To se takhle jednou sešla nějaká zelenina s košťaty v ruce a
s chutí se pořádně vyřádit při příjemně oddychovém sportu. Tanec? Kouzelnické
šachy? Ne. Famfrpál. Aktivita, která dokáže pohltit i ty nejlenivější duše.

A že jsme dost líná kolej, co, Suší? Rozhodně nás byla i
přesto v 18:00 na hřišti nastoupena spousta. Ať už zelení přišli fandit nebo
usilovat o místo ve famfrpálovém mužstvu… ženstvu.

Jo, to tedy. Taky mě to zaskočilo. Ale každý se počítá a i
když nehrálo jen málo studentů, tak pomáhali tvořit pěknou atmosféru. Takový
famfrpál jsem nezažila už hodně dlouho. Nadšení nováčci, „ostřílení
kmeti“ a výbava, která z kumbálu zmizela coby dup. =D

To teda určitě zmizela mnohem dřív! Ale co mě zarazilo,
byla ohromná spotřeba Zlatonek. Ty sama jsi jich chytila devět, Jean Molliacová
dokonce dvacet pět a i Lee Mortir s Barbarou Arianne Lecter jich několik
chytli.

Upřímně řečeno, Jean, Žábě ani Leemu bych se nedivila, ti už
mají natrénováno spoustu procent. Ale já? Takový zelenáč? Samozřejmě mě to
potěšilo a myslím, že my chytači nejsme jediní, po kom zůstaly vidět úspěchy.
Tak například Madeline, letošní novačka. Anebo Adléta, Donatien. Nebudu
jmenovat všechny, protože bychom tu byly opravdu dlouho, ale určitě každý na
tréninku udělal pokroky, ať už malé anebo větší.

Když už mluvíš o těch pokrocích – důležitě si odkašle –
já jsem taky nebyla vůbec marná. Dařilo se mi víc než jen dobře. A všimli si
toho i jiní. Například mi byl vyvěšen transparent, s jehož obsahem musím jen na
sto procent souhlasit.

Ale no tak, Suš, mě opravdu mrzí, že ten tvůj transparent
nikdo nezachytil :P.

Když se ale vrátíme k těm záhadným Zlatonkám, váže se k
nim i jeden výrok od Cassandry Aurory Nott. Vzpomínáš si na něj?

No jistěže si vzpomínám, zas takovou sklerózu nemám! –
zasměje se – 

Jediná věta, která naši situaci dokázala vystihnout do
puntíku přesně! Však díky tomu oba týmy získaly velké skóre! 5720 : 4020
Pamatuju se dobře? U některých expertů jako například u Jean už ani mnozí z nás
nebrali vážně, že ty zlatonky opravdu chytá, že? Po patnácté a výš už to nebylo
žádným překvapením…

Hlavně jsem už po té patnácté přestala Jean pokaždé
gratulovat a tleskat, protože mě ruce už bolely tak, že bych dřív nebo později
slétla z koštěte. Ale zblblá jsem z toho nebyla jenom já, viď? Ty už jsi byla
na Jean tak hodná, žes jí klidně nahrávala.

Proto jsi jich taky chytila jenom devět. Kdyby ses víc
snažila… – šklebí se –

Dobře, dobře. Připomeneme si, jak jsi chytila svou
historicky první Zlatonku?

No jasně, když jsem chytla svojí první, tak Jean už měla
bůhví kolikátou, ale radost mi to samozřejmě udělalo! =)

Ale ona taky nějakou ‚první‘ Zlatonkou musela začít, si
nemysli…

Stejně jako Žába, která z ní měla neuvěřitelnou radost.

I když pak zjistila, jak často Zlatonky padají,  byla spíše zklamaná, než nadšená ze svého
úspěchu 😀

Ať jsem se snažila, nesnažila, bylo víc potřeba veškerou
zeleň nějak posadit na posty a zkorigovat je do týmů tak, aby se vzájemně
nepozabíjeli. Byla to fuška, o tom víme svý, co? Vím, že Žába byla pryč jenom
chvíli, ale… příště to s radostí nechám na kapitánce, ta si se všemi umí
poradit nejlíp! =D

Kdyby si aspoň studentíci nedovolovali na nás nebohé
zástupkyně kápa, že? 

Ale přežili jsme, a to je hlavní. =D

Musím se přiznat, že jsem si myslela, že post
famfrpálového kapitána je taková pohodová funkce. Že si sedneš na koště,
pořváváš sem tam na nováčky a jinak si lebedíš. Jo, to ani náhodou! Že se u
toho člověk zapotí, o tom není pochyb. Všichni jsou drzí, nechápaví,
neslyšící… Člověk z toho úplně propadá zoufalství a tím spíš je ošklivě
upřímný, nedůvěřivý a sarkastický. Jako například má maličkost.

Velký obdiv, Bárb!

Jojo, Žábo, máš naší plnou podporu, snad nepropadneš
šílenství, protože zkrotit tuhle zeleninu je občas opravdu o nervy! =D

Co dodat k závěru? Myslím, že tento trénink se může hrdě
zařadit mezi ty, na které budeme ještě hodně dlouho vzpomínat s úsměvem,
protože zážitky byly opravdu skvělé. Účast byla dechberoucí a procenta
stoupala raz dva! Myslím, že to je to, co si může vedení přát.

Skvělá atmosféra, pár lektvarů a ti správní lidé a
podívej, jaký máme najednou namakaný tým. Letošním pohárem se budeme hrdě
pyšnit, už teď má vyhrazené místo na krbové římse!

Poháre, už jdeme!

Suš & Ein