Dne 27. září 2016 se odvážná skupina zelených vydala na průzkum Zakázaného lesa. Téměř polovina z nich neměla dosud s lesem žádné zkušenosti, to jim však nebránilo jít neohroženě dál lesní temnotou.
Aniž věděly kam! Chvíli se přely (ano… chápete dobře, ve skupině zmijozelských byly opět samé slečny), zda mají znát tajemství jejich cesty, ale madam Jost usoudila, že to bude překvapení.
Cestou někteří sebraly „larvu“ či jiný přírodní úkaz. Některé členky výpravy se podivovaly nad tím, že je možné něco takového sbírat, ale kdo zná mlsnost svých sovek, jásá nad takovým úlovkem.
Syčení blížící se k nim zaujalo pozornost celé skupiny. Hadi? Madam lesnice jim vysvětlila, že to jsou čerstvě vylíhlá mláďata. Ňuchání s hady nebralo konce (jsou to přece naše kolejní zvířátka), ale skupina se musela dál vydat na cestu. Mávaly háďatům a doufaly, že se s nimi snad znovu setkají. Madam Jost říkala, že pokud se k nim budou hadi chtít přidat, tak že půjdou v jejich stopách.
Zurčení potůčku. Ten zvuk v některých probudil pocit žízně, jiné měly chuť se vykoupat. Cákání a užívání si vody nebralo konce. Ale najednou – jednorožec. Nádherné vznešené zvíře se zřejmě přišlo podívat, kdo to ruší noční klid a vydává tolik zvuků v lesním tichu. Všichni jsme si ho pohladily a byly jsme ohromené jeho vznešeností a krásou.
Pak už nastal čas na rozloučení. Cestou jsme ještě nacházely různé domácí mazlíčky, jako jsou například myšky. Trochu se však obávám, že opět skončí u našich drahých sovek (v žaludku). Ale největším objevem byl malý had. Plazil se za námi zřejmě už dost dlouho. Madam Jost navrhla, abychom ho pojmenovaly. Hned jsem věděla, jaké jediné jméno může kolejní had mít. TREVOR – náš famfrpálový kapitám a primus, který dovedl celou Zmijozelskou kolej k zisku Školního poháru. Po souhlasu ostatních to jméno také dostal.
Jen si už několik hodin kladu otázku – byla to skutečnost nebo sen? Může se zvířátko ze Zakázaného lesa dostat skutečně do kolejky? Vím, že až následující dny ukáží, kde vlastně leží pravda. Ale moc se těším na to, až se s „Trevorem“ v kolejce zase potkám. A určitě je vám jasné, kterého Trevora mám vlastně na mysli.
Pro HK
Bibi Anne