Nechce se věřit, že je konec, šlus, finito, hotovo vymalováno, prostě totální konec prázdnin. Přitom můj seznam věcí, které jsem chtěl během prázdnin stihnout, rozhodně není vyškrtaný. Ještě mám stále pár položek, které čekají na svou šanci. Jenže zvonění školního zvonce nebude slyšet za dny, ale spíše už za hodiny.
Tudíž sladké ponocování a vstávání místo ke snídani až k obědu se stane minulostí. Stejně se tane minulostí sladké poflakování a čtení knih jenom tak pro zábavu, pro potěšení. I dalším kratochvílím je konec. Jejich, domnívám se obsáhlý seznam si může každý doplnit sám za sebe. Což je smutné, žalostné a zřejmě ne jednomu studentovi se po prázdninách bude stýskat.
Co s tím žalem lze udělat? V moudrých knihách radí, najít si něco pěkného na co se můžeme těšit a tím si odchod oněch slunečných, někdy tedy deštivých, ale rozhodně svobodných dnů usnadnit. Pojďme se společně zamyslet na co se vlastně můžeme v nadcházejích dnech těšit. Co by nás mohlo naplnit tím radostným chvěním, jenž zažene smutek.
Určitě první co mne napadá, je zařazení do kolejí. Mnozí nováčci si už možná nasadili na hlavu onen Moudrý Klobouk, jenž rozhodne kam budeme v čase budoucím patřit. Pak se z nás lososů, bezkolejních, téměř bezdomovců, v orvaných starých onošených školních uniformách, stanou plnohodnotní studenti, kteří někam patří. Na což se rozhodně začínám těšit. Opět se nám zpřístupní pár nových komnat zde na hradě, do kterých zatím nemáme přístup. Se zařazením do kolejí možná přijdou i noví kámoši, nové výzvy, nová překvapení. Zatím jenom tušíme co v kolejních místnostech na nás vlastně čeká, jaké radosti, případně hrůzy. Jedná se o dohady a brzo budeme mít i v této oblasti jasno. Byť plaché až téměř zakřiknuté povahy, těším se i na okamžik prvního vkročení do kolejní místnosti.
Trochu v poslední době škudlím a převracím každý svrček. Ano, na zápis do předmětů. Prý je docela napínavé se do vysněných předmětů zapsat. Slyšel jsem cosi o studentech spícím před dveřmi, aby nepřišli o zápis. To rozhodně zavání dobrodružstvím. K předmětům zase patří domácí úkoly. Jistě domácí úkoly standardně nespadají do běžných potěšení, ale zase, bude co nového objevovat. Bude tu šance získat pro kolej nějaký ten bodík a přidat tak svou trošku k ostatním a podpořit kolektivního ducha.
S novým školním rokem tuším přijde po čase i famfrpálová sezona. Má pozice v zápasech je neotřesitelná a místo v první řadě tribuny fandů si rozhodně nenechám ujít. Přijde mi zbytečné vyjmenovávat další radosti, věřím, spousta z nás si najdou své malé, nebo velké radosti na které se dá, nebo stojí za to se těšit.
Vždyť ono to bude fajn, čeká nás dobrý čas a prý když budeme chtít, tak bude určitě ten nejlepší za posledních, kdo ví kolik let. Co už více dodat, hodně zdaru nám všem a VZHŮRU DO LAVIC…
Váš Bruno