Jak si Ferda letěl pro svačinku

O naší famfrkolejce jste již slyšeli a četli i článek. Co ovšem nevíte, je, co si o tom všem myslí samotný iniciátor Ferdinand, díky kterému jsme podávali nadhadí výkony. Proto jsem se to vydala zjistit do potrubí.

Ferdinand si usmyslel, že změní stravu. Místo vyhublých, kostnatých nováčků si vybere něco zdravějšího, a to v podobě starších a mnohdy zachovalejších kousků. Jenže tato nutričně vyvážená strava sportovala, a to ještě na košťatech ve vzduchu. Ferdinand si totiž vybral náš famfrpálový tým. Přes prázdniny nás mlsně sledoval. Jelikož strávil příliš mnoho času na čerstvém vzduchu, tak si usmyslel, že vezme lekce létání na koštěti a půjde si pro čerstvé masíčko do oblak. Jak vše dopadlo, to už jistě víte. Ferdinand prostě na naše vytrénované hráče nestačil. Sice se na něj jednou usmála štěstěna a jedna letkyně skončila v jeho žaludku, ale famfrpálový tým to nenechal jen tak a donutil Ferdu, aby svou oběť vyzvrátil ven. Ferdovi pro zachování zdravého trávicího traktu nic jiného nezbylo, než dotyčnou letkyni i s koštětem vysvobodit ze svých útrob.

Po úspěšné famfrpálové sezóně a začátku té další jsem se rozhodla, že si s Ferdou popovídám, abych zjistila, jak hodnotí svůj i náš letecký výkon a jak se vlastně po svém prvním letu cítí.


Angelina: Ahoj, Ferdo, tak co, jak se cítíš?

Ferdinand: Už je to trochu lepší, děkuji za optání. Ale bylo to těžké, narovnat si tělo po tom nepředstavitelném létání.

Angelina: Na to, že jsi bazilišek a trávíš většinu dne v potrubí, ti to létalo hodně dobře. Měl jsi nějaký speciální trénink?

Ferdinand: Tomu se říká přirozený talent. Jediné, co mohu prozradit, že mě po večerech trénovala kapitánka Valvika, za což jsem jí moc vděčný. Chtěl jsem ji sníst, ale kdo by mě pak trénoval?

Angelina: – dělá, že neslyšela to o tom sežrání jejich famfrpálové kapitánky – Bylo něco těžkého na létání na koštěti?

Ferdinand: Těžkého? Vůbec nic, vždyť říkám, že jsem přirozený talent. Akorát na zemi se cítím tedy mnohem bezpečněji. Jo a dostal jsem špatné koště, já jsem přece rychlý jako blesk!

Angelina: – spolknu argument, že koštětem to nebude, a vyptávám se dál – Díky svému odhodlání jsi vyburcoval členy Hadí letky k neuvěřitelným výkonům. Jak to vnímáš?

Ferdinand: Nebyl to spíš strach z toho, že si na nich pošmáknu? Strach dělá hodně. Jsem pyšný, ale mohli se snažit míň. Mám hlad.

Angelina: Budeš to ještě někdy zkoušet? Třeba nás příště i porazíš. – zasměju se –

Ferdinand: Zbláznila ses? Vidíš, co to se mnou udělalo? Už se nedoplazím skoro nikam. Celé dny ležím tady!

Angelina: Ale vyhráli jsme pohár, koukej! – ukazuji Ferdovi zbrusu nový famfrpálový pohár –

Ferdinand: Gratuluji a jsem na vás všechny moc hrdý! Ovšem tohle se jíst nedá. Takže mi koukej něco přinést. A chci masáž. A pak se odplaz, musím odpočívat!

Angelina: Jak si Vaše baziliščí Veličenstvo přeje!


Přinesla jsem Ferdinandovi pár myšek a namasírovala jeho baziliščí tělo, které ho ukrutně bolelo, protože bylo dlouhou dobu omotáno kolem násady koštěte. Pak jsem se co nejrychleji vypařila.

Snad se Ferda poučil, příště bude opatrnější a nebude lézt na čerstvý vzduch, protože mu nedělá dobře. Bůh ví, co by ho napadlo příště.

Pro Hadího krále
Angelina Darkness

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*