Již před pár dny (na jednom nejmenovaném večírku, který je taktéž předmětem tohoto článku) jsme započali slavení Salazárnálií. Pochopitelně tak trochu v tichosti, jak velí tradice, ale právě dnes nastal čas pro pokračování.
V prvé řadě bych ráda shrnula, co to Salazarnálie vlastně jsou. Zkrácenou verzi příběhu o tom, jak vznikly, zmíním níže, pro pořádek tedy prozatím – v podstatě jde o zmijozelskou oslavu Zimního slunovratu, jejíž tradice započala ještě během doby, kdy na škole přebýval samotný Salazar Zmijozel. Přestože se nedochovaly všechny informace, rozhodli jsme se tyto svátky oprášit a obnovit a vrátit se tak „ke kořenům“.
To, jak prozatím Salazarnálie probíhají, je jednoduché. Byl úvodní večírek, momentálně probíhá připravování se na oslavu Zimního slunovratu, při kterém „hodní“ Zmijozelští obdrží dárek (případně dárky, pokud se budou účastnit oslav), pak bude pochopitelně další oslava – a k tomu dodržování různých tradic, ale ne všechno je již připraveno ke zveřejnění – navíc celohradnímu. 😉
Na večírku šlo zejména o to seznámit naše studenty s příběhem o Salazarnáliích a i se trochu odreagovat od mudlů a všudypřítomných stresujících Vánoc. Proběhly dvě minisoutěže, které tu ještě před shrnutím příběhu budu prezentovat.
První byla „jak si představujete Salazara“. Inu, hledali (přesnější by bylo „hledaly“ ;D) jsme všude možně a našli jsme celou řadu verzí… Že nám tuším ani nešlo zvolit vítěze. (Podle autorky článku je nejlepší její vlastní verze, ti, co ji znají, můžou hádat, která to je, že… =D) Zde jsou všechny k dispozici a můžete se klidně vyjádřit v komentářích.
Druhá byla „básničková“. Přišla na ní řada asi kolem desáté večer, ale kupodivu i tak měla ucházející počet účastníků. =D Mělo jít o krátkou (maximálně osmiveršovou) básničku o Salazarnáliích, která se měla psát s nadhledem, pokud možno i vtipem, aby to bylo odlehčené a vůbec. Proto to tak při čtení prosím berte. ;D
Poté už večírek pomalu skončil a vydali jsme se z KNP zpátky do Kolejky.
Ale, ano, ještě se tam vyprávěl ten příběh! Na ten jsem pochopitelně nezapomněla.
Kdysi dávno, když na hradě ještě přebýval Salazar Zmijozel, se na hradě ještě neslavily Vánoce. Většina kouzelníků stále slavila – spokojeně – Zimní slunovrat a vyhovovalo jim to tak. Ale vzhledem k tomu, že se stále zvyšoval počet studentů z mudlovských rodin (na čemž v dnešní době nevidíme nic špatného), kteří povídali o nějakých Vánocích a různých bytostech, co jim nosily dárky, někteří zakladatelé hradu přišli s tím, že by mohli nějaké ty kouzelnické Vánoce zavést pro všechny děti. Salazar mezi nimi pochopitelně nebyl, byl to zavilý tradicionalista, jak také jinak.
Tak se stalo, že zatímco jedna část hradu slavila Vánoce a nadělovala jim dárky trollí víla (tenkrát ještě ne Fleutýna, nýbrž nějaká její prapra…babička nebo něco na ten způsob) – a ta zelená část hradu si dále slavila Zimní slunovrat.
Na tom by nebylo nic špatného. Ale ostatním zakladatelům se to moc nelíbilo a jednou to Salazarovi prostě zakázali. Podrobnosti ponechme stranou. To se pro změnu nelíbilo zmijozelským studentům, kteří „hradu navzdory“ slavili Zimní slunovrat. A aby vzdor ještě více zdůraznili, pojmenovali celý svátek Salazarnálie. Krom spousty krásných a nápaditých tradic, které dodržovali z let předtím – případně i nových, se kterými přišli – to (nepříliš překvapivě) určitá část studentů krapet přehnala, což vedlo k dalším restrikcím a problémům… Jistě si to umíte představit. =D Ale Salazarnálie nakonec přežily tohle všechno – přežily i odchod Salazara… Ale časem postupně zanikly, jak už nebyly tolik propagovány a jak kolej vedli kolejní ředitelé, mezi kterými rozhodně nebyli ti bývalí studenti, co během svátků proměňovali „nezelené“ studenty na domácí skřítky…
Zrovna takovéhle tradice obnovovat pochopitelně nechceme. Ale vrátit se k tomu, jak to vlastně bylo původně myšleno – tj. k opravdové kouzelnické oslavě tohoto období, kdy se zase začnou prodlužovat dny a kdy se máme veselit a vůbec – a setřít z prosince tak trochu ten všudypřítomný mudlovský nános a zbytečný stres, který nás při nutných pochůzkách po městech neskonale vytáčí (alespoň některé, je nás ovšem dost!)… Ano, to je přesně naším záměrem. 😉
Pro ty zelené z vás, kteří slyší o Salazarnáliích poprvé – ještě dneska je možné napsat první „úkol“ a zadaný je již i druhý (v Kolejní místnosti!) a dejte si záležet, je to i na vás, jak vlastně ty Salazarnálie dopadnou a jak je budeme slavit! =) Posléze bude ještě zadaný třetí úkol, který bude mít termín do půlnoci 21.12.
Zimní slunovrat letos připadá na 22.12. 6:30 ráno. Je tedy jasné, že letošní Salazarův zástupce bude dárky rozdávat okolo téhle hodiny (ale mějte soucit, má volno a vstávat takhle brzo místo po jedenácté pro něj bude dost těžké =D), kdy také začnou oslavy úplně úplně naplno. Je jedno, jestli budete muset celý den prosedět v mudlškole, máte Salazarnálie, tak si ten den užijte a ukažte mudlům, že se nedáte! 😉
A jakéže dárky? Každý „hodný“ zelený dostane velice užitečný a dle mého názoru skvělý kolejní dárek. Definice hodného není tak úplně jednoznačná, ale pokud jste tu nebyli naposledy v listopadu a máte na kontě alespoň nějaké body (plusové, pochopitelně) a je tak vidět, že jste naživu a schopní a ochotní alespoň trošku něco dělat, nemusíte se bát.
Ti z vás, kteří se budou účastnit oslav, se můžou těšit i na celý Salazarnáliový příběh (včetně toho, kdo křičel, kdo mlčel, kdo přišel s trollí vílou a tak podobně ;D) v nějaké psané a celistvé podobě a ti, co se budou účastnit oslav opravdu „znatelně“, dostanou určitě ještě nějaké maličkosti a překvapení a tak. =)
22. nebo 23. bude také kolejní večírek s jasným tématem – přesné datum ještě dáme vědět a vůbec, všechno bude včas. Pokud najdete v rámci právě probíhajícího druhého úkolu nějakou „hezkou“ tradici, k oslavám ji s radostí připojíme.
To by bylo prozatím asi vše. Jinak – barva Salazarnálií je přirozeně zelená všech odstínů a doplnit ji můžete stříbrnou s libovolnými odlesky! 😉
Vivat Slytherin a vivat Salazarnálie!
A ať vás mudlové neuvánocují! =)
3 komentáře