V loňském školním roce se poprvé na famfrpálovém hřišti objevilo hned několik talentovaných hadů. Kromě mojí maličkosti to byla Maya Prinz, Aril Nardelli, Jasper Flemont Forest a Elrose Rockwood. Jak se s takovým klubkem neposedných hadů popasovala bývalá kapitánka Loralei Silwerin? Obešla jsem své spoluhráče, se kterými jsem sdílela první neúspěchy na hřišti, postupné nabírání zkušeností a pak i nějaké ty první úspěchy, a pořádně jsem je vyzpovídala.

Co tě přivedlo na famfrpálové hřiště a přimělo vydržet až do konce? Co tvoje úplné začátky? Byly krušné, nebo jsi v sobě objevil/a skrytý talent? Jaký to byl pocit, poprvé vzlétnout na famfrpálovém hřišti na koštěti?

Aril: Takže na famfrpálové ihrisko ma priviedla moja zvedavosť. Chcela som vedieť, ako to vlastne funguje. Ako je to graficky a technicky doriešené. A tiež to, že sa tam môžem viac zblížiť s ľuďmi v koľajke. Čo sa myslím aj podarilo, aj keď bohužiaľ mi mudlovia teraz nedovolovali byť tak aktívna, ako som si predstavovala.

Elrose: Uf, no, pokud vím, na famfrpálové hřiště jsem se přivedla asi tak nějak sama 😀 A co mě přimělo vydržet až do konce? No, tak to fakt nevím, nejspíš všechna ta sarkastická zábava a možnost podílet se s ostatními o své úplně nově prožité zážitky a tak… 🙂 Moje začátky byly celkem zajímavé, jelikož na úplně první trénink mě Lorča dala na post chytače a já jsem vůbec nevěděla, co dělat, jelikož mi to nikdo nevysvětlil. Tak jsem tam klikala všude možně s myší po monitoru s tím, že mi to něco ovlivní a já chytnu zlatonku. No, a pak se přede mnou náhle zjeví nějaká číslíčka a já vůbec netuším, co mají znamenat, a tak si jen tak na jedno z nich kliknu… No, a abych to nebyla já, kliknu na to nejvyšší možné číslo, které tam bylo, a tím se absolutně připravím o možnost chytit zlatonku 😀 A jaký to byl pocit poprvé vzlétnout? No, nevím, takové… vzdušné 😀 Famfrpálové hřiště jsem si každopádně představovala jinak, takže mě velmi zaskočilo, že vypadá tak, jak vypadá 😀

Jasper: Na famfrpálové hřiště mě přivedla zvědavost a nadšení starších spolužáků. Poté, co jsem to zkusil, mě to úplně pohltilo a jsem z famfrpálu nadšený.
Začátky byly náročné, tedy některé posty, jiné mi šly samy, až jsem sám sebe překvapil.
První let na koštěti byl famózní a hned jsem si to zamiloval… a mám neblahé tušení, že jsem se na něm stal závislý.

Maya: Na famfrpálové hřiště jsem šla poprvé plná zvědavosti, zajímalo mě, jak se vlastně famfrpál hraje. Vydržela jsem, protože mě to baví a mám silnou potřebu být nejlepší, což se u famfrpálu díky úrovním určuje snadno.
Moje začátky byly krušné jako u ostatních. Do brány jsem se netrefila ani z půl metru, trefovaly mě potlouky a v bráně jsem ani nestíhala reagovat na letící camrály. Ale díky tomu, že jsem vytrvala, to vše šlo pořád lépe a lépe.
A první vzlétnutí? No, to bylo děsivé, protože jsem na koštěti seděla všehovšudy prvně v životě!

Povedlo se ti otestovat všechny posty, nebo ses na některé nedostal/a? Který post tě bavil nejvíce?

Aril: Moje začiatky boli na pozícii strelca, ktorú som si hneď zamilovala. Veľké plus bolo, že som pri nej nemusela zapínať počítač, ale dobre sa mi hralo aj cez telefón. A začiatky na tomto poste boli veľmi dobré. Skúsenosti som zbierala rýchlo, a dokonca som občas trafila aj nejaký ten gól. Každopádne by som sa chcela na tomto mieste ďalej rozvíjať a postupne dať priestor i ostatným pozíciám.

Elrose: Já jsem člověk, který musí být na všech místech naráz, takže ano, povedlo se mi otestovat všechny posty 😀 A to s tím, který post mě nejvíce bavil, je dost zajímavá otázka, jelikož nemůžu jen tak říct, že (například) „střelec“, jelikož všechny posty jsou něčím jiné. Samozřejmě, střelec je jeden z postů, kde se ti zkušenosti sbírají prakticky samy. Odrážeč je podle mě taky dost super, protože jak jinak naštvat naši kapitánku nebo svého hadonoše, když ne pořádným shozením z koštěte? 😀 U chytače je zase dost vtipné snažit se zachytit co nejrychleji všechna číslíčka, hlavně ze začátku, když nevíte ani to, jestli klikáte od největšího po nejmenší nebo třeba od sudých k lichým 😀 A brankář? To je tak něco pro mě, jelikož si tam můžu v klidu zdřímnout, aniž by mě něco rušilo (kromě „pár“ camrálů, které se snaží tak nějak proskočit obručí :D), jelikož je velmi malá pravděpodobnost, že tam zaletí potlouk… Takže nevím, nejoblíbenější post nebo post, který mě bavil nejvíce, asi úplně nedokážu určit 🙂

Jasper: Dostal jsem se skoro na všechny posty, akorát chytače jsem si nezkusil a osobně si nejsem jistý, jestli jej vůbec chci zkoušet.
Nejvíce mě bavil odrážeč. To byl také první post, který jsem si zkusil – a bylo to něco úžasného.

Maya: Nebyla jsem jen na chytačovi, ale časem si ho chci vyzkoušet na IT.
Z postů mě nejvíce bavil asi odrážeč, už jen kvůli tomu, že můžeš shazovat ostatní, a pak střelec.

Famfrpál je sice obrovská zábava, ale je taky pěkně nebezpečný, stal se ti nějaký úraz? Jak ses vyrovnával/a s údery potlouků?

Aril: Napriek tomu, že famfrpal je šport s veľkým množstvom úrazov, si ja na žiadny nespomínam. No nepripisovala by som tomu veľkú váhu. Predsa len sa mohlo stať, že ma potlouk trafil do hlavy a teraz mám problém s pamäťou. Neviete o tom niekto niečo? Vážne mi tá pamäť nejako neslúži.

Elrose: Záleží na tom, jak bereš úrazy. Jasně, spadla jsem pod údery potlouků nespočetněkrát, ale jestli myslíš nějaký vážnější úraz, jako je zlomená ruka nebo noha, tak to asi ne… Díkybohu 😀 A vyrovnat se s údery potlouků nikdy taky úplně nejde, protože prostě holt vždycky bolí 😀

Jasper: Úrazů jsem měl dost a kolikrát jsem byl více na ošetřovně než na hřišti, protože jsem provokoval ostatní, že mě neshodí a podobně. Jsem oblíbený terč. S údery se vyrovnávám se smíchem, a hlavně pomocí hodně lepidla, případně je sám odrážím pálkou.

Maya: Úraz vyloženě ne, ale párkrát jsem letěla dolů z koštěte, když do mě narazil potlouk. Pak se ale mezi prváky objevilo superlepidlo, takže jsem na zem už tak často nemusela… i když údery potlouky bolely pořád stejně.

Jak jsi vnímal/a ostatní háďata na hřišti? Byla pro tebe oporou, že jsi netrpěl/a sám/sama, nebo naopak konkurence, která tě popoháněla k lepším výsledkům či deptala?

Aril: Ďalšie háďatá na ihrisku by som nenazvala konkurenciou, ale motiváciou. Vždy som si pozrela, komu to ako ide, a potom si dala taký cieľ, že raz chcem byť tiež taká šikovná. No ja to beriem, že sme jeden tým a je dôležité, aby sme sa vzájomne podporovali a pracovali na sebe tak, ako doteraz. Aby sme boli najlepší a vyhrali všetky poháre.

Elrose: Ostatní háďata na hřišti jsem brala stejně jako všechny ostatní členy týmu a nijak jsem se s nimi ani nesrovnávala. A jo, byla sranda, když jsem byla hlavním terčem, shodili mě, a pak si vybrali za terč někoho jiného z háďat… A pak ještě větší, když jsme se my háďatoodrážeči spikli proti těm, kteří si z nás udělali terče 😀

Jasper: Háďata, a hlavně ty osobně, jste mě hnali dál k lepším výsledkům, a vždy byla legrace, no jen si vzpomeň na kečup.

Maya: V první chvíli jsem ostatní háďata vnímala jako konkurenci, ale brzy mi došlo, že je to týmový sport a že se v rámci koleje musíme při famfrpálu podporovat. Přesto jsem se snažila mezi háďaty excelovat, takže byla jejich přítomnost dobrou motivací k lepším výsledkům.

Naše odstupující kapitánka měla poměrně děsivou proprietu – rakvičku, kterou s sebou vláčela na každý trénink. Máš s rakvičkou nějakou zkušenost?

Aril: S rakvičkou našej bývalej kapitánky nemám našťastie žiadne skúsenosti. Vždy som sa od nej držala ďalej, aby som do nej pri nejakom úraze náhodou rovno nespadla.

Elrose: No, já naštěstí ne, ale ze „svých“ zdrojů vím, že v ní není zrovna nejútulněji… Že, Jaspere? 😀

Jasper: Kiruš, o té děsivé věci naší již bývalé kapitánky se ani nezmiňuj, doteď z toho mám husí kůži.
Jo, jedna příhoda se stala. Jednou jsem si chtěl pohodlně lehnout. To jsem ovšem netušil, že mě tam naše milovaná kapitánka zavře a odmítne mě pustit. Nebylo to nic příjemného, a proto se raději držím od té satanovy pomůcky trochu dál.

Maya: Na rozdíl od jiných jsem se do rakvičky (naštěstí!) nedostala, ale vždy jsem sebou lehce trhla, když se rakvička náhle objevila na hřišti…

A teď úplně nejzáludnější otázka, když už jsme se stočili k Lori, jaká byla kapitánka? Nešel z ní třeba tak trochu strach? Byla hodná, nebo naopak zlá?

Aril: Lori bola najlepšia kapitánka, akú som zažila, hoc som s ňou strávila len jeden rok. Vždy som mala rada, ako zodpovedne berie svoju pozíciu, a páčilo sa mi, že nám tréning osobne pripomínala, ak sa náhodou niekto oneskoril.

Elrose: Jejda… To se dost těžko popisuje, jelikož je velká pravděpodobnost, že si to tu Lor právě čte, takže… Ahoj Lori! 😀 Ne, podle mě byla skvělá kapitánka a strach z ní šel, jen když byla na odrážeči a vy jste ji zrovna naštvali… (Vlastní zkušenost – NEZKOUŠET!!!) A hodná, nebo zlá? Já si myslím, že to dost záleží na situaci, ale vyloženě zlá nikdy nebyla… Chci říct, samozřejmě, že byla, jsme přeci Zmijozel! 😀 (Jo, a vyloženě hodná asi taky ne, ale tak, s tím už se počítá, přeci jen, famfrpál je tvrdá hra :D)

Jasper: Tak ona Lor vzbuzuje strach hlavně s odrážečskou pálkou v ruce. Ale nejednou jsem se do ní trefil potloukem a podobně, takže z ní občas mám strach, ale většinou to je spíše respekt.
Nebyla zlá, jen svá, nevím, jak to přesně popsat.

Maya: Lori byla skvělá kapitánka! Tréninky pod jejím velením mě moc bavily. Strach šel především z její rakvičky, zvlášť poté, co do ní na prvním tréninku zavřela Jarrqa… Ale ke mně se Lori chovala vždy mile a poradila mi, když jsem měla nějaký dotaz.

Teď už jsme ve druhém ročníku a hradem se prohánějí další nové famfrpálové naděje. Co bys vzkázal/a nastupujícím háďatům, která se stanou novými terči, tedy chtěla jsem říct hráči?

Aril: Našim novým háďatám by som odkázala len to, aby sa nenechali odradiť nepodstatnými zlomeninami a pádmi, ktoré sme si bud zažili, alebo si zažijeme všetci. No každopádne famfrpal je šport, ktorý treba aspoň vyskúšať.

Elrose: Třeste se, bo si vás namažeme na chleba!!! 😀

Jasper: Vzkaz mám jednoduchý. První: přečtěte si článek, který jsem sepsal za pomoci svých vrstevníků. (Deset rad, jak pomoci novým hadům přežít, pozn. redakce) Druhá: sežeňte si vlastní lepidlo na kolejní tréninky, a hlavně vše berte s humorem.

Maya: Novým hráčům vzkazuji, ať se nenechají odstrašit krušnými začátky a ať vytrvají! Hřiště je skvělé místo, kde můžete lépe poznat zbytek koleje, tak si to nenechte ujít.

Máš ještě něco, co bys ohledně famfrpálu, hřiště, míčů, spoluhráčů, kapitánky… chtěl/a ještě čtenářům HK sdělit?

Aril: Na záver by som chcela dodať, že nepochybujem o tom, že tento rok bude famfrpálový pohár náš, pretože sme najlepší.

Elrose: Radši ne, ještě by se vyděsili, a kdo by pak dělal terče? 😀

Jasper: Děkuji všem za super tréninky, které jsem si s vámi mohl doteď zažít, a už se těším na další.
Pak ještě jedna věc, ostatní koleje, těšte se, protože Zmijozel má posilu těžkého kalibru!

Maya: Asi ani ne… snad jen, že pohár bude náš!

Děkuji všem poskytnuté rozhovory a moc se těším na další setkání na famfrpálovém hřišti!

Pro Hadího krále
Kira Mae Spencer