, jaké to na hogu tehdy bylo?

A: Já z hogu vlastně nikdy úplně neodešla. Flákala jsem se v Prasinkách, plížila se okolo hradních zdí, sem tam vás lehce šmírovala a pravidelně jsem utrácela výplatu na Příčné ulici nebo v NiTi. Asi by to tak bylo až do teď, kdybys mě nepřepadla v sovinci a nevtáhla opět do víru dění. – usměje se – Cítím se jako za mlada, když jsem ještě měla přístup do kolejní místnosti. Tenhle osobnější kontakt se zmijozelskými studenty mi opravdu hodně chyběl a vlil mi novou energii do žil. – rozesměje se – Na hradě je ještě spousta starých vykopávek, které jsou tu i déle než my. Všichni z řad studentů akorát zfialověli, nebo zde mají své potomky. –doufá, že je Veronica nebude chtít všechny vyjmenovat – Teda až na slečnu Gitu Hrdličkovou, která si stále prodlužuje své mládí ve studentských lavicích. – zamyslí se nad poslední otázkou – Jaké to tady tehdy bylo? Hlavně jsme byli mladí, takže vše bylo zalito sluncem. – rozesměje se – Pár věcí se tady změnilo, technický pokrok se dotknul i našeho hradu. Například jsme neměli mazlíčky a opravdu velkým přerodem prošel famfrpál. Tehdy jsme museli lítat na starém rozpadlém koštěti a sbírat terčíky. Také byl před velkým stěhováním docela adrenalin dostat se na nějakou větší slavnost či událost nebo se dostavit dokonce k zápisu do předmětů v prvním termínu. Hrad byl přeplněný, a tak nás pořád vyhazoval před brány. Teď je náš kouzelnický svět rozhodně vymazlenější, ale asi i o dost náročnější na údržbu, protože se tu docela přemnožily škrkny. – nadechne se, aby pokračovala, ale pak pohlédne na Ginevru, která vypadá, že by taky ráda něco řekla, a tak se odmlčí –

G: – přikyvuje během toho, co Anička mluví – Po relativně krátké lesnické kariéře se mi venku z hradu vcelku zalíbilo, takže jsem na nějakou dobu odešla úplně a věnovala se výhradně studiu magických biomů vzdálených od hradu na dlouhé míle. Po několika letech se ve mně vzbudila zvědavost a požádala jsem vedení, jestli bych nemohla na hrad občas zase nakouknout. Vyhověli mi, a tak jsem se podobně jako Anička poflakovala po Prasinkách, sem tam zavítala na hrad a zase zmizela. Tak to bylo až do doby, než mě jednoho dne načapala Williamsová a od té doby mě konstantně bombardovala zprávami. Pokaždé, když jsem dorazila na hrad, tam na mě čekala alespoň dvojice dopisů s pozvánkami. Jednoho dne jsem neodolala a zelenost mě zase praštila po hlavě. – zamyslí se – Jak že byla ta otázka dál? Jo, jaké to bylo tehdy a kdo tu zůstal? No a já bych řekla, že to tehdy byla zlatá éra, ale to řekne o té své asi každý. Přijde mi to jako včera, kdy jsem dostávala prefektský odznak a vyráběli jsme ročenky! – zasní se na chvíli – A držáků nebo navrátilců z „naší“ éry je vlastně docela hodně, ačkoli by se to přes ty lektvary mládí nemuselo zdát. Krom Aničky jsme se v koleji potkávaly taky třeba s Žábou, Gitou, Alexou, Wenai a Márč. Ta tu straší tak dlouho, že se jí to stalo celodenní náplní.

HK: To je pravda. – zazubí se – Mám vážný stíhací syndrom a nestydím se za něj! Ale zpátky k vám. Ani, jak je možné, že seš v jámě? Zmeškala jsem něco? Omámila jsi ďábla nebo pana ředitele?

A: To spíše toho ďábla. – začne se smát – Popravdě jsem byla taky hrozně překvapená. Já na sebe teda ještě v jámě nenarazila, ale tady kolegyně Ginevra už mě stihla vyjámovat a podle její teorie, cituji: „Asi přidali vykopávkovou edici slovíček!“ Tak čekám, kdy na ni v jámě taky narazím. – směje se –

HK: Já v jámě viděla i NaSaŠí a ta je rozhodně mladší, takže neboj! Spíš mi pověz, co Samantha Salomeová? Nepřiznaný potomek, pouhá příbuzná nebo se stydíš, že není ve Zmijozelu?

A: – směje se a kroutí hlavou, co ta Veronica všechno nevypátrá – Nijak netajíme, že je to můj pokrevní potomek. Rozhodně se za ni nestydím, ba naopak. Bohužel se potatila a takhle to dopadlo. – zasměje se – Určitě bych byla ráda, kdyby tíhla ke zmijozelské koleji jako já, ale na druhou stranu jsem i ráda, že to takto dopadlo. Může v nebelvírské koleji v klidu studovat, navazovat nová přátelství a dělat různé neplechy bez toho, aby na ni neustále dohlížela matka. A popravdě jsem taky ráda, že nevidí, co pro změnu vyvádím já tady. – rozesměje se – A jmenuje se Samanta bez H, tím se odlišuje od nekonečného zástupu Samanth na hradě.

HK: Takže Samatha, píšu si! Tak doufejme, že na diskrbu nemáme žádného informátora, co donáší červeným o tvých- no, to necháme na čtenářově fantazii! Gin, minimálně jeden rozhovor jsi už poskytla, když tě zpovídala slečna Kristie Smithová ohledně tvého čerstvého postu průvodkyně v Zakázaném lese. Jak se cítíš teď, když jsi tento post opětovně získala? Pamatuješ si ještě na svou první výpravu, kterous měla pod svým palcem?

G: Ten rozhovor si absolutně nepamatuji. – zasměje se – Ale když teď na fotografiích vidím, jak moje jméno vypadalo zelené, tak se mi najednou nějak stýská. Pocit je to dost jiný. Tehdy jsem dostala nabídku ve chvíli, kdy jsem začínala být unavená ze studentské existence. Les byl tehdy dost nehlídaný a hlavně jsem byla taky o dost mladší, takže jsem se toho o dost méně bála. Teď mi to přijde jako větší zodpovědnost. Musela jsem si zalistovat lesnickou knihou, abych zjistila, co jsme tehdy dělali. Když si zavzpomínám na to, co se v lese tehdy dělo celkově, tak se občas divím, že to všichni přežili ve zdraví.

HK: Tak snad nezapomeneš na tento! – zhrozí se – Necítíš se ochuzena, žes nikdy neabsolvovala OVCE? Kdyby sis teď představila, že jsi zase student, jaký předmět by sis ke zkoušce vybrala?

G: No já taky doufám, ale stáří nezastavíš! No a ochuzená se cítím, vlastní vinou samozřejmě. Kdybych se ale mohla rozhodovat znova, nejspíš bych dokončila Zvěromagii, kde jsem strávila dlouhé roky v lavicích. Ani nevím, jestli ji teď někdo učí. – zamyslí se na moment – Pokud by nešla ona, tak bych se pustila do Taje lesa, to je k tomu tak nejblíže.

HK: Zvěromagii měla Janel Weil a od té doby si na tento předmět nikdo jiný netroufl, můžeš to zkusit! – mrkne na kolegyni – Když už jsme ale u těch zkoušek, Ann, na Zmijozel nezvykle jsi absolvovala zkoušky OVCE ze Studia mudlů v létě 2010 na téma Mudlovští úředníci a úřady. Proč zrovna tento předmět? Vzpomeneš si ještě, jakým otázkám jsi musela čelit na ústní části?

A: V té době to byl velice prestižní předmět, protože ho učil tehdejší oblíbený zmijozelský kolejní ředitel Nekro The Gravedigger. Mám pocit, že jsem to stihla opravdu na poslední chvíli, protože záhy nato odešel ze školy. Jelikož to byl snad jediný předmět, který jsem měla celý vystudovaný, OVCE byly jasnou volbou. Bohužel je to opravdu už hodně dávno a na otázky z ústní části si opravdu nepamatuji. Ale určitě byly velice záludné. – zasměje se – Na co si však živě pamatuji, je osobní předání osvědčení na jednom z letňáků. Dodnes mám diplom založený, i když po těch letech již mírně zplesnivěl.

HK: – škubne sebou při zmínce o plísni, které je ve sklepení víc než dost –Gin, dostala jsi řád ve stejné době, ve které Anna absolvovala zkoušku OVCE. Řád ti udělil Nekro, ale vzpomeneš si ještě proč? Čekala jsi, že ho ten rok dostaneš?

G: To by asi řekl lépe on než já. – zasměje se – Ale tuším, že to bylo v roce, kdy jsem byla v koleji hodně aktivní a taky už většina dalších podobně aktivních lidí řád měla. Nemyslím, že by v tom bylo něco dalšího, nic přelomového jsem asi úplně neudělala. První roky na škole jsme se ale rozdávali pro kolej úplně všichni, se kterými jsem se bavila, nečekala jsem tedy, že to budu zrovna já. A taky je škoda, že se řádů nemohlo rozdat víc. On to nakonec nikdy netáhne jen jeden člověk.

HK: To máš pravdu, udělovat řády se nikdy neobejde bez něčího rozkyselení! Ann, jak už ses naprášila, účastnila ses minimálně jednoho pobytu v Honorově. Plánuješ do budoucna, že by ses účastnila zas? Nebo tě tento pobyt poznamenal natolik, že se mu vyhýbáš obloukem?

A: Já mám obavu, že jsou spíše poznamenaní ostatní účastníci, když tam přijedu. – rozesměje se – Každý rok to se mnou cuká, vždy chci přijet a tiše závidím všem, co tam jsou. Stalkuju všechny fotky z letňáku na sociálních sítích, ale bohužel mi do toho vždy vlezou nějaké rodinné a mudl záležitosti. Letos jsem ale opravdu odhodlaná a pokud se nic zásadního nezmění, měla bych do Honorova dorazit i s potomkem. – zlověstně se usměje –

HK: – s obavami o zdraví letošních účastníků Honorova seobrátí na druhou kolegyni – Máš v plánu vrátit se k návrhářství? Vzpomeneš si, za jakými návrhy na Příčné nebo v koleji stojíš?

G: Tak plány by byly. Horší je to, hlavně teď, s časem. Zajímalo by mě, kam se zvládnu posunout od těch dob, kdy jsem se snažila na PU něco dostat. Z těch, co se mi líbí doteď, je tam asi tak jeden, a to Černý svetřík. – zasměje se – A pak několik, které bych snad i byla raději, kdyby neprošly. V koleji do mých návrhů patří třeba vycházková hůl nebo smaragdová čelenka. Myslím ale, že má Zmijozel o dost hezčí předměty z úplně jiné ligy.

HK: Vycházková hůl je můj nejoblíbenější předmět! Ale je pravda, že sebekritika je pro zelené důležitá, jinak bychom měli až moc velké ego! – zasměje se – Když už jsme u těch comebacků, Ann, jistou dobu jsi v Hadím králi vedla rubriku Žhavým drátem do oka. Co se pod takovým názvem skrývalo? A neuvažovalas, že by ses k novinařině vrátila?

A: Nenazvala bych to zrovna novinařinou. Jednalo se o drby z hradu, které jsem kreslila. Momentálně o návratu neuvažuju, protože toho času je opravdu teď nějak málo, ale nikdy neříkej nikdy.

HK: A co ty, Gin, v seznamu všech redaktorů tě stále eviduje Denní věštec. Nepřemýšlelas, že by ses k novinařině vrátila? Třeba aspoň v rámci Hadího krále?

G: Vůbec ne. Nemyslím, že mám na psaní talent, jak jsme se o tom mohli již několikrát přesvědčit. Na druhou stranu občas se stanou věci, nad kterými člověk moc nepřemýšlel.

HK: Naše šéfredaktorka zastává opačný názor, tak třeba se jednou vrátíš k návrhařině i novinařině! – pokýve hlavou nadšeně –Ann, protože se nám povedlo vypátrat hadonoše až do Zimy 2008, nemohla jsem si nevšimnout, žes právě v tomto roce hadonoškou spolu s Parfumou DeLamo byla! Jména tehdejších háďat mi moc neříkají, ale jedno mě přece jen trklo – Jean Molliacová! Máš ještě nějaké vazby na svá někdejší háďata nebo vzpomínky na toho, kdo tebe uvedl do tajů našeho hradu?

A: Uf, to už je opravdu dávná historie. Nebudu lhát, vůbec si nevzpomínám, kdo byl mým hadonošem a ani koho jsem měla na starost já. Jsem spíše člověk, který vyhledává osobní kontakty před těmi online. Hned pár dní po přijetí na hrad se konal Pragáč a já narychlo spíchla hábit a už jsem se na něj řítila přes celou republiku, aniž bych někoho znala. S lidmi, které jsem tam tenkrát poznala, jsem pak udržovala kontakt jak na hradě, tak i mimo něj. Takže jsem spíše vymetala srazy, než abych budovala nové vazby zde na hradě. Navíc mám odjakživa hrozně špatnou paměť na jména. Takže se někdy ke mě hlásí lidé, které nedokážu vůbec nikam zařadit, než mi připomenou, odkud se známe. Nebo se vrací na hrad úplně pod jinou identitou, a to mi už v tom dělají totální bordel. Takže se moc omlouvám jak mé hadonošce, tak i mým svěřencům za svou senilní paměť.

HK: Gin, snad děravá paměť nepostihla i tebe, v Létě 2008 si tě pod svá křídla vzala Amanda Lembrijová, budoucí zmijozelská dušice. Po dobu následujících pěti školních let jsi hadonošila (tehdejším jazykem držela patronát) nad velkou spoustou háďat, která, salazaržel, se dnešních dní nedožila. Vzpomeneš si, jak tehdy hadonošení vypadalo a čím vším musela háďata projít, aby se stala právoplatnými hady?

G: Když mluvila Anička, tak jsem si říkala, že si skoro nic nepamatuju, ale vyvstalo mi na mysl právě Amandino jméno. Tak jsem ráda, že aspoň něco mám správně. Salazaružel, jsou to dlouhé roky, takže původní patronská procedura čtenářům asi zůstane neodtajněna.

HK: Já tu paměť ale ještě trochu potrénuju! Ann, zúčastnila ses Sedmiboje 2008 a následně o čtyři roky později v této soutěži porotovala! 2008 ses účastnila po boku naší Márč a bývalé zmijozelské dušice Amandy Lembrijové. V porotě tehdy nebyl nikdo z naší koleje! Pamatuješ si, jaké úkoly jsi vypracovávala a jak soutěž probíhala?

A: Tenkrát jsem byla hrozně hrdá, že jsem mezi vybranými, abychom reprezentovaly naši kolej v Sedmiboji. Záhy jsem toho litovala, protože úkoly byly opravdu záludné. – směje se – Víš, jak jsem na tom se svou pamětí, ale vybavuji si jeden úkol, kdy jsme měli profesory, nebo snad dokonce porotu, nakreslit jako bohy. Vzpomínám si, že jsem kreslila Papulku jako boha hojnosti s hromadou bůčku a Letitiu te Tibu obrostlou snad břečťanem? To stejné bylo i s porotcováním. Byla jsem hrozně nadšená, že jsem v porotě, a pak mě ta radost rychle přešla. Musím říct, že porotcování bylo mnohem horší, než se Sedmiboje účastnit. Nutili nás, abychom v každém hodnocení, které nebylo na prvním místě, napsali nějakou kritiku, proč zrovna toto vypracování nedostalo plný počet bodů. To pro mě bylo hrozně těžké. Všichni ta vypracování měli opravdu parádní a hledat chyby mě hrozně deptalo. Znovu bych do toho rozhodně nešla. – začne se smát –

HK: Takové vypracování musím vidět! – směje se – A co ty, Gin? V létě 2010 ses rovněž účastnila mezikolejní soutěže Sedmiboj. Jaks dopadla? Vzpomeneš si, jaké téma soutěž vůbec provázelo? A kdo vyhrál?

G: Snažila jsem se vyštrachat informaci o tom, že bych se Sedmiboje účastnila, ale nejsem si tím úplně jistá. Máš určitě správného člověka? – vypadá absolutně zmateně – [zelenofialové byly poté podstrčen další článek] Koukám, že Les toho odvál z mojí paměti hodně. Pravděpodobně jsem v Sedmiboji nepodala tedy dost dobrý výkon na to, abych si zapamatovala, o čem to bylo. – nervózně se zasměje –

HK: No teda! Takže kdybych nevyhrála B4, taky nevím, že jsem se kdy účastnila? – vytřeští oči a přemýšlí, jestli má Gin udělat radost a v článku pro dobro její image předstírat, že otázku nepoložila, ale pak se jen zákeřně zasměje – Ann, co tvoje paměť? V Sedmiboji 2012 jsi hodnotila významné členy naší koleje – Darkness, Barbaru a nakonec i vítězku Cerridwen. Bylo těžké je hodnotit objektivně?

A: Jako porotce jsem získávala vypracování anonymně, takže i kdybych holkám chtěla nějak nadržovat, ne že by to zrovna tyhle tři potřebovaly, tak to vůbec nešlo. Ze začátku jsem si i zkoušela tipovat, čí je které vypracování, ale vždy jsem byla úplně mimo. – zasměje se – Takže jsem to pak ani nezkoušela.

HK: U tipů ještě chvíli zůstaneme. Před nedávnem jsem vám dala seznam 10 otázek, ze kterých jste si měly vybrat jednu, kterou položíte té druhé. Jak vypadal nejhorší účes u mudlů, to vás nezajímalo. Dokonce ani existenciální otázka, jaká zelenina/ovoce by ta druhá byla! Paradoxně jste si obě zvolily pro druhou stejnou otázku – Jakou, podle tebe pro ostatní podivnou, věc běžně děláš? Zároveň jste dostaly odkaz na stránku, kde jste měly nakreslit či napsat váš odhad, co tedy ta podivná věc druhé asi je. Zde vám přináším vaše tipy. –odkudsi vyštěrchá umaštěný pergamen a rozvine ho před kolegyně –

HK: Gin, opravdu v lese ztrácíš pojem o čase?

G: Hm, myslím, že ztrácím jen, když jsem tam sama a je kolem klid. – zazubí se – Jinak spíše naopak, mám vždy starost o posádku výpravy, takže koukám na každou minutu.

HK: Tak aspoň vím, že když budu chtít někoho ze Zmijozelu nenápadně ztratit, nechám zarezervovat kolejní výpravu u Žáby! – ušklíbne se – Ann, máš spoustu seminářů s hadím jazykem, opravdu jím někdy nevědomky mluvíš a divíš se, že ti nikdo nerozumí?

A: Tak tím to je! – začne se smát – Já si říkala, proč na mě někdy studenti a kolegové hledí jako Artur Weasley na gumovou kachničku. Musím si na to dát pozor.

HK: Teď bych byla ráda, kdybyste napsaly či nakreslily, jakou podivnou věc děláte. Každá sama za sebe. Nejideálněji znovu přes tento pergamen. – počká, až kolegyně dočmárají – A tohle, drazí čtenáři, jsou kompromitující materiály, čtěte bedlivě! Opět žhavé drby pouze na stránkách Hadího krále!

HK: – odkašle si a dělá, že tyto kompromitující materiály rozhodně nevyužije – Hrad je známý nejen pro svá kouzla a čáry, ale také milostné vztahy. Týkala se tato epizoda hog života i vás? Měly jste někdy na hradě své drahé polovičky nebo jste si tu snad nějakou našly?

G: Chtěla bych alespoň na něco odpovědět zajímavě! – zubí se – Ale zklamu tě a ani tady ze mě žádný drb nevytáhneš, milostné vztahy jsem v rámci hradu neměla.

A: Bez komentáře, prosím! – začne se smát –

HK: Inu, některá tajemství zůstanou pohřbena! Náš rozhovor pro chudé se chýlí ke konci. Protože mi to ale nedá a potřebuji z vás vydlabat nějaké vaše kreativní schopnosti, zde se prosím umělecky vyřáděte a našim skvělým čtenářům něco osobitého vzkažte na závěr! Textové rozloučení je totiž nůda!

[Pozn. red.: Ani jedna ze zpovídaných už v rozhovoru nechtěla déle pokračovat, Williamsová tedy skončila prokletá a s bolebřichem se odplazila na ošetřovnu. De Naga i Salomeová se dušují, že jen přebrala ohnivé whisky. Redakce by si věrohodnost této výpovědi nikdy nedovolila zpochybňovat.]

Tento rozhovor probíhal neuvěřitelných 76 dní, což jest dva pekelné měsíce v náruči Williamsové a 15 dní k tomu. Pěkně dlouhý večer, to vám povím, ale co bych pro naše drahé hadokrálové čtenáře neudělala!

Poznáte, která z následujících koláží patří Gin a která Ann?

A čím se chcete stát vy, až na hogu dospějete?

Pro Hadího krále
Veronica Narcissa Williamsová