Jaký pán, takový krám. Přísloví, které zná zřejmě každý. U kouzelníků to ale platí dvojnásob. Neboť když stojíte při souboji proti čaroději, jenž se svou hůlkou působí jako jedno tělo, začne se teprve jednat o pořádného protivníka, kterého by se leckdy možná bála i kdejaká příšera ze sklepení…

Když se procházím hradem, občas můj zrak padne na různé jeho obyvatele. Nejraději je ale pozoruji na cestách do soubojového klubu, případně s nimi ještě raději sama soubojuji. Co mě také dlouhodobě fascinuje, jsou kouzelnické hůlky a jejich mocná jádra. A nelze si nevšimnout, že oboje, kouzelník i jeho hůlka, občas vypadají jako sestry (nebo bratři). Je dost možné, že čím déle kouzelník se svou hůlkou kouzlí, tím více se jí začne podobat. Nebo obráceně? Tato pozorování nešla déle ignorovat, a tak jsem pár takových čarodějů a čarodějek zachytila, abychom se na ně mohli nyní podívat.

AnnSam Tail
Cypřišová hůlka – prášek z lysohlávek

Dokonce i mudlové dokázali přijít na to, jak silnou čarovnou moc houbičky lysohlávky mají. Údajně po jejich požití máte halucinace a vidíte různé fantastické pestrobarevné výjevy. Když se dívám na AnnSam, mám pocit, jako bych si sama trochu houbiček nabídla. Pestrobarevné duhové vlasy, všude samé hvězdičky a ušatá zvířátka bez nohou. V tomhle světě musí být hezky!

 

Faye Sages
Cesmínová hůlka – hadí šupiny

Že student Zmijozelu v ruce třímá hůlku s hadími šupinami, není až tak překvapivé. Že ale student sám vypadá jako pokrytý hadími šupinami, to už je zajímavější mnohem více. A tím spíš, když se mu hadi svíjí i ve vlasech. Nepřátelé dědice, pozor!

 

Claps Craps
Hůlka z bubuingového dřeva – drcená kost abraxaského koně

Koně, létaví i nelétaví, odjakživa patří k ušlechtilým zvířatům. A kam historie sahá, věrně vždy doprovázeli a na svých hřbetech nosili chrabré rytíře. A jako rytíř vypadá i náš supervisor soutěží, pan Craps. K dokonalosti mu chybí už jen ten kůň. A právě proto se mi on a jeho hůlka s drcenou kostí abraxaského koně zdají jako skvělá dvojka.

 

Addie Hazel
Hůlka z borovice – havraní pařát

Když už jsem zmínila ty kolejní podobnosti, podívejme se ještě na Addie. Šaty připomínající výhledy z astronomické věže, peříčka a havran u nohou. Vyšší level může být snad už jen ten, že Addie začne sama létat. Má-li navíc slot plný vzdušných kouzel, rozhodně se máte čeho obávat.

 

Ginevra de Naga
Anegreová hůlka – vraní oko

 

Že je vraní oko jedovaté, to ví kdekdo (aspoň doufám). Madam Gin zde ale minimálně jedovatě přímo vypadá. Outfit à la mafiánský boss, doplňky v podobě lebek a obsah lahviček připnutých u pasu je jistě také všem zřejmý. Myslím, že pozvání na kávu od madam Gin dnes odmítnu (a vy byste měli taky!).

 

Chabrakanes Čertovem
Cesmínová hůlka – chlup ze hřívy lva

Že ale občas není špatné se na chvilku zbavit kolejní příslušnosti, o tom by vám mohl vyprávět Chabrakanes. Přesto barvou svého ošacení jasně značí, kam správně patří. A i tak vypadá jako lev sám. Žlutavé, béžové i hnědé tóny a navíc ta hříva!

 

Aki san Marino
Hůlka z bubuingového dřeva – slza fénixe

Madam Aki je dost možná vzdáleně příbuzná s Brumbálovými. Její hůlka totiž nese jádro se slzou fénixe, symbolem tohoto starobylého rodu. Tím to ale nekončí. Madam Aki si totiž na svých toulkách hradem a po sklepení svítí lucerničkou s podobiznou tohoto vznešeného tvora. A zbytek outfitu tvoří zlaté a červené doplňky neboli barvy, které si s tímto ohnivým ptákem všichni spojujeme.

 

Bryce Sorrengail
Cesmínová hůlka – žabí kůže

Neříkejte to madam Barb, ale obsah hůlky prefektky Bryce tvoří žabí kůže. Značí to i její outfit v zelených tónech. Možná to maskuje jako příslušnost ke své koleji, ale odborník dokáže rozeznat žabí zelenou od hadí zelené. Zbývá jen doufat, že Bryce nejí nikde veřejně čokoládové žabky…

 

Larkin Packová
Hůlka z habrového dřeva – úponek chytavníku

A opět tu máme jedno dokonalé ztělesnění jádra hůlky. Larkin v nachových tónech, které se kolem nohou chytají úponky čehosi zeleného. Než se nadějete, budete oviti a dušeni něčím možná ještě horším než ďáblovým osidlem, které znáte z jámy. A tenhle ďábel bude ještě děsivější. Jmenuje se totiž Larkin!

 

Lilian Isabella Rorrs
Cypřišová hůlka – blána z křídla netopýra

Madam Lilian má zjevně slabost pro noční tvory, a proto její hůlka nese jádro blány z křídla netopýra. Přesně z těch křídel, ze kterých má zřejmě ušitou celou sukni. Lesklá, černá… zbývá se jen vznést do oblak a letět si tmou! No jo, myší kožíšky již zřejmě netáhnou.

 

Tery Poe
Cesmínová hůlka – vousy kočky

Když se o ženě řekne, že je to „kočka“, myslí se tím, že jí to sluší. A přesně to mě napadá, když vidím Tery. Je vystajlovaná do posledního puntíku a růžové tóny na ní září, jako by si právě podmanila módní molo. Každý doplněk je promyšlen a sedí k celkovému outfitu. Kdo jiný by měl nosit hůlku, který skrývá vousy kočky?

 

Sheila Lostris
Hůlka z borovice – chlup ze hřívy lva

Další, komu to moc sluší, je Sheila. Tato studentka Nebelvíru nejen, že je v podstatě sama duší lvem, dokazuje to navíc malý plyšový lvíček, který se jí motá u nohou. Celé to podtrhuje i její hůlka, jejíž moc nabíjí chlup ze hřívy samotného lva.

 

Nimrandir Elénére
Hůlka z bubuingového dřeva – skořápka vejce popelce

Pan ředitel dnes zvolil oděv v popelavých tónech. Zhlédl se snad v popelcích? Malých šedivých hadech, kteří si libují v ohni a zanechávají za sebou stopu v podobě popela? Možná. Rozhodně by tomu naznačoval fakt, že si právě pana ředitele vybrala hůlka, která ukrývá skořápku tohoto vzácného tvora.

 

Ravenna Nightingale
Anegreová hůlka – havraní pařát

Ravenna sice dnes vypadá, jako by chtěla dělat čest svému jménu, rozhodně tím ale dělá čest i své hůlce. Značí to černé a temně modré tóny jejího vzhledu od vlasů až po oblečení. Jedinou výjimku tvoří zlaté doplňky, které občas někde problesknou. Zřejmě na znamení drápů havraních pařátů. Zde zkrátka opět vidíme, že není nutné se vždy nechávat svazovat pouze svou kolejí.

 

Elizabeth Katherine Arlenová
Hůlka z habrového dřeva – kořen mandragory

Madam Elizabeth je poslední dobou nějaká vrásčitá. To snad ze studentů? Lvíčat? Nebo něčeho úplně jiného? Těžko říct. K dobru jí ale můžeme připsat to, že teď alespoň vypadá jako pravá mandragora. Jdu jen sehnat trochu hlíny a hlavně klapky na uši…

 

Tak co tomu říkáte? Také cítíte pevné pouto se svou hůlkou? Možná se tu příště najdete i vy. – mrk, mrk –

Pro Hadího krále
Enola Gatito