Ferdinandovo podzimní výletování po dýňových farmách
Nedávno jsem se v podvečer procházela po kolejce. Neměla jsem co dělat, a tak jsem chodila sem a tam. Brzy se za mými zády objevil Ferdinand. „Ssslečno Nerisso, co vy tu děláte? Proč neležíte v posteli jako vaši spolužáci?“ naklonil hlavu při otázce.
„Ferdo, mně se ještě nechce spát a doufala jsem, že se stavíš. Ty tak krásně vyprávíš příběhy ze svých cest!“
Rychle jsem popadla horké kakao, deku, přihodila pár polínek do krbu a uvelebila jsem se v křesle. Ferda se stočil do klubíčka kousek od mých nohou, hlavou stále směrem ke mně. „No dobrá, když tě to zajímá. Docela nedávno jsem putoval po dýňových farmách.“ (Pokračování textu…)
Každý z hradních obyvatel žije dvojím životem, jedním kouzelnickým a jedním mudlovským. Na Hogu se soustředíme spíše na ten kouzelnický, ale nalijme si čistého vína – vážně jste nikdy nepřemýšleli nad tím, co vaši spolukolejníci dělají v mudlovském světě? Já teda ano. Rozhodla jsem se to konečně zjistit… a na co jsem nepřišla! Někteří Zmijozelští mají u mudlů rozjetá celkem slibná podnikání! Věděli jste to?!
Kolegové, spoluletci a budoucí hvězdy famfrpálu, všichni víme, že létání na koštěti je nádhera. Vítr ve vlasech, hřiště pod námi, křik z tribun... ale taky modřiny, zlomeniny a trapasy, na které nezapomenete ani vy, ani vaše kolej. A protože my, Zmijozel, si nemůžeme dovolit vypadat jako banda nemehel, musíme se držet pár jednoduchých, ale zatraceně důležitých pravidel.
Jen týden před začátkem a ještě tolik práce! Tak přesně vypadal finiš příprav letošního Hogwarts tábora. Někdo by řekl, že je to chaos. A měl by pravdu. Ale v tom chaosu bylo i něco krásného – napětí, očekávání a hlavně chuť vytvořit něco kouzelného. Nakonec jsme všechno zvládli a výsledkem byl tábor, na který budeme vzpomínat ještě dlouho. Možná si říkáte: „Co se na tom táboře vlastně děje a o čem to celé je?“ Ráda vás vezmu na cestu od úplného začátku až po samotný konec.