Zcela zjevně nejsem John Watson, neumím psát články na blog. Neměl jsem nic společného se sepsáním případu Studie v růžové. Z nějakého důvodu však duté hlavy studentíků usoudily, že pokud chci, aby mi má místnost (kterou z nepochopitelných důvodů někteří nazývají kolejní místnost Zmijozelu) zůstala, budu se muset činit. Donutili mě odložit mou drahou modrou šálu, udělat ze sebe idiota a nakonec o celém dni mučení napsat článek.

Situaci mi už od začátku ztěžovala Cinerea, jak jen to šlo, jako by na práci neměla nic lepšího. Ta šílená Narcisse, která má potřebu všechny neustále organizovat a kterou z nepochopitelných důvodů lidi někdy fakt poslouchají, mi ještě před půlnocí poslala od Munga sovu. Při snaze ji před zelenými přetlumočit jsem nejprve dostal loktem do oka od ožralého Hooka, než si mě vůbec někdo všiml. To sdělení jsem navíc musel opakovat dvakrát – napoprvé ho nikdo nepochopil.

Tím to bohužel všechno začalo. Naštěstí mě však jedna věc potěšila – moje schopnost odhadnout situaci dopředu mě nezklamala. Na posledním kolejním tréninku, kam mě dotáhla za límec mého drahého kabátu Silwerinová, jsem tvrdil, že do její rakve, kterou vlastní, ji zcela jistě někdo brzo zavře a ztratí klíč.

Stalo se. Nerozvážná prvačka Dusková otevřela po hlasitém bouchání dveře dokořán a Jeskynní troll si z té šílené kapitánky konečně chtěl udělat výborný „gouláš“. Byl jsem nadšen, že už mě nebudou pronásledovat ohořelé sovy s červenými doutnajícími ječícími výbušninami, ale ta šíleně kolegiální kolej se pustila do odvetné akce navzdory mým hlasitým protestům.

Troll dotáhl jakési logické úlohy pro děti, na něž mi stačilo mrknout jedním okem, abych si v hlavě poskládal výsledek. Než však poslalo řešení alespoň deset lidí, uplynulo bezmála několik hodin. Docela by mě zajímalo, co je na té škole učí… ačkoliv dle „Hluché krávy“ si může obrázek udělat snad každý. Škoda, že troll, který mi poprskal slizem podlahu, si nedal Zďáblíkova ke svačince. Nikomu by nechyběl.

Silwerinová prozatím popadala dech v truhle. Do místnosti se po nějaké době dobelhala také její zástupkyně, která se nepochopitelně rozčilovala, že její nadřízená je ze hry, ačkoliv by díky jejímu zmizení získala více pravomocí. Ta kolej je fakt divná, to vám povím. Von Pensová se dokonce hnala do boje, ačkoliv mezi její nesvětlejší stránky patří její veršování.

Což vám vlastně můžu taky ukázat. Jakmile totiž přišlo dost vypracování, strhlo se hotové peklo. Troll si vymyslel další disciplínu, zpívání. Místo aby si však studenti spojili výsledek tajenky s požadovanou a jedinou zmijozelskou písní, pustili se do vymýšlení vlastních.

 

Von Pensová nezačala špatně.

 

Pan troll je velký pán,

po světě všude znán.

Je tak velmi hodný,

uzná, že je vhodný.

Kamarádku naší pustit,

né ji tu tak dusit…

Ale Gowstringová mě nadchla víc, protože po její básni by troll Silwerinovou určitě odnesl a zachránil mou příčetnost.

Trolle, Trolle, Trolle,

vezmu na Tě hole.

Táhni od nás pryč,

nebo vezmu bič.

Odejdi a pusť nám Lori,

nebo zemřeš s hady v boji.

Nato se však odněkud objevila ta s příjmením Sooyeon a začala řvát jako na lesy hymnu Zmijozelu. Škoda. Doufal jsem sice, že ji přeřve ten ochlasta Hook se svými verši, ale nepochodil… možná taky proto, že mu uprostřed písně došla tekutina v lahvince, a tak šokovaně zmlkl. Idiot.

Jo, my máme zpívat?! – odkašle si – Kdepak ty trolééé hnííízdo máš? Svůj klid a zázemí? – škyt – Vím, že ty holky málo znáááš, málooo, zdá se mi! – škyt –

 

Ej trole nevrč, skloň se níž,

Pak holkyyy moc líp uvidíš,

A já pak můžu žííít, mít v duši klid – škyt – 

Dámičky omámit! – napije se z placatky –

No a pak se troll rozprskl, nadělal mi v místnosti neuvěřitelný svinčík, protože sliz zůstal všude, a tu poprskanou šálu mi vedení školy zaplatí, ale Silwerinová se mohla ve šťastném happy endu rozběhnout na toaletu. A tak Zmijozel zachránil mou místnost. A samozřejmě – jakmile se vydá na tu fotku, zamknu ji zevnitř a užiju si večera ve svém paláci mysli… toho kraválu bylo na jeden den až příliš. Taková koncentrace Lestradeů a Andersonů mě ničí.

Zde jsem chtěl článek zakončit, ale bohužel mi ho Sooyeonová vrátila s tím, že musím alespoň zmínit to, kdo tu soutěž o nejlepší kostým vyhrál. Cinerea ale pozbyla mozku, a tak určila rovnou čtyři vítěze. Mezi ně patřila Jagga Viggo, Effy Rogue, Leila Dusk a Annya Liddle. A tímhle už fakt končím. Stejně je to dlouhé až dost.

Pro Hadího krále

nedobrovolně

Sherlock Holmes

Pozn. redakce: Protože je pan Holmes… inu, pan Holmes… a článek nebyl schopný dopsat ani přes výhružky všech ve vedení, musíme přidat tuhle část my. Podařilo se nám vyfotit hned několik Zmijozelských v rámci Zeleného čtvrtka a tyto fotky vám přikládáme, abyste se mohli pokochat i vy.

Překvapivě elegantně vypadající pokladník

Zpytlehněv Zďáblíkov:

Celozelený outfit nám předvedla ostřílená střelkyně

Jagga Viggo:

I literárním postávám bylo povoleno se zazelenat,

a toho využil třeba Bezzubka:

Zástupkyně kapitánky si dobrovolně nasadila parohy,

přesto to Astorii von Pens sluší:

Za největšího trolla byl, stejně jako obvykle,

zase Sherlock Holmes:

Nebohou kapitánku zelené letky zavřeli do rakve i s pohárem,

přesto Loralei Silwerin neztratila úsměv:

Prvačka zodpovědná za vpuštění trolla a také jedna z výherkyň,

Leila Dusk:

Svou kolej hrdě reprezentovala také

Samantha McRoses:

Na kolejní barvy nezapomněla ani nebezpečná odrážečka

Bibi Anne:

Tento den oslavovala také nová šéfredaktorka Hadího krále,

Sooyeon Choi:

(Její fotka byla pořízena těsně předtím, než se na ni sesypala zasedačka a její hadonoš ji vydědil. Od té doby ji nikdo neviděl.)

 

 

 

Hezký Zelený čtvrtek všem zeleným i nezeleným!