Čarostorky: Hodina lektvarů

Příběh, jehož pokračování jste zvolili vy! Každá Čarostorka (alias čarodějná historka) v sobě snoubí špetku fanfikce, hrstku crossoveru a kopu té zvláštní literární magie, která umožňuje, že se neuvěřitelné může stát skutečností.

 

U každého dílu Čarostorek naleznete anketu, ve které můžete vybrat z několika možností, kam se příběh bude dál vyvíjet.



Kapitola č. 5: Hodina lektvarů

 

„Vítejte na první hodině lektvarů v tomto školním roce.“ Severus Snape přejel ostrým pohledem všechny lavice v učebně. Vedle Nevilla Longbottoma bylo poslední volné místo. Snape zabodl pohled do prázdného opěradla židle a chudák Neville se znatelně roztřásl. 

 

„Některým z vás jistě nemusím připomínat, že lektvary a jejich příprava vyžadují maximální přesnost, precizní práci s ingrediencemi, jinak se dočkáte nemilého překvapení.“

Najednou se ozvalo bouchnutí dveří a do učebny vpadla zadýchaná Elle Woodsová: „Pardon, to ty schody…“

 

Pár studentů se uchechtlo, protože ve vzduchu stále ještě viselo Snapeovo „nemilé překvapení“.

 

„Sednout!“ procedil Snape mezi zuby. Těm, kdo se prve zasmáli, teď při tom ztuhla krev v žilách. Elle poslušně zamířila k Nevillovi a zapadla k němu do lavice.

Očividně rozmrzelý Snape pak v krátkosti seznámil studenty s plánem výuky na daný školní rok. Připomněl také pár obecných pouček o bezpečnosti práce, včetně zdůraznění toho, že je nutné nosit rukavice z dračí kůže a že nikomu „nebude mazat ručičky popáleninovou mastí“. 

 

Pak Snape poklepal hůlkou na tabuli, kde se objevil recept na dnešní lektvar. Bylo třeba nastrouhat kořen pampelišky na jemno, nakrájet tlustočerví kožky a ve hmoždíři rozdrtit na prášek sušené bobule z ďáblova osidla… Když Neville dočetl až sem, počal mít obavy, že nedokáže vše zvládnout, aniž by v něčem neudělal nějakou chybičku. Elle naopak při pročítání receptu získala sebedůvěru, protože se jí to nezdálo složitější než obvyklá příprava domácí pleťové masky na citlivou a problematickou pleť.

 

Zdárně tedy společně s Nevillem připravili lektvar až do fáze, kdy se měl zakápnout levandulovým sirupem a zamíchat po směru hodinových ručiček. Jenže v tu chvíli se Snape důležitě postavil nad jejich lavici a Nevillovi ujela ruka se sirupem. Množství sirupu rozhodně neodpovídalo předepsanému pokynu „lehce zakápněte“. Elle znervózněla také. V marné snaze zahladit stopy rychle lektvarem zamíchala, jenže na špatnou stranu. Snape byl v tu chvíli otočený zády k nim a věnoval se jejich sousedům.  Lektvar začal bobtnat a bublat, přetékal na lavici, a když se dotkl otevřeného ohně pod kotlíkem, směs explodovala s hlasitým „PUF“ profesorovi přímo do tváře. 

 

Oblaka hustého fialového dýmu vyplnila celý prostor učebny a z nitra fialového mraku burácel Snapeův hlas. „VY DVA TO TADY UKLIDÍTE! PRO OSTATNÍ KONEC HODINY, ROZCHOD!“

 

Když kouř trochu opadl, Elle a Neville už byli v učebně sami. Bezradně obhlíželi škody a doufali, že Severus vyhledal ošetřovnu, kde by mohl chvíli pobýt. Jejich lavice to schytala nejhůře ze všech, byla celá pokrytá fialovým blátem, které rychle tuhlo.

 

„Ach jo, tohle asi něčím hned tak nepustí,“  posteskl si Neville zkroušeně.

 

Elle se nehodlala vzdát tak snadno: „Mám nápad, co kdybychom na to použili…“

 

Miniaplikace

 

Pro Hadího Krále

Gita Hrdličková

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*