Česky jedině hezky, Hadí řeč, Azkaban a Potterovská angličtina… Jedny z mála seminářů, které jsou minutu po půlnoci již dávno plné. A to je také předmětem článku, o jehož sepsání přemýšlím delší dobu. A proč vlastně?

Když jsem před nedávnem prošla branami našeho hradu, přihlásila jsem se prostě na tři semináře, kde mě zaujal název a nic víc jsem nezkoumala. Také jsem na něco jako je seminář myslela později, tudíž jsem o půlnočním klání neměla ani potuchy. Dokončila jsem je však, a tak získala pro kolej nějaké ty body. Jako každý nováček, který dostane pár bodů, jsem na sebe byla hrdá. Byla jsem rozhodnutá zůstat příští neděli vzhůru a vybrat si opravdu ty semináře, za které bych získala nejen pár bodíků, ale které by mě i skutečně bavily a něco mi daly.

Ke konci prvního termínu jsem tedy ponocovala, a abych se nenudila, pustila jsem si nějaký film a vězte, že je to účinnější než zaspání. Až dvacet minut po dvanácté jsem si všimla, že už je vlastně pondělí a že se mohu přihlásit na nové, zajímavější semináře. Aktualizovala jsem stránku a v seznamu už už hledala své vyhlídnuté, když, k mému velkému překvapení, byly všechny pořádné zabrané. V zájmu bodů a koleje jsem se ale přihlásila na jiné a zvládla je za V.

Další termín už jsem ale byla plně rozhodnutá vytrvat a přesně v 00.00 se přihlásit na semináře, které jsem chtěla. Za ty týdny už jsem si něco vydělala, a tak jsem si koupila komplet novou uniformu a kochala se pohledem na svou zmodernizovanou postavičku. K půlnoci už jsem opravdu počítala minuty a projížděla na Hogwarts opravdu všechno možné, když jsem to zjistila. Měla jsem jen na jeden seminář. Začala jsem naprosto šílet a zmatkovat. Pár chvil před vypuknutím honby jsem se ale uklidnila a ze šlamastyky mě vytáhla půjčkou Cerridwen (tímto ti opět vzdávám díky).

Když už o tom zpětně přemýšlím, říkám si, k čemu všechny ty stresy byly. Semináře ještě nemám a navíc už stejně nevím na jaký se příště přihlásit, protože jsem si zajímavé vybrala. Mohla jsem tedy klidně spát, protože bych si je vybrala třeba někdy jindy…

A jak to máte se semináři vy?

E.M.Lasair