Kira Mae Spencer poprvé přišla na hrad o letních prázdninách 2019. Během zařazování se dostala do Zmijozelu, jemuž začala dělat čest už v prvním ročníku – nejenže se aktivně účastnila sběru bodů, ale také přebrala pozici šéfredaktora po své hadonošce Sooyeon a stala se členkou zmijozelské zasedačky. O další školní rok později, na konci Léta 2020, přebrala po Loralei Silwerin post primusky, který však na konci školního roku opustila. Aktivní je i ve famfrpálu, kde pravidelně trénuje na postu střelce, a letos, v Zimě 2021, usedla na koště i během zápasu. Od Léta 2021 se navíc stane zástupkyní kapitánky Ontarie.

Kira se ale neangažuje jen v koleji – často ji je možné vidět vysedávat a povídat si ve Velké síni, snažit se usměrnit svou kočku Daenerys (která je démoničtější než ta v soubojáku) všude možně po hradě, na výpravách do Zapovězeného lesa i při sběru magíků. Třeťačka ráda pořádá ohňostroje v laboratoři a celkově je vlastně všude, kam se člověk podívá.

S Kirou jsem se sešla U Tří, abychom si promluvily o hradním tématu, jež jí je blízké – o role-playingu.

Hadí král: – připraví si zápisník, odkašle si a pomalu spustí – Kiruš, našim čtenářům tvé jméno jistě není neznámé – ostatně, byla jsi šéfredaktorkou HK. Jsem si jistá, že máš z této doby spoustu vzpomínek a příhod, ale dnes jsem tě sem pozvala, abychom si promluvily o něčem trochu jiném.

Kira Mae Spencer: – zvědavě vyčkává, co na ni Maya vybalí –

Hadí král: Vím, že tě už od nástupu sem do Bradavic trochu trápí otázka RP, tedy role-playingu. Jak vnímáš postoj hradu k hraní rolí?

Kira Mae Spencer: No, všeobecně dost vlažný, řekla bych. Převažuje spíš to nehraní…

Hadí král: To máš pravdu. – kývne – Často se tu na veřejných místech probírá mudlovský život a vše kolem něj, což nejspíš odradí i ty, kteří by RP chtěli hrát trochu víc. Vnímáš to, že se tu RP nehraje, jako negativum? Je pro tebe bez něj těžší vžít se do atmosféry?

Kira Mae Spencer: Spíše než nedostatek atmosféry mi přijde, že tu pak není ten únik. Příliš se tu člověk nechá ovlivnit mudlovským životem. Myslím, že tu mnohem víc hrozí to, že někteří nedokážou rozlišit sebe jako hráče a tu hranou postavu. Na jednu stranu mi nepřijde špatně, že RP není tolik striktní, ale ve finále tu je spousta dospělých lidí bez magických schopností v těle náctiletých čarodějů…

Hadí král: Ano, ve věku postavy a hráče je často významný rozdíl, což asi umocňuje i to nehraní – dospělý hráč se prostě nechce chovat jako pubertální kouzelník… – na chvíli se odmlčí a zadívá se do poznámek – Ale když se na to zase podívám z jiného úhlu, máme tu i dost starých herních postav – postavy, jež se během let mnohokrát zmrazily a zase rozmrazily, takže teď chodí třeba do 3. ročníku někdo, komu je 20 nebo více let. Není tohle jedna z věcí, které RP tak trochu znemožňují?

Kira Mae Spencer: Ale přitom o tom to má být. Zablbnout si, vypadnout z reality. Ale tady to ti lidi (a sebe taky) berou smrtelně vážně. A ruku na srdce, pokud nechci být náctiletý kouzelník, tak co sakra dělám ve škole čar a kouzel? – napije se ležáku – S tím stárnutím to je sice fajn pro hráče, ale je pravda, že pro postavu už moc ne. Ale zase bych to neviděla jako ten nejzásadnější problém, pořád to tomu člověku nebrání vzít do ruky hůlku a neřešit práci. – smutně se pousměje – Ono lidi ani moc nenapadne sebrat se a jít něco hrát. Chybí k tomu podpora a motivace, snad kromě výprav do lesa.

Hadí král: Jako jistou podporu bychom mohli vnímat předmět Charakterové studie, který se tomuto tématu věnuje. Vystudovala jsi jeho první ročník, proto mě zajímá, jestli ti přišlo, že se snaží nějakým způsobem RP na Hogu řešit? Měli jste například nějakou „RP session“ ve Velké síni nebo v KNP?

Kira Mae Spencer: Rozhodně se nad tím mohl člověk v Charakterových studiích hodně zamyslet. V druhém ročníku byl pro nějakou hru větší prostor v MÚ, ale už mi nevyhovovala témata, kterými se předmět zabýval, takže jsem toho nechala. Rozhodně této snaze fandím, ale ta podpora by musela být komplexnější než jen jeden předmět. Musela by nejspíš vyjít ze samých hlubin hradu. Ale otázka je, nakolik by o to vlastně valná většina osazenstva hradu stála.

Hadí král: Dokážu si představit třeba nějakou akci v rámci HK. – zašilhá po šéfredaktorce – Dobře, Kiruš, moc děkuju za zajímavý rozhovor! Chceš ještě něco sdělit čtenářům?

Kira Mae Spencer: Asi hlavně to, ať nezapomínají hrát si. A ať kouzlí, co to jde. – usměje se –

Můžeme jen doufat, že se role-playing na hradě uchytí trochu víc – vím, že Kiře by to udělalo velkou radost! Do té doby jí ale přeju hodně štěstí s Daenerys, kopu optimismu do nadcházejících dnů a hromadu trpělivosti s hadí letkou!

Pro Hadího krále
Maya Prinz