Abeceda módy

Kritice nikdo neunikne, nikdo se neschová. Jsem tu od toho, abych vám řekla pravdu o tom, jak vypadáte, ne od toho, abych vám mazala med kolem
huby. Smiřte se s tím. 

Jak jistě víte, na naší škole, lépe řečeno v redakci
kolejního časopisu havraspárské koleje, se již několik let vyskytuje rubrika „Módní patrola„. Ať už tato rubrika vznikla jako reakce na článek v Hadím králi
Stop nevkusu!, nebo tomu bylo jinak, je momentálně jedno. Přední kritičky
Prada de Lacoste a Christianna Diórová (pozn. redakce: tyto světoznámé
kritičky přispěly do našeho kolejního časopisu pár články o módě na hradě
)
musely stejně odcestovat do ciziny a neměly již čas pokračovat pro nás ve svém
hodnocení. Také podle jejich slov se Corvinus se ctí ujal hodnocení stylu
oblékání jednotlivých obyvatel, proto pro ně nebyl problém přenechat toto břemeno
na modrých ramenou.

Když se nedávno madam de Lacoste vrátila z návštěvy Japonska, podotkla, že hodnocení v Corvinovi podle jejího názoru není už to, co bývalo. Dle
jejích slov tento plátek v poslední době jenom chválí a objektivně nehodnotí.
Je pravdou, že to může být záměr kolejního časopisu. Ať už tak nebo tak, madam
de Lacoste podotkla, že by opět měla pár výhrad k našemu stylu oblékání, i k
samotnému hodnocení Corvina. Je to přeci jen už 3 roky co nás hodnotila
naposledy a mnohé se od těch dob jistě změnilo. S trochou přemlouvání se madam de Lacoste uvolila založit
rubriku Abeceda módy, kde hodlá odhalovat prohřešky proti módě bez sebemenšího obalu.

Rád bych tedy na našem hradě opět přivítal módní kritičku
Pradu de Lacoste, tentokrát bohužel bez kolegyně madam Diórové, která získala
velmi lukrativní nabídku v samotné Paříži. Tímto jí redakce Hadího krále
gratuluje ke kariérnímu postupu. Slečna de Lacoste se tedy opět pustí do vašeho
stylu oblékání. Přesvědčí nás, že krásná slova muže: „Ve všem vypadáš
úžasně.“ nejsou vždy pravdivá. Hadí král má teď jedinečnou možnost přinést
vám opět její kritiku přímo až domů. Nelekejte se jejího ostrého jazyka. Přeci
jen není zdejší!

Váš Hugo Boss




Zdravím!

Dovolte, abych se vám krátce představila.

Mé jméno je Prada de Lacoste. V módním průmyslu se pohybuji již 15 let. Píši do nejrůznějších časopisů a magazínů. Za zmínku jistě stojí časopis Vogue, The Village Voice, Style Magazine či The New York Times.

Nebojím se říct to, co si myslím a to se mnohým nelíbí.

Sama prosazuji styl „buď sám sebou“. Pokud se člověk sám sobě líbí, je to první krok k úspěchu. To však neznamená, že neexistují lidé, kteří by nepotřebovali poradit a v módě trochu usměrnit. Proto jsem vlastně s touto prací začala.

Teď už ale zpátky k vám, milý studenti. Postupem času si vezmu do parády každého z vás. A začneme hezky od začátku, tedy od písmene A. Abych však nezahálela ani dnes, rozhodla jsem se vám úvodem přinést poVánoční speciál, tedy po zmijozelsku spíše poSalazarnáliovský speciál. Jelikož jsem ještě neměla příliš mnoho času porozhlédnout se po hradě a objevovat vaše vkusné či nevkusné modely, byl mi redakcí Hadího krále nabídnut článek o Salazarnáliích, kde jsou vyfocené údajně nejlepší zmijozelské modely. Začneme tedy u nich. (pozn. redakce: jedná se o tento článek)

Začneme u slečny Ein.

Na tomto modelu vidím krom nesladěnosti zelené barvy i několik dalších chyb. Sice chápu, že je slečna velmi hrdou prefektkou a ráda se chlubí tím, že zrovna její kolej vyhrála loni školní pohár, nicméně k tomuto modelu to není zrovna dobrý doplněk. Stačil by možná lehký doplněk ze zlata na krku, na uších či na hlavě, aby se nám zlatost poháru měla s čím spojit.

Pláš jisker je pro mě téměř drátem do oka. Zmijozelští návrháři jsou v mnoha věcech velmi zruční a šikovní, ale u tohoto pláště udělali jednu velkou chybu. Mysleli pouze na plášť a ne na jeho komplexnost s ostatními kolejními prvky. Nehodí se téměř k ničemu zmijozelskému a přesto ho mnozí nosí s oblibou. Budiž, přeci jen je to kolejní záležitost.

Poslední výhradu u slečny Ein bych měla k té potvoře, co má u nohou. Netuším co to je a ani to vědět nechci. Už jsem byla mnohými studenty upozorněna, že takovýchto potvůrek tu bude víc než dost. Lepší pro mě bude asi je ignorovat, protože za mě dostávají jednoduché ne.

Dále tu máme slečnu Elanis.

Tady se dají snad vytknout jen ty brýle, proč by měla slečna Elanis s tak překrásnou tváří a ještě kouzelnějšími očky schovávat svou záři za brýlemi? Je to trochu škoda pro všechny přihlížející mládence.

Slečna Maia, slečna Barbara. Jejich odění momentálně nemá chybu. Krásný, dech beroucí, dokonalý. Nedá se jim nic vytknout. S klidným srdcem bych je pustila na přehlídkové molo.

Tedy jednoznačně bez oné dětinské žabí hračky, kterou můžeme chápat jako slabost k rozkošným kolejním žabičkám.

Nakonec madam Tydynka, které bych ráda pogratulovala k fialovému hávu. Její styl oblékání byl vždy potěšením pro mé oči. V tomto případě však nechápu onu zmijozelskou lebku. Ano jsou Salazarnálie, kolejní svátek, ukažme jak jsme na svou kolej hrdi. Nicméně barevně se nemá k čemu poutat.

Kdybych nevěděla, že zrovna tato lebečka pro zmijozelské tolik znamená… Je velkým symbolem starých časů, je také velmi ceněná, neboť jí vlastní už jen pramálo zmijozelských. Kdybych tohle všechno nevěděla, řekla bych: Vyhoďte ji. Takhle mohu jen doporučit příště zvolit jiný model, který se bude lépe hodit k legendární lebečce.

Tímto pro dnešek končím 🙂

Těším se na vás zase příště, tentokrát už u modelů, které si na hradě sama vyberu.

Vaše Prada de Lacoste

pozn. redakce HK: Módní nevkus vyšel poprvé v našem časopise
12.4.2010. Módní patrola začala vycházet v CD až 1.1. 2011. Proto prosíme
případné kritiky, aby se zdrželi komentářů, že se HK opičí, či kopíruje.