Opět zdravím příznivce soutěže krásy! Další týden utekl jako voda a já vám přináším výsledky druhé disciplíny. Jak si kdo vedl u rozhovoru a jak se soutěžící popasovali se záludnými otázkami? Kdo získal za tuto disciplínu nejvíce bodů od naší poroty? A jaké bude zadání čtvrté disciplíny? Nejen to, ale i mnohem víc na následujících řádcích!
V prvé řadě je mi ctí vám představit další soutěžící, kteří se do naší soutěže dodatečně přihlásili. Jsme rádi, že tak učinili, neboť se jedná o samé zajímavé „kousky“. Posuďte sami:
Kategorie Studenti a duchové
Klotylda Malíková
Jsem děvče, které se snaží žít mrzimorské hodnoty, ale často se mu to zoufale nedaří. Cením si čestnosti, spravedlnosti, přátelství, ale v dodržování vlastních hodnot tváří v tvář následkům často selhávám. Ráda tvořím, zejména tedy z jedniček a nul, byť se snažím občas něco tvořit i v klasičtějším smyslu. Ráda se toulám, ráda se ztrácím a ráda prokládám řeč útržky písniček, žiju hodně příběhy a v příbězích. Krom jiného jsem někdo, kdo básní o středověkých námořnících a odvrací oči od opilců. Taky jsem schopná přihlásit se do módní soutěže, abych mohla odpovídat na osobnostní otázky, přestože světem módy proplouvám mnohem spíš jako postrach než jako ikona. Vlastně jsem trochu egocentrik.
Hodnocení porotců: 35 bodů
Mori no Yōsei
Jmenuji se Mori no Yōsei, momentálně navštěvuji 3. ročník. Po své matce J.L. jsem zdědila lásku k šatům. A heslo: V jednoduchosti je krása! Nejsem moc na doplňky, vlastním opravdu málo klobouků a ještě méně náušnic a náramků. A kolem krku si toho taky moc nepověsím. Ale moc ráda kombinuji účes s oblečením, to mě baví moc. Miluju hnědou a žlutou barvu. A naopak oranžovou ráda nemám!
Hodnocení porotců: 35 bodů
Nerissa Metz
Jsem střelená kouzelnice, co chce se do všeho zapojit. Miluje famfrpál a hradní akce. Je mě všude hodně a pořád něco dělám. Můj outfit jsem si vybrala, protože mě to hodně ukazuje, jaká jsem. Taková divoška :).
Hodnocení porotců: 28 bodů
Veronica Fox
Mé jméno je Veronica Fox. Jsem liška každým chlupem. Je mi vlastní zvídavost, ctižádost a touha neselhat. Nejsem jednoduchá, občas umím zamotat hlavu i sama sobě. Ale vždycky dokážu najít cestu, a když je rozhodnutí, přestanou pro mě i překážky existovat. K životu potřebuju jen své blízké a cestování. Za nejdůležitější esenci osobnosti považuji humor. Ten odkryje celou osobnost a na jeho základě se dá vybudovat jakýkoliv vztah, napříč rolemi. Jsem nespoutaný živel i tichá voda. Miluji adrenalin a dobrodružství. Nemám ráda pasivitu a zpomalenost.
Hodnocení porotců: 34 bodů
Tak a nyní se již můžeme plně vrhnout na disciplínu druhou. Našim účastníkům jsme položili několik otázek s cílem dozvědět se něco o jejich životních postojích, názorech, důvtipu a smyslu pro humor. Připravila jsem si pro vás výběr toho nejlepšího! Pojďme se na to podívat:
První otázku jsme zaměřili na ctnosti a dobré povahové rysy. Otázka konkrétně zněla: Čeho si na sobě nejvíce ceníš?
Ewenlia Lerche: Odhodlanie ísť ďalej aj keď by som niečo najradšej vzdala… Ale v skutočnosti si na sebe najviac cením schopnosť vypátrať vždy tú najlepšiu čokoládu v dosahu.🙂
Veronica Fox: Své svoucnosti! Díky všemu prožitému, díky všem emocím a situacím – můžu říct, že se nikdy nevzdávám. A konkrétnosti? Mám ráda svou ctižádost, smysl pro humor a veškeré střípky mě samotné, díky kterým jsem tím, kým jsem…
Veronica Narcissa Williamsová: Že mám občas páteř.
Maya Prinz: Svojí tvrdé hlavy! Rozbila by i zeď, kdyby na to přišlo – a určitě by nastala chvíle, kdy by se to hodilo… ne?
Věřím, že právě v Havraspáru dokázat najít nejlepší čokoládu v dosahu, je jistě cenná dovednost! Madam Williamsové musím dát za pravdu – páteř se skutečně občas hodí. Odpověď Veronicy Fox je prostě krásná. Málokdo se umí mít rád takový, jaký je. Ale právě odpovědí madam Prinz bych ráda uvedla i odpovědi na druhou otázku – Co máš na sobě nejméně rád?
Maya Prinz: Svou tvrdou hlavu. Rozbije sice i zeď, ale pekelně to bolí, jak jsem nedávno zjistila. Au.
Považovat jeden svůj povahový rys zároveň za to nejlepší i nejhorší, to je vskutku chytré! Podívejme se ale i na další odpovědi:
Petronela Uječená: Nemám ráda svou výbušnost a uječenost, jež se v mých slabých chvílích ukazuje. Ostatně i jméno je zvoleno podle mé slabé stránky. 🙂
Nicolette Marique Leroy: To bude určitě zachování nervů pod pokličkou v určitých situacích, ve kterých výbušná stránka prostě občas propluje na povrch. –zastydí se- Tato stránka tedy asi nikdy neměla důvod se projevit na hradě. –směje se- Je to tedy směřováno na mudlovský život. (Do běla mě například vytáčí lidé parkující na vyhrazených místech pro rodiče s dětmi, kteří to dítě s sebou samozřejmě nemají! –kroutí hlavou- Pro někoho hloupost, pro mě naprosto k nepochopení a ještě když mám tu možnost dotyčného „vyhmátnout“ „při činu“. –směje se- A tímto děkuji za možnost své opakované trápení veřejně ventilovat! –snaží se utlumit smích-
Veronica Fox: Mým stínem jsou pochybnosti. Občas se vynoří, nenápadně a plíživě a já pak čelím jejich pokoření. Občas mě zavedly až do končin plných strachu ze selhání a někdy mi dokonce zazrcadlily i paniky z odmítnutí a nepřijetí. Ale vždycky se mi je podařilo zkrotit a získat nad nimi opět kontrolu. Ale nemám ty padoušské pochybnosti ráda!
Enselis Ismenia: Nejméně mám na sobě ráda Průzkumnickou přilbu – mám pocit, že mi vůbec nesluší. Ale pomáhá, tak jí nosím.
Originálnosti odpovědi Enselis se musím jenom smát. Výborně! Ale i všem ostatním děkujeme, že se o své neřesti takto veřejně podělili. Jistotu můžeme mít všichni v jednom – každý nějaký ten nepěkný povahový rys má. A kdo říká, že ne, ten má beztak dva.
Přistupme ale k další otázce. Zde bylo obzvláště těžké vybrat jenom pár nejzajímavějších odpovědí, neboť jsme zabrousili do oblasti citátů a ty mají vždy hloubku a krásnou myšlenku. A nikdo po mně nemůže chtít, abych vybrala jeden nejlepší.
Jaký je tvůj oblíbený citát? Stručně vysvětli proč.
Betelgea Northwood: Můj oblíbený citát je první verš mé nejoblíbenější básně od Václava Hraběte. “ Pojď! Ještě jednou to můžeme zkusit“. V kontextu básně sice subjekt mluví o vztahu, pro mě je to ale velmi motivující verš, který mě v těžkých chvílích vede k tomu, abych se nevzdávala a pokračovala dál.
Petronela Uječená: Odjakživa je to tento. „I ta nejtěžší hodina má jen 60 minut.“ Vznikl již na základní škole, kde jsem si prošla kde čím a vždy jsem se řídila tímto citátem. Znamená to pro mě něco jako, že vše špatné může rychle skončit a být pryč.
Mia Broccoli: Mně všechny klasické citáty přijdou hrozně patetické a to nemám ráda. Takže spíš mám v oblibě ty vtipnější z knih, které nejdou ani moc brát vážně a taky ty o konci světa, třeba že jeden z nějvětších vynálezů lidstva byl třívrstvý toaletní papír, po apokalypse si na něj každý vzpomene! Ale ať jsme trochu vážnější, jeden takový mám: „Čtenář prožije tisíc životů, než zemře. Člověk, jenž nikdy nečte, prožije jen jeden.“ Řekl to R. R. Martin, který mě štve, že jeden z těch životů nás nejspíš dožít nenechá, ale jinak je to výstižné, a protože když čteme, snadno se sní!
/nonRP poznámka: A nebýt knih, tak tady ani nejsme, že…/
Klotylda Malíková: „The master has failed more times than the beginner has even tried.“ Jestli to má ustálený český překlad, zůstal mi utajen, sama v češtině obvykle používám formulaci „Mistr má za sebou víc neúspěchů, než začátečník pokusů.“ Mám ho ráda, protože je to moc pěkný způsob, jak říct, aby se člověk nebál dělat chyby, selhávat, klopýtat, protože přesně věřím, že mistři za sebou mají spoustu chvil, kdy se nedařilo. Zároveň občas, když se člověk učí něco nového, je snadné podléhat pocitu, že zrovna mně to fakt nejde, nedaří se mi to a nemá to cenu.
Nerissa Metz: ,,Nikdy neříkej nikdy“ je můj oblíbený, protože je potřeba vždy zkusit vše, něž něco odmítneme. Svět je velký a plný překvapení, a může přinést nečekané změny.
Ema Talia: Těch citátů je hodně. Ale když si mám vybrat: „Kdo nedělá nic pro druhé, nedělá nic pro sebe.“ Je velmi pravdivý. Hodně se v něm odráží mé já. Moc mi na druhých záleží, mám neustálé nutkání pomáhat a pečovat. Obohacuje a naplňuje mě to. A tím obohacuji i sama sebe.
Maya Prinz: „Buď sám sebou, všichni ostatní jsou už zabraní.“ To si říkám, kdykoli mám chuť si postesknout, že někomu jde něco líp nebo má vlastnosti, které bych chtěla taky. Je v pořádku se měnit, ale ne napodobovat druhé. Každý si procházíme něčím jiným, což z nás dělá originály. Je fajn si to uvědomovat a držet se toho!
Amanda Wright: Nejraději mám všechny citáty z Malého prince – moc se mi líbí ten o dospělácích, protože opravdu každé dítě vyroste, ale málokdo si pamatuje, jaké to je jedním být. O to víc mě baví, se do toho dětského světa vracet. O stupeň výš je ale citát: „Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“ Nezáleží, jak kdo vypadá – pod tou slupkou se skrývá něco, co prostě nevidíme. A i když člověka dobře poznáme, nevíme, co se v něm odehrává. Dnes pořád někdo někoho odsuzuje, domýšlí si, posmívá se. A proč? Každá lidská bytost, každá rozdílná, ale očima tu osobu nikdy nepoznáme a už vůbec ji neporozumíme.
Barbara Arianne Lecter: „Dreams don’t work unless you do.“ John C. Maxwell. Jednou jsem ho viděla někde napsaný a od té doby se snažím jít věcem trochu naproti. Nějak už se mi nechtělo čekat na to známé české přísloví „Když se štěstí unaví, sedne i na vola“. :]
Moc děkuji za všechny vaše životní pohledy a sdílené citáty. Jistě se k těmto odpovědím budu nejednou vracet.
Nyní tu ale máme další otázku, která si přímo říkala o využití grafického zpracování:
Srdce nebo mozek? Jak se rozhoduješ?
Zde byly odpovědi většinou stručné, mnohdy jednoslovné. I tak jsem ale vybrala dvě, které bych zde ráda přednesla. Jednu ryze krásnou a jednu mile vtipnou:
Veronica Fox: Vždycky a pouze srdce! Mozek vymýšlí spoustu lumpáren a nekalostí, jak srdce zviklat, ale ryzost a pravda je jen v srdci.
Barbara Arianne Lecter: Většinou se rozhoduju špatně! 😄 A je úplně jedno, jestli srdce nebo mozek. Ale to první převládá.
Nyní ale slíbený graf:
Pouze v jednom případě zaznělo v odpovědi jasné: Mozek. Jinak ale 12 případů bylo pro srdce, 5 účastníků pak při rozhodování využívá oba orgány. Jedna dotázaná se však ale prý rozhoduje zcela jiným orgánem. Jeba Záhradníková využívá jen a pouze žaludek!
Jakou superschopnost bys chtěl mít? Právě tak zněla další otázka. My kouzelníci sice nemusíme po superschopnostech tolik toužit, to je spíše záležitost pro mudly. Ale jistě všichni přijdeme na něco, co bychom ocenili v našich mudlovských krytích. Jak se tedy s touto otázkou popasovali soutěžící?
Petronela Uječená: Chtěla bych umět číst myšlenky. A klidně všechny. Jsem dost splachovací, urážky v hlavě jiného by mi nevadily, ale alespoň bych zjistila lži a faleš. To nemám ráda.
Mia Broccoli: Popravdě, já bych chtěla být metamorfomág, to by byla paráda. Nemuset chodit do kadeřnictví a když mě začne štvát můj nos, prostě si vytvořit jiný a tak. Něco jsem slyšela o mudlovských superhrdinech, ale to mě asi tolik nenadchlo, hodně toho si člověk obstará kouzly, řekla bych.
Ewenlia Lerche: Jesť a nepribrať… prípadne vedieť sa kedykoľvek a z akéhokoľvek miesta teleportovať priamo do svojej postele.
Jeba Záhradníková: Ooo, tu je veľa na výber, automatická regenerácia obličiek? Nikdy nebyť znovu hladná? LIETANIE? Teda keďže už prakticky skoro superschopnosti mám, remember, ninja tréning? Tak asi niečo, čo by sa k tomu zišlo, nejaká neviditeľnosť pravdepodobne, aby som sa vedela lepšie stratiť.
Enselis Ismenia: Vracet čas – díky tomu bych mohla opakovaně odkládat psaní úkolů.
Vertaria Fialová: Být nesmrtelný, ale jen pokud by tu samou schopnost měli i mí nejbližší, abych mohla žít navždy si nimi.
Veronica Narcissa Williamsová: Odjakživa jsem chtěla mít schopnost telepatie, je to cool, ale teď bych asi měla ráda schopnost získat, co chci. Potřebuju v práci přidat? Done. Potřebuju, aby se někdo choval, jak já chcu? Hotovo! Nějaký útulek potřebuje vybrat určitou částku? Cink na konto! Možná mi k tomu stačí sledovat nějaký manipulační techniky od random borců na youtube, ale podle mě je to hodně nebezpečná a užitečná superschopnost.
Barbara Arianne Lecter: Jsem přece čarodějka, nepotřebuju další superschopnosti! 😏
Přesně tak! Madam Lecter to krásně shrnula! I tak ale musím říct, že superschopnost, kterou vymyslela Ewenlia je prostě boží! Tu by uvítala kdejaká čarodějka. Jíst a nepřibrat, na to jsou totiž i kouzla krátká!
Pokud by vás zajímalo, jaké všechny superschopnosti v odpovědích zazněly, můžete zkouknout tuto tabulku:
Další otázku jsme měli: Jaké tři věci by sis vzal na opuštěný ostrov? A jak to dopadlo? Jelikož se některé odpovědi opakovaly, opět jsem si dovolila malé grafické zpracování těch, které se vyskytly více než jednou:
I tak jsem vám ale vybrala i nejzajímavější odpovědi:
Nicolette Marique Leroy: Hůlku, repelent, lékárničku. -směje se- Já bych byla v takovém případě naprosto nahraná s mojí fobií z hmyzu a jiných vodních, písečných živočichů. –oklepe se-
Jeba Záhradníková:
a.) Peach Fantu (vážne, ak ste ju ešte nemali, je to tá najlepšia varianta aká existuje).
b.) Mars tyčinku na energiu.
c.) Svoju zásobu žaberníkov, snáď mi vydrží na plavbu domov.
Enselis Ismenia: Příruční gril (ostrovní netopýři musí být lahodní), megabalení čokoládových žabek (protože tam by na mě madam Lecter nemohla) a knihu Jak na dietu na opuštěném ostrově (to kvůli těm dvěma předchozím věcem).
Ema Talia: Knihu, madam Heky a Ubrousku prostři se.
Amanda Wright: Tohle je vždycky zajímavá otázka, neboť v různých obdobích života to cítím jinak, ale vždy si říkám, netahala bych sebou nikoho, žádnou osobu co mám ráda, protože ano, asi bych pak nebyla tak opuštěná, ale co kdyby nás nikdo nezachránil? Nechci, aby tam umřela se mnou. Ale aby dál žila šťastný život. Z pragmatické stránky bych si vzala asi opalovací krém, svou oblíbenou knihu a zásobu kapesníků!
Musím říct, že nápad vzít si s sebou jako věc nějakého jiného člověka, je sice zajímavý, nicméně je překvapivé, že to napadlo nejednoho ze soutěžících! Co mě ale překvapilo ještě víc bylo to, jak skoro všichni účastníci předpokládali, že ten opuštěný ostrov bude někde v Karibiku. Jako kdyby snad v severských zemích neexistovaly opuštěné ostrovy! A velmi by mě zajímalo, k čemu by tam všem byl ten opalovací krém…
Je čas se ale popoplazit. Další otázkou jsme se vrátili k hradnímu životu. Zněla totiž: Kde se na hradě vidíš za 5 školních let?
Petronela Uječená: Stručně v 6. Ročníku 😄
Veronica Narcissa Williamsová: V neaktivitě 😄 jestli budu stále tak aktivní, prosím, zastavte mě!
No a konečně otázka, která nesmí chybět na žádné správné MISS: Jaké je tvé největší životní přání?
Betelgea Northwood: Mé největší životní přání je neskromné – šťastný život s lidmi, které mám ráda. 🙂 A taky umět a pochopit vše!
Elena Sarria: Mé největší životní přání je, abych udělala všechny zkoušky a dostala se na pozici profesora.
Mia Broccoli: Já si nedávám moc velké cíle, spíš si vytyčuji ty menší, splnitelné a můžu se častěji radovat z jejich dosažení, ale ráda bych procestovala kousek světa a setkala se s nějakými vzácnějšími magickými tvory v jejich přirozeném prostředí. Největší pecka by bylo dostat se do rezervace Atlantida, kde jsou ti nejvzácnější naši i ti vyhynulí mudlovští.
Nicolette Marique Leroy: Aby byli všichni moji blízcí a známí zdraví, spokojení a nestrádali. A tohle všechno bych si přála dvojnásob pro své děti, protože ten strach, který mimo tu bezmeznou lásku, člověk s rodičovstvím nabyl, ten je nepopsatelný. –zamyslí se- A na závěr nemohu opomenout takové to „klišé“, které myslím naprosto upřímně. Mír a kvalitní životní podmínky pro lidstvo.
Klotylda Malíková: Největší přání? Asi přispět k celkové spokojenosti ve světě. Já vím, je to hrozné klišé, ale na konci dne to je to, o co jde: aby každý z nás mohl ten vypůjčený čas prožít co nejspokojeněji.
Ewenlia Lerche: Presťahovať sa do továrne na čokoládu…
Veronica Fox: To, které se právě děje!
Jeba Záhradníková: Mať pozitívny winrate nad madam Mintakou v súbojáku. Zo strachu sa ho ale radšej nesnažím splniť.
Annya Liddle: To se neříká. Přání se pak neplní, když se řekne nahlas 🙂
Nikol Astra Lacosta: Moje přání je mít s přítelem velký baráček a v něm vlastní útulek pro zvířátka.
Enselis Ismenia: Nesmazatelně se zapsat do dějin Zmijozelu něčím opravdu úctyhodným. Nebo se stát třetím maskotem vedle Ferdinanda a Potlouka…
Amanda Wright: Normálně to bude znít tak hrozně vesele, ale já si od dob, co si pamatuju, přeju pejska. Nikdy jsme nemohli mít domácí zvířátko a já psy zbožňuju. A ano… Určitě si přeju i věci jako zdraví, sobě i své rodině, přátelům, spoustu úsměvu na tváři, najít si práci, která mě bude bavit, mít velkou rodinu… Ano, ale ten pes. To je takové to nejvíc, po čem aktuálně toužím a co můžu nějak ovlivnit – ten zbytek člověk ovlivní jen… Malinko.
Moc se mi líbí přání Nikol – vést útulek pro zvířátka. Nádherné přání! Ale musím také říct, že jsem vskutku šťastná, že na ten světový mír přece jenom došlo! Tím spíš, když to naše účastnice myslely zcela upřímně. Budu si to přát společně s nimi!
Zajímavé odpovědi jsme si zmínili, teď ale již jistě trpíte nedočkavostí zjistit, kdo získal kolik bodů od naší poroty. Zde se tedy můžete nechat přenést na kompletní odpovědi od všech účastníků, kteří své odpovědi v řádném termínu zaslali. Pod políčky s přenášedly najdete příslušné bodové ohodnocení.
Kategorie Nováčci:
Betelgea Northwood
Hodnocení porotců: 33 bodů
Elena Sarria
Hodnocení porotců: 33 bodů
Kategorie Studenti a duchové:
Annya Liddle
Hodnocení porotců: 25 bodů
Ema Talia
Hodnocení porotců: 35 bodů
Enselis Ismenia
Hodnocení porotců: 35 bodů
Ewenlia Lerche
Hodnocení porotců: 33 bodů
Jeba Záhradníková
Hodnocení porotců: 30 bodů
Klotylda Malíková
Hodnocení porotců: 37 bodů
Mia Broccoli
Hodnocení porotců: 35 bodů
Nerissa Metz
Hodnocení porotců: 27 bodů
Nicolette Marique Leroy
Hodnocení porotců: 34 bodů
Nikol Astra Lacosta
Hodnocení porotců: 28 bodů
Petronela Uječená
Hodnocení porotců: 29 bodů
Veronica Fox
Hodnocení porotců: 35 bodů
Vertaria Fialová
Hodnocení porotců: 31 bodů
Kategorie Dospělí:
Amanda Wright:
Hodnocení porotců: 33 bodů
Barbara Arianne Lecter
Hodnocení porotců: 30 bodů
Maya Prinz
Hodnocení porotců: 34 bodů
Veronica Narcissa Williamsová
Hodnocení porotců: 34 bodů
Závěrem nám ještě zbývá představit si zadání další, tentokrát čtvrté disciplíny. Léto letí jako blázen a my už budeme v polovině! Co po vás tedy budeme chtít? Každá správná MISS by se měla angažovat také v nějaké dobročinnosti. A právě to po vás budeme nyní chtít! Pojmout tento úkol můžete jakkoliv. Přispějete nějaké charitě? Zajdete na nákup důchodci ve vašem okolí? Vyvenčíte sousedovic pejska? Nakrmíte opuštěné kočky? Zanesete granule do útulku? Přispějete chudé studentce Enole Gatito? Je to zkrátka plně na vás.
Výstupem však poprosíme nějaký důkaz o splněné akci. Buď print nebo fotografie vaší angažovanosti.
Čas na splnění máte tradičně do neděle, konkrétně tedy do 28. 7. 2024 do 23:59. Důkazy o splnění zasílejte sovou do sovince Enoly Gatito, do soukromé zprávy na discord Enol#9763 nebo na e-mail enolagatito@email.cz.
Nestihli jste včas poslat vypracování třetí disciplíny (plážový outfit), ale rádi byste jej doplnili? S poplatkem 5 srpců pro Klub Hadího krále tak stále můžete učinit. Nejpozději však do 28. 7. 2024 do 23:59.
Já už se moc těším, co si pro nás vymyslíte. A nezapomeňte si u toho všeho užít krásné léto!
Pro Hadího krále
Enola Gatito
3 komentáře