Zmijozel vs. patroni: 1:0

„Až tě zařadí do koleje, dostaneš patrona, který se o tebe
bude starat.“

„Ve všech kolejích jsou patroni, co ti poradí, co a jak.“

„Po zařazení se tě ujme patron, to je něco jako tvůj osobní
rádce…“

Ne, ne, ne, ne, NE! Aneb článek o tom, jak to chodí po zařazení ve Zmijozelu.

Ano, i ve Zmijozelu se v dobách minulých více či méně
oficiálně „nafasoval“ patron (většinou „hoguznalý“ kouzelník či čarodějka,
který je k ruce přiděleným nováčkům a zodpovídá jejich dotazy), který se
staral o blaho nováčků v koleji a o kterého se starali sami nováčci, aby chudáček patron pod tíhou dotazů nezakrněl.

Možná i to je důvod rozšířené pověry, že ve všech kolejích
je zaveden systém patronátu, která se traduje dodnes.

Tento článek má za úkol otevřít hradu oči, pořídit jim silné
dioptrické brýle a ukázat jim, že ne v každé koleji frčí patroni a
nováčci, které si můžeme hrdě napsat do čarostavu, nebo třeba vylepit nad
postel v kolejní místnosti.

* * *

  

 Nebyl by to Zmijozel, aby i v tomto ošemetném a tak profláklém trendu nevybočoval z řady.

Zatímco v ostatních kolejích (dej Salazar, ať se nemýlím) se tvrdě dře na
patronátu v jeho podobě: Patron x
Nováček
, ve Zmijozelu již několikátým rokem tvrdě dřeme na tom, aby nováčci
dostali prvotřídní výcvik, patřičnou drezuru a schopnost vnímat věci v rozšířených
obzorech.

Patronát v jeho původním slova smyslu u nás v koleji zanikl.
Nováčci jsou po zařazení do koleje pečlivě pozorováni a během několika hodin
informováni o tom, do jaké „skupiny nováčků“ patří. Tyto skupiny jsou vyrovnanými
a plnohodnotnými soupeři, kteří spolu pak mají jisté „zležitosti“.

Tyto jednotlivé skupiny mezi sebou pak v průběhu přesně daného
časového úseku (otázka měsíců) soupeří v nejrůznějších hog disciplínách (od
sbírání bodů přes sebrání magíků až po „prokolejní“ tvorbu), kde se většinou
zábavnou formou dozvídají vše potřebné o koleji, o hradu a o tajemství vesmíru
a tak vůbec všeho.

Na jejich aktivitu, snahu a pečlivost dohlíží vedoucí skupiny (ostřílený a zasloužilý had či hadice), který nováčky hlídá nejen po stránce „fyzické“, ale i po
stránce „funkční“. Tento had se zodpovídá vedení koleje (jehož je obvykle
součástí), která vydává rozkazy a plány na další postup nováčkovské skupiny.

Výhoda tohoto skupinového (a nikoli patronátového) stylu přijetí nováčků je
hned v několika věcech:

  •         Nováček může po absolvování nováčkovského skupinového soutěžení přejít
    plynule na vnitrokolejní hru pro daný rok, neboť získá vše potřebné pro úspěšný
    start v koleji.
  •          Nováček má kolem sebe podpůrnou partu, se kterou se naučí spolupracovat,
    hecovat se a nakopat zadek všem, kdo si to zaslouží, nezaslouží, či
    skorozaslouží. Dle potřeby.
  •          Nováček se stane plnohodnotným členem koleje bez potřeby uhánět patrona
    (který, řekněme si na rovinu, během působení v roli patrona může z nepochopitelných
    důvodů zneaktivnět, odejít, či se beze slova vypařit).

A to je tak všechno, co vám můžu o lovu krevet a nepatronátu v naší koleji říct.

Hawk a Salazar s vámi, pokud si jeho přízeň zasloužíte!

3 komentáře

  1. Barb něco jako Salazar Orwell – 2014 aneb Zelený bratr tě vidí? ;o))

    Pěkný článek. Rád jsem si ho přečetl ;o)

    Andy

  2. Zajímavý článek. Pokud vám to tam takto funguje, potom klobouk dolů za koleji přínosnou invenci.

    Solveig Røgden

Přidejte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*