Na úvod rozhovoru mi dovol Ti ještě jednou poblahopřát k fenomenálnímu školnímu roku, který se ti povedl. Jsi teprve třetím člověkem, kterému se podařilo vyhrát populární anketu Osobnost Hogwarts i velmi náročný a dlouhý Sedmiboj, ale jsi první komu se to podařilo v jednom jediném roce, uvědomuješ si, jak obrovský je to úspěch ve více než 14leté historii Hogwarts?

– zářivě se usměje na Haye – Celé mi to přijde ještě nereálné a myslím si, že jsem se s tím ještě nesžila – mám dojem, že se mi ještě nepodařilo se zastavit a skutečně se ohlédnout zpátky. – zasměje se – Každopádně i přesto si myslím, že si plně uvědomuji, že letošní rok pro mě byl obrovským úspěchem, že to není samozřejmé, a o to více si všech dílčích věcí cením.

Respekt a pokora: Narcisse jsem poprvé potkal pár dní po mém zařazení do Zmijozelu. Od prvopočátku se ke mně chová s respektem a jako k s sobě rovnému nehledě na věk a funkci. To jsou totiž vlastnosti Cissce sobě vlastní a které ji definují. Respekt vůči ostatním a velká pokora při výkonu funkce. Obě tyto vlastnosti jsou i důvodem proč je, nejen ve své vlastní koleji, velmi oblíbená. Její milý přístup k lidem se hezky zrcadlil i v našem rozhovoru.

Stavíš z těch úspěchů něco nejvýše?

Tohle je hodně těžká otázka, musím ale říct, že jsem čekala, že přijde. – přikývne a zamyslí se – Každý z těch úspěchů je jiný a myslím si, že nejsem schopná říct, který pro mě znamená nejvíc. Řád ostrého brka i výhra v Sedmiboji jsou ocenění, která jsou spíše individuální, kdežto Osobnost Hogwarts jsem vůbec nijak nemohla ovlivnit. Ne, že bych se o to nějak snažila… – zakření se –

Cením si každého z těch úspěchů. – usměje se – Znamená pro mě totiž jinou část hradního života a nedokážu říct, která je nejcennější.

Možná ale mám něco, co řadím nejvýše – to, že jsem zvládla další rok na hradě, který mě posunul daleko v mnoha směrech. – usměje se – Protože to je pro mě skutečně důležité. Měla jsem možnost čelit novým věcem a hodně se toho naučila jak o světě kolem, tak o sobě samé. To bude to nejdůležitější. – uculí se –

– usměje se a přikývne – Kdo je Osobnost Hogwarts pro Tebe osobně?

– zadumá se – Osobnost Hogwarts by měla mít přínos pro více částí našeho hradu, měla by ovlivňovat dění a taktéž lidi, kteří na hradě jsou, a to v tom pozitivním smyslu. Měla by mít určitou dávku inteligence, kvality, dobrého vystupování a taktéž respektu, tolerance a správného úsudku. Myslím si, že u správné osobnosti by člověk měl cítit i srdcem, že je to ona… Na druhou stranu je pravdou, že jedna osoba nikdy nesedne všem a ten řád by si každý rok zasloužilo klidně několik lidí. – usměje se – Já osobně hodně vzhlížím k osobnostem, které se na hradě už příliš nepohybují, či na něm nejsou vůbec. Mezi mou srdcovou hradní osobnost patří Larrie Larstonová, čímž se nijak netajím. – zakření se – Vnímám ale i současníky a i mnoho z nich bych označila za osobnosti.

Právě Larrie je jedna ze dvou osob (pozn. red. druhou je bibi střeštěnka), která dokázala vyhrát jak Sedmiboj, tak Osobnost Hogwarts ještě před Tebou, jaký to je pocit dosáhnout úspěchů, kterých dosáhla osobnost ke které vzhlížíš?

Je pro mě hrozně zvláštní vědět, že jsem dosáhla úspěchů, kterých přede mnou dosáhla právě Larrie. Mé schopnosti a kvality… řekněme, že jí nesahám ani po kotníky. – usměje se – Cítím se trochu rozpačitě a nemístně, na druhou stranu i to je důvod, proč si obojího tolik vážím…

Andra Tigers: „Zastávat funkci primuse je samo o sobě velmi náročné, o to víc, když se kolem vás točí výzva v podobě Sedmiboje, dále pak i výrazné časové vypětí v Denním Věštci. Cisska vše zvládala na výbornou, aniž by jedna z těchto jejích aktivit utrpěla, a za to jí patří můj velký obdiv. Takže, Ciss, gratuluji ke všemu, co jsi letos dokázala, jsi úžasná a všechna ocenění si bezesporu zasloužíš!“

Všichni co Tě znají ví, že sis to zasloužila a není důvod, aby ses cítila nemístně – usměje se – Hrad nabízí mnohem více než jen Osobnost Hogwarts či Sedmiboj, a přestože je především o skvělé zábavě, kamarádech a atmosféře, soutěživost je nedílnou součástí hradu, čeho dalšího bys ráda dosáhla?

Jéé… – zasměje se – Asi neřeknu to, co by čtenář čekal, ale mým cílem je úspěšně obstát jako primuska a jakmile bude čas jít dál, složit zkoušky OVCE a přejít do rozšiřujícího studia. – usměje se – Mám ale dvě věci, které by mi ještě udělaly velkou radost… pokud by se mi třeba podařilo v Ďáblově jámě najít bombu hnojůvku, byla by to paráda! Po svých více než dvaceti tisících průchodech už jsem z toho hledání trochu rozčarovaná. – zasměje se – A druhé přání, které už asi ale nikdy neproměním ve skutečnost… kdybych ještě jednou chytila zlatonku při famfrpálovém zápase, vnímala bych to jako krásné zakončení mé famfrpálové kariéry, které se kvapem blíží. – usměje se –

Ta kopička hnoje je hodně žádaná – zasměje se – Co ti na Hradě chybí? Existuje nějaká oblast Hradu, která by si podle Tebe zasloužila větší rozvoj nebo mělo by na Hradě vzniknout něco nového?

Nic nového asi není úplně třeba. Řekla bych, že hrad poskytuje přehršel všemožných druhů vyžití a zábavy a už teď je třeba si vybírat to, do čeho člověk chce svůj čas investovat a co pro něj není až tak důležité. – usměje se – Co by si podle mě zasloužilo větší rozvoj je určitě famfrpál a fungování kolejních časopisů. Věřím ale, že s novou vlnou vedení školy se to první začne řešit a že to druhé pozvednou lidé, kteří s časopisy mají co do činění. – usměje se –

Jako primuska a zástupkyně šéfredaktorky Denního věštce musíš věnovat hradu hodně svého volného času, co tě motivuje k neustálé práci pro kolej či Denní věštec?

Stránka Hogwarts.cz je pro mě jedním z mála míst, kde nemusím být svázaná mnoha pravidly, ale můžu si dělat to, co mě zrovna napadne. Mám možnost se kreativně vyřádit, spoustu věcí si vyzkoušet a hlavně – investovat svůj volný čas do efektivních věcí, které mají smysl. Osobně s neuvěřitelnou vděčností hledím třeba na úkoly nebo soutěže – mnohdy kvůli nim dělám věci, ke kterým bych se jinak nedostala, a každý den se učím něco nového. To je pro mě strašně cenné. – usměje se – Na hradě se věnuji mnoha činnostem a pohybuji se v mnoha oblastech a každé místo pro mě má jiné kouzlo a dává mi něco jiného – a upřímně, momentálně asi nejsem schopná se žádného z nich vzdát. Ne každý den mám náladu, čas nebo energii objevit se všude, ale výhodou toho, že dělám tolik věcí, je to, že si můžu vybírat, na co mám zrovna chuť a co mi přijde správné – tedy můj hradní život je plný věcí, které mě obohacují a které mi dělají radost. A to je jediná motivace, kterou potřebuju. – zazáří –

Loralei Silwerin: „Cisska je jedna z nejúžasnějších osob, které jsem na hogu potkala. Je to velký dříč a její kreativita nezná mezí. Všechna ocenění si rozhodně zaslouží a přeju jí, aby příšti rok byl taky tak plodný jako ten letošní.“

Jako primuska spoluvedeš Zmijozel, jako zástupkyně šéfredaktorky zase Denní věštec a jako studentka musíš být kreativní. Naučila ses díky těmto příležitostem něco, co využiješ i mimo hrad?

Rozhodně ano. – přikývne – Učím se hodně o lidech a mění se tím i můj přístup mimo hradní zdi. Díky některým se mi podařilo dát si lépe dohromady priority, nebo třeba náhled na některé situace. Jedna z nejdůležitějších věcí, kterou mi však hrad dal, je vědomí toho, že nezáleží na tom, co si o mém díle myslí ostatní, pokud já sama jsem s ním spokojená. Ne každý umí hodnotit a ne každý je vůbec schopný podívat se na to, co tvořím, tím správným pohledem. Což je v pořádku. Je třeba si ve všech situacích zachovat chladnou hlavu a přijmout, co druzí nabízí, nevázat se však na ně. – usměje se – Hrad obecně mě velmi rozvíjí ve všech možných odvětvích, ať jde o vlastní tvorbu, o komunikaci s lidmi nebo o cokoliv dalšího mezi tím. – uculí se – A jsem mu za to velmi vděčná.

Zpytlehněv Zďáblíkov: „Jako Zmijozelský pokladník mohu říci, že Narcisse Cinerea představuje skoro ideálního studenta. Na předměty si vydělává sama, od koleje si nepůjčuje a sem tam dokonce něco přispěje. Kéž by byli všichni jako ona!“

– souhlasně přikývne –  Přejděme nyní ke kolejním záležitostem, jak jsi spokojená s fungováním současného Zmijozelu?

Jsem spokojená velkou měrou. Vedení, které se nám podařilo dát dohromady, funguje ještě lépe, než bych si představovala. – zakření se – Velkou radost mi dělají neuvěřitelně schopné Lori a Elaine, neustálou aktivitou hýří Andra se Zpýťou, mám velkou radost z Magdy na zástupkyni, která má cit pro ten nejlepší humor, a taktéž si nemohu vynachválit naši nejnovější novinářskou hvězdu, Haydena, můj tajný vzor. – zakření se – Zasedačka je složená ze skvělých lidí, kteří mají svůj názor a pracují pro dobro koleje, a ani naši nejmilejší kolejní bych nevyměnila… i když Zpýťa říkal něco o tom, že za tak schopnou kolejní bychom určitě dostali nějaký ten galeon. – směje se – Lidé ve Zmijozelu, a teď nemluvím jen o vedení, jsou úžasní. Jsme skvělá parta a máme mezi sebou hezké vztahy, navzájem se podporujeme a přejeme si úspěchy. V mých očích jsme po letech dosáhli bodu, kdy se nám daří na všech polích a jsem na celý Zmijozel náležitě hrdá. – usměje se –

Elaine Robillard: „Narci, to je Zmijozelská slečna a dříč každým coulem. Je mi jasné, že kdyby mohla, tak by za kolej i dýchala; naštěstí pro ni to zvládne Zmijozel sám! Velmi si na ní vážím svědomitosti, píle, toho, že dotáhne věci včas a také toho, že s nimi včas začne! Narci je skvělá a inspirující primuska, kterou by nám měly všechny ostatní koleje závidět!“

– mírně zrudne, což se snaží zahnat další otázkou – Hrad a přilehlé pozemky na začátku prázdnin zaplaví nováčci, kteří mohou při rozmluvě s Moudrým kloboukem upřednostnit jednu z kolejí, proč by si měli vybrat Zmijozel?

– uculí se při pohledu na Haye – Zmijozel je kolej, která bez rozdílu bere a podporuje každého, koho do ní Moudrý klobouk jednou zařadí. Takový člověk je pak navždy náš a my se o něj dělit teda nebudeme. – zasměje se – Opravdu… ve Zmijozelu může každý, kdo o to bude stát, najít svůj domov. Ať je člověk jakýkoliv, mezi námi má své místo, a věřím, že mohu mluvit za celou kolej, že ať půjde o cokoliv, všichni se navzájem umí podržet, podpořit a říct si povzbudivého i hezkého slova. Ve Zmijozelu studují skvělí lidé, kteří mají nejenom ostrý jazyk a cit pro náš vytříbený humor, nýbrž i srdce na správném místě… ačkoli si jsem jistá, že tohle by rádi neslyšeli. – směje se – Ale já to tak rozhodně vnímám.

Školní rok skončil a nastávají prázdniny, chystá Zmijozel nějaké prázdninové aktivity, ať už pro své studenty nebo pro nováčky?

– přikývne – Rozhodně ano. Už jsme se o několika věcech bavili v zasedačce a prázdniny rozhodně nebudou dobou, kdy by mělo být v koleji pusto a prázdno. Momentálně ovšem veškerou pozornost soustředím na závěrečný večírek, který nás teprve čeká. Jakmile budeme mít školní rok oficiálně ukončený po všech stránkách a formality budou za námi, budeme moct začít pořádně pracovat na všem, co nás čeká během července a srpna… a to včetně věcí, které se budou týkat nováčků. – usměje se – Můžu ale určitě říct, že během těchto dvou měsíců budu chtít dát s vedením koleje a zasedačkou dohromady podklady ke školnímu roku, který nás čeká. Bude toho hodně a čím více si toho připravíme v předstihu, tím lépe se nám potom vše bude řešit během roku, který bude jistě hektický. – usměje se –

Magdarlene di Facittra: „Narci je jeden z nejhodnějších, nejspolehlivějších a nejbáječnějších lidí, co jsem měla tu čest na hradě potkat. Do všeho, co dělá, dává své srdce a je to na její práci hodně znát. Je přímá, nebojí se stát za svými názory a dlouze o všem diskutovat, to ovšem ale neznamená, že nedá i na ostatní. Správný člověk na nejvyšším postu koleje.“

Skvělé, takže se máme na co těšit! Na závěr rozhovoru máš prostor říct cokoliv, co máš na svém zeleném srdci. – mrkne –

Na závěr rozhovoru si tedy dovolím děkovné okénko. – zakření se – Nejprve děkuji pěti osobám, bez kterých by kolej nebyla tam, kde je: jsou jimi Andra se Zpýťou, Lori s Elaine a madam kolejní. Jsem vám moc vděčná za to, že jste vždy po ruce a že zvládáte fungovat sami přesně tak, jak je to potřeba. Bez vás bych tady dost možná nebyla… a dost možná by mě to ani nebavilo, protože jste nejen skvělí funkcionáři, nýbrž i úžasní lidé. – usměje se – Také chci moc poděkovat všem, kteří mě během roku podporovali. Vyjmenovat všechny není v mých silách, protože těch sov, co mi přicházelo s podporou, bylo nepřeberně… každá jediná mi vykouzlila úsměv na rtech a já za to děkuji, děkuji a děkuji, neboť to není samozřejmé a já tomu pořád ještě nevěřím. – usměje se –

Pro Hadího krále
Hayden Folivora