Taky máte někdy pocit, že je někdo tak sladěný, až to bolí? My s kolegyní rozhodně ano. A tak jsme se rozhodly napsat tenhle článek.

Do externího sovince nám byla zaslána pouhopouhá jedna sova. Tímto děkuji nejmenované slečně, která již může užívat své nové sovy, kterou dostala jako dar za to, že nám pomohla při hledání. A tady je již její tip:

Esperanza

Víte kdo to je? No jistěže, kdo jiný má tak neskutečně sladěný ČERVENÝ (!) model, než Nebelvírská prefektka Esperanza Milagrosa? Gratulujeme Esperanzo, můžeš si říkat barbie. Ale vlastně k tomuto modelu nemám co vytknout, jen se mi nelíbí ty barvičky, ale když už slečna zvolila červeno- černo- zlatý model, tak by se mohla zbavit té nafialovělé hůlky v ruce.

Nicolette

Když už jsme u těch péček, tak u nich i zůstaneme. Nicolette Marique Leroy je přímo ukázková barbie! Blonďata, vyfiknutá, modrooká a štíhlá. Její černý model se mi moc líbí a doplňky jsou úžasně sladěné, stejně tak jako kolejní předmět.

James

Módního zločinu se dopustil James Watfar, který si oblékl Zmijozelský plášť na svou modrou dušičku. K tomu pod ním ten oblek! Za toto bych vážně zavírala do Azkabanu. Pochvalu si snad jen zaslouží účes, který si James vzhledem k tvaru svého obličeje zvolil přímo výtečně.

Barbara

Zmijozelská Barbara Arianne Lecter mně uchvátila svým zeleným modelem z Japonské kolekce- nemám slov! A k tomu přidala i nový trend- louži pod nohami, tleskám!

Cerridwen

U Zmijozelu ještě chvilinku zůstanem, novopečená prefekta Cerridwen Lowra Antares mne také uchvátila, ale jí bych vytkla ty černé brýle. Bylo by lepší, kdyby je Cerri sundala a mrkala na svět svými kukadly. Ale jinak stejné hodnocení jako výše- úžasně…a ta louže! -ochá-

Nakonec bych ráda zmínila slečnu zombie z Havraspáru, která mne také uchvátila svým modelem, který je nehorázně dobře sladěný, až to vypadá přirozeně. No schválně, porovnejte Evelinu van Eyck s Esperanzou na začátku a uvidíte!

Evelina

Tak, módu bychom měli. Já si však chci postěžovat na otřesné zacházení s našimi profesionálními bonzovacími pomůckami! Poté, co jsme si obsadily stůl v redakci tam po dvou dnech vlítla Lůbenová, všechno shodila ze stolu, hupsla do křesla, dala nohy na stůl a se slovy: „Pó- hyb, pó- hyb“ popoháněla činnost redakce a skřítků tiskařů. Když jsem začala hlasitě nadávat, tak se na mně podívala, jako bych řekla, co nikdy neslyšela. Vypadala udiveně, ale dala nám s kolegyní na zakázku vyrobit stůl, který bude umístěn v rohu redakce. A pokud se divíte, že jsme spokojené s rohem, tak se nedivte. V rohu místnosti je totiž okno a já musím vidět, co se děje venku, kolegyně jakbysmet.

Vaše Užbrblaná Užovka