Mé kouzelné prázdniny ~ Bruno Haunted

Prázdniny jsou dle mého názoru jedno samotné obrovské kouzlo. Kouzelné vstávání až se chce, kouzelné dělání ničeho, kouzelná svoboda všeho času vesmíru, kouzelné setkávání s kamarády, s rodinou. Kouzelné výlety někam kde to známe jako svůj hábit, nebo někam, kde netušíme, co nás čeká za dalším zákrutem cesty, to vše mohou být prázdniny.

V naší poměrně rozvětvené rodině jsou prázdniny věnovány i vzájemnému navštěvování. Velmi oblíbené jsou pak návštěvy nás školou povinných u strýců a tetiček, jenž jsou bezdětní. Společně strávený čas jim může pomoci a pomáhá vyřešit otázku, komu posléze až vyprší jejich čas, odkázat svůj majetek.

Na mne letos vyšel strýc David. Nejsem si schopen vzpomenout kdy naposledy jsem se s ním potkal. Jediné co si o něm jakž takž vybavuji je, že je to obrovský chlap. Jeho velikost mi v dětství trochu dělala v hlavě zmatek při vyprávění o Davidovi a Goliášovi.

Jen co jsem vyšel u strýce z krbu, dlouze si mne prohlížel. Lehce mne vyděsil, je opravdu obrovský. Velké tělo s obrovskými pazoury, holá hlava. No nazdar. Pak mi strýc povídá něco o tom jak jsem hodně mladý, on když byl mladý, byl prý namyšlený, ale teď už nemá chybu. Navíc si strýc všiml mého pohledu na jeho lesknoucí se pleš. Nikdy jsem nevěděl co je skvělé na plešaté hlavě, nyní už vím. Supr je, jak prý cítíš sněhové vločky. Pak mi ještě hned při prvním setkání strýc sdělil, co o něm lidé říkají, prý je flegmatik, mu je to ale jedno. Něco mi říká, pobyt u strýce bude zaručeně kouzelný.

Sídlo i jeho blízké okolí je pěkné, pobyt veskrze příjemný. Co však stojí za zmínku, co bylo přímo kouzelné, tak sedánky se strýcem po večeři. To si takhle řádně upraveni sedneme do knihovny, čte se denní věštec, pije se čaj a rozebírají se různé problémy kouzelnického světa. Například Ministerstva kouzel. Podle strýce Davida je v každé organizaci tedy i na Ministerstvu kouzel aspoň jedna osoba, která ví o co jde. Tu je třeba najít a zabít….

Strýc starý mládenec má pocit, že ženy s muži bojují nevyhlášenou válku a tuto válku mezi muži a ženami nikdo však nevyhraje. Je prý u toho příliš mnoho bratříčkování s nepřítelem. Hodně jsme také hovořili i o důvěře. Strýc nedůvěřuje velbloudům a všeobecně nikomu, kdo dokáže týden nepít…

Spoustu hovorů jsme věnovali i škole. Strýce zajímalo co čekám od koleje, vůbec od nového prostředí. Má snaha vysvětlit kolektivního ducha však asi nebyla moc přesná. Strýc mi sdělil, že přesně ví kde najít kolektivního ducha. Prý nad masovým hrobem. Druhý den jsme se k jednomu vypravili na výlet. Rozhodně byl kouzlený.

Čas na pobyt u strýce utekl jako voda z děravého kotlíku. Při loučení mi strýc nabídl abych přijel na vánoční prázdniny. Co by ne, oholím si hlavu a můžeme společně cítit vločky. Návrh strýce zjevně potěšil. S kývnutím vcházím do krbu, kde povstaly zelené plameny. Ještě však zaslechnu jak strýc povídá otci něco o mně, jakožto budoucím dobrém dědici.

Je to tak, prostě tohle jsou kouzelné prázdniny a to jsme teprve v půlce…

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*