Je strašně zajímavé, jak lidé z různých koutků světa dokáží mít ve stejný den prakticky stejný svátek, ale s naprosto odlišnými zvyky. Pojďme se tedy podívat, jaký rozdíl vlastně mezi Sahmainem a Halloweenem je.

Předvečer všech svatých se slaví přes noc 31. října na následující den 1. listopadu. Tato noc je totiž malicherná na to, že otevírá své brány astrálna, kde se nachází většina duchů a jiných bytostí, a dovoluje jim vstoupit do našeho světa. Kromě termínu a pocty mrtvým má Samhain s Halloweenem plno rozdílných zvyků.

Svátek Halloween známe spíše z typických amerických filmů a reklam, ačkoli je typickým anglosaským lidovým svátkem, který se hlavně vyvíjel v Irsku z pověstí. Irové jsou národem, který lpí na tradicích a jednou z těchto tradic je právě svátek, jehož zkratka Halloween pochází z celé věty „All Hallowes‘ Evening“, což v překladu znamená Předvečer všech svatých. Tento svátek se do Ameriky dostal díky přistěhovalcům až v devatenáctém století a až poté se rozšířil do ostatních států. Američané k tomuto svátku přidali motto pro koledníčky „Trick or Treat!“, což když si přeložíme, znamená „Koledu, nebo Vám něco provedu.”

Pro Američany je tento svátek hlavně o koledování a ten, kdo nedá odměnu za koledu, je většinou obdařen nějakou nezbedností, jako třeba pomalovaným autem, domovními dveřmi nebo rozbitými vajíčky o okna. Mezi typické znaky tohoto svátku patří vydlabané dýně se zapálenou svíčkou uvnitř, kterým se říká Jack-o‘-lantern, dále taky kostýmy, jako jsou čarodějky, upíři, nestvůry, kostlivci či jiné příšery. Ovšem do kostýmu se lidé a děti neodívají proto, aby naháněli strach, ale říká se, že kostýmy slouží k tomu, aby nás přízraky a příšery z astrálna nepoznaly a braly nás jako jedny z nich.

Svátek Samhain není zas tolik známou alternativou Halloweenu, ačkoli je mnohem starším svátkem nežli Halloween. Je to svátek, který je typický hlavně pro Kelty, pohany a Wiccany.

První zvěsti o Samhainu můžeme zaznamenat už v Galském kalendáři z Coligny, který se datuje k 1. století před naším letopočtem. Samhain hlavně symbolizuje střídající se periodu Beltainu neboli období jara a léta na Samhain, který zastupuje přicházející podzim a zimu. Tento svátek je svátkem všech svatých, ale také obdobím sklizní obilí a ovoce. Samhain se slaví hlavně v takzvaném čtvrtícím se dni, což je den rovnodennosti, kdy jsou den i noc stejně dlouhé, a zároveň slunovratem na severní polokouli, kde je zase nejkratší den a nejdelší noc. Na Samhainu můžeme vidět jednu úžasnou věc, lidé jej berou vážněji nežli Halloween, jako by měli větší strach nebo pokoru z tohoto svátku.

Prostírají zesnulým večeři, modlí se a zapalují svíce do vydlabané řepy, kterou následně jako lucernu umisťují do oken a tím ukazují cestu zbloudilým duším mrtvých. Lidé se podobně jako o Halloweenu na Samhain malují a odívají se do starých cárů látek, aby se ochránili před zlými duchy.

Přiznejme si, kdo každý rok poctivě dodržuje zvyky jako dlabání dýní nebo řepy? Či například prostírání večeře zesnulým? Snad za ty dva roky, co tu jsem, jsem si ani jednou nevšimla, že by měl Salazar Zmijozel prostřeno u večeře – samozřejmě symbolicky, nemůžeme čekat, že by to duch Salazara všechno pozřel. To bychom určitě měli napravit. Co se tedy sejít ve Velké síni v Předvečer svatých a symbolicky ukázat úctu k zakladatelům koleje? Zváni jste všichni, tak ne, že mě tam necháte ve štychu.

Pro HK Hannabell Cavanaugh