Byl poklidný den, všichni se začali připravovat na večerní oslavy. Ale, tu najednou se začal celý hrad otřásat. Vyděšení obyvatelé hradu pobíhali okolo a všude se rozléhal křik.
První vlna zemětřesení dosahovala síly, pěti dechů draka. To se však příkladně péčkovsky zachovala novopečená nebelvírská prefektka Briseis Kouzelná.Zpřístupnila svůj kryt, který si vykopávala pro případ konce světa. Ovšem, tam jsme se vešly jen tři, protože Bris začala kopat teprve nedávno. Tak jsme se do krytu namáčkly tři, Já, tedy Kristie Smithová, Briseis Kouzelná a Lucy Koralka. Když se k nám ještě drze vetřela Linn Rose Lairová, musely jsme vyhodit nějaké ty zásoby jídla, aby se tam Linn vůbec vešla.
Najednou se z ničeho nic objevila Mintaka Orionis a začala studenty poučovat o tom, že nejbezpečněji je mezi futry dveří, načež jí Isabella Anne Swan poslechla, schovala se mezi dveře a začala si z nervozity kousat nehty. Zrovna když jsem zahlédla slečnuMintaku zase odcházet, tak zemětřesení dosahovalo úctyhodných šesti dechů draka. To, už celá Velká síň mohla slyšet, jak se ve třetím patře sype staré brnění. Po dosažení sedmi dechů draka nám v kolejce spadl obraz obraz Salazara Zmijozela, načež se naše krutopřísná prefektka Elizabeth Lextrová zvedla a uháněla obraz zvednout a schovat.
Jelikož jsem při dalším kopání objevila dveře do havraspárské kolejky, bohužel zavřené, tak jsem na ně začala bušit, ve snaze shodit jim tu jejich Rowenu. Havraspárští se mi začali vysmívat, že prý tu sochu mají dobře ukotvenou. Tak jsem se tedy pokusila svým myšlenkovým pochodem shodit alespoň Helgu. Na Gogrika jsem si netroufala, protože to by mě Bris z toho krytu okamžitě vyhodila. Linn nás v našem kopání podporovala vyprávěním pohádky o Brisoldě a Krisoldě.
Ta pohádka nás ovšem brzy začala štvát a Linn to přestalo bavit, tak přestala a líně se v krytu válela. Brzo se tam vešlo i pár dalších lidí, takže jsme do krytu zatáhli Lucy di Vampire,Justina Tj Hawkaa Emmu Smithovou. Všichni nechápavě hleděli na bodovou přebornici Wenai Lafayette, která běhala ze zmijozelské kolejky do Velké síně a zpátky. Snažila se zachránit svoje úkoly. Když, už to vypadalo, že, už se konečně zastavila, tak se plácla do čela a vykřikla: „Vždyť já tam nechala Evelínu!“ (pozn. Evelína je zmijozelská kolejní škrkna, která byla napadena zákeřným jmelím a teď je nemocná.) Wenai se definitivně vrátila i s Evelínou zabalenou do zelené deky v náručí.
To je snad dostačující, nemyslíte? Kdyby někdo chtěl vědět, tak zemětřesení místo dosahuje síly deseti dechů draka a na hradě praskají zdi. Na obyvatele padají cihly, proč to všechno? Někteří si to vysvětlují tím, že hrad, už letí a jiní tím, že za rok bude konec světa. Jak je to doopravdy? Na to, už si musíme najít odpověď každý sám.
A teď trochu odbočíme od tématu, víte, kdo dnes slaví narozeniny? Že, né? Tak já vám to povím, Vy-víte-kdo, takže pokud toto Vy-víte-kdo právě čtete, redakce Hadího Krále vám přeje všechno nejlepší!!
1 komentář