Ďábelský koláček!

Takže… snažila jsem se vytvořit nějakou básničku do úkolu, ale téma mě vůbec nenapadalo. A pak mi všechno docvaklo! Napíšu o příhodě z naší kolejky, kdy na nás začal útočit ďábelský koláček.

No… tady sami jasně vidíte, jaké bylo rušno… sice jsme zvítězili, ale moje básnička končí v prospěch koláčku… Snad se vám bude líbit. ;-))

Ďábelský koláček!

Stojím v teple před krbem,

tupě zírám na koláček,

oháním se po něm srpem,

házím po něm hnědý váček.

Koláč na mě ošklivě kouká,

z úst mu kapou povidla.

Válečnou píseň si přitom brouká,

ve strašné situaci jsem se ocitla.

Pomoz mi, ty v tom koutě, pomoz,

sama už to nezvládám!

Útočí na mě sladké ono,

a vítězství si užívá!

Uplynul jen krátký čas,

první druhá sekunda,

úplně mě zradil hlas,

jsem bílá jako moje bunda…

Najednou se ochladilo,

do morku kostí zamrazilo.

Koláč začne vrhat noži,

já mám pocit, že mě složí,

jsem téměř na smrtelném loži.

Kde jste, strážní andělové?!

Já to vím! Nikde!

Je to se mnou takové makové,

a vy máte pohodu, klídek…

Koláček už se na mě vrhnul,

svoje zbraně do mě zatnul.

Má poslední myšlenka

– nesnědená sušenka!

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*