SYC: Dobrý večer, paní profesorko. – postaví se, poté si zase sedne a připraví si zápisník –Omlouvám se, jsem trochu nervózní, je to můj první rozhovor a článek. – poupraví si kravatu–

BAL: To chce klid a nohy v teple. Mně pomáhají chlupaté ponožky.

SYC: Asi si jedny pořídím!

BAL: Velmi dobrý nápad. – povzbudivě mrkne –

SYC: Tak abychom začali zlehka a úplně o něčem jiném… – uchechtne se – Jak se vám líbí letošní nominovaní na Sedmiboj a jak jste si užila slavnost? – zaculí se –

BAL: Užila jsem si tak, jak se slavnost užít dá. Velmi pozitivní bylo, že to bylo rychlé. V době, kdy hrad ohrožuje časoprostorová trhlina, není času nazbyt. Sedmibojaři jsou vylosovaní s nejlepším vědomím Poháru, který má tohle na svědomí. Musím být spokojená!

SYC: Mohu s vámi pouze souhlasit! Jestli se příští rok bude Sedmiboj konat znova, budu doufat, že si pohár vybere i mě. – usměje se–

BAL: To je ve hvězdách. A nejsem moc dobrý astronom…

SYC: To nevadí… tak abychom přešli k našemu tématu, chtěla bych se zeptat, vy jste jedna z profesorek, která provádí studenty po Zapovězeném lese, že? Co se děje v Zapovězeném lese s přicházejícím jarem?

BAL: Zatím nic moc. U okraje lesa rozmrzají hlavy na kůlech, v lese ještě leží sníh a trocha ledu. Jaro je sice cítit ve vzduchu, ale rozhodně to ještě není na odložení čepic a rukavic.

SYC: To ano… letošní zima byla opravdu krutá. – oklepe se – Jaká práce bude třeba udělat?

BAL: Les se naštěstí umí zmátožit sám. Bude potřeba trochu zkulturnit hlavy, trochu je ostříhat a podobně. Pak nastanou příjemnější povinnosti, jako je třeba sčítání mláďat lesní zvěře.

SYC: Jako studenti máme zakázáno do Zapovězeného lesa vstoupit sami, připomenete nám, proč se tam nesmí? Co se skrývá v hlubinách lesa?

BAL: Les není nepřístupný jen tak. Nachází se tam nebezpeční tvorové, místa a sem tam i osoby, které se z neznámého důvodu v lese usadily. Když budete mít štěstí, vylezete bez průvodce jen s bodanci od včel. Když ne, zlomená noha může být ještě malý problém. Nebylo by to poprvé, co se z lesa někdo nevrátil živ a zdráv.

SYC: – polkne s hrůzou – Zažila jste to, když jste byla ještě studentkou, že by se někdo nevrátil ze Zapovězeného lesa?

BAL: Ano. Takoví se tu pak proháněli jako duchové.

SYC: Muselo vás to ale taky lákat vkročit tam na vlastní pěst, nebo ne?

BAL: Víte, já se mám ráda. Nedělám moc nebezpečných aktivit. Ta nejnebezpečnější je, že učím. – zasměje se –

SYC: – také se zasměje – V pololetí se snad zapíšu na nějakou vaši hodinu, to budete v nebezpečí. – prohrábne si vlasy a zaculí se – Přejdeme k příjemnějším věcem, co plánujete se studenty na výpravách podnikat?

BAL: To vždy vyplyne ze situace a skupiny, co se mi sejde. Jsou lidé, se kterými si mohu dovolit zkoumat nebezpečná zvířata, a jsou tací, se kterými jdu jen na krátkou procházku po bezpečnějších částech lesa. Když se někdo přizabije už na dohled od hradu, nepůjdu dělat kdovíco. Takže je to vlastně překvapení každé výpravy, co a jak se bude dít. – usměje se –

SYC: Neberete to na lehkou váhu, což se vám ani nedivím. To se mi líbí! – usměje se – Abych vás déle nezdržovala, děkuju vám za příjemný rozhovor, jen poslední otázka… Čtete Hadího krále? Líbí se vám? Chcete něco vzkázat čtenářům Hadího krále?

BAL: Na Hadím králi jsem vyrostla, psala jsem do něj od prvního ročníku a dlouhou dobu jsem byla jeho šéfredaktorkou. Přece mu teď po těch letech nedám kopačky. – mrkne –

SYC: Takže čtenářům určitě budete doporučovat i tenhle rozhovor. – zasměje se –

BAL: Jen to nejlepší. – usměje se–

SYC: Dobrá, děkuju moc za rozhovor, trochu ho zpracuji a můžete se na něj těšit třebas i do konce týdne. – usměje se – Přeji vám pevné nervy se studenty!

BAL: Děkuji a pluju, hezký večer!

Dozvěděli jsme se názor profesorky, ale co by chtěli dělat studenti na výpravách? Zastavila jsem si pár studentů a zeptala se jich, co by rádi podnikli na výpravách.

SYC: Co byste rádi dělali na výpravách v Zapovězeném lese?

Andra Tigers: Hm, líbilo by se mi třeba nějaké dobrodružství s testrály, protože to jsou naprosto úžasná stvoření. – zasní se–

Myker Fae McGarden: Nebyla jsem zatím na tak velkém množství výprav, ale osobně mě asi více zajímají různorodí tvorové a bytosti, co v lese žijí, než řekněme jednotlivé lokace v lese. Jinak je to pak zkrátka o tom zážitku jako takovém, nic specifického mě dál už nenapadá. – usměje se–

Lilian Isabella Rorrs: Kdybych měla specifikovat, tak by mi skutečně nevadilo prožívat na výpravách trochu dobrodružství. Kupříkladu sestup do podzemí a prozkoumávání nějakého toho doupěte, případně jen pouhý průzkum, protože jeskynní systém pod Zapovězeným lesem určitě není přesně zmapovaný.

Případně (a ano, je mi jasné, že spolku PETA by se to moc nelíbilo) třeba odlov nějaké přemnožené zvěře by taky mohlo být zábavné… O=)

Loralei Silwerin: Poznávat tajuplná místa a jejich obyvatele. – zamyslí se–

Theresa Brendi: To je hezká otázka. Obecně mám ráda výpravy, kde se něco děje. Výpravy, které jsou napínavé, dobrodružné. Těžko pak říct, co přesně bych chtěla dělat. Les skýtá mnohé možnosti. Tohle proto nechávám ráda na slečně lesnici, která ví, co dělá. – usměje se–

Melisa Pestrá: Výpravy jsou super. Hlavně proto, že se na nich vždy něco děje. Procházka lesem je fajn, ale ta akce a napětí to ještě více oživují. Navíc je moc fajn také poznávat další taje lesa. Chtěla bych tedy poznat i další věci a tvory, kteří tam žijí a zažít přitom další věci, na které budu moci vzpomínat. – usměje se – A také by bylo fajn si z lesa i něco přinést! – dodá –

To by pro dnešek bylo vše a s vámi se loučí i Sooyeon.

 

 

Pro Hadího krále

Sooyeon Choi