AL: Dobrý den, slečno Any.

AD: Dobrý den, slečno!

AL: Jak dlouho už jste fialová?

AD: Ehm, mám dojem tak nějak od 31.8., pokud mi má ,,mladistvá“ paměť dobře slouží.

AL: Plánujete nás někdy šikanovat, tedy myslím vyučovat? – rychle se opraví –

AD: No, já toho mám v plánu hodně! – rozvášní se – Pořídit si jednorožce, získat neomezený a bezplatný zdroj kafe, naučit Dawsonku slušnému chování, vymyslet lektvar věčného mládí, stát se ministryní kouzel, nechat pojmenovat sklepení a učit. Jen nedokážu s určitostí říci, kdy se mi toho podaří dosáhnout.

AL: To byla velmi vysilující odpověď.

AD: To ano. – napije se svého ležáku – Úplně mi vyschlo v krku.

AL: Teď trošku zvolníme. Kolik jste za svého mládí, tedy když jste byla studentem, měla školních trestů?

AD: Nó, mám dojem, že jich bylo kolem dvaceti. Nicméně chci zdůraznit, že nejde o kvantitu, žjo. (takhle to fakt řekla.) Ale chtěla bych dodat, že se na hradě pohybují jedinci, kteří jich dokonce měli víc a jsou fialoví.  Pozor! Jen si hrají na slušňáky!

AL: To Vám, slečno Dósn, věřím. S jakým profesorem či fialovým si nejvíce rozumíte?

AD: To je podle toho, co v dané chvíli potřebuji. – smích – S Týďou, když mi schvaluje soutěže, se Sůšou, když píšu semináře, ale asi nejvíc s Mattem vždy prvního, když chci peníze.

AL: – smích – Teď přichází poslední a nejdůležitější otázka. – zvuk bubnů – Proč nemůžete zadávat školní tresty?

AD: No, to je velmi dobrá otázka! Proč nemohu dávat školní tresty? Je tu snad povolanější osoba, než jsem já? – běží do sovince poslat sovu řediteli –

Trpělivě jsem na slečnu Dawson čekala, ale už se znovu neobjevila. Hledala jsem ji všude, dokonce i v jejím kabinetu, ale nebyla k nalezení. Tak si budete muset vystačit s tímhle málem, co mi poskytla.

Pro Hadího krále
Annya Liddle