Jako první jsem se zeptal naší pokladnice Leily Dusk.

J: Ahoj, Leilo, děkuji, že mi pomůžeš. – odkašle si – Víš o tom, co se děje u jezera? Proč nikdo nechce jít vytáhnout poklad?

L: Ahoj, samozřejmě! Naše malinké jezero napadl nějaký podlý mravenec, který všude rozdává pouze mor. Proto slabší jedinci, kteří určitě nejsou mezi zelenými řadami, onemocní touto zákeřnou nemocí a léčba je poněkud nevýhodná – potřebuješ k tomu bylinku Rumex, která se dá pouze najít v jámě.

J: To je zajímavé a lehce i znepokojující. Já jsem ovšem byl již několikrát, dokonce i delší dobu, u jezera a nic se mi nestalo, proto jsem byl vyveden z míry, když mi ostatní řekli, že k jezeru nejdou. Nedalo mi to a musím zjistit, co se to vlastně děje. Je toto ten důvod, proč se všichni bojí z jezera tahat? Nebo je za tím ještě něco?

L: To víš, někteří jedinci, jako třeba my dva, nepotřebují poskakovat v roušce na ošetřovně, aby měli výmluvu pro nevypracování úkolů. – chvilku se zamyslí nad Jasperovou nevěřícností moru – Sice každou chvíli stojím před jezerem a vybírám poplatek i za to, že jen někdo nakoukne svými očky na hladinu, ale opravdu si nemyslím, že by to bylo tím. – protočí očima – Chápeš, někdo musí hlídat ty poklady, co se pohupují na vlnách.

J: – lehce se zasměje, ale hned zase zvážní – Chápu. On se tohoto úkolu asi nikdo kromě tebe nechtěl ujmout. Nemám pravdu? Takže tam opravdu je? Kdyby tam vážně byla, nebyl bych už nakažený?

L: No, přesně! Teda né, že bych se kohokoliv ptala, ale předpokládám, že tak těžkého úkolu se nikdo chopit nechtěl. Tak kdo ví, já se do toho jezera koupat nechodím. – pokrčí rameny – Takže pokud chceš znát odpověď, budeš tam muset skočit sám. Ale nesmíš zapomenout na poplatek, ten je velmi důležitý! A určitě ti pomůže, aby se ti nic nestalo.

J: A výše poplatku je jaká? Že bych to nejprve pořádně promyslel. – řekne zamyšleně –

L: No, to se odvíjí od toho, jak moc tě mám ráda. Ty jsi zatím tak na šesti… – zamyslí se při pohledu na Jaspera – … ať nelžu, sedmi srpcích! – kulišácky se zasměje –

J: – zasměje se – No, myslím, že koupel v jezeře asi vynechám, ale děkuji za tak nízkou cenu. – ušklíbne se se smíchem – Děkuji za tvé odpovědi a ujasnění, co se to u jezera vlastně děje.

L: Není za co! Snad se u jezera začne objevovat více lidí. – začne si představovat všechny ty srpce a galeony, které se jí hromadí po kapsách –

J: Snad ano, uvidíme. Měj se hezky a přeji ti co nejvíce platičů.

Tento rozhovor byl velmi zábavný a Leila mi toho dost vysvětlila, ale i tak jsem se vydal ptát se dál. Tentokrát se ke mně posadila Oresta McCollin Vianueva.

J: Dobrý den, madam. Začnu asi touto otázkou. Víte, co se děje u jezera?

O: Dobrý den. Tak samozřejmě, že to vím. Sice netahám pravidelně, protože mé staré a ztuhlé tělo nemá žádnou sílu, ale zástupy ležících pacientů mluví za vše.
Bohužel tím, jak neustále v jezeře něco plave, se jezero znečistilo bakterií, která u dobrovolných tahačů vyvolává nemoci. Již jsme odeslali vzorek na rozbor a snad se brzy dočkáme více informací.

J: Dá se tato nemoc léčit?

O: Tak samozřejmě. Vždycky je na danou nemoc bylinka, která vás uzdraví.

J: To jsem rád! Jak poznám, že jsem též nakažený?

O: Jednoduše. Skřítci vás automaticky odnesou do karantény na ošetřovně.

J: Aha. Jelikož jsem u jezera již už mockrát byl, dokonce i delší dobu, jak to, že nejsem nakažený, když je to tak vážné?

O: Kde, že jste byl už mockrát? Na ošetřovně to chytit nemůžete. Zatím.

J: Madam, u jezera. Na ošetřovně jsem zatím vůbec nebyl. Jak je to tedy možné, že nejsem nakažený?

O: Pane Jaspere, asi jste měl štěstí nebo máte vyvinutější obranyschopnosti. To, že je jezero nakažené, neznamená, že se nakazí mravenčím morem všichni, kteří půjdou táhnout. – usměje se – Záleží i na tom, v jakém pořadí nakonec kdo táhne a jak moc se přiblížíte k vodě.

J: Dobrá tedy. Co byste doporučila dělat?

O: Prozatím mohu doporučit jen omezení pobytu poblíž a vně jezera, dokud nezjistíme více informací.

J: Mockrát vám děkuji, madam, a přeji hezký den.

O: Vám též.

Tak to vidíte. Zdravotnice již brzy bude mít výsledky a my se dozvíme víc. Do té doby by bylo dobré uposlechnout její doporučení. Nadále jsem se rozhodl zeptat naší zmijozelské primusky Andry Tigers.

J: Ahoj, Andro, již jsem s touto otázkou začal u ostatních, kterých jsem se ptal, tak s tím asi jen tak nepřestanu. Víš, co se to děje s jezerem v GD?

A: Jezero je kontaminované, a když z něj budeš něco tahat, můžeš chytit mravenčí mor.

J: To jsem již slyšel, ale pokud by to takto opravdu bylo, nebyl bych již nakažen, když jsem u jezera trávil už více času a dokonce jsem se pustil i do tahání?

A: V tom případě máš veliké štěstí, že jsi nic nechytil!

J: To pochybuji. Spíše si myslím, že tam nic není a jen nás chtějí odtamtud vyhnat!

A: Myslíš, že si jen chtějí všechny ty věci nasyslit pro sebe? – vytřeští oči – No, já myslím, že každý, kdo nechce ležet na ošetřovně a platit nekřesťanský peníze za bylinku, by se měl držet od jezera co nejdál!

J: Ale co když to tak vážně je? – ujišťuje se pro jistotu –

A: No, v tom případě všichni brzo umřeme. – pokrčí rameny –

J: – vykulí oči – Došla mi právě slova, ale i tak mi to nedá. Za jak dlouho si myslíš, že bude jezero vyčištěné od moru?

A: Vyčistit jezero od moru není nic jednoduchého. Bude to stát mnoho času a úsilí a určitě během toho spousta lidí zahyne.

J: – zděšeně kouká na Andru a v duchu se modlí že to je jen vtip –

A: No, možná to brzo nebude. Třeba umřeme tak za měsíc nebo za dva.

J: Upřímně mě tvoje odpovědi dost děsí a pořádně nevím, co na ně říct.

A: No jo, realita je děsivá.

J: Ale toto je šílená představa. To by byl asi konec, protože vážně nevím, na co se ptát. Možná se leda můžeme všichni modlit. Měj se hezky a děkuji za tvůj čas.

A: Není zač, měj se! – usměje se –

Zde vidíte poslední odpovědi. Upřímně nevím, jestli se mám bát nebo se modlit. Asi zkusím obojí.

Mor u jezera opravdu je a měl by si každý dát pozor. Osobně se jezeru teď budu nějakou dobu vyhýbat. Snad časem jej vyčistí a budeme si moct jít pro ty poklady.

Pro Hadího krále
Jasper Flemont Forest