Na světě je spousta kouzelnických škol. Jenom v Evropě jsou tři známé a pak spousta menších, které zná jenom pár vyvolených. O Bradavicích, Krásnohůlkách a Kruvalu určitě slyšel každý. Ale víte, jak u nich probíhají zápisy?

Krásnohůlky jsou francouzská akademie čar a kouzel plná víl a jejich příbuzných. Většina studentek a to málo studentů se tam dostala hlavně proto, že v rodině měli podporu a případně i pár těch galeonů… (nebo čím se to u nich vlastně platí). Tak jako tak jsou všichni hodní a vychovaní, protože jinak by mohli dát škole sbohem, a stejní jsou i při zápisech do výuky.

Hodiny dokáží stát před tou stejnou učebnou a dávat si přednost, až nastane situace, kdy je to prostě přestane bavit. V takovou chvíli se rozejdou do svých pokojů, aby mohli s kamarádkami a kamarády rozebrat, jak dlouho se snažili toho a toho pustit do učebny vílí magie, ale on nechtěl… A když se objeví takový nevychovanec, že přednost nedává, tak už ho pak nikdo nikdy na zámku nevidí.

Kruval je přesný opak. Tento severský institut si zakládá na tom, že se studenti něco vydrží a to potvrzuje i důraz na černou magii. Ve dny zápisu to proto většinou vypadá tak, že schopnější studenti z vyšších ročníků, kteří už se něco zvládli během svého pobytu na škole naučit, zaklejí ty menší a nedobytnější, aby si obsadili v učebnách místa dle libosti, aby když se nováčci proberou, byla nejlepší místa už zabraná. Ti se porvou o ta zbylá pomocí kouzel a pěstí, takže když zápisy končí, většina z nich bývá různě zbarvená do modra… Pokud rovnou neskončí na ošetřovně a o svá místa nepřijdou. A takhle to tam chodí celý rok.

Proto bych byla relativně ráda za naše bradavické zápisy. Jsme škola, kde jsou milí a vychovaní lidé jako krásnohůlští, tak i ti zlejší jako z Kruvalu, ale ne takové extrémy. Máme danou dobu, kdy zápisy začnou a na svá vysněná místa se dokážeme dostat i bez použití černé magie.

Je sice minimum těch, kteří někomu dávají přednost, ale tak to prostě bylo, je a asi i bude. Ano, jsou lidé s ostrými lokty a ústy plnými nadávek, ale prváci neleží zakletí na zemi, protože to někdo jiný umí.

A komu se to nelíbí… Ať přestoupí a uvidíme, jak pak bude zoufale bušit na brány hradu.