Stop nevkusu!
Z předalekých dálek k nám zavítaly dvě módní policistky slečna Christianna Diórová a slečna Prada de Lacoste. Doslechly se totiž, jak to u vás na škole chodí s módou a rozhodly se, že to tak nemůžou nechat. Přijely tedy, aby vám ukázaly, že krásná slova muže: „Ve všem vypadáš úžasně.“ nejsou vždy pravdivá.
Hadí Král má teď jedinečnou možnost přinést vám jejich kritiku přímo až domu. Nelekejte se jejich ostrého jazyka. Přece jen nejsou zdejší.
Prada de Lacoste: Zdravím vás milí přátelé Hadího krále. V naší módní rubrice Stop nevkusu se vám studentům a profesorům školy Hogwarts pokusíme otevřít oči a ukázat vám že ne všechno patří ke všemu. Dnes v našem prvním setkání se podíváme na kreace, na které jsme narazily hned při vstupu do hradu. Prosím kolegyně. Můžete začít.
Christianna Diórová: Děkuji. Tak tedy tu neskutečnu čest být prvním modelem v naší módní rubrice má Zmijozelská studentka Anna Maria Salomeová!
Ovšem o statutu zmijozelské studentky by se dalo pochybovat. Kdo pustil soby do hradu?! Výrazné mínus i za růžovou chocholku, prasátka také nejsme! Chválím za vhodný výběr JEDNOHO kolejního předmětu (nemusíme jich mít na sobě 100, abychom dokázali věrnost koleji), růžička je nejlepší. Klasickou podzimní bundou a hnědými kalhoty nic nezkazíme. Šálu odpustíme, přeciž je na hradě velká zima. Příště trochu méně zvířátek a bude to ono!
Co vy na to slečno de Lacoste?
Prada de Lacoste: Nemůžu než souhlasit drahá kolegyně. Jen by mě ještě zajímalo, co to proboha té slečně visí u boku? To je pásek nebo jen nepovedená okrasa?
Prada de Lacoste: Tak a koho pak jsme si do hledáčku vzaly dále. Jedná se o studentku Mrzimoru slečnu Sophii Glis Glisovou. Tato studentka 5. ročníku je rozhodně plně oddána své koleji. O tom svědčí nepřeberné množství kolejních předmětů, které sebou všude táhne. Nicméně všeho moc škodí. Copak tato slečna vážně touží vypadat jako jezevec? Jezevčí ocásek, maska, čepice, plášť dokonce i taška. Jezevec kam se podívám. Vše to doplňuje ještě obrovská horda Mrzimorského deníku, který věřím, není nijak lehký. Je snad tato slečna maskotem své koleje? Chápu, že každý student je hrdý na své kolejní dárky ale co takhle občas vyrazit jen s jedním na krku. Nebo se jen slečna stydí a schovává se před okolním světem? Rozhodně bych jí doporučila, aby příště nechala některé kolejní dárky doma. Prospěje tím nejen sobě ale i svému okolí.
Christianna Diórová: Stále zastávám názor, že zvířata nemají na škole co dělat. Bylo to zakázané, Zmijozel nemůže mít ani nic s hadem a tady si chodí obživlý jezevec. Aby vám ta ruka neupadla, slečno.
Christianna Diórová: A další na ráně byla hned slečna Esperanza Milagrosa, studentka Nebelvírské koleje. Echrm. Echrm echrm. Mě by jenom zajímalo, proč mají studenti tak obrovskou potřebu mít na sobě všechny dostupné kolejní předměty. Ale bereme, že se tím dá vyjádřit určitá láska ke koleji, kterou asi nemůžeme pobrat. -zde najdete poprskané skvrny od toho, jak se autorka pohihňávala na celou místnost- Každopádně když to všechno přehlédnu, našla jsem zalíbení ve sladění bílé čapky, brýlí a šály. Jo! Ty brýle (a ne proto, že jsou zelené!) skvěle podtrhují jinak červeno-černo-bílý model a dodávají mu na kouzle, protože jsou jiné. Tedy, kdyby je nezakrýval ten papoušek.
Prada de Lacoste: To je očividně fénix, Christiann.
Christianna Diórová: No, dobře, když tomu papouškovi říkají fénix, proč ne.
Prada de Lacoste: -usměje se na kolegyni- Když už nic tak tato slečna si minimálně zaslouží potlesk za dokonalé sladění barev. Černo-červeno-bílá kombinace byla vždycky krásná a na mladých slečnách vypadala opravdu kouzelně. Přesto by se mě měla slečna zaměřit při oblékání také na praktičnost. Vždyť proboha tahat sebou sochu fénixe a ještě pochodeň? Promiňte, nemáte tam místo ještě na jednoho lva? Určitě mu musí být v pokoji smutno.
Prada de Lacoste: A aby to studentům z Havraspáru nebylo líto zaměřily jsem se nakonec i na jednoho jejich studenta. Tedy lépe řečeno studentku. Je jí Kathie Amanda Nakimur, studentka prvního ročníku rozšiřujícího studia. Doufám, že tato studentka neskládala OVCE z módy, jelikož to bychom potom musely prohlásit, že komise byla podplacena, neboť prosím, když už někdo touží vypadat jako venkovský buran ať tak doopravdy i vypadá. Promiňte, slečno ale viděla jste se někdy v zrcadle? Hedvábná sukně wasabi se ke slamáku opravdu nehodí. Mimo to nejste i barvoslepá? Kdo to kdy viděl, aby se oranžová hodila k zelené. Oranžová se odjakživa kombinuje hnědou a černou. V kombinaci se zelenou totiž netvoří tu správnou rovnováhu. Zauvažovala bych nad kombinací černé a zelené, zelená se ovšem perfektně doplní s modrou. Důležité je ovšem zvolit ty správné doplňky. A nevím, jestli vám to už někdo řekl, ale bílé botky se na poli brzy ušpiní.
Christianna Diórová: Ano! A soutěž o to, kdo na sebe narve nejvíce barev získává .. ! Ale no tak. Slamáky už jsou dávno z módy, kombinování je sice in, ale rozhodně ne s vlněným šátkem. Každopádně půl bodu za jakési sladění slamáku s šátkem. Tím vlněným. Hezký pokus!
Prada de Lacoste: A v poslední řadě se naše oči zaměřily na profesorský sbor. Tentokrát to bude kolejní ředitelka Zmijozelu, která nás na hradě uvítala a také ubytovala. Musím hned na začátek dodat, že tato žena alespoň ví co má v šatníku. I když osobně si myslím, že zelená s oranžovou nemají vedle sebe, co dělat musím uznat, že na této mladé profesorce vypadají vkusně. Celkově její vzhled působí nenuceně a upraveně.
Christianna Diórová: Ano, ano musím souhlasit. V první chvíli jsem si řekla: ,,Co tu po nás budou chtít, když tu chodí oblíkaná takto? To není taková hrůza. Není to skvělé, ale přijatelné." Myslím, že paní profesorka kolejní své koleji ve vzhledu ostudu nedělá, zbytek nemůžeme posoudit. Ovšem stále má na čem pracovat. Pryč s tou oranžovou!
Prada de Lacoste: Když však zvážíme profesorčin doprovod, jímž byl malý dýňový Kebuláček, který je ovšem oranžový musíme uznat, že volba oranžového obi a hnědé elfí vestičky byla na místě. Kdyby profesorka zvolila svůj vzhled sladěn nezávisle na svém doprovodu, vlastně by tím naznačovala, že on není její součástí. Takhle dala profesorka jasně najevo, že Kebuláček k ní patří. Mohla k tomu sice zvolit jinak barvenou sukni, ale jak jinak ukázat všem, že patří do Zmijozelu.
Christianna Diórová: Souhlasím kolegyně. I když můžeme se zamyslet i nad tím, zdali není kebuláček doplňkem oranžového obi. To by byl zase trochu nevhodně zvolený doplněk, jen co je pravda. Příště ladíme pomocí náušnic či přívěsku, ne pomocí plyšáků! Také trochu té důstojnosti.
To je od nás z hradu prozatím vše. Těšte se na další setkání s námi, neboť my se na setkání s vámi opravdu moc těšíme!
Loučí se s vámi Prada de Lacoste a Christianna Diórová.
Prada de Lacoste: Tak a koho pak jsme si do hledáčku vzaly dále. Jedná se o studentku Mrzimoru slečnu Sophii Glis Glisovou. Tato studentka 5. ročníku je rozhodně plně oddána své koleji. O tom svědčí nepřeberné množství kolejních předmětů, které sebou všude táhne. Nicméně všeho moc škodí. Copak tato slečna vážně touží vypadat jako jezevec? Jezevčí ocásek, maska, čepice, plášť dokonce i taška. Jezevec kam se podívám. Vše to doplňuje ještě obrovská horda Mrzimorského deníku, který věřím, není nijak lehký. Je snad tato slečna maskotem své koleje? Chápu, že každý student je hrdý na své kolejní dárky ale co takhle občas vyrazit jen s jedním na krku. Nebo se jen slečna stydí a schovává se před okolním světem? Rozhodně bych jí doporučila, aby příště nechala některé kolejní dárky doma. Prospěje tím nejen sobě ale i svému okolí.
Christianna Diórová: Stále zastávám názor, že zvířata nemají na škole co dělat. Bylo to zakázané, Zmijozel nemůže mít ani nic s hadem a tady si chodí obživlý jezevec. Aby vám ta ruka neupadla, slečno.
Christianna Diórová: A další na ráně byla hned slečna Esperanza Milagrosa, studentka Nebelvírské koleje. Echrm. Echrm echrm. Mě by jenom zajímalo, proč mají studenti tak obrovskou potřebu mít na sobě všechny dostupné kolejní předměty. Ale bereme, že se tím dá vyjádřit určitá láska ke koleji, kterou asi nemůžeme pobrat. -zde najdete poprskané skvrny od toho, jak se autorka pohihňávala na celou místnost- Každopádně když to všechno přehlédnu, našla jsem zalíbení ve sladění bílé čapky, brýlí a šály. Jo! Ty brýle (a ne proto, že jsou zelené!) skvěle podtrhují jinak červeno-černo-bílý model a dodávají mu na kouzle, protože jsou jiné. Tedy, kdyby je nezakrýval ten papoušek.
Prada de Lacoste: To je očividně fénix, Christiann.
Christianna Diórová: No, dobře, když tomu papouškovi říkají fénix, proč ne.
Prada de Lacoste: -usměje se na kolegyni- Když už nic tak tato slečna si minimálně zaslouží potlesk za dokonalé sladění barev. Černo-červeno-bílá kombinace byla vždycky krásná a na mladých slečnách vypadala opravdu kouzelně. Přesto by se mě měla slečna zaměřit při oblékání také na praktičnost. Vždyť proboha tahat sebou sochu fénixe a ještě pochodeň? Promiňte, nemáte tam místo ještě na jednoho lva? Určitě mu musí být v pokoji smutno.
Prada de Lacoste: A aby to studentům z Havraspáru nebylo líto zaměřily jsem se nakonec i na jednoho jejich studenta. Tedy lépe řečeno studentku. Je jí Kathie Amanda Nakimur, studentka prvního ročníku rozšiřujícího studia. Doufám, že tato studentka neskládala OVCE z módy, jelikož to bychom potom musely prohlásit, že komise byla podplacena, neboť prosím, když už někdo touží vypadat jako venkovský buran ať tak doopravdy i vypadá. Promiňte, slečno ale viděla jste se někdy v zrcadle? Hedvábná sukně wasabi se ke slamáku opravdu nehodí. Mimo to nejste i barvoslepá? Kdo to kdy viděl, aby se oranžová hodila k zelené. Oranžová se odjakživa kombinuje hnědou a černou. V kombinaci se zelenou totiž netvoří tu správnou rovnováhu. Zauvažovala bych nad kombinací černé a zelené, zelená se ovšem perfektně doplní s modrou. Důležité je ovšem zvolit ty správné doplňky. A nevím, jestli vám to už někdo řekl, ale bílé botky se na poli brzy ušpiní.
Christianna Diórová: Ano! A soutěž o to, kdo na sebe narve nejvíce barev získává .. ! Ale no tak. Slamáky už jsou dávno z módy, kombinování je sice in, ale rozhodně ne s vlněným šátkem. Každopádně půl bodu za jakési sladění slamáku s šátkem. Tím vlněným. Hezký pokus!
Prada de Lacoste: A v poslední řadě se naše oči zaměřily na profesorský sbor. Tentokrát to bude kolejní ředitelka Zmijozelu, která nás na hradě uvítala a také ubytovala. Musím hned na začátek dodat, že tato žena alespoň ví co má v šatníku. I když osobně si myslím, že zelená s oranžovou nemají vedle sebe, co dělat musím uznat, že na této mladé profesorce vypadají vkusně. Celkově její vzhled působí nenuceně a upraveně.
Christianna Diórová: Ano, ano musím souhlasit. V první chvíli jsem si řekla: ,,Co tu po nás budou chtít, když tu chodí oblíkaná takto? To není taková hrůza. Není to skvělé, ale přijatelné." Myslím, že paní profesorka kolejní své koleji ve vzhledu ostudu nedělá, zbytek nemůžeme posoudit. Ovšem stále má na čem pracovat. Pryč s tou oranžovou!
Prada de Lacoste: Když však zvážíme profesorčin doprovod, jímž byl malý dýňový Kebuláček, který je ovšem oranžový musíme uznat, že volba oranžového obi a hnědé elfí vestičky byla na místě. Kdyby profesorka zvolila svůj vzhled sladěn nezávisle na svém doprovodu, vlastně by tím naznačovala, že on není její součástí. Takhle dala profesorka jasně najevo, že Kebuláček k ní patří. Mohla k tomu sice zvolit jinak barvenou sukni, ale jak jinak ukázat všem, že patří do Zmijozelu.
Christianna Diórová: Souhlasím kolegyně. I když můžeme se zamyslet i nad tím, zdali není kebuláček doplňkem oranžového obi. To by byl zase trochu nevhodně zvolený doplněk, jen co je pravda. Příště ladíme pomocí náušnic či přívěsku, ne pomocí plyšáků! Také trochu té důstojnosti.
To je od nás z hradu prozatím vše. Těšte se na další setkání s námi, neboť my se na setkání s vámi opravdu moc těšíme!
Loučí se s vámi Prada de Lacoste a Christianna Diórová.