Vážený pane řediteli, paní kolejní, zmijozelští a zbytku hradu.

Píši druhý, a doufám že poslední, článek. Tento se ale od předchozího bude značně lišit, budu se totiž omlouvat. Nenechte se mýlit, nebudu se omlouvat za to, že chci, aby mdm Ked odstoupila z místa kolejní ani jiné věci, které jsem v článku napsala. Budu se omlouvat za formu, jakou jsem to napsala. Ono totiž ano, když se mluvilo slušně, nic se nedělo. I přesto uznávám, že spoustu věcí, které jsem napsala jsem napsat neměla, nebo jsem je měla minimálně říct jinak. Chci se omluvit madam kolejní i panu řediteli za formu, kterou jsem ke svému sdělení použila a za urážky, které z mé strany padly, a které mohly ublížit. Uznávám, že jsem v mnohém šlápla vedle a tak prosím o prominutí. Snad mou (veřejnou, neboť si myslím, že když veškeré pranýřování také proběhlo veřejně, tak je to nejlepší možnost) omluvu přijmete, a zároveń mi dovolíte k ní připojit i dvě další prosby. První bych ráda směřovala panu řediteli, kterého bych tímto chtěla požádat o přístup do hradu. A vás, moji drazí zelení, bych chtěla požádat, abyste se zamysleli nad tím, jestli je p. Ked dobrou kolejní, bez ohledu na to, jak dobrý může být člověk (přestože s ní v mnohém nesouhlasím a mám s ní mnohé spory), a jestli místo ní opravdu nechceme madam Angelu. Protože šanci se rozhodnout a vybrat už nikdy mít nebudeme. A myslím, že rok je dost dlouho na to, aby se ukázalo, jak moc toho člověk pro kolej dělá, nebo nedělá. Jak moc toho dělá p. Ked, to posuďte každý sám, já už soudila dost.

Tentokrát sama za sebe, Noxy Silverssson