Kdo (ne)bude učit za pár let?

Myslím, že téměř každý student naší školy aspoň jednou přemýšlel o postu profesora. Ovšem o tom přemýšlí převážně studenti prvního a druhého ročníku, kteří ještě nemají tak dobrý přehled o chodu na škole, jak starší studenti. Rozhodla jsem se proto zeptat se studentů starších i mladších ročníků, jak vidí svou (ne)fialovou budoucnost.

Vybrala jsem z každé koleje jednoho studenta a jednu studentku, kteří mi odpovídali na otázky na uvedené téma.

HAVRASPÁR

Havraspár je znám jako kolej plná inteligentních a moudrých studentů, kteří rádi studují. Není divu, že jsou letos silným adeptem na školní pohár. Z této koleje jsem vyzpovídala Ayu Watanabe, letošního pravděpodobného snaživce roku a absolventa minulého roku Edmunda Heusingera. 

SYC: Přemýšlela jsi někdy, že bys později zaujala funkci profesora?

AW: Vzhledem k tomu, že příští rok budu dělat OVCE, tak ano, přemýšlela.

SYC: OVCE budou celkem makačka, ale podle mě je zvládneš bez obtíží, co bys chtěla vyučovat, kdybys byla profesorka?

AW: Profesorkou bych minimálně do 21 let být nechtěla a to z důvodu, abych mohla co nejdéle hrát famfrpál za kolej, tudíž jsem nad tím ještě nějak nepřemýšlela.

SYC: přesně tak přemýšlím, že do 21 let nebudu fialovět, protože si taky chci užít famfrpál. Poslední otázka, chceš vzkázat něco pěkného tvrdě pracujícímu profesorstvu, které se nám snaží předat své zkušenosti?

AW: Pevné nervy a nekončící zásoby času a kávy!

 

SYC: Přemýšlel jsi někdy, že bys později zaujal funkci profesora?

EH: Přemýšlel, ano, ale u toho taky jen zůstávám. Mé případné profesorování nevylučuji a to je zatím tak vše, co by vedlo k mému zfialovění.

SYC: Když jsi nad tím přemýšlel, přemýšlel jsi i o předmětu, který jsi chtěl vyučovat?

EH: Ano, vím docela přesně, co by to bylo. Jeden předmět jsem našel v přehledu vyučovaných předmětů, ale za dob mých studií se nevyučoval, takže ten bych chtěl případně oživit a pak jeden zcela nový. Ale jaké by to byly si nechám pro sebe.

SYC: To abych se přihlásila, abych zjistila, které předměty máš na mysli – usměje se – a poslední otázka, chceš vzkázat něco pěkného tvrdě pracujícímu profesorstvu, které se nám snaží předat své zkušenosti?

EH: Přemýšlím, co nového bych tak mohl říct profesorům… Snad jen, že výklady opravdu čtu! Má to cenu, mezi studenty je určitě hodně těch, které předměty opravdu baví a neslouží jim jen k získávání bodů.

SYC: Děkuji ti moc za tvůj čas a Ede!

EH: Rádo se stalo, měj se hezky.

MRZIMOR

Mrzimor je znám jako kolej loajálních a tvrdě pracujících studentů, také velice přátelských a bohužel podceňovaných.

Z mrzimorské řady studentů jsem si vybrala studentku druhého ročníku Katy Ritch a letošním čerstvým absolventem Tadäusem Trottertickler.

 

 

SYC: Přemýšlela jsi někdy, že bys později zaujala funkci profesora?

KR: Ano! Tento rok mě to celkem začíná zajímat. Je tedy pravda, že si budu muset počkat, ale přemýšlím nad tím čím dál tím více – zamýšlí se – A myslím, že by to bylo super!

SYC: Ano Katy, ale kdo si počká, ten se dočká – usměje se – Co bys chtěla vyučovat?

KR: To je docela těžká otázka – pokrčí rameny a zamyslí se – Něco ohledně zvířat nebo hudby. – usměje se zářivě a pokračuje – Nedávno mě napadl docela šílený nápad, ale momentálně mi to zase tak uhozené nepřijde… Napadlo mě, že bych mohla učit úplně nový předmět. Nevím jak by se měl jmenovat, ale mělo by to být ohledně kuřat. Hodiny by měli být vtipné a kreativní. Neměly by to být ty vážné hodiny. Spíše takové až odpočinkové… Ale budu ještě dlouho uvažovat a přemýšlet nad tím.A mimo jiné bych ovšem brala to, co by se mi naskytlo. – pokrčila rameny – 

SYC: Náhodou, výuka o kuřatech by nemusela být špatná, podstatu by sis mohla vymyslet sama a výuku jen nazvat v souvislosti s kuřaty. Poslední otázka, chceš vzkázat něco pěkného tvrdě pracujícímu profesorstvu, které se nám snaží předat své zkušenosti?

KR: Ať pokračují….Myslím si, že se jim to opravdu vede. A taky ať s námi neztrácejí trpělivost, pevné nervy a ať se jen a jen zlepšují… A ještě bych chtěla vzkázat madam Orestě aby mi dávala méně a mírnější tresty v hodinách lékouzelnictví.. Jinak až budu psát úkol upadne mi ruka…

SYC: Přemýšlel jsi někdy, že bys později zaujal funkci profesora?

TT: Od té doby, co jsem se zapsal na zkoušky OVCE jsem začal přemýšlet hned o několika věcech… když se na to dívám ze všech stran, funkce profesora by pro mě zase tak špatná nebyla. Musím přiznat, že se mi vidina změny barvy hábitu zamlouvá čím dál víc!

SYC: Myslím, že ne, navíc nezapomeň na automatický měsíční plat – zasměje se – Co bys chtěl vyučovat?

TT: Já jsem si jednou takhle napsal seznam předmětů, které na hradě ještě vyučovány nebyly nebo se momentálně nevyučují no… a… bylo jich hodně, moc hodně! Ale nepočítám s tím, že by se mi podařilo zavést všechny, i když bych byl hodně moc rád. Zajímám se hodně o spánek, sny a všechno kolem, takže by mé předměty byly směřovány tímhle směrem… ale jistě by jich bylo o dost víc!

SYC: Je pravda, že předmět, který se zabývá sny tu ještě nemáme, mohlo by to být dobré. – zamyslí se A poslední otázka, chtěl bys vzkázat něco pěkného tvrdě pracujícímu profesorstvu, které se nám snaží předat své zkušenosti?

TT: Snad jen, aby neztráceli nervy a trpělivost, pokud se najde zrovna někdo, kdo ke studiu nepřistupuje zrovna vzorně. Vždycky se najde pár jedinců, pro které nebude studium na první místě. A tihle jedinci nejsou důvodem, aby si kazili náladu nebo přemýšleli nad koncem profesorské kariéry. Zkrátka, dělejte to i nadále tak, jak doposud!

 

 

 

NEBELVÍR

Nebelvírští studenti jsou odvážní a rozhodní, proto také trochu problémoví, co se týče chování jednotlivých studentů, mezi které patří i slečna Theresa Brendi. Již nějaký ten pátek na škole studuje a zažila si také i spoustu problémů, přemýšlela i ta o zfialovění? Dále také jsem vyzpovídala studenta prvního ročníku Jindřicha Zelenku, který se zdá býti dost zaujatý profesorským postem.

SYC: Přemýšlela jsi někdy, že bys později zaujal funkci profesora?

TB: Ale jistě, že přemýšlela! Kdo by nepřemýšlel? A čím víc se to blížilo, tím spíš jsem došla k názoru, že v teple kolejní místnosti je daleko lépe! Žádné vrásky, drzí studenti a tak… Klídek a pohoda!

SYC: – zasměje se a pokukuje po alkoholu, kterým se láduje Ther – To máš pravdu, drzí studenti jsou opravdu zlo, hlavně to jejich vyrušování bych taky nesnesla. Ale přeci jen, kdyby byli studenti vzorní, milí a nesli ti dárky v podobě jídla a pochutin, co bys chtěla vyučovat?

TB: To se nikdy nestane, studenti budou vždycky drzá cháska a jejich jediným smyslem bude udržovat profesorský sbor v ostražitosti! Ale kdyby přece jenom? – zamyslí se – Já ani nevím, neuvažovala jsem nad tím. – pokrčí omluvně rameny – 

SYC: Sama si byla jedním z drzých studentů? – zasměje se a podívá se na Ther – A poslední otázka, chceš vzkázat něco pěkného tvrdě pracujícímu profesorstvu, které se nám snaží předat své zkušenosti?

TB: Já? Nikdy! Všechny tresty jsem dostala neprávem a čirou náhodou! – uchechtne se – Co jsou to zkušenosti? – zatváří se nejistě –

SYC: Přemýšlel jsi někdy, že bys později zaujal funkci profesora?

JZ: Ano, přemýšlel. Dokonce by se mi to velmi líbilo. Akorát by mi možná vadily úkoly odevzdané těsně před termínem. Ale stejně, na profesorský post si asi ještě počkám

SYC: To ano, na profesorský post si ještě chvíli počkáme, sama také chci být profesorkou, pokud mě to během let neomrzí, máme toho ještě dost před sebou jakožto prváci, mimo to, co bys chtěl vyučovat?

JZ: Nejspíše bych chtěl vyučovat nějaké hlavně oddechové předměty. Viděl bych to na nějaké to Lemření, ale i předměty spojené s matematikou. Například Taje pravděpodobnosti. To je další věc, o co bych se snažil. Hlavně aby úkoly nebyly pro studenty nudné a výklad nezáživný – usměje se –

SYC: Ano, takové předměty jsou skvělé hlavně na odreagování se od předmětů, kde musíš neustále mávat hůlkou, po 10ti minutách mě samotnou bolí ruka, když držím hůlku dlouho ve vzduchu. Poslední otázka, chceš vzkázat něco pěkného tvrdě pracujícímu profesorstvu, které se nám snaží předat své zkušenosti?

JZ: Rozhodně bych chtěl profesorům vzkázat spousty věcí. Rozhodně bych jim chtěl poděkovat za vytrpění celého roku stráveného se mnou. Chtěl bych nějakým způsobem ocenit jejich kreativitu ve výkladech. Občas se až divím, co vše dokáží profesoři vymyslet. – usměje se –

 

 

ZMIJOZEL

A samozřejmě nejlepší nakonec tu máme i Zmijozel! Zmijozel je kolej povážně čistokrevných a ambiciózních studentů. Ostatní koleje zmijozelské studenty moc nemusí, ale právě odtud pochází spoustu talentovaných kouzelníků a čarodějek a i dost profesorů. Chtějí tudíž Narcisse Cinerea a Zpytlehněv Zďáblíkov později zfialovět?

 

SYC: Přemýšlela jsi někdy, že bys později zaujal funkci profesora?

NC: Určitě jsem nad tím přemýšlela. – přikývne Soo – To rozhodnutí ale stejně nejde udělat dřív než ve chvíli, kdy budu mít složené OVCE. Proto to v mém případě je možný nástin budoucnosti, nic víc… o tom, jaké bude mé působení na hradě, se rozhodnu v pravý čas, až to bude aktuální.

SYC: To máš pravdu Narci, ale myslím, že bys byla skvělá profesorka, ke které by všichni vzhlíželi… možná – uchechtne – kdybys udělala OVCE, co bys chtěla vyučovat?

NC: Pár předmětů už mi během těch let na mysl přišlo, vždycky si je ale někdo zabral a teď se třeba vyučují. – ušklíbne se, ale pokrčí rameny – Těžko říct, vztah si člověk může najít ke všemu. Navíc! – uculí se – Kdybych to rozmyšlené měla, asi bych to stejně nepřiznala, protože by mi to určitě zase někdo vzal!

SYC: To chápu Ciss, nikdy nevíš, jaké drbny mezi sebou máme, dokonce i v našich kolejích. – upije z ležáku – Poslední otázka, chceš vzkázat něco pěkného tvrdě pracujícímu profesorstvu, které se nám snaží předat své zkušenosti?

NC: Nezapomeňte si hrát a ceňte kreativitu, zvlášť tam, kde nejsme svázaní společenskými normami a můžeme si ji dovolit. – usměje se – 

SYC: Přemýšlel jsi někdy, že bys později zaujal funkci profesora?

ZZ: Já si nejsem jistý, jestli by mě na profesora vůbec vzali. Tempem jakým postupuju do vyšších ročníků, mi bude tak osmdesát, než konečně vystuduju a budu moci vůbec přemýšlet o své budoucí kariéře. 

Mám trochu obavy, že by škola dala přednost někomu mladšímu a perspektivnějšímu, kdo by nebyl tak protivný a zapšklý a nemlátil studenty holí.

SYC: Co bys chtěl vyučovat?

ZZ: Já bych vyučovat nechtěl. Líbilo by se mi pobírat plat, ale vyučování mě zase tolik neláká. Když už bych byl přinucen učit, jelikož by mi jinak lakomé vedení určitě nic neplatilo, tak bych chtěl vyučovat věštění. To bych se vždycky na začátku roku podíval do křišťálové koule, jestli ten student vystuduje a jak dobře, na druhé hodině bych jim dal vysvědčení a pak měl zbytek roku volno.

SYC: Chceš vzkázat něco pěkného tvrdě pracujícímu profesorstvu, kteří se nám snaží předat své zkušenosti?

ZZ: Rád bych něco vzkázal panu Kilahimovi, u kterého letos studuju:

„Pane profesore, vím, že mám jenom tři úkoly…ale když mě nenecháte propadnout, dám vám 10 procent ze své výhry v sedmiboji!“

Prvně chci poděkovat všem, kteří jste tento dlouhý článek dočetli a dále také všem studentům, kteří se tohodle rozhovoru účastnili. Také chci poděkovat celému profesorskému sboru za jejich snahu nás naučit nové věci a za jejich čas a ochotu nám orpavovat domácí úkoly plné chyb. Doufám, že s námi ještě nějakou dobu vydržíte, než nastoupí další profesoři.

Pro Hadího Krále

Sooyeon Choi

12 komentářů

  1. Zpytlehněv Zďáblíkov
    26. 6. 2018 (12:50)

    Takže na Tadových hodinách by se spalo? To by mi šlo! Třeba bych konečně z něčeho nepropadl! 😀

  2. Docela mě mrzí, že jsem ke Zpýťovi nedala nějaké připomínky a odsekla ho, mohlo to být ještě zábavné 😀 -Soo

Přidejte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*