Server Hogwarts je plný inspirativních osobností, jejichž život se samozřejmě neodehrává pouze mezi hradními zdmi. Poznejte je spolu s Hadím králem trochu blíže a nechejte se u toho třeba inspirovat něčím, co byste mohli zažít nebo vyzkoušet ve svém mudlovském životě. 1/1 Ferdinanda doporučuje občas vykročit z virtuální reality do té skutečné!
Prefektka Avastie Namua Whakaari aktuálně studuje 5. ročník a krom záliby v pečení je známa třeba i tím, že je dcerou bývalé fialové profesorky Kate Resey. Stříbrný plíšek na svou hruď připnula ještě během prvního ročníku na hradě a od té doby jej ještě neodložila. Podílí se na přípravě akcí v zasedačce, sbírání magíků, je také součástí famfrpálového týmu na postech odrážeče a chytače a má zájem o sběr bodů. Tvrdí, že hroši jsou nejlepší zvířata, což nemůžeme ani potvrdit, ani vyvrátit. A dnes ji konečně budeme moct poznat trochu více!
Jaké je tvé oblíbené zvíře z Harryho Pottera?
Já si vždy přála vlastnit draka. Dokonce jsem jako menší kreslila komiks s drakem. Je to takové majestátní magické zvíře. I když to není úplně mazlíček na ochočení, stejně jsem si vždy představovala, že bych na něm lítala. A když by mě někdo naštval, tak aspoň bych pro svého mazlíčka měla svačinku. Tedy cože?
Máš nějakou knihu, která ti připadá výjimečná?
Ráda si odpočinu i u dětských knih, jako je Hraničářův učeň, ale kniha, ke které se ráda vrátím, baví mě dějem i stylem, jakým je psaná, je Spasitel. Od autora mě bavil i Marťan a Artemis, ale Spasitel je o dost povedenější a nebýt při čtení jeho konce v nemocnici, kde si vedle babky povídaly, jaké to byly výtečné těstoviny, tak bych se i rozbrečela. A i když má kniha své „technické“ části, kde autor vysvětluje, jak něco funguje, tak je to psané jak pro blbečky, takže se člověk nemusí bát nudných pasáží, které by nepochopil, naopak se u knihy i zasměje.
Co za seriál bys doporučila čtenářům?
Krom různých klasik, co zná každý (i ten, co nemá Netflix), je to seriál Bluey, který je sice spíš veden jako pro děti, ale má co nabídnout i dospělým. Má opravdu povedenou animaci, je to roztomilé, má naprosto milou atmosféru a musím přiznat, že mě i některé díly dojaly. Je to ten seriál, u kterého se zasmějete, zjistíte, kolik věcí je tam ze života, a ještě je to poučné. Jak pro děti, tak i pro dospělé. Prostě si v něm každá skupina najde to své.
Jakou hru považuješ za skvělou?
Já miluji takové ty staré počítačové hry. Moje srdcovky jsou Warcraft III a Heroes III, na tom jsem skoro vyrůstala. Z deskovek jsou to pak různé hry ze série „Tipni si“, člověk se kolikrát pobaví, dozví něco zajímavého a překvapí i sám sebe, když zjistí, že ví něco, co jiní ne. A nemusí se rozčilovat, že mu nepřeje hod kostkou!
Kdybys měla možnost si dát jakékoliv jídlo nebo nápoj, co by to právě teď bylo?
Asi nějaké dobré korejské jídlo a jako dezert bych si dala čokodortík. Ale asi bych si ho spíš upekla sama, protože v okolí nemám moc kvalitních cukráren, kde by člověk neměl pocit, že to nešidí. A možná bych si dala dubajský řez, protože spojení pistácií a čokolády je naprosto boží. Jo a ledovou kávu k tomu.
Na které místo bys všem doporučila se podívat?
Nový Zéland. Vzít campervan a objet ho dokola, projít úžasná místa, nadivoko nocovat někde u pobřeží. To posezení venku, dát si vínko, ehm, tedy samozřejmě jen limonádu, koukat na hvězdy a pak jít spát do auta. Ráno vstát, udělat si snídani venku na hořáku, nestresovat se, že se musí stihnout tohle a támhleto. To má své kouzlo. Odpočinout si od takového toho typického českého shonu a nepříjemných lidí. A kdybych měla doporučit konkrétní místo, tak Nugget Point nebo Cape Reinga.
Věnuješ se nějaké netradiční aktivitě nebo koníčku mimo Hog?
Ráda bych se pochlubila zajímavým koníčkem, ale jen nezajímavě peču. Miluji zkoušet různé kombinace chutí a celkově mam vášeň pro vše sladké, ať už je to výroba pralinek, nebo rovnou celý dort. Jen kdyby toho času bylo trochu více. A dostala jsem pizza kámen, tak se možná vrhnu do pečení pizz ve velkém.
Jak nejraději trávíš svůj volný čas?
Kdybych mohla, odstěhovala bych se k moři a volný čas bych trávila hraním petangu na pláži, chodila po pláži nebo bych si jen tak sedla na lavičku na pláži a „meditovala“. Jinak tu chvíli volna trávím různě, tak, jak možnosti a děti dovolí – buď si pustím seriál, nebo něco upeču, u čehož se odreaguji, ale taky naštvu ve chvíli, kdy spálím celý plech sušenek. Baví mě i relaxovat u malování, třeba takové to malování podle čísel, ale poslední, co jsem koupila, skončilo zahrabané ve skříni… a už tam leží asi rok. – směje se –
Nejsem si jistá, zda mám větší chuť na dubajský řez s ledovou kávou, nebo na domácí pizzu. Možná si něco z toho připravím k četbě Spasitele a budu u toho snít, že se vydám do vesmírných dálek na Nový Zéland. A co vy? Máte se zmijozelskou prefektkou něco společného?
Pro Hadího krále
Saiph Lacaille
4 komentáře