Zelené záblesky ze slavnosti

Školní rok Zima 2015 skončil (konečně prázdniny!) a na tradiční slavnosti se udála i řada radostných událostí pro zelené všech odstínů! Řád Salazara Zmijozela si odnesla naše primuska Lily Angelina Johnsonová. Není divu, koleji i odkazu Salazara dělá čest a po loňském roce, kdy získala titul Snaživce roku, se letos ujala se vší energií vedení koleje. Redakce HK gratuluje! Lily jsme pochopitelně kontaktovali a zeptali se jí, jak se s ním cítí. HK: Obdržela jsi Řád Salazara Zmijozela. To je velká pocta. Jak se s ním teď cítíš? LAJ(ka): Pořád jsem docela překvapená, protože kdysi dávno jsem vůbec nepočítala s tím, že vůbec nějaký řád dostanu, a taky jsem samozřejmě poctěná, protože prostě Salazara člověk nedostane každý den. A cítím se výjimečně, protože tenhle řád má hlavně ta zmijozelská "elita". :D HK: Želé had nebo čokoládová žabka? LAJ(ka): Asi spíš želé had, protože za žábu by mě Barb sežrala na oplátku. :D Gita Hrdličková se stala oficiálně první zmijozelskou KOZou. Zkoušku složila na tři Vynikající ze Studia mudlů na téma "Vliv kouzelníků na mudlovskou novinařinu". Komu se nechce pátrat po její práci a stejně si ji chce přečíst, může kliknout sem. Gratulujeme k titulu a zejména k možnosti vyčarovat zelené zelí! I Gitě jsme napsali a poptali se jí. HK: Obdržela jsi diplom za KOZu. Jsi první ze Zmijozelu s titulem a kouzelným zelím tím pádem, což je super. Jak se teď cítíš? Reakce, atd.? GH: Je to zvláštní pocit. Během hektického povánočního období jsem odkozovala a vůbec jsem si v tom spěchu neuvědomila, že jsem u nás v koleji první! Samotná zkouška probíhala i přes svou vážnost ve velmi příjemném duchu, ale párkrát došlo i na záludné otázky přísedících profesorek, při kterých jsem musela zmobilizovat i vědomosti, o kterých až dosud netušila, že je mám. Pokud jde o plány do budoucna, moc se s novým kouzelnickým titulem nezměnily - chtěla bych dál studovat a psát pro Denní věštec jako doposud. HK: Želé had nebo čokoládová žabka? GH: Želé had. Letošním Snaživcem roku se stala opět zelená studentka, tentokrát NaSaŠí Jackson. Nahromadila 8722 bodů a zakončila 30 předmětů na Vynikající, což je docela pěkný výsledek. Doufejme, že následující rok se k hrocení odváží nějaká další zelená osoba a podaří se nám vyrovnat rekord Nebelvíru a mít tři Snaživce po sobě! Krekře pochopitelně gratulujeme a jak jinak, také jsme ji museli trochu otravovat... HK: Jsi Snaživec! Vyhlášeně a oficiálně! Tvá reakce? Jak se cítíš? NJ: Když už je teď po všem, nějak nemám co dělat a připadá mi, jako by se za celý rok vůbec nic nestalo. Stejně jako mi přijde, že jsem musela čekat celou věčnost, než mě vyhlásili, to byly pořád samé zdlouhavé potlesky a slova díků, že jsem netrpělivě podupávala nožkou a začínala chytat nedočkavé tiky, ale o to víc jsem se na "svou chvilku slávy" těšila. Docela vtipný, že člověk dře celý rok, aby pak v pěti minutách rychle všechno skončilo. Ale tak radost samozřejmě mám, a velkou! (Ehm, bude ještě větší, až mi do tý Síně slávy konečně připnou moje jméno! :D) HK: Želé had nebo čokoládová žabka? NJ: Čokožába! Jednoznačně žabka, to se s něčím jako želé had nedá srovnávat! Teda mluvím samozřejmě o kartičce, žáby nejim, žejo... Naším zlatým hřebem večera pak byl rozhodně náš FAMFRPÁLOVÝ POHÁR. Na krbu tak budeme mít od každého druhu alespoň jeden a dokud nevyrobí novou verzi toho školního, můžeme být v klidu. Ale nemusíme být! Přestože věci jako pohár jsou vždy zásluha všech, co se daných klání účastní, a mohli bychom tu vypsat všechny, kteří alespoň na minutku zaskočili nebo nějak jinak vypomohli a svým dílem tak k našemu úspěchu přispěli, napsali jsme naší kapitánce Elanis Aelaně Roselfové, která se tu havěť to klubko hadů snažila zkrotit a směrovat jedním směrem. HK: Jsi kapitánkou vítězného famfrpálového týmu, teď už oficiálně (a doufáme, že už ti poslali ten pohár... nebo někomu :D). Jak se teď cítíš? Reakce? EAR: NEPOSLALI! CHCI HO! KDO HO MÁ! JE MŮJ! DEJTE MI HO! Cítím se konečně tak nějak v klidu. :) Jako pocit by to byl dobrý, kdybych ten pohár měla v ruce. Dá se říct, že jsem opravdu nadšená z toho, že jsme to konečně po těch letech pod mým vedením dokázali. HK: Želé had nebo čokoládová žabka? EAR: Většina lidí by to snědla, ale já bych si tedy s radostí vystavila obojí... Edit: Od napsání odpovědi do vydání článku již pohár v pořádku dorazil. Elanis ladí k vlasům, očím atakdále a pravděpodobně je teď ještě více nadšená než předtím. Za zmínku stojí i naše třetí místo v poháru školním. Podle umístění by se to totiž mohlo zdát jako špatný výsledek, ale když se podíváme na body, vedli jsme si ucházejícně. Rozhodně by to ale šlo lépe, což jsme ukázali v letech, kdy se nám chtělo. Uvidíme, kdy se nám bude chtít příště! Tímto bych toto drobné shrnutí zakončila. Vivat Slytherin, žáby, hadi, body a prázdniny!

Letošní Sedmiboj očima Zmijozelu

O Zmijozelu se povídá leccos. Od Zmijozelu se očekává leccos. Potvrdí to anebo vyvrátí svými názory na Sedmiboj? Posouzení nechám na vás... Přiznávám se, že průzkum mezi našimi studenty jsem dělala i kvůli ukojení mé vlastní zvědavosti. Po všech těch letech mám nějaký svůj pohled na věc a zajímalo mě, jak se na to koukají ostatní spolukojeníci. Obeslala jsem všechny z koleje a chtěla od nich klidně i sebestručnější vyjádření k tomu, jak to letos vidí, jak se (ne)těší, co očekávají a jednoduše cokoliv k tématu. S tím, že bude zachována anonymita (nebudou tedy u jednotlivých vyjádření uvedena jména; rody jsem ale nepřepisovala, např.) a spíše půjde o sestavení onoho "zmijozelského názoru" - z odpovědí celkem 25 studentů napříč všemi ročníky, kteří se o ten svůj s HK podělili... Jak už to tak ale bývá - a nepředpokládala jsem, že to bude jinak - není v tomto kolej úplně jednotná. Část lidí se nadšeně těší, části by naopak ani nevadilo, kdyby letos 7B nebyl. Také by stálo za to podotknout, že z těch 25 lidí se k možné účasti jen jeden člověk vyjádřil, že se přihlásí téměř určitě a čtyři, že o tom přemýšlejí (více či méně). Vyjádření nejsou téměř nijak měněna (pokud mě tam nějaká hrubka nepraštila do očí; hovorové tvary jsem nechávala být). O 7B jako takovém... "Nikdy jsem moc nevěnovala pozornost ani sedmiboji ani bradavické čtyřce." "O sedmiboj se příliš nezajímám, přijde mi, že má smysl jen pro účastníky, kteří plní jeho úkoly." "No jasně, děsně se těším! V této situaci nemohlo přijít nic lepšího. Máme spoustu schopných a aktivních lidí, kteří mají největší šance to vyhrát. Denně se jich určitě hlásí stovky!" "Na minulej Sedmiboj jsem tu nebyla, ale vypadá to jako zajímavá sranda." "Já jsem na Sedmiboj hrozně zvědavá, protože jsem nováček a určitě to budu sledovat. Hlavně aby to už začalo a nejlepší by bylo, kdybysme vyhráli." "Musím říct, že se na Sedmiboj docela těším. Plánuji si ho užít a hlavně se těším na práci, kterou soutěžící odvedou. Zajímalo by mě, jestli jim to taky bude tak drásat nervy jako tenkrát nám. Co se týče posledního Sedmiboje, mám spíše rozporuplné pocity." "Ze Sedmiboje mám poněkud smíšené pocity. Na jednu stranu je to tradice, na druhou je to něco, co by zasloužilo na chvíli vynechat. Uznávám, že revitalizace z minulého sedmiboje byla něčím novým, neokoukaným a interaktivním (mám na myslí první část úkolů, kde bylo všem měřeno stejným dílem a nezáleželo na momentálním rozpoložení porotců ani nad tím, jak moc který úkol vyzradil, kdo je jeho autorem), na druhou stranu mám pocit, že už jsou soutěže typu 7B a B4 jakýmsi přežitkem, který nutí koleje posílat do boje lidi, kteří na to nemají, nechtějí to dělat, nebo prostě lidi "z nouze", když by například chtěli jet na pohár, nebo dělat nějakou záslužnější činnost, než je pachtění se v 7B co 14 dní." "7B byl téměř vždy něco mimo, co se ostatních vlastně netýkalo a vše bylo stylem "tak teď si to vyžerte, haha!". No, ve Zmijozelu úplně mimo, co zbytek koleje patřičně nesleduje a vlastně se jim ani nedivím." "Pocity mám takové smíšenější hlavně proto, že jsem se chystal alespoň zmrazit - ale tohle si nenechám ujít." "Za dobu, co jsem na Hogu, je tohle první sedmiboj, který vidím, takže upřímně moc nevím, co čekat." "Díky tomu, že se mě to vůbec netýká, se na to docela těším, protože jsem zvědavá, jak moc zoufalí ti soutěžící na konci budou, popř. kolik jich odpadne." "K Sedmiboji mám nijaký přístup. Jelikož v minulých ročnících vždy došlo k nějaké vyhrocené situaci , především ohledně hodnocení soutěžících, na sedmiboji nevidím nic moc pozitivního. Je to spousta práce pro organizátory, kde podle mě nikdy nedostanou tolik díků a chvály, kolik by chtěli, aby je práce na hradě více motivovala, než demotivovala." "Já jsem zvědavá, jak to bude vypadat." "Myslím, že Sedmiboj je dobrá věc, protože to ozvláštní život na hradě. Ale na druhou stranu si myslím, že to prožívají více ti, co jsou na hradě častěji a ti, co se do života tady zapojují aktivněji." "Stres. Doufala jsem, že ho pro letošek vynechají." "O tom, že Sedmiboj bude si už hradní obyvatelé šuškali několik dní předem a je dobrá zpráva, že se nemýlili. Co se týče mých pocitů, tak říkám, proč ne? Myslím si, že by to mohlo oživit atmosféru na hradě, která se momentálně ubírá pouze na soutěže a výuku. Jistě to bude přínosná událost." "Co se týče sedmiboje, tak mám pocity skvělé. Těším se a zase to bude určité rozptýlení na škole a něco nového, co prověří naše myšlenky a cíle." "No, já akorát vím, že Sedmiboj existuje, něco jsem o něm četla loni, ale už si moc nepamatuju, co. Ale docela se těším - minimálně na tu atmosféru a jak to budeme všichni prožívat spolu se soutěžícími." "Než se to objevilo na vývěsce, tak jsem netušila, že nějaký sedmiboj existuje. :D" "Myslím si, že Sedmiboj naším hradem otřese, protože to je akce, která tu už dlouho nebyla a pokud se pamatuji, tak posledně vyvolala velký rozruch." "Vztek. Všichni fakt nemáme čas zabývat se něčím takovým. Nikdo už do toho ani nemá chuť či energii jít, ani se tím zaobírat. Rok klidu by mi vážně nevadil. Nebránila bych se ani bojkotu." "Sedmiboj nám byl čert dlužen." O fandění, účasti a podpoře... "Pokud mě pohár nevybere, tak hodlám fandit, aspoň pokud za kolej půjde někdo schopný, o kom bych si řekla "ten určitě bude pokračovat ve stopách Cerri a vyhraje", případně i těm, kteří budou vypadat nadějně." "Sedmiboj by se mi líbil se účastnit, ovšem viděla jsem, jak se lidé mají k těm, co se účastní a nevyhrajou. Vlastně i k těm, co vyhrajou. Tak nevím. Ale jo, asi bych tam chtěla. Zajímavá zkušenost, ať už je výsledek jakýkoli." "No a na fandění já jsem nikdy moc nebyla, navíc mi přijde, že jsme v těhle soutěžích jakožto Zmijozelští neměli moc štěstí (soudě podle B4). Minulé ročníky jsem nezažila (nebo si už nevzpomínám?), takže mě to opravdu příliš nevzrušuje. Akorát mi přišla fajn možnost si sám projít arénu a zkusit úkoly, to bych brala i letos." "Nyní když nad tím tak přemýšlím, docela mně láká se zúčastnit, ovšem absolutně nevím, co si mám pod sedmibojem představit, jaké zhruba úkoly mám čekat atp." "Účastnit se nechci, neměla bych na něj čas kvůli mudlovským povinnostem. Nijak aktivně fandit asi také nebudu, občas ale ráda nahlédnu na vypracování, jen tak pro zajímavost." "Nijak extra netoužím po aktivní účasti, ale těším se na všechny účastníky, především pak na reprezentanty naší koleje." "Ráda bych se ho zůčastnila, ale bohužel to ještě nejde, takže to přenechám na těch starších a zkušenějších. Jenom doufám, že to vybraní zelení vezmou zodpovědně a dostaneme hodně bodů, abychom třeba nebyli poslední. " "Přemýšlel jsem o tom (přihlášení se, pozn. ed.), ale nevím jestli na to stačím. Hlavně kvůli mým "zkušenostem" a času. "Osobně mě to moc neláká. Mám letos náročný rok (diplomka, státnice), takže nepřipadá v úvahu, abych se vůbec o něco pokoušela. Asi budu tak nějak okounět kolem a pozorovat, jak se šampioni lopotí s úkoly. Fandit budu, pokud bude komu (nevím, kolik lidí se podaří u nás na tohle přemluvit, co jsem tak koukala, nikdo se do toho moc nehrne)." "Já osobně se účastnit nechci, minule se mi v úkolech otevřených pro veřejnost podařilo rozluštit jen čtyři, ale odvážlivcům, kteří se do toho pustí fandím. Na tribuně, kde se mlsá "sedmicukroví", to jde samo. :)" "Doufám, že ve Zmijozelu najdeme dostatečně tvořivé, bystré a flegmatické kouzelníky, kteří úkoly budou plnit s chutí, s mozkovou bouří námětů a nápadů, nadšením, věnují tomu čas, energii a i v neúspěchu to nevzdají." "Ráda bych se zúčastnila, ale mě asi nikdo nenominuje... Rozhodně budu fandit našim zeleným Sedmiborcům a doufám, že vyhrajem!" "O účast v klání se nyní moc nezajímám, protože už teď jsem ráda, že zvládám odevzdat aspoň úkoly, a tak vím, že bych se tomu nemohla věnovat naplno. Minulé ročníky Sedmiboje jsem sledovala, ale spíše zběžně a moje fandění představovalo spíše oblékání v kolejních barvách než nějaké hlasitější projevy." "Jsem v prvním ročníku, takže se sedmiboje zúčastnit nemůžu, ale kdybych mohla, možná to zkusím. Fandit určitě chci." "Never more, i kdyby to šlo. Pokud bude komu fandit, proč ne. Pokud ne, tak svůj čas věnuji jiným věcem. Vždy jsem ale spíš fandila kamarádům nežli jen čistě koleji, 7B je narozdíl od B4 spíše souboj individualit; zelené jméno v Síni slávy je ovšem vždycky pěkné..." "Osobně všem zeleným budu držet palce, ať uspějí co nejlépe!" "Já bych se strašně rád zůčastnil, ale bohužel nemůžu, nýbrž jsem v prvním ročníku, ale možná bych to otevřel pro všechny. Někdy i první ročník může mít skvělé kouzelníky než-li jen vyšší. Tak mi nezbývá nic víc než fandit a přát si, aby zastoupení za zmijozel bylo silné a odvážné a, abychom to vyhráli a všem to nandali." "Sedmiboje se účastnit nechci, protože jestli tam je vážně psaní příběhů, tak to není nic pro mě, na to nevlastním tu správnou múzu. A ani netuším, jestli můžu. Fandit určitě budu reprezentantovi naší koleje." "Ahoj, jelikož jsem v 1.ročníku tak se nemohu účastnit a ani moc nevím co od toho mám čekat. každopádně určitě budu fandit našim vybraným, protože si myslím, že to musí být strašně psychicky náročné. Když si vezmu, že by na mě celá kolej spoléhala a já bych je mohla zklamat, to musí být hrozný pocit. Na druhou stranu to musí být skvělé odragovani a adrenalin. " "Fandit určitě budu." "Jsem zvědavá, kdo do toho letos půjde - uvažovala jsem o své účasti, ale nejsem si jistá, protože posledně mi moc nešla praktická část (a to bylo jenom nanečisto), tak se toho trochu bojím. Nicméně pokud mezi vybranými nebudu, tak samozřejmě hodlám fandit, protože vím, že nic nepodpoří soutěžící jako pořádná podpora!" "Sedmiboj? Fakt díky, ne." O pravidlech, organizaci a nové ministerské pracovnici... "Pravidla jsou skoro stejná (jako minule, pozn. ed.), takže tam mě nic nepřekvapilo, a to, jak bude Sedmiboj organizovaný, se teprve dozvíme, takže radši nic neočekávám, abych pak nebyla zklamaná…" "Co se týče nové pracovnice, neměla jsem možnost jí ještě potkat, takže na ní názor zatím nemám. Pravidla jsem zatím moc nečetla, jediné co jsem četla pořádně byla odměna, ta by se mi velice líbila, ovšem to asi každému." "Novou ministerskou pracovnici jsem ještě ani nepotkala, ani netuším, co má vlastně dělat." "Ministerskou pracovnici jsem ještě ani nepotkala, takže ani nevím, co si o ní mám myslet." "Z pohledu soutěžícího se mi na pravidlech nelíbí doložka, že je možné pravidla kdykoliv změnit. Byl to problém minule a pokud dojde k něčemu takovému i letos, bude to problém opět. I to je jeden z důvodů, proč bych do 7B nešla ani jako náhradník. Ono je to klání plné stresu, sebezapření a výsledného zklamání nad tím, že věc, kterou jste páchali "za pět dvanáct" má lepší hodnocení, než něco, čemu jste věnovali skoro celý týden času... Inu, porota je porota a přes to vlak nejede. A něco o nové (Starší?) osobě, která se tu objevila? Nemám moc představu. Ještě jsem jí neviděla a z těch strohých informací houby poznám." "O ministerské paní nic nevím, názor nemám. Pravidla se mi číst nechce. :D" "Po přečtění tvé sovy mě jako první napadlo: "Eh... My máme nějakou novou ministerskou pracovnici?" Vzápětí se mi ale rozsvítilo - příště budu číst upozornění na hlavní stránce pozorněji. :D Pokud se nemýlím, dříve fungovala organizace Sedmiboje i bez pracovníků z ministerstva, takže to trochu nechápu. Aspoň se ulehčí profesorům a bude více seminářů (čti bodů). 0:-)" "Co se týče nové ministerské pracovnice - myslím, že může dodat na pocitu nestrannosti, když jde o někoho z ministerstva a ne přímo z hradu." "Upřímně jsem až do téhle chvíle nevěděla, že ministerstvo má novou pracovnici, měla bych častěji číst nástěnku. Takže na novou pracovnici názor nemám." "Pravidla můžeme kdykoliv změnit. Haha. Ha... Ha. Ono to tak vtipné opravdu není. A zbavení se zodpovědnosti "když si budete stěžovat, vlastně není na koho" to letos jen dodělává." "Upřímně mě jen mrzí, že se do této hradní akce zapojilo Ministerstvo kouzel, osobně nic proti Gwendolin Starší nemám, ale raději bych viděl v organizačním týmu někoho "domácího"." "Jedinou chybou je, že na tribuně neustále všichni končí na okraji vesmíru ať udělají, co udělají, což si myslím, že je pochybení vedení a samotné přípravy, což by bylo vhodné aby nová ministerská pracovnice vyřídila. Zatím nevím jaká je, tak nebudu soudit." "Ohledně ministerské pracovnice - no, tak nevím, co si myslet, ale profesoři asi nemají čas něco organizovat, jestli musí opravovat úkoly a eventuelně vypisovat semináře, asi to zabere dost času... Tak je dobře, že je tu aspoň někdo jiný, kdo se tím bude a hlavně chce zabývat." "Co se ministerské pracovnice a pravidel týče… Totálně žeru větu: „Realizační tým má právo na změny v pravidlech během průběhu Sedmiboje.“ Vzhledem k minulému ročníku by z toho člověk až brečel." Co říci závěrem... Já byla upřímně řečeno asi nejvíce překvapená tím, že převládal optimismus, to je něco, co jsem nečekala - i když nutno dodat, že převážně byl od mladších ročníků, kteří se prostě a jednoduše těší na nové a zajímavé věci, což 7B zajímavý a pro ně nový jistě je. Celkově si ale myslím, že tato "sonda" do Zmijozelu splnila svůj účel - a nejde jen o vyjádření pár známých lidí, nýbrž o víceméně celistvý obraz, průřez celou kolejí.

Rozhovor s Hedvikou Wiletovou

Hedvika patří k té skupině lidí, kteří se po dlouhé době objevili mezi zdmi našeho hradu a jelikož je to správná zelená (navíc s datem registrace 2005, tj. ještě dřívějším než já!), nedalo mi to ji trošku vyzpovídat. Ahoj! Ráda tě tu vidím po těch letech. Jak se máš? Ahoj. Mockrát děkuji za přivítání, také tě ráda vidím. Mám se dobře, dík za optání. Tuším, že naposledy jsem tě tu zahlédla někdy v roce 2008 nebo 2009, což už je pěkně dávno. Jak se aklimatizuješ? Změnil se hrad hodně? Vzpomínáš si tu na někoho? Vzpomněl si někdo na tebe? Máš pravdu, že 3 roky jsou dlouhá doba, a přestože se hrad na první pohled nezměnil, je tu pro mě nejen pár nových věcí ke zkoumání (například Godrikův důl), ale i spousta věcí, které jsem za ty roky zapomněla. Jinak se tu ale stále cítím jako doma, vše při starém. Co se týče vztahů, hned při prvním vstupu do hradu jsem musela pozdravit Lee Mortira, a moc mě potěšilo, že i on si na mě vzpomněl a srdečně mě tu přivítal - doufám, že se na mě kvůli této informaci nebude zlobit. Během té doby se toho určitě u tebe spousta událo. Jak válčíš s mudly? S mudly válčím poměrně úspěšně, i když se najdou někteří, které bych často nejraději proklela - konkrétně se jedná o mého pana učitele mudlovské pseudovědy zvané informatika, který mi vydatně a často znepříjemňuje život. Jinak jsem o 3 roky starší, ale mám pocit, jako by mezi mým průchodem branou v roce 2009 a letos neuběhlo více než pár týdnů. Proč jsi zavítala zpátky? Stýskalo se ti po nás? =D Upřímně řečeno mě sem zavedl osud. I v průběhu těch tří let jsem sem občas zavítala, abych se podívala, jak tu žijete, a letos jsem zavítala zrovna v době, kdy byla otevřená registrace, a já si řekla - tohle je znamení! Už jsi byla v kolejní KNP, teď s tebou dělám rozhovor do Hadího krále... Plánuješ být kolejně aktivní a máme se tak na co těšit? ;-) Plánuju být tak aktivní, jak to jen půjde, ale nechci nic slibovat, protože jsem mudlovsky mimořádně vytížená, i když bych ale doopravdy nestíhala, na jeden úkol za 14 dnů a nějakou tu soutěž čas určitě najdu, aby mě zas nevyhodili. :-D Jaký byl úplně prvotní pocit při návratu? Kam jsi šla jako na první místo? Prvotní pocit při návratu byla obrovská radost, že jsem zase doma. Nejprve jsem šla do Godrikova dolu, protože to je jedna z věcí, které od mého odchodu v roce 2009 přibyly. Na co se teď nejvíc těšíš? A co říkáš na ta příšerně nezmijozelská vedra venku? ;D Nejvíc se teď těším na to, až si vydělám nějaké peníze, abych tu nechodila tak nemravně. Na druhou stranu - v těhlech vedrech (můj názor na ně je poměrně negativní) je to snad pochopitelné. Díky za rozhovor a budu se těšit někdy na shledanou v kolejce a na hradě! =)

Zmijozelská hudba

Taky to znáte, že slyšíte písničku a říkáte si, jak v tom slyšíte naprosto j-a-s-n-ě vaší kolej...? Mně docela často. A kupodivu nejen ve stylech, které si ke Zmijozelu umím představit. Jistě, jistě, metal, rock (i když třeba takový art rock bychom asi přenechali jiným kolejím...), ale i různá psychohudba nebo industriální opulentní skladby... Ale občas zaslechnu zcela jasnou myšlenku i v něčem úplně jiném. Samostatnou kapitolou jsou pak různé kolejní "hymny", které byly vytvořené nejrůznějšími lidmi. Tam už pak člověk jen pobaveně a odevzdaně vrtí hlavou, zatímco hledá, kde by tu písničku sehnal, protože ji nutně potřebuje. V případě Zmijozelu jde hned o dvě skladby, které bych si v jejich originálním (mudlovském) znění nikdy v životě dobrovolně nepouštěla...

 A má o několik stupňů oblíbenější:

Když se pak přistihnete broukat si jejich text, jelikož zejména ta druhá je nakažlivá (nebo alespoň v mém případě byla), jste už ztraceni. Vážně.

Dalši takovou "skupinou" jsou písničky, ve kterých se zmiňují kolejní zvířata a tak podobně... Pokud se to ještě textově strefí do koleje, tak už to dosáhne úplné "dokonalosti"... Za všechny můžu zmínit třeba Wake The Snake od finské skupiny Lordi (a ano, jistěže to není čistě mudlovská kapela!):

Zmijozelské, že? Mi stačí vždycky jenom slyšet začátek "Slither into..." na to, abych se zeleně naladila. Pochopitelně bych tak mohla pokračovat až donekonečna... Však kolik písniček jenom existuje! Abych to ale nějak zakončila, tak i bez textu mi totálně zmijozelská přijde tato metalová verze jedné moc pěkné instrumentální skladby... Což o to, ona i sama o sobě ta skladba je taková "dost do zelena", že ano. Ale v tomhle spojení už je to tutové:

Je dost možné, že to už byla jenom otázka vkusu... Ale je to prostě úžasné a musela jsem se o to podělit. ;D Každý zelený má zcela jistě "ty svoje" a to je jenom dobře. Budu ráda, když se podělíte o další zmijozelské skvosty v komentářích. ;-) Ať už budou z jakéhokoliv soudku zelené a ještě zelenější. Ať žije "naše" (vaše =)) hudba! =)

Zelená podpora

Připadáte si poslední dobou ve stresu? Nešťastní? Krom výjimek (kterých si náležitě ceníte) vás okolí nesnáší nebo má akorát tak haldu pokryteckých keců, na které nemáte náladu, chuť a nejraději byste je opláceli nějakým opravdu ošklivým kouzlem? Tak nezapomínejte, že...

Jsou hadi, co vás obejmou (s nikým jiným se pochopitelně neobjímáme! Slytherin morals!): Jsou hadi, co vás ochrání:

Jsou hadi, co vás milují:

Jsou hadi, co vás rádi vidí:

Jsou hadi, co by vás samou láskou sežrali:

Jsou hadi, kteří se vašim vtipům smějí tak moc, až prskají:

A jsou i hadi, kterým jste úplně fuk:

Takže se nezatěžujte s nějakými čičinkami:

Ani s opeřenci:

A ani ne s nějakými dalšími savci:

A jednoduše: Vivat Slytherin!

Zmijozelský problém s dárkem k Salazárniím…

...a menší varování pro hrad... "Kde jsou ty nadkolenky?!" zuřila primuska na začátku ledna a bylo na ní vidět, že by si do něčeho nejradši kopla - ale viník v nedohlednu. "To už nejsou v prádelně?" nadhodila Barb a dál si něco četla. Respektive - četla si tradiční mudlčetbu, dělat dvě školy a z toho jednu mudlovskou dá občas zabrat. "Ne, odtamtud je prý už včera poslali zpátky. Skřítci jedni! Ale v kumbálu prostě nic! Nikde nic! Ani lístek, že už je hotovo. To, že je prali dýl než měli, to bych i pochopila, ale kde jsou teď?" zatvářila se Cerri zoufale a práskla sebou do křesla. "Neměly být ty dárky už dávno poslané?" ozvala se kolejní ředitelka. "Jistěže. Ale to, že je ti skřítci budou prát tak dlouho, to se nedalo předpokládat. Každopádně měly být poslané teď - kdyby tu byly!" odvětila primuska a bylo na ní vidět, že kdyby teď našla toho, kdo za tohle všechno může, tak... By asi nikdo v jeho kůži být nechtěl. "Jestli to ti skřítci poslali do jiné koleje nebo někam úplně jinam, tak si je setsakra podám!" dodala ještě a rychlým krokem zmizela zase v kumbálu, ve kterém se přehrabovala a hledala jakoukoliv známku toho, že tam nějaká ta nadkolenka někdy byla. Jak později vyplynulo ze situace, chyba byla úplně jinde než na straně domácích skřítků z prádelny... Po několika hodinách vyšla Cerri z kumbálu vrcholně vytočená, zsinalá, ale snažila se tvářit nenápadně. Nakoukla do zasedačky, kde objevila zrovna jenom Suší a Barb, tak vešla dovnitř, zamkla za sebou a zhluboka se nadechla... "Cože, ZLOřád?!" téměř vykřikla Suší. "Ticho, ať o tom neví celý hrad," uklidňovala ji Cerri. "Tys ho tenkrát nezažila, jak se proháněl ve skříních celého hradu... Pak ho Veldrin uklidil k nám do kumbálu - kdovíproč - a od té doby zdrhá jenom málokdy. Ale očividně se začal nudit. To bylo už víc maličkostí takhle - ale teď to už prostě přehnal. Každá sranda má svoje meze." "A jako, odmítá nám ty nadkolenky vydat, jo?" ptala se Barb a bylo na ní vidět, že přemýšlí, jak je z něj dostat. "Odmítá, totálně. A přetahovat se s ním nebudu, to jako sorry. A je skoro kouzloodolnej, to nemá víceméně význam - i když teda jenom skoro, přinejhorším... Ale ani nedal podmínky, že nám je prostě dá, až se mu bude chtít. Drzoun!" téměř si odplivla Cerri. "Takže jako musíme čekat?" ptala se Suší a dávala najevo, že se jí to zrovna nelíbí. "No, čekat... Můžeme vymýšlet, jak je z něj dostat. Žádnou podmínku nedal, ale třeba se nám to nějak povede...," podotkla Cerri a podívala se na Barb. "Jo, nějak to dáme. A asi neplašit hrad, co?" "To by bylo nejlepší. Jako, ale až nám je dá, tak jde prostě pryč, já ho už u nás nechci!" "S tím souhlasím," podotkla Suší. "A Ked o tom neřekneš?" "Ne," rezolutně odmítla Cerri. "Tohle už je otázka cti, já měla ty dárky rozeslat, já se postarám o to, aby to bylo v pořádku. I kdybych se s ním měla prát!" "Tak a kde jsou ty nadkolenky? Proč je ještě nemáme?" Zasedačka, o pár dní později, očekávaná otázka od kolejní ředitelky. "Prádelna, stále," zívla Barb a nedávala nic najevo. "Jak pořád, mluvily jste s těma skřítkama?!" "Jo, jistěže, mluvily, prej byly tak strašně zaprášený, že musí jet ještě druhé kolo," odvětila Cerri a házela očkem po Suší, která vypadala trošku neklidně. "Jako, já jim nějak domluvím!" "Ne, já, nějaká kouzla na ně!" "Ať pořádně pracují!" ozývalo se celou zasedačkou a Cerri si jenom mnula spánky a slíbila v duchu prádelním skřítkům spoustu sladkostí a vůbec, až tohle skončí "Dáš nám ty nadkolenky?" Cerri s hůlkou, pokus kdovíkolikátý, už opravdu naštvaná. "Nedám," uchichtl se ZLOřád a jal se utíkat a plivat a krást fazolky a - zlořádovat. "Tak fajn," procedila skrz zaťaté zuby, ohlédla se na Barb i Suší a... *Cenzura* "Máme nadkolenky, pošlu je co nejdřív!" šťastně podotkla Cerri jen tak mezi řečí před Ked. "Už je načase. Jinak bych šla za těmi prádelními skřítky sama!" "Ono by to tak docela... Nepomohlo. Ale to se brzo dozvíš," téměř odcupitala ve svých nových krásných chlupaťoučkých nadkolenkách a byla ráda, že už je má a že ZLOřád během těch pár let v kumbále tak neuvěřitelně zlenivěl, že se nevzmohl ani na poloviční dávku odporu, než předváděl dříve. A po rozeslání dárků poslala velké balení cukrovinek do prádelny - a doufala, že to omylem nevyperou. Konec příběhu
A Zmijozel má svoje chlupaťoučké nadkolenky! =D Tímto ale také varujeme hrad, že ZLOřád je už zase na útěku. Pouť začal u jedné zmijozelské studentky a kdoví, kde ji skončí. Každopádně vás ujišťuji, že u nás v kumbále už tentokrát mít neplacenou ubytovnu nebude! =D Vivat Slytherin a nechť započne zábava. ;D

Salazarnálie!

14. 12. 2011 Cerridwen Lowra Antares 3
Již před pár dny (na jednom nejmenovaném večírku, který je taktéž předmětem tohoto článku) jsme započali slavení Salazárnálií. Pochopitelně tak trochu v tichosti, jak velí tradice, ale právě dnes nastal čas pro pokračování. V prvé řadě bych ráda shrnula, co to Salazarnálie vlastně jsou. Zkrácenou verzi příběhu o tom, jak vznikly, zmíním níže, pro pořádek tedy prozatím - v podstatě jde o zmijozelskou oslavu Zimního slunovratu, jejíž tradice započala ještě během doby, kdy na škole přebýval samotný Salazar Zmijozel. Přestože se nedochovaly všechny informace, rozhodli jsme se tyto svátky oprášit a obnovit a vrátit se tak "ke kořenům". To, jak prozatím Salazarnálie probíhají, je jednoduché. Byl úvodní večírek, momentálně probíhá připravování se na oslavu Zimního slunovratu, při kterém "hodní" Zmijozelští obdrží dárek (případně dárky, pokud se budou účastnit oslav), pak bude pochopitelně další oslava - a k tomu dodržování různých tradic, ale ne všechno je již připraveno ke zveřejnění - navíc celohradnímu. ;-) Na večírku šlo zejména o to seznámit naše studenty s příběhem o Salazarnáliích a i se trochu odreagovat od mudlů a všudypřítomných stresujících Vánoc. Proběhly dvě minisoutěže, které tu ještě před shrnutím příběhu budu prezentovat. První byla "jak si představujete Salazara". Inu, hledali (přesnější by bylo "hledaly" ;D) jsme všude možně a našli jsme celou řadu verzí... Že nám tuším ani nešlo zvolit vítěze. (Podle autorky článku je nejlepší její vlastní verze, ti, co ji znají, můžou hádat, která to je, že... =D) Zde jsou všechny k dispozici a můžete se klidně vyjádřit v komentářích.

Druhá byla "básničková". Přišla na ní řada asi kolem desáté večer, ale kupodivu i tak měla ucházející počet účastníků. =D Mělo jít o krátkou (maximálně osmiveršovou) básničku o Salazarnáliích, která se měla psát s nadhledem, pokud možno i vtipem, aby to bylo odlehčené a vůbec. Proto to tak při čtení prosím berte. ;D

Poté už večírek pomalu skončil a vydali jsme se z KNP zpátky do Kolejky. Ale, ano, ještě se tam vyprávěl ten příběh! Na ten jsem pochopitelně nezapomněla. Kdysi dávno, když na hradě ještě přebýval Salazar Zmijozel, se na hradě ještě neslavily Vánoce. Většina kouzelníků stále slavila - spokojeně - Zimní slunovrat a vyhovovalo jim to tak. Ale vzhledem k tomu, že se stále zvyšoval počet studentů z mudlovských rodin (na čemž v dnešní době nevidíme nic špatného), kteří povídali o nějakých Vánocích a různých bytostech, co jim nosily dárky, někteří zakladatelé hradu přišli s tím, že by mohli nějaké ty kouzelnické Vánoce zavést pro všechny děti. Salazar mezi nimi pochopitelně nebyl, byl to zavilý tradicionalista, jak také jinak. Tak se stalo, že zatímco jedna část hradu slavila Vánoce a nadělovala jim dárky trollí víla (tenkrát ještě ne Fleutýna, nýbrž nějaká její prapra...babička nebo něco na ten způsob) - a ta zelená část hradu si dále slavila Zimní slunovrat. Na tom by nebylo nic špatného. Ale ostatním zakladatelům se to moc nelíbilo a jednou to Salazarovi prostě zakázali. Podrobnosti ponechme stranou. To se pro změnu nelíbilo zmijozelským studentům, kteří "hradu navzdory" slavili Zimní slunovrat. A aby vzdor ještě více zdůraznili, pojmenovali celý svátek Salazarnálie. Krom spousty krásných a nápaditých tradic, které dodržovali z let předtím - případně i nových, se kterými přišli - to (nepříliš překvapivě) určitá část studentů krapet přehnala, což vedlo k dalším restrikcím a problémům... Jistě si to umíte představit. =D Ale Salazarnálie nakonec přežily tohle všechno - přežily i odchod Salazara... Ale časem postupně zanikly, jak už nebyly tolik propagovány a jak kolej vedli kolejní ředitelé, mezi kterými rozhodně nebyli ti bývalí studenti, co během svátků proměňovali "nezelené" studenty na domácí skřítky... Zrovna takovéhle tradice obnovovat pochopitelně nechceme. Ale vrátit se k tomu, jak to vlastně bylo původně myšleno - tj. k opravdové kouzelnické oslavě tohoto období, kdy se zase začnou prodlužovat dny a kdy se máme veselit a vůbec - a setřít z prosince tak trochu ten všudypřítomný mudlovský nános a zbytečný stres, který nás při nutných pochůzkách po městech neskonale vytáčí (alespoň některé, je nás ovšem dost!)... Ano, to je přesně naším záměrem. ;-) Pro ty zelené z vás, kteří slyší o Salazarnáliích poprvé - ještě dneska je možné napsat první "úkol" a zadaný je již i druhý (v Kolejní místnosti!) a dejte si záležet, je to i na vás, jak vlastně ty Salazarnálie dopadnou a jak je budeme slavit! =) Posléze bude ještě zadaný třetí úkol, který bude mít termín do půlnoci 21.12. Zimní slunovrat letos připadá na 22.12. 6:30 ráno. Je tedy jasné, že letošní Salazarův zástupce bude dárky rozdávat okolo téhle hodiny (ale mějte soucit, má volno a vstávat takhle brzo místo po jedenácté pro něj bude dost těžké =D), kdy také začnou oslavy úplně úplně naplno. Je jedno, jestli budete muset celý den prosedět v mudlškole, máte Salazarnálie, tak si ten den užijte a ukažte mudlům, že se nedáte! ;-) A jakéže dárky? Každý "hodný" zelený dostane velice užitečný a dle mého názoru skvělý kolejní dárek. Definice hodného není tak úplně jednoznačná, ale pokud jste tu nebyli naposledy v listopadu a máte na kontě alespoň nějaké body (plusové, pochopitelně) a je tak vidět, že jste naživu a schopní a ochotní alespoň trošku něco dělat, nemusíte se bát. Ti z vás, kteří se budou účastnit oslav, se můžou těšit i na celý Salazarnáliový příběh (včetně toho, kdo křičel, kdo mlčel, kdo přišel s trollí vílou a tak podobně ;D) v nějaké psané a celistvé podobě a ti, co se budou účastnit oslav opravdu "znatelně", dostanou určitě ještě nějaké maličkosti a překvapení a tak. =) 22. nebo 23. bude také kolejní večírek s jasným tématem - přesné datum ještě dáme vědět a vůbec, všechno bude včas. Pokud najdete v rámci právě probíhajícího druhého úkolu nějakou "hezkou" tradici, k oslavám ji s radostí připojíme. To by bylo prozatím asi vše. Jinak - barva Salazarnálií je přirozeně zelená všech odstínů a doplnit ji můžete stříbrnou s libovolnými odlesky! ;-) Vivat Slytherin a vivat Salazarnálie! A ať vás mudlové neuvánocují! =)

Nováčci nadcházejícího školního roku

Tak je to zase tady - nové tváře, nová krev, nové příběhy... Nováčci, naše budoucnost, studenti, kteří mají šanci ukázat vše kouzelnické, co v nich je. Na začátku byla spousta těch, kteří se zaregistrovali. Z nich vznikla stále ještě velice početná skupina těch, kteří byli přijati. A i mezi nimi se ještě selektovalo - krom dvou studentek, které požádaly o ukončení studia samy, byli další dva nováčci smazáni před zařazováním za mulťáctví. Dalších 21 studentů sice zavítalo do hradu, ale buď si s Kloboukem nepopovídali nebo je uznal nehodnými studia, kdoví, jak to bylo. A další nováčci, bylo jich 55, se za brány ani nepodívali. Pravděpodobně nakonec zvolili studium na nějaké jiné škole - ať už kouzelnické nebo mudlovské. Tedy, krom jedné studentky, která byla zařazena i tak, měla problémy s příchodem na hrad, takže k ní byl klobouk asi nějak dopraven. Zařazeno bylo nakonec 132 studentů (byli zařazeni tedy i ti čtyři, kteří byli smazaní - na vlastní žádost i za mulťáctví, ale ty teď nepočítám). 34 do Havraspáru, 29 do Mrzimoru, 39 do Nebelvíru a 30 k nám, do Zmijozelu. A k těm se už po tomto pro někoho příliš nudného a statistického úvodu přesuneme. A to formou toho, jak je postupně zařazoval Moudrý klobouk a co k tomu - veřejně - říkal. Tedy ihned poté, co odzpíval svou píseň. Dokonce nám předvedl i jakousi první sloku modernější verze, která řadu z nás nadchla. Tu jsem si ovšem bohužel nestihla zapsat. =D Copak bychom si bez něj počali. ;-) Bez toho klobouku, přirozeně. Ti, kteří umí počítat, jistě zjistili, že na obrázku je zařazeno nikoliv 30, jak jsem říkala, ale 31 studentů. 31. je Alno Yamanaka, která se nechala smazat ze studia. Pokud by se však někdy vrátila, rádi ji pochopitelně uvítáme. Abych ve zkratce tedy zmínila jména našich nováčků, jsou to (v abecedním pořadí): Adriana Evans, Alake Moreann, Antony Florent, Aria Nix, Cathaline Yuki Graham, Ceredig Élland, Danielle Noémi Ouellet, Darlene van Raven, Eileen Chatwinová, Elizabeth Alice Ardenová, Elle Finn, Ellyone Francés, Emily Mandragor, Jamecś Flood, July Ann Lhoce, Kellhus Silverspoon, Lei Fei Hin, Lily Fitzgerald, Lisey Silver Diamondlash, Matylda Evergreen, Mireya Iridiscente, Nataša McGregor, Reqip Bloody, Rosalin Blackwood, Rosie Wilder, Ryan Black, Samantha ara Xawier, Summer Finn, Waterfall Juniper a Ygraenne de Clare. Doufáme, že se jim u nás bude líbit. A to nejenom těm našim - u nás ve Zmijozelu, ale vůbec všem nováčkům - na našem hradě. ;-) Vivat Slytherin! P.S.: Kdybyste narazili na nějakou chybu v těch číslech nahoře, tak se omlouvám a opravím. Nemyslím si, že tam bude, ale jistota je jistota. ;D

Vyjádření primusky

Celá tahle situace je poměrně smutná a nešťastná. A také dost trapná - a to pro všechny strany. Protože by ale nejspíš měl zaznít i můj názor - i když o něj většina lidí nestojí, protože má "ten svůj a správný" - a protože mě už nebaví jenom sledovat, jak veřejné mínění poslouchá jenom jedno to samé dokola, pokusím se tu nějak vystihnout, jak tohle všechno vypadá z mého pohledu. Zaprvé, ano, Ked není a nebyla nejlepší kolejní - a nebyla ani takovou kolejní, jakou bych chtěla mít. A dle všeho se v tomto se mnou shodují i další. Ale, naprosto nesouhlasím s tím, že by byla naprosto neschopná a tak podobně. Ono, na jednu stranu je pravda ta, že nebyla moc vidět a že ani moc nechodila na hrad. Na druhou stranu, nebyla to jenom její chyba. Když přišla do koleje, v podstatě to bylo nastavené tak, že se jí řeklo, ať radši do ničeho nezasahuje, protože by se kolej bouřila - a věřím tomu, že by to tak fakt bylo. Onen první školní rok tak de facto měla "zakázáno" do čehokoliv víc zasahovat. Omezilo se to na kývání, když se za ní s něčím šlo. Když měla Barbara, jakožto primuska, něco řešit, tak to spíš řešila kupříkladu se mnou než s Ked. Tak to bylo nastavené. Ve druhém školním roce dostala Ked "na starosti" jednu vnitrokolejní soutěž, na kterou bylo potřeba si jednou měsíčně dělat statistiky. Toť vše. Zbytek jsme dělali my ve vedení. Ale nebylo to proto, že by Ked nějak vyloženě nechtěla nebo na nás kašlala, ale my po ní ani nic nechtěli. Když máte v koleji studenta, který si nabere pět předmětů a nic po něm nechcete - a vlastně si ho ani vůbec nevšímáte, ať už dělá cokoliv - tak co udělá? Když ho baví psát a kreslit, tak ten rok nějak doklepe a jsou i vzácné výjimky, co to dotáhnou dál. Ale ve většině případů prostě "umře" a vyloučí ho nejpozději na začátku dalšího školního roku, když si nezapíše předmět. Tohle je takový případ opomíjeného kolejního. ALE - on si nikdo nestěžoval. Nikdo nepřišel za Ked a neřekl jí "hele, ehm, vadí mi to a to a to". Jediné, kde se to říkalo, byly krby. Teda, dobře, vytýkali jsme jí pravopis, to zase jo - to se jí i říkalo. Naší kolej prostě vedla primuska a ne kolejní. Pokud jí to vadilo, možná se měla ozvat? A když už tedy ne během doby, co měla odznak, tak třeba hned potom? Ale ne, seznam s tím, co jí tak vadilo napsala až poté, co jako první podepsala petici, jak jí strašně vadí. Na jednu stranu to chápu, na stranu druhou jakože - opravdu je chyba jenom na Kedině straně? Podle mě je chyba na stranách vedení i Ked. Když někomu nedáte příležitost a od toho vedení ho odstavíte s tím, že to zvládnete sami... A jakože, my to s Barbarou zvládaly (troufám si použít množné číslo). Zadruhé, pod tu petici se podepisují tři druhy lidí (de facto, jistěže by se to dalo rozdělit víc). První je ten, ke kterému bych se dejme tomu i mohla přidat - i když já tu petici z důvodů, které ještě napíšu, podepsat nehodlám - prostě bychom chtěli kolejní aktivnější, takovou, která se bude veřejně vyjadřovat gramaticky správně. Takovou, která tu kolej spolupovede, bude vidět, atd., atd. Jistěže, bylo by skvělé někoho takového mít. I když Zmijozel žádného takového kandidáta jaksi nemá... Ale to předbíhám. =) Ale dobře, tohle se dá pochopit a podle mě to chápe i Ked a vidí, že nebyla tolik aktivní, atd. A že udělala chyby. Druhý druh je ten, který by na Ked nadával tak či onak. Kdyby bývala do něčeho zasahovala, bylo by to "nemá to co dělat, má to nechat na těch 'pravých' zelených". Takhle je to "nedělá nic". A někteří lidi z něj jsou takoví, kteří tu ani nebyli (ať už vůbec nebo byli neaktivní) a řadu věcí znají "jen" z doslechu od ostatních stejně zaměřených. Ale ono by to bylo jedno, protože i kdyby neznali nic, tak by to stejně všechno bylo špatně. Třetí druh je takový ten, který se buď nechá zlanařit nebo ten, co se přidává proto, aby nevyčníval z davu, protože přeci "hm, neviděl jsem ji tu tak často". Což má pravdu, co naplat. Zatřetí, ono ohlašování odznaků na hlavní stránce. Celou tu akci jsem vymyslela já - což by ještě nebylo tak směrodatné - a následně ji jednomyslně odhlasovala celá zasedačka. Poté se to objevilo v kolejce, tuším, že snad i na vývěsce a říkalo se to na večírku. Žádný student koleje proti tomu neřekl ani "fň". Každopádně, já to vnímám jako svojí chybu, že jsem nejspíš měla hned na začátku července napsat dlouhý článek do HK, kde bych to celé vysvětlila. Poněvadž mě ale nenapadlo, že z toho vznikne taková bublina, jako vznikla, tak jsem plánovala napsat jenom článek na závěr prázdnin, kde celou tu akci shrnu. Není to recese (jak kdosi kdesi psal) ani nic na ten způsob, v té situaci, ve které Zmijozel byl - a prosím, v té situaci nebyl Kedinou vinou, jelikož v ní byl už předtím než přišla, to, že máme vybité prostřední generace je těžko její zásluhou, když ona tu jaksi nebyla - se to zdálo být jediným řešením. Argument ohledně Studentské rady uznávám, ale jinak se akce - ve vnitrokolejním měřítku - osvědčila a stále za ní stojím. Každopádně, ne, to není Kedina vina, když už, tak je to vina celé zasedačky - zasedačky, kterou v tu dobu, kdy se to hlasovalo, ještě vedla předchozí primuska, tj. Barbara. Tj. je to i její věc, moje věc a věc všech lidí tam. Kamenovat Ked za oznámení prefektů na hlavní stránce, když to bylo v podstatě na připomenutí ředitele, že se tam veškeré sebekratší dobu trvající změny MUSÍ psát a když se ty změny děly z vůle předchozí zasedačky, nebylo fér a to, že se tam přidali zelení, kteří tu ani minulý školní rok nebyli... Z toho se dá také leccos vyvodit, žjo. Začtvrté, proč nehlasuju tak aktivně jako ostatní lidé. Ne, Ked není kolejní dle mých představ - což jsem jí i osobně napsala. Jistěže, kdyby se objevila nějaká druhá kolejní, jako mají třeba v Nebelvíru - jenom "zelená" - tak bych byla pro výměnu, zašla bych za Ked, vysvětlila jí situaci a prostě se nějak pokusila výměnu uskutečnit. Problém je ale ten, že nemáme žádného jiného kandidáta, který by přicházel v úvahu. Mohly by se dát nějaké další výjimky - nějakým fialovým, které se i tmavěfialovými staly z protekce, že? Nebo... Hm. Oprávněně by kolej vlastně směli dostat jenom tři lidé. David Nekromacer, který je ale podle mě lepší na supervizorovi. Pak Angela Grey-Slytherin, která kolej ovšem posledně odmítla. Poslední je pak Cassidy Cestwood, která má právě podanou žádost o smazání. A která by tu také nejspíš nebyla denně, i když jistě, psala by spisovně a - což je pro jisté lidi dle všeho klíčové - to není Ked. Nebo můžeme zalovit v nějakých dalších vodách... Jenomže mě nenapadá v jakých a nemyslete si, že jsem nad tím nikdy nepřemýšlela. Ve světle tohohle se mi spolupráce s Ked nejeví zase tak strašná jako nemít kolejního vůbec žádného nebo dostat někoho, kdo by to vzal jenom proto, že je to funkce (a třeba by po týdnu zase odpadl). Já s ní spolupracovat jakž takž umím - a ano, mohla by být schopnější a mohla by tu být častěji (teda, spíš prostě měla), atd. Ale přijde mi smysluplnější na ní vychrlit to, co mi vadí a zkusit to, než mlčet a pak si odhlasovat, že jí vlastně vůbec nechci. Jedna část koleje prostě jenom čekala na příležitost, protože jim vadí už ten princip, že tam Ked je, protože ji tam Nim dosadil a "na Nekrouška nikdy mít nebude". Ale, hm, když ta kolej byla v podstatě v kómatu už předtím, než ji Ked dostala, kdo za to mohl? Neupírám Nekrovi to, že byly časy, kdy byl opravdu dobrý kolejní, ale těch posledních pár let, kdy tu kolej vedl, to také žádný zázrak nebyl. Nebyl tu denně, občas se někde ukázal a něco napsal, vyhlásil jednu nebo dvě soutěže. Připomíná vám to něco? Ano, teď mě část koleje bude chtít ukamenovat a po Kedině hlavě poletí ta moje, ale já nejsem kdosi, abych byla vždycky minimálně na dvou stranách a když můžu, tak i na třetí (a teď nemluvím o Nekrovi, ale o tom, kdo to "vedl" místo něj, protože jak řekl, tak se stalo a nemusel se o to ani moc snažit). Protentokrát jsem na straně koleje. Myslíte si, že jí nějak tahle aféra pomůže? Teď v létě bylo v koleji dobře, byl večírek, akce pro nováčky, něco se fakt dělo a bylo víc aktivních lidí, kteří se zapojovali - to byl přímo balzám sledovat, protože necelý rok předtím byla ta kolej prostě polomrtvá. Plánovalo se na další rok, jak se co bude dělat, jak bude dělat víc lidí a jak se to nějak rozvrství a jak se vychovají nové odznaky. Jak se těšíme na nováčky, kteří by doplnili tu "živou" krev, která nám chybí v prostředních ročnících. Teď se k nám nováčkům asi moc chtít nebude. Navíc náhrada za Ked není. Upřímně bych se nedivila Nimovi, kdyby nám prostě kolejního případně sebral a nechal nás tak se vzkazem "už mě nebavíte". Není možné se pořád ohlížet na to, jaký byl někdo někdy x let v minulosti a dle toho hodnotit to, jak je to teď. Mě to přestalo bavit už docela dávno. Ne, nejsem s Ked jako s kolejní spokojená, lhala bych, kdybych říkala, že z ní skáču do vzduchu. A ona to ví. Ale nemůžu podepsat petici, když se koukám do budoucnosti a vidím, jak moc tohle všechno Zmijozelu škodí. A když vidím, že změna k lepšímu je dost nepravděpodobná. Beztak když se tam dostane někdo další, kdo nebude dle představ onoho "druhého typu lidí", tak se tohle bude v nějaké míře opakovat. Pořád? Nekro se nevrátí. Možná by se s tím už mohli smířit. Abych to nějak zakončila. Kdyby někteří ti všemi silami protestující místo toho třeba něco zkusili v koleji dělat, nemuseli jsme loni prohrát. Kdyby podobnou energii věnovali pořádání věcí v koleji a účasti na nich, nemuseli bychom mít na večírcích poloviční účast co ostatní koleje a kolej by mohla taky nějak fungovat. Když x lidí z koleje prostě nic nedělá a nedělalo už před Ked - krom plkání o starých dobrých časech - tak se kolej rozvíjí špatně. To, že by Ked měla dělat - a měla i v minulosti dělat - daleko víc, o tom není sporu. Ale není jenom její chyba, že prostě nedostala prostor a radši jsme si to řídili sami. A kdoví, jak by dopadlo, kdyby si začala prosazovat vlastní věci. Je její chyba, že má problémy s textem a vyjadřováním se. S tím by měla něco udělat tak či onak. A ano, číst to občas bývá téměř utrpení. Ale těžko by to bylo jediným důvodem, proč někoho dát pryč, že. V každé koleji vedení funguje jinak. Někde to vede kolejní, jinde primus, jinde oba. My měli tak trochu ten druhý typ. Pokud tedy kolej prosperuje špatně, je to chyba kolejního nebo primuse? A i já jsem plánovala do příštího roku vést kolej spíš za sebe - ano, s Ked jakožto důležitým poradním hlasem a někým, kdo prostě něco dělat bude (už jsem měla cca vytipováno, s kým budu dojednávat vnitrokolejky a kdo bude co případně dělat, atd.) a s někým, koho prostě budu nutit chodit na famfrc zápasy a po kom budu něco chtít - to, co jí nikdo nebyl schopen jaksi vyčíst až doteď, kdy to "bouchlo". Sečteno a podtrženo. Nějakého skvělého a aktivního kolejního bych fakt uvítala, ne že ne. Jestli žádný takový není, tak je třeba se smířit s tím, co máme a zkusit to všechno nějak přizpůsobit. Tj. když nevede kolejní, tak musí vést primus s prefektama. Jestli to ani ti nezvládnou, tak zasedka. Když se neumí zrovna dobře vyjadřovat, tak si to nechat opravovat, atd. Ale někoho prostě sesadit, protože se mi nelíbí, bez toho, abych mu to předem nějak vážně a uceleně řekla, a bez toho, abych měla nějakou rozumnou náhradu a přiváděla tak kolej k chaosu ve chvíli, kdy měla naději - snad - na slušné nováčky a na vybřednutí z toho bahna, tak to by mi svědomí teda nevzalo. Některým je to fuk, protože jim ono nicnedělající tajemné bahno vyhovovalo - a takovým tohle ani nevysvětluju. Ale ti, co hlasovali v podstatě hlavně z těch samých důvodů, které bych měla já - tj. to, že Ked nedělala ani zdaleka dost, ať už z jakýchkoliv důvodů (které, chápu, nejsou úplně vidět), ale že nemají nic vyloženě proti ní osobně - ti snad tohle pochopí a neodstřelí mě úplně. Je to strašně dlouhé, ale krátce to vyjádřit nešlo. A i tak jsem jistě nevyjádřila úplně všechno. Ono vzhledem k tomu, kolik toho teď najednou je, to těžko jde obsáhnout všechno jedním odstavcem.

C.A.Part opět zasahuje…

Už poněkolikáté nám kouzelnická cestovní agentura Part přináší zájezdy za zážitky, které si rozhodně nemůžeme nechat ujít. Nabídka se objevila včera odpoledne... Všechny zájezdy mají jednotnou cenu 1 galeon - krom toho, že po dobu zájezdu budete pryč z hradu bez možnosti přístupu (což je pro mnohé opravdu relaxace) vám to přinese i 1/3 magíka Marco Polo a suvenýr, který dorazí až po zájezdu. Včera odpoledne se ovšem stala chyba a suvenýry se začaly rozesílat hned. Sama jsem to zažila, zaplatila jsem galeon za zájezd k Merlinovu moři a pak mi najednou přišel suvenýr - o chvíli později ovšem přiletěla rozvzteklená sova, prohrabala mi majetek a suvenýr sebrala. Krom toho, že mám tím pádem ještě větší bordel v truhle, mi způsobila notnou psychickou újmu! Pokud se nepletu, C.A.Part využívá osvědčené termíny a pořadí zájezdů už minimálně podruhé. To, že se neobměňuje nabídka, mě zase tak netrápí (ještě nikdo nemohl stačit být všude), ale to pořadí bych - být agenturou - občas proházela. Přeci jen, někdo mívá prázdniny co prázdniny podobný termín dovolené nebo táborů u mudlů a rád by se v té době vydal někam jinam než tam, kde už byl. Ale to je třeba jenom můj pocit (ovšem mi to nedalo, abych to nenapsala! =)). Většina zájezdů je již touhle dobou obsazená. Na skautském táboře v termínu už není ani místečko (poslední zabrala inspektorka výuky Elle Sutherland, to první naopak nováček Paul Scott Crane), totéž platí o výletu do Karibiku (ten byl zabraný velice rychle), tradičním Japonsku (které bývá vyprodáno každoročně téměř okamžitě, pravděpodobně i kvůli atraktivnímu suvenýru), Merlinově moři (které bylo také obsazeno ihned), i Divokém západě na samotném konci prázdnin. Jediná zbývající volná místa jsou tak na zájezd do Athén - respektive do Řecka vůbec, odkud si můžete přivézt slušivou přilbici. Koná se v termínu 14.8. - 20.8. Poté je ještě možné vydat se Po stopách Baby Jagy od 18.8. do 24.8. a dostat zmenšeninu chaloupky na muří noze. Objednávejte rychle, za chvíli nic nezbude! A nezapomínejte, ve dny zájezdu se nemáte jak dostat do hradu. Jste přeci na dovolené!