Omluvte prosím zpožděné vydání tohoto článku, bylo způsobeno sporem s DV, který se snažil vydat v našich stopách. Kvůli sporu byla dočasná práce těchto módních odbornic pozastavena. Teď však už nám nic nebrání tento článek vydat.

Opožděně, ale přeci vám dnes přináším jejich Vánoční speciál. HUGO BOSS

Dobrý den. Vítám vás u dalšího dílu Stop Nevkusu. Tento díl bohužel bude trochu jiný než předchozí. Mou kolegyni totiž postihla vážnější choroba, která ji uvrhla na lůžko a nemohla tedy semnou brouzdat po hradě a diskutovat o různých (ne)módních modelech. Proto bude tento díl čistě jen mého názoru. I tak ale věřím, že vám pomůže.

Pro tentokrát jsem se byla podívat na Vánoční besídce a musím uznat, až na pár výjimek se na váš styl opravdu dalo i dívat. Pojďme si to však probrat podrobněji.

První do očí mi padla primuska zelené koleje Barbara Arianne Lecter. Tato dívka má vážně styl. Krásné zelené šaty půvabně doladěné lehkým zlatým páskem. Její kolejní oddanost určitě podtrhuje lehká vycházková hůl i kolejní návleky. Co bych však v tomto případě na ples nechala doma je určitě lebečka i čtyřlístek. K diadému na jejím čele taky nemám slov. Tento kousek se prostě nepovedl, už ve výrobně. A co závěrem říct k její kosti na krku? Asi musí kus svého bývalého kolejního tahat neustále sebou. Jinak si to nedovedu vysvětlit, proč právě na ples zvolila tento „šperk“.

Do cesty semi po Barbaře připletla mladá paní profesorka Betelgeuse Orionis. Z pusy se mi vydralo jen tiché „Ach.“ Paní profesorka na sobě má evidentně Nebelvírské oblečení a proto musím pochválit Nebelvírského krejčího, neboť tyto kousky se jim náramně povedly. Dále taky míří pochvala k paní profesorce neboť, že její oblečení se skládá z pyžama jsem si za celý večer nevšimla a musela jsem na to být upozorněna. I tak klobouk dolů. Tohle se povedlo.

Další účastnicí na Vánoční besídce byla slečna Bree Tanner. Tato slečna nepřekvapila. Už dříve jsem ne na ní viděla krásné kombinace oblečení a dnešní večer nebyl výjimkou. Možná bych doporučila nějaký vkusný pásek aby slečna podtrhla červenou. Ano zlatý by byl dokonalý…

Když jsem vykročila směrem k vyzdobenému stolu, který přetékal dobrotami, s úmyslem něco zde také ochutnat připletla se mi do cesty slečna Noxy. Přiznám se. V tu ránu mě přešla chuť na všechno. Pochopím že je někdo velmi potěšen z nové kolekce natolik že si nechce obléct nic jiného. Ono také sladění kimona a přehozu by nebylo špatné. Ani maska Gejši. Když jí někdo chce nosit tak ať jí nosí ale proboha co ty uší?! Spadla jste snad slečno z višně? Sobí uši na ples? Na Vánoční večírek? Přijít takhle na můj ples tak vás ani nepustím dovnitř. Sama bych se styděla vytáhnou takhle paty. A upřímně ani kimona nejsou zrovna oblečením pro ples. Opravdu nechápu.

Slečně mě ještě dokázala mile znechutit všechen zbytek chuti k jídlu, který jsem v sobě měla svým roztomilým pohráváním si s rybičkou v pytlíku. U sta hromů není tohle týrání zvířat?!

Po tomhle zážitku jsem si opravdu musela jít někam spravit chuť. Zamířila jsem si to tedy přímo k Zmijozelskému koutku a doufala jsem, že ostatní slečny ze Zmijozelu mě nezklamou.

Nezklamaly. Byly zde slečny Osiris, pečlivě upravená a připravená vyhrát cenu královny plesu Kristie Smithová,vždy elegantní Elanis Aelana Roselfová, drsná kapitánka famfpálového týmu Cerri i šéfredaktorka Hadího krále Wenai.

S Wenai jsem se dala do řeči ohledně nového nadcházejícího článku do kolejního časopisu, když se k nám přidala slečně Elanis, která se rozhodla že mi pomůže v mém hodnocení a na chvíli mi nahradila mou velmi chybějící kolegyni když společně semnou kritizovala oblečení přítomných v síni. A musím uznat, ač slečna Roselfová není expert. Její kritika měla hlavu i patu.

A nad čím jsme se společně pozastavily? Na elegancí i nevkusem Linn Rose Lairové. Shodly jsem se že brýle, havran i návleky trochu kazí jednoduchost a krásu jejich šatů a měli proto zůstat doma. U slečny Cathrine Lokwood jsme se nestačili divit lvu který byl zakousnutý v její hlavě, u slečny Cassiopei jsme netušily, proč se dívka snaží skrýt své oči za tak tmavými brýlemi a u pana profesora Midara jsme se obě pozastavily s názorem, že tomu to dnes opravdu sluší, až na ten zženštilý šátek.

A já se s vámi loučím. Bohužel však ne na dobu určitou jak tomu bylo zvykem, nýbrž na delší čas. Kdy se opět vrátím nemohu říct, neboť odjíždím za svou nemocnou kolegyní pomoct jí v její těžké nemoci. Ale nebojte se. Našli jsme za sebe dostatečnou náhradu. Přeji vám krásné prožití studia na této škole. Žijte blaze.

Loučí se s vámi Prada de Lacoste.

To by bylo k mému povídání o plese všechno. Zde jsem vám ještě nechala vyobrazit většinu přítomných kteří opravdu stojí za shlédnutí. A soudit? Soudit můžete sami pokud ovšem nějakou tu soudnost máte.

Všem kteří se besídky účastnili a nejsou zde zvětšněni se omlouváme, fotograf nebyl schopen pořídit žádné vaše kvalitní fotky. Hugo Boss