Hadí sssbohem: Poslední večírek Zimy 2025

Zima 2025 byla ve znamení neúnavné honby za bodíky a snahy vyškrábat se na vrchol pro školní pohár. Bojovali jsme statečně, syčeli jsme hlasitě, ale nakonec nám to o chlup uniklo. Přesto to byl rok plný zábavy, ssskvělých momentů a hadích triumfů. A právě proto jsme si zasloužili pořádný večírek! Nechte starosti za sebou a pojďte se podívat na naše poslední zasssyčení roku, jak se patří.

Když komnata nejvyšší potřeby ví, co Zmijozel chce, výsledek stojí za to. Kamenné stěny s tajemně lesknoucí se vlhkostí (aby bylo na první pohled jasné, že se nacházíme v pravém hadím doupěti), mechem porostlý altánek s gauči lákajícími k rozvalení a stoly přetékající jídlem, co víc si přát? Naproti nim se tyčilo vyvýšené pódium, jasný signál, že nás čeká pořádná dávka proslovů. A protože jsme Zmijozel, chvály nebude nikdy dost!

Nádherný večírek pro nás přichystala naše úžasná Enselis Ismenia, které za něj patří obrovské díky!

Slova se jako první ujala naše madam kolejní Maya Prinz. Její proslov nás provedl celým školním rokem a připomněl nám, že jsme nejen chytří a schopní, ale umíme i pracovat jako tým. Společně jsme zvládli uvařit Slzu ledu pro vyhaslý krb, když pan ředitel s Ferdou brouzdali potrubím, užili si Zmikuláše a splnili všechny kagíky na plný počet bodů! Madam Maya také zdůraznila naše vítězství ve famfrpálu a rozdala zasloužené odměny našim nejšikovnějším hadům. Ovšem nesmíme zapomenout ani na hady v profesorských talárech! Odměny se dostalo nejen úžasné madam Barbaře Arianně Lecter, madam Annye Liddle, ale i naší dušici Margueritě Laux!

Zmijozelské nadšení, když madam Maya prostě existuje

Poté ale náhle přišla smutná zpráva. Rozloučily jsme se s našimi prefektkami Sooyeon Kang a Rheou De Morgan, které nám věrně sloužily celé roky. Holky, děkujeme za vše!

Naštěstí jejich místo převzaly další šikovné zmijozelské studentky, Bryce Sorrengail a Avastie Namua Whakaari. Holky, vám gratulujeme a držíme palce!

Naše primuska Enola Gatito nás opět, jak už to u ní bývá zvykem, zasypala chválou a byla nadšená z výčtu toho, co všechno jsme letos zvládli! Zmínila kolejní předměty – první z nových tohoto roky jsou karty na Řachavého Petra. Jedním slovem? Wow! Už jste je u našich zelených někdo viděl? Ne? Tak to jste o hodně přišli! Také se s námi podělila o tajemství. Všichni jsme věřili, že na 3. úroveň kagíka speciality máme rezervu 1 člověka, ale primuska se tak trochu přepočítala a rezerva nikde! Touto bombou proslov završila a předala slovo dál.

Další řečnice? Michelle Corbin, moje šéfová a šéfredaktorka Hadího krále! Tahle nová šéfka vdechla našemu časopisu nový život (i když to s ní máme těžké, fakt!). Ale víme, že je skvělá! Když přišla na pódium se svým pergamenem, věděli jsme, že má sepsaný dlouhý proslov, ale ona z něj nakonec vůbec nečetla!? Chválu házela na všechny strany, klasicky nám vecpala reklamu na článek, pak se uklonila a hrdě odešla z pódia. Nevrtá vám trochu hlavou, co v tom pergamenu přece jen bylo? No, mě to samozřejmě zajímalo, takže jsem se rozhodla, že se jí na to zeptám, abyste o nic nepřišli. Vydala jsem se za ní do sklepení, abych se dozvěděla pravdu, ovšem pamatujte, čtete na vlastní nebezpečí…

klik

A pak se slova ujala naše Hope Chainless, kapitánka hadí letky! Vyjádřila vděk za úsilí týmu a jeho odhodlání během sezóny. Díky tomu jsme získali nejen pohár, ale i trojnásobné vítězství! Nezapomněla poděkovat fanouškům na tribunách, protože bez jejich podpory by to prostě nebylo ono. Hope také zhodnotila celoroční famfrpálovou soutěž FINGO, které jsem se mimochodem účastnila taky a bylo to boží!

Bohužel nám oznámila, že naše famfrpálová legenda Saiph Lacaille odchází do důchodu, ale nezoufejte – jistě ji uvidíme v důchodcovské profilize!

Dalším oznámením bylo, že post pravé ruky kapitánky opouští Irenne Rigel a nově ho přebírá Jamie Clavis. Moc gratulujeme!

Poslední slova patřila naší pokladnici Enselis Esmenia. Ta nás provedla součtem toho, co všechno jsme letos potřebovali a získali. A nebylo toho málo! Velké díky patřilo všem, kdo přispěli do našeho kumbálu i nějakou tou maličkostí.

PS: Kolej Zmijozel stále hledá sponzory. Výměnou za to nabízíme náš úsměv a spokojenost!

A tím jsme proslovy završili – VIVAT ZMIJOZEL! VIVAT HADÍ LETKA! VIVAT MY!

Hadí večírek mohl pokračovat v plném proudu!

Než jsme se vůbec stihli rozkoukat, Michelle už útočila na občerstvení (asi ji před večírkem zapomněli nakrmit), a jakmile ji Leontýnka zahlédla, okamžitě se sama pustila do lívanečků. Mezitím se madam Maya rozhodla posílit naším ikonickým drinkem aka matchou, aby nad námi měla po zbytek večírku lepší kontrolu.  Přece jen jsme hadi a víme, že v houfu dokážeme být pěkně nezkrotní.

Enselis nám mezitím rozdala herní pergameny a s vážnou tváří oznámila čas jejich odevzdání. Samozřejmě, že to bych nebyla já, kdybych se nezeptala znovu… Kvůli Ferdinandovi jsem totiž měla dlouhé vedení. Naštěstí byla Nessa shovívavá a se smíchem to zopakovala, aniž by protočila oči.

Pak už se celá kolej pustila do soutěží!

Magická Ensí a její herní hodinka

První hra byla o odhadu a strategii, což znamenalo jediné – konečně měl šanci vyhrát i někdo jiný než madam Annya! Každý napjatě sledoval průběh a snažil se získat cenné body. Několik jedinců se opravdu vytáhlo a připsalo si skóre, ale všichni jsme věděli, že opravdová výzva teprve přijde.

A taky že přišla. Hra na postřeh a rychlost. Jakmile se vyhlásila, všichni jsme se podívali na madam Annyu, která už si brousila své ďábelské zuby. Hned první bod samozřejmě ukořistila! Naštěstí pro ostatní si tempo přepálila hned ze startu, takže se ke slovu dostali i další. Výkřiky radosti, smích a občasné zoufalé výdechy naplňovaly místnost.

Ti, co měli pocit, že na rychlostní hry nejsou stavění (nebo se prostě chtěli raději najíst), se zatím sešli u občerstvení a vedli hlubokomyslné debaty o životě, magii a o tom, kolik lívanečků je ještě společensky přijatelné sníst, než to začne být někomu podezřelé.

Náhle se ozvaly hodiny. „Páni! To už je tolik?!“ Večírek utekl rychleji, než Ferdinand před svou matkou, a i když bychom nejraději pokračovali až do rána, bylo jasné, že už je čas na závěrečnou fázi – úklid.

Všichni jsme poděkovali naší Enselis za nádherný večer, společně jsme poklidili a pomalu se rozešli do svých komnat. Někdo si nesl domů zasloužené odměny, někdo nezapomenutelné zážitky a někdo nejspíš i pár kousků občerstvení na tajné půlnoční dojídání. Ale jedno je jisté, tenhle večer byl dokonalým zakončením úžasného zmijozelského roku.

Teď už zbývá jen jediné, užít si prázdniny!

 

Pro Hadího krále
Nikol Astra Lacosta

11 komentářů

  1. Ty obrázky jsou nejvíc boží prostě! 😀 😀 😀 ♥ Přemýšlím, jestli je mým favoritem pravá ruka nebo matematický fail 😀

  2. Teda Niky! Články o kolejních večírcích většinou nejsou můj šálek kávy. Přece jen – nejvíc to vždycky řekne pouze příslušníkům dané koleje. Ale Tvé obrázky tomu dodaly šmrnc a já to zhltla jedním dechem a ještě se u toho smála! Díky za to! ♥

  3. To je úplně nejgeniálnější článek a obrázky naprosto skvělé! Vážně jsem se nasmála a z večírků už nechci jiné čtivo, než takové 😀

    Mimochodem přesně takhle vypadaly moje oči, když jsem kontrolovala výsledky hry „Najdi postavy“ 😀

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*