Vydal jsem se tedy navštívit místní kuchyň. Okolo oběda jsem prolezl tajným průchodem a objevil jsem se ve velké místnosti, kde jsem narazil jen na tři domácí skřítky. Jak mě uviděli, přiběhli ke mně a začali mi nabízet různé pochutiny. Mrkev, cibuli a zase cibuli, popravdě nic moc výběr. Slušně jsem odmítl a požádal jsem všechny tři skřítky o krátký rozhovor. Dva z nich souhlasili a jeden mě poslal ke všem čertům. Když odcházel, pronesl ještě nějakou nejapnou poznámku, za kterou ode mne dostal pořádný kopanec.

Hadí král: Kolik Vás tady teď v kuchyni pracuje? 

Skřítek 1: Jsme tady tři.

Skřítek 2: Ehmm, tři.

Hadí král: To jste všichni, nebylo Vás tu víc? 

Skřítek 2: Bylo. Já, ehmm, nevím, kde ksakru jsou!

Skřítek 1: No, na začátku školního roku nás tu bylo šest, ale ostatní někdo odloudil.

Hadí král: Skřítku 2, vy nejste moc hovorný, co? 

Skřítek 1: No, moc toho nenakecá, ale je lepší než ten třetí, co sem ani nešel.

Skřítek 2: Ehmm.

Hadí král: Tak povíte mi, kde ti ostatní skřítci jsou? 

Skřítek 2: Ehmm, netuším.

Skřítek 1: Na začátku roku přišel profesor Bonzologie, prej se doslech, že místní skřítci z kuchyně dřou do morku kostí a nemají ani chvíli na odpočinek. Pozval je na svoje panství, co má někde u Godrikova Dolu. Tři z nás hodili hrnce do dřezu a odešli s ním. Od té doby jsme tu jen my tři a ty ostatní jsem už neviděl.

Hadí král: Aha, tak proto je jídlo ve velké síni měněno jen jednou za pár dní. 

Skřítek 1: Přesně tak, nemůžeme vařit na každý den nová jídla, nejde to stihnout. Když jsme tu byli v šesti, stíhalo se vařit jednou za dva dny, teď jsme rádi, že je nové jídlo jednou za pět dní. Občas je to i delší, ono záleží, kolik studentů sem vleze a něco chtějí, stejně jako teď vy.

Skřítek 2: Na co si furt stěžuješ, ehmm, jídlo se bude měnit, jak my řekneme.

Hadí král: Dobře, pardon. Poslední otázka, proč jste to nikomu neřekli, že ty ostatní skřítky někdo odvedl? 

Skřítek 2: Kdo by nás, ehmm, asi poslouchal?

Skřítek 1: No, a komu jsme to asi mohli říct? Z kuchyně se nedostaneme, studentům je to fuk, ti chtějí jen něco ochutnat a mizejí pryč. No, a profesora jsem tady neviděl ani nepamatuju, když nepočítám toho, co nám odloudil ty ostatní skřítky.

Hadí král: Tak děkuji za rozhovor, budu držet palce, ať se Vám kolegové vrátí. Nashledanou. 

Skřítek 1: No uvidíme, nashledanou.

Skřítek 2: Ehmm, už švihej, nestíháme.

Tak to vidíte sami, skřítky někdo odloudil. Kdo to jen vyučuje tu Bonzologii? A kdo má dům v Godrikově Dole, kde mu podstrojují ČTYŘI domácí skřítci? Doufám, že si daný profesor uvědomí, co tím napáchal a poctivě je vrátí zpět do kuchyně. My totiž nechceme jíst týden okoralý salát nebo žluklý pudink. Chceme, a hlavně potřebujeme, čerstvé a chutné jídlo. Pane profesore, apeluji na Vás, vraťte ty domácí skřítky, co jste si neprávem přivlastnil.

Pro Hadího krále
Lucas Redferrum