Závěrečná slavnost
Rok se s rokem sešel a panikaření nad neodevzdaným úkolem vystřídala tichá úleva, že je to konečně za námi. O chvíli později sice panikaření opět nastalo, tentokrát ovšem nebylo způsobené špatnou známkou z lektvarů, nýbrž nedostatkem večerních rób ve skříni a především nedostatkem na účtu v Gringottově bance, který by byl schopen dříve zmíněný nedostatek napravit. V tento čas přišla vhod nabídka naší moudré a vznešené primusky Zuzany Malron a našeho nejlepšího pokladníka Zpytlehněva Zďáblíkova na prohrabání a zapůjčení obsahu obrovského kolejního šatníku (kterou mimo jiné využila jistá chudá studentka, tedy já). I díky nim jsme se opět (!) stali nejlépe oblečenou kolejí na hradě. Třikrát hurá! A kdo má názor jiný, nechť si ho zastrčí tam, kam se podobné názory strkávají.
(Pokračování textu…) 
