Zdravím všechny kouzelníky, čarodějky, kouzelné tvory i ostatní živé bytosti. Dnes je Halloween a Halloween se neobejde bez čeho? No přeci bez strašidelných historek. Dnes si řekneme jednu historku, já jsem totiž úžasná, vždycky všechno dělám co nejdřív a nikdy se nesnažím na poslední chvíli něco vyhrabat, takže tak. Tak se hezky usaďte ke krbu a poslouchejte.

Za sedmero horami, za sedmero řekami a za sedmero lesy žila jedna malá holčička. Zní to pohádkově, že? No, zase tak pohádkové to nebude. Ta holčička bydlela ve velkém domě se svými rodiči. Měla svůj hezký pokojíček, pečlivě uklizený a tak podobně. Jenomže nikdo netušil, co si schovávala pod postelí. Učebnice, ve stylu Harryho Pottera? Ne. Čokoládu? Kéž by. Mrtvoly? Skoro. Pod svojí matrací měla totiž schované svoje největší tajemství. Byl to obyčejný malý bloček, její tajný deník. Ale nepsala v něm o tom, jak dnes se svými kamarádkami byla na hřišti. Tahle holčička totiž měla opravdu strašné tajemství. Brala zvířatům životy. Ne, to zní divně. Prostě vraždila. Začínala u malých broučků a pokračovala přes ty děsně otravné kočky, které jí pořád chodily na zahradu. Myslela si, že jí na to nikdo nepřijde. Jenomže někdy je lepší nemyslet. Jednou, když byla holčička ve škole, šla její maminka do jejího pokojíčku, achjo, ty zdrobněliny jsou nevhodné, a našla ten deníček na stole. Tak si ho samozřejmě přečetla, protože si myslela, že to nebude tak strašné. Jenomže se jí to nevyplatilo, jako vždy tyto věci. Nikdy nikomu nečtěte deníky. Ta holčička totiž měla nějakou kouzelnou moc, ale hodně špatnou kouzelnou moc. Dokázala totiž ten deník nejspíše jaksi zaklít, takže když ho její matka otevřela, zemřela. Trochu morbidně, krvácela z obličeje a umírala jen se třemi končetinami. Když holčička přišla domů, lekla se a deník raději zakopala do země. Od té doby je ten deník kdesi v anglických půdách a čeká na někoho, kdo ho vyhrabe a nechá se zabít.

Samozřejmě má tento příběh i nějaké ponaučení. Nevěřte malým dětem, neotevírejte cizí deníčky a nekopejte mrtvoly, teda chci říct stromky, v Anglii. Já se klaním, dobrou noc a sladké sny!

Pro Hadího krále
Bethany Ann White