Každé z nich dostalo na začátku roku odpovědného studenta, který se jako jejich hadonoš snažil ve zdraví přežít jejich první rok na škole. Dále se však již budou muset protloukat sami. Co však bude dál? Přeberou snad tato mláďata štafetu a stanou se sami příští rok někomu hadonošem?

Jako první jsem si na chodbě odchytl hádě Narcisse Cinerey, naší milované a všemi oblíbené primusky, Inees Rut Growstring. Chtěl jsem mít v článku alespoň jedno jediné hádě, u kterého můžeme mít takřka jistotu, že jsou jeho odpovědi zcela upřímné, a které svého hadonoše nevychvaluje čistě jen ze strachu, že dostane koštětem nebo mu bude příští rok odepřena půjčka.

Rozuměla sis se svou hadonoškou Narcisse Cinereou? Starala se o tebe dobře? Byla schopná, popř. ochotná, ti poradit, když jsi to potřebovala?
Inees:  S Cisskou nás pojí víc než jen společná minulost. Když Moudrý klobouk rozhodl o mém zařazení do koleje, doufala jsem, že zrovna Cisska bude mojí průvodkyní prvním ročníkem. Ona by se pro naši kolej rozkrájela a nezáleží na tom, zda-li jsi nebo nejsi její hádě. Samozřejmě, že mi věnovala asi nejvíce času, protože jsem ji obzvlášť ze začátku zavalovala mnoha dotazy a nikdy se nestalo, že by si nenašla čas na odpověď. Dokáže poradit, správně nasměrovat, povykládá ti ty správné drby a naučí tě ty nejlepší zmijozelské zákeřnosti. Každé hádě, které v budoucnu Cissku získá jako svoji hadonošku, má vyhráno. Celkově si ale myslím, že letošní hadonoši fungovali skvěle napříč všemi prváky a dokázali nás namotivovat nejen k výuce.

Rozmazlovala tě Ciss nějakými dárky, popř. finanční výpomocí, nebo tě nechala, ať se protloukáš, jak umíš?
Inees:  V tomhle si myslím, že Cisska naprosto prokoukla mojí osobnost, a ví, že já si na některé věci prostě potřebuji přijít sama a zvládnout je. Takže žádné rozmazlování se nekonalo. O to více mě dokázala posunout dál a zapojit u toho trochu svůj mozek a schopnost si odpovědi najít i sama. Když už jsem si rady nevěděla, vždy mi dokázala fikaně poradit, abych nakonec měla pocit, že já jsem ta šikovná. (což jsem)  – smích – 

Uvažuješ do budoucna, že by ses sama stala hadonošem a měla vlastní hádě?
Inees:  Určitě jsem o této možnosti uvažovala a sama vím, jak je důležité pro prváky mít toho svého hadonoše. Každopádně si nejsem jistá, že bych dokázala najít tolik času, abych opravdu mohla být správnou hadonoškou a dokázala tu pro své hádě být, když je třeba, tak jak to zvládají aktuální hadonoši.

Myslíš si, že by sis poradila, i kdybys žádného hadonoše neměla?
Inees: Věřím, že bych si poradila i bez hadonoše. Každopádně by to mělo za následek vzdálení se od koleje. Asi bych odpovědi více hledala mezi spolužáky ve Velké síni,  v hostinci a to bez rozdílu kolejní příslušnosti. Hadonoš podle mě nejvíce pomáhá ke stmelení koleje a lidí v ní.

Ze zaznamenané výpovědi Inees, nebo alespoň z té části, kterou jsem po sobě přečetl a rozluštil, naprosto jasně vyplývá, že Narcisse Cinerea své hadonoší povinnosti splnila na výbornou a kdybychom nebyli ukrkaná kolej lakomců, snad by si zasloužila i nějakou odměnu.

Není však divu, že Narcisse v očích svého háděte obstála. Jako primuska občas dělá hadonoše nám všem.

Jako druhé hádě se mi podařilo odchytnout Annyu Liddle, která rozhovor zprvu dělat nechtěla, a tak jsem ji musel zamknout ve sklepení a otázky na ni křičet přes tlusté dubové dveře. Nakonec se mi díky mnoha příslibům, že ji pustím ven, až mi na vše hezky odpoví, povedlo rozhovor dodělat.

Hadonoška Elaine Robillard o celém incidentu ví, a dokonce se mi pokoušela sebrat klíč, když jsem chtěl Annye otevřít. Nemám to však nikde říkat, jelikož prý všechno popře.

Jak sis rozuměla se svojí patronkou Elaine? Starala se o tebe? Byla schopná a ochotná ti poradit, když jsi to potřebovala?
Annya:Já si většinou věci hledala sama.  Byla jsem zvídavé hádě a byla jsem navíc líná. Ale El mám moc ráda. A ochotná byla. Poslala mi sovu a tak.

Uvažuješ o tom, že by ses sama stala hadonošem a měla vlastní hádě?
Annya: Jo, ale až asi za dva roky.

Přestože jsi na hradě velmi krátce, už se ti podařilo dostat dva školní tresty. Jeden prý dokonce za „připravovanou vraždu spolužačky“. Můžeš nám to trochu rozvést? Koho si se chtěla zbavit, kde to bylo a proč?
Annya: Noo, jedna spolužačka je kuře a zrovna byl kuřecí týden. Plánovala apokalypsu kuřat, byla to jen záchranná akce.  Ale pan Olík nepochopil vtip.

Kdyby se plánovaný čin povedl, díky svému nízkému věku bys nebyla poslána do Azkabanu, ale maximálně tak možná vyloučená. Myslela sis, že by se ti vraždu podařilo utajit? Cos chtěla udělat s tělem?
Annya: Eeh, to je tajné. (Hádě prý spiklenecky mrklo, ale přes dubové dveře to nebylo vidět) Nebudu tu prozrazovat své tajnosti.

Naše čtenáře by to jistě velice zajímalo. Svěř se! Náš plátek stejně nikdo nečte! 😀
Annya: Nooo, buď schovat do sklepení, do kumbálu červených nebo k tobě pod postel. 

No to ti teda pěkně děkuju! Mě by už do Azkabanu poslali! Máš v plánu plánovat ještě nějakou vraždu nebo ses trestem od pana McCollina poučila a spolužáci už jsou před tebou v bezpečí? – smích –
Annya: Jasně, že jo.  V nebezpečí jsou jen ti, kteří mě naštvou.

Zde jsem rozhovor ukončil a pro jistotu Annyu urychleně pustil ven. Od toho dne na noc vždy zamykám pánskou ložnici, ale rozhodně to není tím,… že bych se snad bál nějakého malého háděte.

To ne. Jelikož mi však rozhovor přišel krátký a Annyu už jsem čistě pro jistotu nechtěl nikam zavírat, aby  mi na pár otázek odpověděla, rozhodl jsem se na celou věc vyptat hadonošky Elaine Robillard, která měla malou Annyu na starost a měla ji hlídat, aby se jí nic nestalo, aby něco neprovedla, nebo aby ji někdo někam nezavřel.

Jak jsi reagovala na to, když ses dozvěděla, že tvůj svěřenec připravoval vraždu spolužačky?
Elaine: Nejprve jsem si myslela, že se jedná o omyl, protože mi to přišlo nelidské. Pak jsem zjistila, že je to skutečně pravda a začala jsem se za svého svěřence stydět. Taková potupa!

Myslíš si, že v tomto případě platí pořekadlo „Jaké hádě takový had“? Nemohlo to nebohé hádě okoukat od svého hadonoše nějaké nepěkné způsoby? Nemáš dojem, že bys na svého svěřence mohla mít třeba špatný vliv?
Elaine: O tom pochybuju. Nemám žádné špatné způsoby! Jsem ten nejlépe vychovaný had na hradě! Poctivě studuju, usilovně trénuju, odíváním nikoho nepohoršuju…  Co byste chtěli?!

(Pro případ, že by článek náhodou četl někdo neznalý, kdo ještě neměl tu čest se s Elaine setkat, přikládám snímek z posledního famfrpálového utkání, na kterém je Elaine detailně zachycena, jak nikoho nepohoršuje a usilovně trénuje.)

Tento snímek rozproudil i vášnivé debaty mezi profesorským sborem, který se dlouho radil, zda by Elaine neměla dostat školní trest za naplnění ošetřovny studenty z jiných kolejí. Žádný z kolejních profesorů však nebyl ochoten uznat, že se jeho tým nechal tak snadno spráskat na jednu hromadu a celý snímek byl prohlášen za podvrh.

Za zmínku stojí i reakce Nebelvírského kolejního ředitele, profesora McCollina.

Vrchní lev a vůdce smečky se nad hromadou svých zbědovaných lvíčat jenom ušklíbl, prohlásil, že to není pravda a vyhnal všechny raněné z ošetřovny jako simulanty.

Chápeme, že El může na snímku působit možná lehce nepatřičně, avšak říkat na studentku „fuj“ by takhle vážený profesor podle našeho názoru neměl!

Nechme však profesora McCollina profesorem McCollinem. Už tak bylo červenému řediteli v zeleném plátku věnováno místa až až.

Jako třetí hádě se mi podařilo zastihnout Zmijozelského šéfredaktora Haydena Folivoru. Původně měl být mým vlastním hádětem, avšak nakonec přešel pod péči Blakea Towerella, ten se však vzápětí nechal zmrazit. Hayden zuřivě popírá, že by chvatný Blakeův odchod k ledu měl cokoliv společného s tím, že se o něj musel starat.

Jak sis rozuměl se svým hadonošem Blakem Towerellem? Staral se o tebe dobře? Byl schopen a hlavně ochoten ti poradit, když jsi něco potřeboval?
Hayden: Rozuměl jsem si s ním dobře, cokoliv jsem potřeboval, tak jsem se zeptal a on mi rychle odpověděl, dokud byl teda aktivní. Z krychle ledu už ty reakce nejsou tak rychlé.

Uvažuješ do budoucna o tom, že by ses stal sám hadonošem?
Hayden:  Uvažuju, ale nejsem si jistej, že bych byl tím ideálním kandidátem.

Proč myslíš, že bys nebyl? Můžeš to nějak rozvést?
Hayden: Nemám pocit, že bych toho o hradě věděl dostatek na to, abych mohl radit někomu dalšímu. Navíc mám dostatek potíží sám se sebou, natož abych byl zodpovědnej za někoho jiného. – smích –

Jak ses vyrovnal s faktem, že si měl mít původně toho nejlepšího, nejhodnějšího a nejoblíbenějšího dostupného hadonoše, ale on tě z čisté dobroty srdce prodal někomu jinému? – smích –
Hayden:  O tom jsem nevěděl, ale když mi teď říkáš, že o mě stála Cisska, mám z toho upřímnou radost! – smích –

Ten malej špunt mě normálně utřel! V mým vlastním článku!

Tak to teda ne! Konec rozhovoru. A opovaž se příští rok žádat o půjčku, ty hade!

Jako čtvrté hádě, které mám teď nějak mnohem raději než to drzé předešlé hádě, jsem si odchytil aktivního nováčka Lucase Redferrum, kterého pod svá zelená křídla dostala prefektka Loralei Silwerin.

Jak sis rozuměl se svojí hadonoškou Lori Silwerin? Starala se o tebe dobře?
Lucas: Lori je nejvíc nejlepší, parádně jsme si sedli, já ji otravuju s každou blbostí a ona mi pečlivě odpovídá. Můžu Lori doporučit každému háděti. Takhle jí můžu aspoň veřejně poděkovat. Lori, děkuji na sto tisíc krát.

Jsi jedním z nejaktivnějších háďat v sekci „kumbál“ v letošní vnitrokolejce. Taková štědrost u háďat nebývá zvykem. Motivuje tě k tomu láska ke koleji nebo chceš kalhoty
Lucas: Samozřejmě, že mě motivují kalhoty, ale spoustu věcí nevyužiji, tak je posílám do kumbálu, hlavně jsem si dal za cíl dosáhnout ve vnitrokolejce přes 600 bodů a přes kumbál mi to přišlo jako nejjednodušší cesta.

Přemýšlíš o tom, že by ses ty sám někdy stal hadonošem?
Lucas: Já a hadonoš? Možná až ve 3. ročníku, ale příští rok určitě ne. Jen kdyby chyběli hadonoši, tak se obětuju.

Proč až ve třetím ročníku? Má to snad něco společného s tím, že se v soubojáku konečně naučíš nějaká útočná kouzla?
Lucas: Ne, se soubojákem to nemá nic společného, ale je tu spousta věcí, co ještě neznám a tak si myslím, že hadonoš má být léty praxe prověřený. Třeba se pletu. – úsměv –

Rozmazlovala tě Lori nějakými dárky a finančními příspěvky, nebo tě nechala, ať se protloukáš, jak umíš?
Lucas: Jediné, co mi Lori dopřála, bylo to, že mi poslala sovu postarší, radila mi, kde co je a kde co najít. Ale nebylo to tak, že letová plocha je tady, ale navedla mě, ať na to přijdu sám.

Myslíš si, že by sis stejně dobře poradil, i kdybys žádného hadonoše neměl?
Lucas: Myslím, že ne. Lori je můj zachránce a rádce. Bez ní bych neměl tolik magíků ani zkušeností, co mám teď.

A jako poslední hádě si mě odchytla Sooyeon Choi s tím, že se dozvěděla, že píši článek a chce být vyzpovídaná. Já jsem sice nechtěl, protože jsem tušil, že jí neskonalá úcta k jejímu hadonoši nedovolí říci proti němu křivého slova…ale nedala se odbýt.

Jak sis rozuměla se svým skvělým, pozorným, všemi oblíbeným a obecně skvělým hadonošem? Staral se o tebe tak dobře, že bys byla hloupá, kdybys měla nějaký výtky?
Soo: Poprvé jsem se s ním setkala U Tří košťat, kde si bez dovolení přisedl ke mně a další nezařazené studentce a dal se s námi do řeči. Podle mě vyzvídal, kam bychom chtěly do koleje a asi jsme si padli do oka. Staral a stará se o mě víc než dobře. S čímkoliv jsem za ním mohla jít a je vlastně i důvodem, proč se mi na škole začalo líbit ještě víc, než jsem očekávala. Ale občas mám pocit, že se spíš já starám o něj. – zaksichtí se –

Dobrá odpověď. Máš štěstí… Ale jak myslíš to, že se staráš spíše ty o něj? Můžeš to nějak rozvést?
Soo: No… (hádě nervózně ťuká prstama do stolu) sbírám body za nás za oba (to není pravda), dělám mu instantní sovu s připomínkami na famfrpálový trénink (to taky není pravda, já si samozřejmě pamatuji, kdy začíná trénink), sděluji mu, jak dlouho trvá (to už vůbec není pravda, to také vím!), píšu za něj do kolejního časopisu (nehorázná lež)… a tak!

Uvažuješ do budoucna, že by ses stala hadonošem?
Soo: Dost mě to láká. Myslím, že bych nebyla špatným hadonošem, na hradě se už vyznám, to, co vědět mám, už vím a navíc můj hadonoš touží po svém praháděti, což je o důvod víc do toho jít. 

Jak bys jednala s mým prahádětem? Je něco, cos postrádala u svého hadonoše a chtěla bys to dělat jinak?
Soo: Jsem dost temperamentní a sama jsem ještě dítě, ale pokusila bych se s ním jednat tak, abych u něj měla autoritu, aby mě měl za vzor a zároveň se s ním bavit jako s kamarádem, popřípadě kamarádkou, určitě bych ho naučila některým pravidlům, co si může dovolit a co ne. Pokusila bych se ho přemluvit na dráhu psaní a hraní famfrpálu na postu odstřelovače, protože v našem rodokmenu byli všichni odstřelovači, tak v těch šlépějích půjde i on! Na svém hadonoši jsem nic nepostrádala, mohl by ale čas od času finančně podpořit své hádě, nehledě na jeho post a pověst.
Ale občas pěkně kecá! Kdybych nebyla stejná, nevěřila bych mu ani slovo! 

Ano. Vůbec žádné výtky ani prostor pro zlepšení. Myslel jsem si to. Rozmazlovala bys své hádě nějakými dárky nebo dokonce finančními příspěvky, které by byly mnohem užitečnější na kolejním kontě?
Soo: Samozřejmě, že ne! Musí se naučit osamostatnit se, vydělat si na potřebné věci sám, nemůžu ho do nekonečna zásobovat! Ale samozřejmě, že když bude odvádět skvělou práci, tak mu nějaký ten malý dárek pošlu. Mohlo by ho to také přestat bavit a říct, že jsem krutá a přísná, což by sice polopravda byla, ale krutá nejsem! 

(Snímek pořízen na nedávném kolejním tréninku. Zachycuje idilyckou chvilku prvního tréninku hadonoše s jeho hádětem. Za pár let, až ze Sooyeon Choi bude slavný a obávaný odrážeč, může být útěchou všem k zemi sraženým, že každý nějak začínal!)

Na závěr celého článku jsem poprosil o spolupráci Zmijozelskou famfrpálovou kapitánku, která háďata celý rok pečlivě sledovala na kolejních trénincích a jako odborník jistě dokáže odhadnout, jestli jejich budoucnost spočívá na koštěti nebo s koštětem v ruce. Andra Tigers byla velice ochotná odpovědět na všechny mé otázky a byla velice ráda, že se objeví v článku.

Mohl bych na tebe mít jednu otázku?
Andra: Jasně.

Co si ty, jako profesionál, myslíš o Soo a famfrpálu? Myslíš si, že má jako odrážeč budoucnost? Připadá ti talentovaná?

 

Krásná odpověď. Měl bych ještě jednu otázku, pokud smím.
Andra: Nesmíš … Stejně se ale zeptáš, co?

Co si ty, jako údajný profesionál, myslíš o Annye a famfrpálu? Myslíš si, že má jako brankář budoucnost? Připadá ti talentovaná? A jak dlouho, si myslíš, že bude trvat, než se vykrmí tak, aby dokázala ucpat celou bránu?

A moje další otázka…
Andra: Ne!

Tohle už je poslední.
Andra: Ne!

Pak už ti dám pokoj.
Andra: Ne!

Jak moc jsi nespokojená s Haydenem, který se místo famfrpálu raději stará o Hadího Krále, a když už ho dostaneš na trénink, tak potají na koštěti píše články? A jak tuto situaci hodláš do budoucna řešit?
Andra: …

Jak moc jsi nespokojená s Haydenem, který se místo famfrpálu raději stará o Hadího Krále, a když už ho dostaneš na trénink, tak potají na koštěti píše články? A jak tuto situaci hodláš do budoucna řešit?

Andra:…

Nedělej fóry! Jak moc jsi nespokojená s Haydenem, který se místo famfrpálu raději stará o Hadího Krále, a když už ho dostaneš na trénink, tak potají na koštěti píše články? A jak tuto situaci hodláš do budoucna řešit?

Pro Hadího krále
táhnul do háje
Zpytlehněv Zďáblíkov