Salazarnálie, tradiční oslavy ducha odkazu Salazara Zmijozela, se letos konaly v pondělí 21. prosince. Po famfrpálovém tréninku jsme zamířili do Komnaty nejvyšší potřeby, kde už bylo vše přichystáno – zelenostříbrná výzdoba, pohodlné sezení i občerstvení. Kolem osmé jsme se začali pomalu scházet.

Vypuklo to asi o půl hodinky později, což je vlastně ještě norma, a hned na rozehřátí soutěží, kdy jsme hledali místa na našem hradě. Nejúspěšnějšími pátrači jsme byly já (čtyři body), Sally-Ann a Bibi (po třech bodech) a Narcisse se dvěma body. Mezitím od mudlů dorazila i madam Elle.

Právě té byla věnována následující část večera. Trevor jí jménem celé koleje předal dar, na který jsme se společně složili, výra kokrhavého, Hadí královnu, protože přesně tou pro nás madam kolejní je. Následovala chvíle dojetí, rušená jen nevhodnými (a vůbec ne zmijozelskými) poznámkami.

Jejda, mám dojem, že jsem právě prozradila něco, co jsem neměla… Co by to tak jen mohlo být… No nic, asi nešlo o nic důležitého!

Abychom zůstali silnými a statnými, pustili jsme se do druhé poloviny večera. Občerstvení jsme dali co proto a někteří (konkrétně já) byli kopáni ke psaní článků. Pak jsme začali hrát další hru – kouzelnickou verzi hádání osoby. Organizace jsme se brzo ujali my, prvňáčci, a vystřídali jsme se v myšlení si postav. Tak jsme pokračovali docela dlouho, až přišla řeč na to, že mudlové jsou nějak nároční a po některých z nás chtějí účast v tom nudném světě i zítra. Na rozloučenou jsme si zašli do Godrikova dolu k panu Paštičkovi, kde jsme se nechali se zvěčnit – už jen proto, že někteří (že jo, Narcissko) si vyprosili dárek, který mají dostat až v létě k narozeninám. A potom si stejně stoupli tak nešikovně dozadu, že to skoro ani není vidět…

A tak jsme se někdy kolem půl jedenácté rozloučili, aby nás o hodinu později navštívila sova kolejní duch a předal nám letošní salazarnálijský dárek, Zmijozelský klid před bouří. No posuďte sami, jak nám sluší!

Trevor Ztřeštěný

Lucy de Lioncourt

NaSaŠí Jackson

Narcisse Cinerea

Alexa Spiderwicková

Tydynka Flyová

Sečteno, podtrženo, letošní oslava se moc vyvedla (ne že bych to měla moc s čím srovnávat, kromě vlastních vysokých očekávání). Sešli jsme se v poměrně hojném počtu, byť nás někteří museli v průběhu večera opustit. Věřím, že přesto jsme všichni načerpali nové síly na eseje, které musíme už brzy odevzdat, a i na pomalu se blížící nový školní rok.

Vivat Salazarnálie!

Pro HK
Chelle Lailah Fay