Letovú plochu som objavila iba nedávno a tak som sa vybrala za tými, čo svietili na vrchu tabuľky najlepších. Boli to títo: Cerridwen Lowra Antares, Lee Mortir, Jean Molliacová, Adanedhel Bloom a Barbara Arianne Lecter.

Prvá otázka: Kedy si po prvy raz objavil/a letovu plochu? Aky bol tvoj prvy dojem z letovej plochy? 
Cerri: Přesně si to už opravdu nevybavím, ale bylo to nejspíš během mých prvních dvou měsíců na hradě (byla jsem červencový nováček, takže během těch prázdnin). A na první dojem si už taky nevzpomenu, ale asi jsem byla nadšená, že jsem objevila něco dalšího z hradu. =D
Lee: Tenkrát za mlada v prvním ročníku, to jsem si hned říkal že famfrpál je moje životní cesta 😀 letovou plochu jsem hledal a hledal až jsem našel 🙂 Měl jsem radost 😉
Jean: Myslím, že to bylo někdy v polovině prvního ročníku… můj první dojem z ní byl, že jsem nechápala, jak může mít někdo tak vysoké skóre 😀
Adanedhel: Už si přesně nepamatuju, kdy to bylo, je to hodně dávno. Ale vím, že mi někdo musel poradit, abych ji našla. 😀 První dojem zřejmě nebyl nic moc, stopro jsem hned spadla z koštěte.
Barb: Poprvé jsem letovou plochu objevila jako nováček, ale nebyla to jen moje zásluha. Vlastně jsem slyšela, jak si o ní povídali ve velké síni a hned jsem šla hledat, kde je. Dokonce jsem asi na desátý pokus nalétala své, dlouho nepřekonané, maximum 57 terčíků!

Druhá otázka: Darilo sa ti od zaciatku tak ako teraz? 
Cerri: To vůbec. Trvalo mi to spoustu let.
Lee: Asi nevyčaruji graf jak se mi dařilo nebo nedařilo, řekl bych že se daří pořád stejně dobře 🙂
Jean: Na začátku se mi nedařilo vůbec, nalítala jsem nějakých 30 terčíků a pak jsem na dlouhou dobu přestala… Za čas se ale ukázalo, že jako aktivní hráč potřebuji mnohem více terčíků, a tak jsem začala znovu trénovat a postupně svůj rekord zvyšovat…
Adanedhel: To určitě ne, ze začátku jsem byla dost tragická. Myslím, že bych ani nedosáhla na dnešního magíka za terčíky. A pak jsem byla hodně školních roků zaseklá na 46 terčících nebo tak.
Barb: Vlastně už jsem odpověděla v předchozí otázce. Samozřejmě, že než jsem přišla na to, jak správně držet koště, tak to chvilku zabralo. A pak to šlo samo.

Tretia otázka: Ako si spokojny zo ziskanim tolkych tercikov?
Cerri: Velice spokojená, už na tu plochu nemusím chodit, jak jinak. =D Ale už je to pár let, takže zase tak intenzivní pocity z toho už nemám. =)
Lee: Tak moc, že už se ani nesnažím nalítat víc 😀
Jean: Jsem spokojená maximálně, jsem moc ráda, že jsem se k takovému číslu dopracovala a můžu tak pomoc koleji v boji o Famfrpálový pohár…
Adanedhel: Spokojená jsem velmi, je to zřejmě moje maximum. 🙂
Barb: Kdybych řekla, že jsem nespokojená, tak bych lhala. Jsem ráda, že se mi podařilo s takovou konkurencí přeletět prokletou šedesátku!

Štvrtá otázka: A na zaver by sim vas/ta chcela poprosit o nejake rady pre novacikov. Aky je vas/tvoj recept na uspech na letovej drahe? 
Cerri: Jiný recept než u toho sedět a donekonečna lítat vážně poradit nemůžu… Ono to jednou přijde samo. Možná ne za týden, možná ne za měsíc – třeba ani za rok ne. Záleží i na štěstí – hodně – a čím častěji bude člověk lítat, tím větší šanci na to, že se mu terčíky sestaví nějak „hezky“, bude mít. Takže vytrvalost a trpělivost. =) =D
Lee: Pokud se ti letová plocha trochu zasekává, počkej si až bude na hogu málo lidí, případně nech odpočinou pc jestli je to starší verze. Měj trpělivost a dobrou klávesnici :-))
Jean: Každý prohlížeč pracuje s letovou dráhou malinko jinak, takže si každý musí zjistit, jestli mu vyhovuje když létají terčíky rychle/plynule nebo když se jakoby loudají… když zjistíme, co nám vyhovuje, tak nezbývá nic jiného než létat, létat a ještě jednou létat 🙂
Adanedhel: Pokud člověk není vyloženě talent, tak je pro úspěch nejdůležitější asi trpělivost a štěstí na momentální rozmístění terčíků. Takže recept – zkoušet a doufat. 🙂
Barb: Recept na úspěch? Zkoušet, zkoušet, zkoušet a ještě jednou zkoušet! Jednou tam ty terčíky přece MUSÍ dát tak, aby šly chytit! ;]

Za Cerri som išla ešte s jednou otázkou: Aký je to pocit amť anjviac nachytaných terčíkov? 
Cerri: Nevím, takový pocit si moc nepřipouštím a ani to tak moc neřeším. =)

Sam McRoses