Po dobu celého školního roku mě moji kamarádi, nepřátelé, spolužáci, spolužačky, kolejní ředitelka, profesoři i zcela náhodní kolemjdoucí ve Velké síni hrubě šikanovali a vyhrožovali mi, co všechno se stane, pokud bych tento rok pokračoval ve svém zaběhnutém studijním tempu a znovu propadl. Na škole snad nebylo studenta, jehož prospěch a docházka by byly podrobeny přísnějšímu dohledu.
A tak došlo k tomu, že se ze mě i proti mé vůli a zuřivému bránění stal pilný a příkladný student, který se bez větších obtíží dostal až k závěrečné eseji ze zvoleného předmětu Šéfredaktorské minimum a úspěšně ji složil. Pořád nechápete pointu?
(Pokračování textu…)
