Přišly prázdniny, což znamená jediné, školní rok je za námi. Jaké z něj má dojmy jedna z čerstvých druhaček?
Můj školní rok, no, mám hodně nových poznatků, zkušeností pozitivních, ale i negativních. Můj první školní rok na Hogu; je to, zdá se mi, moc času, a přitom utekl tak rychle. Pamatuju si, jak jsem ještě nedávno stepovala za branami hradu a netrpělivě vyčkávala, až profesoři opraví eseje. Pak rychle rychle, ať jsem na hradě první (a byla jsem!), abych nic nepropásla, abych spatřila tu krásu, budoucí nové přátele nebo ospale/nevrle/nadšeně vyhlížející profesory, jež mě provázeli celým školním rokem, za což jsem jim vděčná.
No a jak dál… vlítla jsem na hrad jak Weasleovic Errol, jenže co dál… lidi na mě koukali, jako by mě chtěli sníst, jiní se o mě přetahovali, další se mi zas smáli. Byla jsem pomatený nováček, ale s touhou poznávat, vzdělávat se a potkávat nové lidi. Netrpělivě a dlouho jsem čekala na rozřazení. Od začátku jsem měla jasno o koleji. Zelená byla mou jasnou volbou. Dle mého úsudku tam byli (jsou) ti nejlepší lidé, našla jsem tam ty nejlepší přátele, ale nejen kvůli tomu jsem chtěla do zelené, hadí koleje. Přitahovala mě její uzavřenost, její krásná nesdílnost a tajemnost. Slibovala jsem si od toho zapadnutí. Nikdy jsem nikam nezapadala, proto mi tohle dávalo naději. A ono to tu naději i splnilo, což bylo krásné zjištění. Obecně mi Hog pomohl dostat se mezi lidi, které mám ráda, mezi lidi, kteří mi rozumí. Nejen virtuálně.
Po zařazení však školní rok opravdu začínal. První šílenství ohledně předmětů, první tlačenice při zápisu. Děsilo mě to, proto jsem hodiny před začátkem zápisu vyčkávala kolem tříd, do nichž bych se chtěla zapsat. Povedlo se mi vše až na jeden předmět. Byla to krása, slibovalo to nové vědomosti, po kterých jsem doslova prahla. Magie pro mne byla vždy fascinující, proto jsem tuhle šanci přijímala s nadšením. Zápis se mi rozhodně povedl, se svým výběrem jsem byla spokojena. Už jsem jen čekala na první výklady, první úkoly.
No a ony přišly! Výklady i úkoly. První termín, byla jsem rozjařená, nadšená… šílená. Okamžitě jsem se pustila do úkolů. Ze všech předmětů jsem uměla výklady pomalu nazpaměť, všechny běžné i mimořádné úkoly jsem měla hotové hned v prvních dvou dnech. To bylo děsivé, když se nad tím tak zamyslím. Druhý termín to probíhalo podobně, třetí už mé nadšení trochu ochabovalo a čtvrtý termín už jsem úkoly i výklady brala jako nutnou samozřejmost.
Dny plynuly, písmenka se rozutekla do esejí a body se vršily. Z esejí jsem měla asi největší strach, ale nakonec se ukázalo, že jsem nemusela. Nebylo to tak těžké, jak jsem si myslela. Vlastně jsem si to poměrně užila.
No a teď tu sedím, tak přemýšlím nad tím školním rokem a říkám si… byla to legrace. Byla to neskutečná sranda a už se těším na další školní rok. Sice tím, že mi přibyla další povinnost, se můj život stal o něco hektičtějším, ale nutí mě to zvládat více věcí najednou. Naučila jsem se pragmatismu, získala jsem nové zkušenosti, nové přátele, naučila se novým věcem. Jsem šťastná a jsem na sebe pyšná.
Jsem v té nejlepší koleji, znám nejlepší lidi a z Hogu bych už nikdy neodešla. Tenhle školní rok mě naprosto přesvědčil. Děkuji. Děkuji všem, kteří mi tuhle šanci umožnili.