Jak všichni určitě víte, protože jste dělali soutěž o tematické foto, měli jsme za úkol se všichni nějak obléct, abychom udělali nejlíp tři společné fotky s nějakým tématem. Jako první jsem se zúčastnil fotky, na které jsme byli oblečení jako duchové, to bylo prima. A pak to přišlo…

Prý – nechtěl by ještě někdo do fotek v kimonu? Úplně mě to nadchlo, představil jsem si sám sebe jako Jeana-Clauda Van Damma, prostě naprosto stylového karatistu s černým pásem a drsnou fotku, kde budu vypadat vážně dokonale!

Sova mi přinesla balíček. Protože nejsem žádný expert na východní oblékání, hned jsem se do kimona navlékl a šel jsem se s tím pochlubit ostatním. Holky se pochechtávaly a říkaly, že mi to ohromně sluší, takže jsem okamžitě zbystřil. Když někdo prohlásil, že jsem z nich nejhezčí, tak jsem se přímo zhrozil a běžel jsem k zrcadlu, jako by mi za patama hořelo. Tam jsem s hrůzou zjistil, že vypadám jako kombinace Japonky a tetičky Augusty, když má na sobě svůj květovaný župan.

Začal jsem vážně uvažovat o tom, že z fotky dezertuju, ale protože už jsem jednou řekl, že tam půjdu, tak jsem tam prostě šel, vyhrabal jsem se na pódium jako na popravu, nechal se s holkama vyfotit a pak zase slezl. Pak jsem zjistil další hroznou věc – holky daly té fotce název „Svůdné gejši navštívily Bradavický hrad“ a dělaly si ze mě srandu, že já jsem ze všech gejš ta nejsvůdnější.

Takže jsem samozřejmě okamžitě začal uvažovat o společensky vhodné výmluvě. Aby bylo jasno, vážení, já jsem slavný karatista, který se v mistrném přestrojení za gejšu dostal do sídla japonského padoucha a tam jsem zachránil svět, takže jsem kombinace Jamese Bonda a už zmíněného Jeana-Clauda Van Damma a žádná svůdná gejša!

Donatien Green