Tajemství profesorského večírku – 2. část

Jak nakonec dopadl profesorský večírek? Jaké bonzy z něj vzešly? A kdo že to vůbec celé napsal?

Ein vyprskla tekutinu a nahodila Kouheiova záda. „Byla jsem odhalena! Počkat – ještě musím zůstat v roli, jinak je se mnou konec!“

„Já?! No dovolte! Já jsem Metuzaléma Storočná z Ministerstva kouzel a dělám tu školní inspekci.“

Teď pro změnu vyprskla saké Cookie a nahodila Kouheie zepředu. Kouhei se začal spěšně svlékat z brnění, ale měl zašmodrchané tkaničky, takže nakonec hystericky křičel DIFFINDO! DIFFINDO! a máchal hůlkou kolem sebe na všechny strany. „Kouheii, co se děje?!“ zajímala se Barbara s plnou pusou čokolády.

„John Charless Bartowski mi právě poslal telepatickou zprávu, že je Sušenka těhotná, no fůůůj!“ zaskučel Kouhei.

„Když to říkal Džon…“ poplácala si Sušenka mnohoznačně vypouklé bříško a zcela nedámovitě si odříhla, jak jí bublinky od máslového ležáku stoupaly do jícnu.

„Ale žes neřekla! Nebyl bych ti býval naléval to prvotřídní saké!“

Kate Resea vzhlédla od rozehrané hry: „Ty, jeden, i ty jeden- škyt! Teď kvůli tobě bude mít Sušence narodí rumová pralinka…!“

Sušenka hbitě mávla hůlkou a nebohou kolegyni umlčela kouzlem, aby neprozradila domnělou identitu otce nebo něco ještě důvěrnějšího, co by otřáslo morálkou na hradě. Kate sebou cukala a byla schopná ze sebe vyrazit jen pika-pika a ani o hlásku navíc. Tydynka Flyová se škodolibě ušklíbla a s uspokojením si prohrábla kočičí fousky, měla totiž zálibu v psychickém týrání bývalé nebelvírské studentky, čemuž nasvědčoval i další otevřený ročník Atlasu kapesních tvorů, Kate Resee navzdory.

„Školní inspekci?! ŠKOLNÍ INSPEKCI!“ opakovala šokovaně Sušenka-Cookie. „A dopr – krucinál – to jsme v háji. Dneska končí termín! A já nedala pokuty ani za ten předminulý!“

„Klid, klid, dáme všem 10 bonusových bodů a komentář, že to byl KVÁsný úkol a nikdo si stěžovat nebude a všichni nás budou mít rádi,“ odhalila svou pedagogickou strategii profesorka Lecterová.

„Tak, tak, bonusové body, to je dobrá motivace pro studenty,“ přitakala dychtivě Ein v převleku, až se jí rozvlnila vrásčitá kůže po celém spoře oděném těle.

„Paní inspektorko, zdá se mi to, nebo nám mládnete před očima?“ zajímala se všetečná Tydynka.

„Sakra,“ sykla Ein. Postaršovací lektvar pomalu přestával účinkovat a stařenka se měnila ve studentku Ein. „No, já už budu muset jít. Dělat tu inspekci,“ improvizovala Ein.

„Ale, ale, kampak byste chodila, dejte si s námi saké!“ lákal ji Kouhei. „To je lepší než elixír mládí!“

„Ne-e-e…“ Ein se vrátila její podoba dříve než se stačila z večírku vypařit. Navíc se to stalo přímo před zraky profesorů.

„Ježkovy voči, vždyť to je Ejna ze Zmijáku!“ prozřela náhle Kate Resea. „A teď na nás ví děsný bonzy, krucipísek!“

„No tak myslím, že bychom se mohli domluvit, ne?“ zkusil zachránit situaci Kouhei. My vám nedáme školní trest a vy zapomenete, co jste tu viděla a slyšela.“

„A úkoly mi opravíte?“ zeptala se Ein s nadějí v hlase.

„Úkoly opravíme!“ slíbili profesoři jednohlasně.

A tak se stalo, že měla slečna Ein opravené všechny úkoly ještě před půlnocí…

Pro HK
Gita Hrdličková

2 komentáře

Komentáře jsou uzavřeny.